Pobřežní tvary reliéfu

kách nad zemí (zhruba 1 – 2 m)
abraze vytváří různé mikrotvary skalních povrchů (jamky, dutiny, žlábky, hřibovité skalní útvary, …)
deflace – odvívání částic z povrchu půdy; nejvíce náchylné k deflaci jsou půdy a sypké, nezpevněné sedimenty (pláže, suchá říční koryta, mladé ledovcové uloženiny) tvořené jemnými částicemi
selektivní deflace způsobuje odnos jemnějších částic a zanechává na místě hrubé úlomky – vzniká pouštní dlažba
deflační deprese = mělká sníženina oválného půdorysu vzniklá odvíváním jemnozrnných materiálů
5.2 Prachové bouře
prachová bouře = oblak prachu unášený turbulentním prouděním vzduchu; vertikální rozsah prachového oblaku až stovky m
prachové bouře vznikají i v humidních oblastech na půdách devastovaných nadměrným zemědělským využíváním
v 1 km3 vzduchu může být rozptýleno při prachové bouři až 1000 t prachu
6. Písečné duny
písečná duna = jakákoliv vyvýšenina tvořená pískem a modelovaná činností větru; aktivní písečné duny neustále mění svůj tvar působením větru
písečné duny vznikají v blízkosti zdrojových oblastí pískových zrn – výchozy pískovcových vrstev, pláže, …
písečná duna se stabilizuje když je porostlá vegetací, zanikne zdroj písku nebo když se změní charakter proudění vzduchu
6.1 Typy písečných dun
Srpovité duny (barchany) – izolované písečné vyvýšeniny srpovitého tvaru, které mají okraje zahnuté po směru větru.
příčné duny – vznikají tam, kde je dostatečný přísun pískového materiálu, takže jednotlivé barchany splývají a vytváří zvlněný povrch
písečné moře = rozsáhlá oblast pokrytá příčnými dunami
hvězdicovité duny – rozsáhlé písečné elevace, které mají v půdorysu tvar hvězdy s několika cípy, které radiálně směřují ke středu duny
parabolické duny – mají srpovitý tvar jako barchany, ale jejich okraje jsou ohnuty směrem proti větru
podélné duny – dlouhé, úzké písečné hřbety orientované paralelně s převládajícím směrem větru; dosahují délky až několik km
typy pouští – klasifikačním kritériem je charakter povrchu, zejména zrnitost materiálu:
hamada
reg
serir
erg
6.2 Pobřežní duny
pobřežní duny – vytváří různě široký pás lemující mořská nebo jezerní pobřeží, která mají vyvinutou písečnou pláž
bariéra z pobřežních dun chrání přílivovou oblast (slaný pobřežní mokřad) před účinky příboje za bouří
7. Spraš
spraš – větrem vátý prachovitý sediment; spraše se vyskytují v mírných šířkách v několika velkých oblastech světa
spraš je typickým sedimentem glaciálních období pleistocénu (příznivé podmínky pro rozvoj eolických procesů: krajina bez vegetace, chladné a suché zimy)
spraš je nevrstevnatá a má svislou odlučnost
spraše velmi snadno podléhají stržové erozi
rozsáhlé plochy spraší se nacházejí ve střední Evropě, centrální Asii, Číně, Severní Americe, Argentině
v Eurasii roste mocnost spraší směrem od Z k V, příčinou je převažující západní proudění vzduchu; z. Evropa – mocnost 1 - 2 m, Čína – mocnost 30 m (max. až 100 m)
na svazích vyvýšenin a v říčních údolích najdeme mocnější polohy spraší na závětrných svazích – sprašové závěje
na spraších vznikají zemědělsky vysoce úrodné půdy (podstatný podíl CaCO3)
7.1 Vyvolaná deflace
vyvolaná deflace je častým jevem v semiaridních, zemědělsky využívaných oblastech
problém amerického středozápadu ve 30. letech 20. stol. – situace označovaná jako „talíř plný prachu“; polopouště sz. Indie a Pákistánu – povrch půdy soustavně narušován pasením dobytka
FG
- -