Výpisky z přednášek

ní otevřené atmosféry
Umožňuje zachytit fakta + motivy a postoje respondenta (skrze sledování jeho reakcí)- usměrňovat tok rozhovoru
Lze pružně reagovat- přeformulovat otázky
Přednost před dotazníkem u důvěrných, intimních a citlivých odpovědí (bezprostřední)
Přednost u osob s problémy ve psaní, čtení- tělesné postižení, zrakové postižení, SPU, starší lidé, malé děti …
Dobré pro zmapování problematiky
Typy rozhovoru
Standardizovaný (strukturovaný) promyšlený sled, připravené otázky
Polostandardizovaný (polostrukturovaný)část otázek připravených, zbytek podle vývoje rozhovoru dotvářen, velmi aktivní
Nestandardizovaný (nestrukturovaný) v metodologii příliš nepoužíváme (jen v rámci kvalitativní výzk. strategie)
Pozorování
Nejznámější a nejstarší způsob, jakým se člověk dozvídá o světě kolem sebe
Patří k základním poznávacím metodám
Užívá se jako pracovní metoda v různých oborech- medicína, psychologie, fyzika atd., ale i laici v životě
Vždy selektivní = vybíráme co budeme pozorovat
Krátkodobé, jednorázové, nebo dlouhodobé
- Extraspekce – pozorování druhých
- Introspekce – pozorování sebe sama
Interpretace zjištění
Zpracované údaje pomocí statistických programů- jen holá čísla- nutné vysvětlit
Interpretace- vysvětlení, vyhodnocení
Hlavním výstupem z výzkumu nejsou údaje, nýbrž jejich interpretace!!! (nutné uvádět zvlášť v Diskuzi a Závěru práce)
Srovnávání údajů mezi sebou- vznik otázek:
Vznikají nějaké souvislosti či diskrepance? Jak je lze vysvětlit?
Vyjadřují údaje nějaký trend, linii, směr, či jsou ne?
Jsou údaje v souladu s existující teorií či ne?
Jsou údaje v souladu s jinými výzkumy či ne? Z jakého důvodů? …
Údaje se konfrontují s hypotézami, teorií a komentují se
Vyjádří se podmínky platnosti hypotéz
Řeší se otázka zevšeobecnění závěrů na celou populaci (Je to vůbec možné?)
Důležité je nejen správné a vhodné statistické zpracování dat, ale i dostatečný rozhled a dobrá orientace v odborné literatuře, týkající se výzk. probl.
Jazykový styl publikací o kvantitat. výzk.:
- odborný
- neosobní
- někdy až suchý
- čtenářsky přívětivý
- avšak by neměl být nesrozumitelný (musí být však dodržena podmínka používání odborné vědecké terminologie v daném oboru)
Píše se v první osobě množného čísla (anonymita autora), výsledky a závěry se píší vždy v minulém čase nikoliv přítomném!
Kvalitativní výzkum versus Kvantitativní výzkum
Číslo X slovo-
Kvantitativní výzk. - číselné údaje - množství, rozsah, frekvence výskytu jevů, resp. jejich míra a stupeň
X
Kvalitativní výzk.- slovní (nečíselná podoba)- výstižný, plastický, podrobný popis- význam
Nestrannost X vcítění se:
Kvantitat. výzk. - nestrannost (= odstup od zkoumaných jevů)
Kvalitat. výzk. - sblížení se zkoumanými osobami, proniknutí do situace – porozumět situaci
Vysvětlení příčin jevů X pochopení smyslu jevů:
Kvantitat. výzk. - třídění údajů, vysvětlení příčin jevů a jejich změn
Kvalitativní výzk. - cílem je porozumět člověku, chápat jeho hlediska
Výběr osob X volba případů:
Kvantitat.výzk. - výběr zkoumaných osob (vzorku) tak, aby reprezentovaly populaci - cíl zevšeobecnění poznatků
Kvalitativní výzk. - zájem o konkrétní případ, nebo skupinu - konkrétní popis, proniknutí do případu, objevení nových souvislostí
Ověřování existující pedagogické teorie X vytváření nové teorie:
Kvantitat. výzk. (verifikační) - prověřování již existující speciálně-ped. teorie - potvrzení x vyvrácení
Kvalitativní výzk. (kontrukční) - odhalení nových skutečností - vytváření nových hypotéz
Tradiční X netradiční výzkumné problémy:
Kvantitat. výzk. - zkoumá tradiční výzk. problémy, inspirace přírodními vědami (kvantifikace soc. skutečnosti - tvrdá data)
Kvalitativní výzk. - nové problémy, které nebyly v centru zájmu - personalistické a humanizující prvky v edukaci, typické - nekvantifikovat soc. skutečnost- chladné, neosobní
Kvalitativní výzkum
Postupy
Terénní práce (u kvalit. výzk.) - hluboké poznání a jemnou analýzu konkrét. prostř.
(-prostř. jako celistvá kultura)
-Kultura = soubor hodnot, postojů a pravidel chov.lidí
-Hl. rysem kvalit. výzk. - dlouhodobost, intenzivnost, podrobný zápis (podrobné poznámky, zápisky, zvukové, obrazové záznamy…)
Cíl - vysvětlovat jevy očima jiných osob a ne pomocí tradic, vlastních názorů atp.
Typické metody: nestrukturované pozorování (nejč. partipační pozorování), etnografické interview, metoda životní historie
Ustálené postupy práce v kval. výzkumu -
analytická indukce
1)stanovení výzk. problému
2)terén - sbírání údajů o jednom tzv. prvotním případu (člověk nebo nějaká skupina) a jeho následné zkoumání
3)formulace prvotní hypotézy nebo teorie
4)postupné rozšiřování okruhu zkoumaných osob (skupin)
5)ověřování prvotní hypotézy na těchto osobách (skupinách)
6)případná modifikace (změna, rozšiřování) prvotní hypotézy
7)lze zapojit i negativní případy (= nepotvrzují hypotézu) - nové podněty pro přehodnocení původní hypotézy
8)opětovné přehodnocování hypotézy - dokud neodpovídá všem případům
9)vytvoření teorie o zkoumaném jevu
konstantní komparace
Hypotéza není stanovena na začátku výzkumu
Nejprve se sbírají údaje, třídí se, hledají se rozdíly a společné prvky- vznik kategorií- tvorba hypotézy (teorie)
Postup:
1)volba výzk. probl. a zkoumaných osob
2)hledání společných a rozdílných prvků, formulování kategorií
3)další sbírání údajů - zpřesňování, vylučování a vytváření nových kategorií
4)formulace hypotézy
5)další zpřesňování pohledu - nacházení společných rysů a pravidelností
Tento sled kroků probíhá současně, neustále- dokud není vytvořeno vysvětlení jevů (teorie)
Vstup do terénu
Důraz - jak výzkumník vstupuje do terénu - sblížení se zkoumanými osobami, skupinami, prostředím (nutné přijetí komunitou)
Důležitá úloha - tzv.vrátný (= osoba chápající cíl a potřebu výzkumníka a „vpustí“ jej do prostředí) - př. ředitel školy
Pomáhají také sponzoři - zprostředkovávání prvotních kontaktů - př. společní známí
Často jedinou možností vstupu do terénu je utajení (role výzkumníka) - ten se stává členem skupiny - osoby, skupina neví, že jsou předmětem výzk. (POZOR otázka Etiky výzk.!!!)
Důležitou roli hraje oblečení a celková úprava výzkumníka dle prostředí - značně kontextuální (př. jiný oděv při rozhovoru s učiteli x jiný oděv s žáky…) (
Validita a reliabilita
Reliabilita (čili spolehlivost, přesnost měřícího nástroje, že naměříme, co měřit máme) je slabinou
Zkoumáme specifické situace - nelze opětovně replikovat výzkum!
Validita (= platnost, schopnost měřícího nástroje, že měříme, co měřit máme) je silnou stránkou
Zabezpečujeme dlouhodobostí, přímým kontaktem, konkrétním, přesným, výstižným popisem výroků zkoumaných osob
Metody
Hlavním výzk. nástrojem je výzkumník sám (jeho úsudek a zkušenosti)
Cíl - porozumět lidem, událostem v jejich životě
Soustředění se na subj. svět osob v jejich mysli
Pozorování
Nestrukturované pozorování - nejsou předem stanovené pozorovací systémy či škály
Určeny jen události, jevy a osoby, které se mají pozorovat
Formy:
A)Vzorky událostí - zaznamenávání všech jevů, jak se vyskytují
Velmi podrobné písemné záznamy o lidech, jevech, událostech, prostředí - jak, kdy a v jakém pořadí se staly
Žádné selektivní (= výběrové) hledisko
Pozorovatel si zachovává odstup, nijak se nezúčastňuje
Soustředění se jen na projevy chov. - žádné závěry, hodnocení či názory
Čistá deskripce - třeba se naučit (vyškolit)
Užití pro další výzkum
B)Terénní zápisky - pracujeme selektivně
Selektivní pozorování - ovlivněno teoretickým přístupem ke zkoumané realitě
Zápis je ale přesto chronologický a podrobný - další zpracování (ot. kdo, co, kde, proč, jak, kdy…)
Obvykle až na konci pozorování (během jen zkratkovité poznámky)
Terénní zápisky + záznam komentáře výzkumníka k pozorovaným jevům (vlastní interpretace) - teoretické a metodologické závěry
C)Participační pozorování - výzkumník se zúčastňuje činnosti pozorovaných osob
Zúčastněné pozorování (podílení se na aktivitách) - dlouhodobé, rozsáhlá a hluboká znalost zkoumané reality (náročné)
Nutné sžít se s pozorovaným prostředím
Umožňuje pozorovat přirozené a otevřené chování zkoumaných osob
Často užití s jinými metodami (nestrukturované interview, sběr + analýza artefaktů (produktů činností)
Průběh
stanovení vstupního výzk. probl.a předběžných výzk. otázek (všeobecné – během pozorování se zpřesňují)
Zápisky - zdroj dat - podrobné (popis prostředí, činností, doslovných výroků) -nehodnotí se a neinterpretují
Datování zápisek + souhrn z pozorování na konci pozorovacího bloku (hl. myšlenky, otázky, problémy, komentáře) - další pozorování je zjemňují, prohlubují
Předběžné analýzy + komentáře - vytýčení nosných pojmů a teorií
Výsledkem - nová teorie vzniklá indukcí
Analýza shromážděného textu
Písemná forma: zápisky, popisy, poznámky, dokumenty, přepisy rozhovorů - třeba roztřídit+uspořádat do různých kategorií dle obsahu (utváří se již během výzk.)
Počet kategorií bývá dosti vysoký (40-50)
Obvyklé druhy kategorií (vč. podkategorií):
Prostředí, kontext
Situace
Hlediska zkoumaných osob
Procesy
Činnosti
Události
Strategie
Vztahy mezi lidmi, soc. struktura
Metodologické otázky
Forma a styl zpráv
Značná délka
Množství autentických citátů zkoumaných osob
Pozorované osoby jako skutečné osoby (anonymita - změna jména)
Info i o výzkumníkovi jako zúčastněné osobě (v 1.os. jednotného č.)
Časté užívání metafor nebo analogií - možnost vidět realitu v pozměněné podobě
Etnografické interview
Cíl - jak osoby interpretují svět kolem sebe, jaké připisují významy různým událostem v životě
Výzkumník více naslouchá než hovoří (+ projevy sympatie)
Poslouchaný člověk = informant (informuje, odhaluje, svěřuje se) - souvislé vyprávění (monolog)
Obyčejně nestrukturované (ot. podle tématu),někdy strukturované (ot. široké, globální)
Často neformální, uvolněný charakter (příjemná atmosféra)
V dobře známém prostředí pro informanta
Lze užít vícekrát (série interview)
V různých fázích výzk. (zač.,sběr dat, uprostřed, konec)
Nová nebo stejná opakující se témata
Často opakované otázky - prohloubení, rozšíření tématu
Výzkumník užívá stejné výrazy, pojmy jako informant (ne odborné vědecké výrazy)
Důležité nastolit raport (= příjemné, uvolněné ovzduší mezi tazatelem a informantem) pomocí neurychleného začátku rozhovoru
Tón řeči - běžná komunikace
Výzkumník a informant jsou si rovni
Obyčejně ve spojení s více metodami kval. výzk.
Ověření zjištěných údajů - zpětná verifikace údajů (po čase, po přepsaném interview, pro kontrolu správného pochopení významu) - kladou se otázky - informant často doplní původní záznam (důvody: technické + etické!)
Výzkum životního příběhu
Zápisem, analýzou, vyhodnocením života určité osoby
Chronologie vlastního života vypovídaná člověkem
Důležité: Subj. významy (=vlastní interpretace jevů) - které osoba zdůrazňovala ve vyprávění
Zjištěná fakta o životě jsou prostředkem ne cílem výzkumu
Původně nástrojem historiografie - často beletrizován X vědecký výzk. (pochopení života jedince)
opakované (historicko-etnografický výzk Specifické interview - malý počet otázek (stimulů) výzkumníka+ dlouhé výpovědi vyprávějícího
Narativní interview - velmi dlouhé, často
Životní příběhy učitelů
Součást ped. výzkumu
Co ovlivnilo profesní a životní dráhu konkrétního učitele
Individuální vnímání poslání učitele, vztahu k žákům, vlastní koncepce vyučování
Fáze v životě učitele:
Volba profese
Vstup do praxe
První školní rok, resp. i polovina druhého školního roku
Třetí rok nastoupení do školy
Střed profesionální dráhy
Období před odchodem a odchod do důchodu
Studium podnětů před studiem pedagogické školy (zážitky ze ZŠ, SŠ, + i – zážitky)
Odhalení učitelova profesionálního já (= kdo jsem jako učitel – osobnost + vnější vlivy) -všeobecný popis sebe a činnosti učitelem
Výhoda - přirozenost,spontánnost životního vyprávění
Bohatý faktografický materiál – analýza -subjektivní významy osoby + společné, typické prvky života učitelů - určitá zevšeobecnění poznatků (dle věku, pohlaví, profese…)