Výpisky z přednášek

prospěchem z klíčových předmětů na SŠ?
Jaká je závislost mezi výsledkem přijímaček a úspěšností studia na VŠ?
Jaký je vztah mezi užívání drog dítětem a socio-ekonomickým statusem rodiny?
Kauzální (příčinný) - zjišťuje příčinné vztahy; - určujeme příčinu,která vedla k určitému důsledku
př. Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní?
Jaká je účinnost tzv. klinického semestru na VŠ ve srovnání s tradičním semestrem?
Jaký je vliv změny režimu přestávek v ZŠ na práceschopnost žáků?
Zde často užíváme experiment - srovnání výsledků více skupin - kontrolní a testovací (výzkumná)
Statistické metody - významnost rozdílů mezi údaji - př. t-test, chí-kvadrát
Definování hlavních pojmů
Výzkumný problém obsahuje pojmy - je třeba je vysvětlit (aby čtenář chápal o co ve výzkumu jde)
Hlavní pojmy - definujeme hned za vymezením problému (viz učebnice spec. pedagogiky, encyklopedie, slovníky) - pojmová definice - pro výzkum často nestačí
Operační definice - „původní pojem a jeho definice“ rozdělená na lehce pozorovatelné, zjistitelné a měřitelné vlastnosti;
Kvantitativní výzkum
1) definice problému
2) vymezení proměnných
3) stanovení hypotéz
Proměnná
Prvek zkoumání, kt. nabývá různé hodnoty, mění se, definuje, identifikuje, manipuluje, zkoumá apod. (věk, IQ, vědomosti…)
Definuje výzkumník
Měřitelné (kvantitativní) X kategoriální proměnné
A) Měřitelná (kvantitativní) – určuje počet, míru, stupeň určitého jevu, nabývá různých hodnot v jistém (různě širokém) rozpětí ; ordinální () /intervalová (+, -), poměrová (x, :) /= kardinální úroveň měření
B) Kategoriální proměnná – nelze kvantifikovat, řádíme do tříd (kategorií), nominální (=, ≠) úroveň měření
Do výzkumu většinou vstupuje více proměnných, které jsou v různých vztazích:
1) Nezávisle proměnná- příčina změny (vyučovací styl)
2) Závisle proměnná- její hodnoty se mění vlivem nezávisle proměnné (výsledek žáků)
3) intervenující (nekontrolovatelná) proměnná- zasahuje nám do vztahu mezi nezávisle a závisle proměnnou, snažíme se její vliv eliminovat, badatel o ní neví (nesleduje, nepozoruje)- zkreslení výsledků
Operační definice- nutná pro výzkum proměnné, dává proměnnou do pozorovatelných, měřitelných a zjistitelných souvislostí, určí operace, které se uskuteční při měření proměnné (viz testy, škály)
Hypotézy
Konkrétnější než výzkumný problém, vedou linii výzkumu
Výzkum- potvrzení (vyvrácení) hypotéz
Hypotéza- vědecký předpoklad (z vědecké teorie, na základě os. Zkušenosti, pozorování), rozšíření poznání- potvrzení (vyvrácení) teorie
Teorie- hypotéza- vyvrácení teorie- nová teorie
Formulace hypotéz
Výroky (př. chlapci mají dobrý vztah k fyzice) X hypotézy (vztahy mezi proměnnými) (př. chlapci mají lepší vztah k fyzice než děvčata)
Vyjádření rozdílů (více, častěji, silněji, výš, odlišné)- statistické metody na zjištění významnosti rozdílů, vztahů (pozitivní vztah, negativní vztah, korelace)- korelace, následků (jak - tak, čím - tím)
Formulace hypotézy- jak se bude hypotéza potvrzovat (vyvracet)
Pravidla formulace hypotéz:
A) hypotéza- je tvrzení, oznamovací věta, je potvrzena nebo vyvrácena na konci výzkumu
B) vyjadřuje vztah mezi dvěma (více) proměnnými
C) empiricky zkoumatelná (testovatelná), proměnné- měřit, kategorizovat
Chyby: formulace příliš obtížná a složitá, mnoho proměnných s nejasnými vztahy
Více hypotéz: rozdělení 1 hlavní hypotézy na více subhypotéz (1.1, 1.2, 1.3,…), které však musí tvořit celek výzkumu
Výzkumný soubor
Předmětem výzkumu- jevy (osoby, věci, procesy)
Lidé- subjekty výzkumu
Základní soubor- celá populace, soubor všech osob, jevů, kterých se výzkumný problém týká, (všichni lidé- různé úrovně)- důležité přesné vymezení
Důležité: zjištění na jednom základním souboru nelze přenášet na jiný základní soubor (vlastnosti mohou být jiné)
Výběrový soubor- vybraná část subjektů za základního souboru, reprezentuje základní soubor
Výběr a jeho typy
A) Náhodný výběr
Zmenšeninou zákl. souboru, obsahuje všechny vlastnosti originálu, dobře reprezentuje zákl. soubor;
Důležitý vhodný výběr lidí- každý musí mít stejnou šanci, být vybrán- mat. teorie pravděpodobnosti
X Nahodilý výběr – ve smyslu „vezmi, co přijde
Lze vytvořit:
A) Losováním (jako princip Sportky, Šťastných 10…)
B) pomocí tabulky náhodných čísel- obvykle sestavena pomocí PC- automatické generování čísel
B) Stratifikovaný výběr
Specifickým typem náhodného výběru
Užití: pokud není možné či vhodné sestavit náhodný výběr- základní soubor se rozloží podle podstatného znaku (velikost sídla) na několik podsouborů- z každého z nich náhodný výběr
Dle početnosti podskupin- výběr proporční (zastoupení osob dle proporce znaku v populaci- povolání) či rovnoměrný (osoby v jednotlivých zaměstnáních ve stejném počtu)
C) Mechanický výběr
Výběr každé n-té osoby (5.,10., apod.)
Z přesně určeného základního souboru (seznam žáků)
Velmi starý způsob- Starý Řím
Jednoduchost X nepřesnost (zkreslený výběrový soubor)- seřazení prvků znaku nemusí být náhodné, objevují se pravidelnosti- periodicita (když se kontroluje- nezkreslený výběr)- výhoda (mechanické odečítání)
D) Záměrný výběr
Nelze uskutečnit náhodný výběr
Na zákl. relevantních znaků (tedy těch, kt. jsou důležité pro dané zkoumání)
Výzkumník se opírá o teorii, zkušenosti, vědomosti, úsudek
Uskutečňuje se pomocí skupiny expertů- zlepšení přesnosti výběru
Nemá ale zevšeobecňovaní vlastnosti náhodného výběru
Jeho zvětšováním se nezlepšují jeho vlastnosti
Kvalifikovaný výběr- vyhledání osob s určitým znakem
X
Dostupný výběr- způsob ve smyslu „beru, co je po ruce“ (ušetří to čas X velké zkreslení )- závěry platí jen pro daný soubor a nelze je zevšeobecnit
Rozsah výběrového souboru
Rozsah (n= ) určuje kvalitu souboru
Čím je rozsah větší (pokud jsou subj. správně vybrány), tím je vyšší pravděpodobnost, že bude reprezentovat zákl. soubor (avšak toto neplatí přímo úměrně!)
Rozsah závisí na:
A) požadované spolehlivosti
B) požadované přesnosti
C) variabilitě základního souboru
Rozsah volíme také podle časových (sběr dat, užití výzkumných metod), finančních, materiálních možností výzkumníka
Rozsah dále závisí: A) na závažnosti výsledků (nutný větší výběrový soubor )
B) na počtu zkoumaných proměnných (čím více, tím větší rozsah)- 2 proměnné – 30 subj.
Při dotazníkových výzkumech- 100 respondentů, ale nehomogenní (nestejnorodá skupina)- více podskupin- každá alespoň 50 resp.
Pilotní studie
Její definice se u různých autorů liší
účelem pilotní studie je zjistit, zda je náš výzkum v dané populaci vůbec možný
je prováděna na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat
technika tohoto kroku se podstatně liší od techniky, kterou hodláme použít ve vlastním výzkumu - nejčastěji zde používáme kvalitativní postupy (např. nestandardizovaný rozhovor)
cílem je zjistit, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná
Předvýzkum
účelem je odzkoušení nástrojů (kupř. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali
předvýzkum je prováděn na malém vzorku naší cílové populace; tento vzorek je však obvykle větší, než vzorek pro pilotní studii - předvýzkum je testem nástrojů, které hodláme ve výzkumu využít
cílem je zpravidla testovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek (něco, co považujeme za běžnou znalost, nemusí být tak docela běžné)
měl by být nezbytnou součástí každé výzkumné akce
Fáze výzkumu
formulace teoretického nebo praktického problému
formulace teoretické hypotézy
formulace souboru pracovních hypotéz
rozhodnutí o populaci a vzorku
pilotní studie
rozhodnutí o technice sběru informací
konstrukce nástrojů pro tento sběr
předvýzkum
sběr dat
analýza dat
interpretace, závěry, teoretické zobecnění
Validita a reliabilita
Validita (=platnost, schopnost měřícího nástroje, že měříme, zjišťujeme, co měřit, zjistit máme)- stupeň validity (méně X více validní)
Reliabilita (čili spolehlivost, přesnost měřícího nástroje, že naměříme, co měřit máme) (vysoká X nízká reliabilita); - je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav pozorovaného objektu zatím nezměnil
Výzkumné metody
Obecný název pro proceduru, s níž se pracuje ve výzkumu
Třeba dodržet validitu a reliabilitu
V rámci každé výzkumné metody lze najít výzkumný nástroj (př. dotazník pro rodiče) nebo si jej vytvořit sám
Pozorování
Dotazník
Škálování
Interview (rozhovor)
Obsahová analýza textu
Experiment
Metody zkoumání a pravidla vědeckého použití těchto metod určuje metodologie
- Rozlišujeme metody zjišťování faktů a metody zpracování faktů
- Metody zjišťování faktů jsou:
badatelské = poznávací
diagnostické
- Metodou zpracování faktů je především statistika
Poznávací metody
Objektivní metody – pozorování, extraspekce (extrospekce)= posuzujeme osoby po různých stránkách a zkoumáme jeho reakce na podněty a v rozličných situacích
Subjektivní metody – introspekce (=sebepozorování), rozhovor, dotazník = poznáváme člověka na základě jeho výpovědi o sobě samém. Takto zjišťujeme především názory a postoje zkoumaných osob
c) Projekční (nebo také projektivní) metody – zkoumáme zkušenosti, zážitky, zájmy, schopnosti, touhy, postoje osob
Dotazník
Způsob psaného kladení otázek = standardizovaný rozhovor, předložený v písemné podobě- hromadné získávaní údajů;
- Nejfrekventovanější metoda- zdánlivě jednoduchá tvorba (X nesprávná konstrukce- zadávání- vyhodnocení!)
- Osoba vyplňující dotazník = respondent
- Jednotlivé prvky v dotazníku = otázky
- Otázka v dotazníku = položka
Výhody:
úspora času a financí
lepší shromažďování dat
- Nevýhody:
menší pružnost
nesrozumitelnost
nižší věrohodnost
příprava vyžaduje pečlivost
Struktura dotazníku (-nutná jasně promyšlená struktura a konceptualizace):
-Vstupní část:
- hlavička
- název a adresa instituce zadávající dotazník, příp. jméno autora
vysvětlujeme cíle a význam odpovědí, tím motivujeme respondenta k pečlivému vyplňování dotazníku a současně k jeho vrácení
- Druhá část – vlastní otázky – první otázky lehčí, přitažlivější, posléze těžší a méně zajímavé, ke konci fakta (předpoklad: únava respondenta)
- Na úplném konci- nezbytné poděkování za spolupráci
Tvoření otázek:
- Otázky se skládají ze slov a číslic
- Autor- otázky předem důkladně promyslet- každé použité slovo- přesný význam
- Pravidla:
jasně formulovat otázky
otázky i odpovědi- stručné (ne příliš široké znění)
vyhýbáme se neurčitým vyjádřením (př. několik, obyčejně, někdy apod.)
Vyhýbáme se dvojitým otázkám (- ty poznáme dle spojky a)
- Klademe jen takové otázky, na něž dokáží respondenti odpovědět
- Otázky musí být:
smysluplné
jednoduché
ne záporné (nikdy neužívat dvojitý zápor!!!)
ne předpojaté, sugestivní – (týkají se jisté osobnosti či instituce)- společensky žádoucí odpovědi
Typy otázek:
Uzavřené
nabízí hotové alternativní odpovědi
úkolem je zaznačit (zaškrtnout, zakroužkovat) vhodnou odpověď
Např.: Myslíte si, že pro nadané děti je třeba zřizovat
speciální třídy ?
ano
ne
neumím se vyjádřit (případně nevím)
Otevřené
- volnost u odpovědí- obtížněji se respondentovi vymýšlejí a administrátorovi vyhodnocují, ale neomezují respondenta (Užití: explorativní výzkum, předvýzkum)
Př. Jaký je váš názor na nadané děti?
Polouzavřené či polootevřené (alternativy + otevřená možnost)
Souhlasíte, aby byly pro nadané děti zřizovány speciální třídy….?
Ano-ne. Pokud ano, proč?
Délka dotazníku by měla být taková, aby se získaly potřebné údaje- nutný kompromis (- únava respondentů- povrchní vyplňování)
- Doba vyplňování by měla být maximálně 30 minut, u dotazníků zasílaných poštou15 minut (dle věku respondentů)
Rozhovor
Kvalitativní i kvantitativní výzkum
Interview- kontakt tváří v tvář (někdy i telefonické interview)
Oproti dotazníku- časově náročný
Nutné zvážit prostor, kde rozhovor vést
Náročné na zaznamenávání, ne každý schválí nahrávání (zapisovat hned po interview- během si dělat poznámky)
Raport = navázání přátelského vztahu a vytvoře