Naprava_cteni_a_psani

#
Olga Balšíková - Jiří Dan

Náprava čtení a psaní
(dlouhá citace z rozsáhlejší publikace pro potřeby výuky)











© Olga Balšíková, Jiří Dan, 1982, 1991, 1995, 2005







Vysvětlení:
Tento text určený pro potřeby výuky je částí rozsáhlejšího textu vydávaného opakovaně Pedag o gicko-psychologickou poradnou Brno, kde je možno ho zakoupit. Obsah celé brožury a připoj e ných samostatných tabulek najdeme na n ásledující straně.



Obsah
Úvod

Školní neprospěch a čtenářské obtíže
Typy neprospěchu
Vliv rodinného prostředí
Úroveň rozumového nadání dítěte
Dílčí nedostatky ve struktuře nadání
Výukově významné osobnostní zvláštnosti dítěte
Tělesná onemocnění

Nápravná péče o děti zařazené do specializovaných tříd
Pedagogická diagnostika ve specializované třídě
Zjišťování úrovně čtení. Přehled čtenářských chyb.
Zkouška psaní a pravopisu. Přehled pravopisných chyb.
Odstraňování čtenářských chyb
Doučování písmen. Chyby pramenící z poruch řeči.
Záměny písmen podobných tvarem. Práce s písmeny.
Čtení slabik di-ti-ni/dy-ny-ny. Inverze.
Nácvik intonace a délky samohlásek.

Odstraňování pravopisných chyb
Doučování písmen. Chyby pramenící z poruch řeči.
Slabiky di-ti-ni/dy-ty-ny. Vadná sluchová analýza zvukových celků.
Spojování slov v jeden celek. Délka samohlásek.

Odstraňování obtíží při psaní


Využití předloh ke čtení
Učitel základní školy
Ambulantní nápravná péče
Učitel zvláštní školy
Rodiče
Výhody použití čtenářských tabulek

Popis a způsoby užití předloh ke čtení a psaní . .
Popis předloh
Způsob jejich užití

Použitá literatura
Příloha 1: Sdělení rodičům dítěte s vývojovou poruchou čtení, pravopisu a psaní
Příloha 2: Obsah souborů tabulek


Úvod

Příručka Náprava čtení a psaní je určena učitelům specializovaných tříd pro d ěti s poruchami čtení a psaní, učitelům běžných tříd základních škol, zvláštních škol, odborným pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogický ch center a rodičům. Soubory tabulek k nácviku čtení, psaní a pravopisu, které jsou přílohami příručky, jsou určeny dětem, které z nějakého důvodu musejí čtení a psaní procvičovat ví ce než jejich spolužáci. Díky jejich učitelům a rodičům, kteří jim naše tabulky obstarali, může být pro ně cesta k dosažení žádoucí úrovně čtení a psaní a odstranění chyb zaj ímavá, někdy dokonce nepříliš dlouhá a vynaložená námaha většinou přinese očekávané výsledky.
V zemích s povinnou školní docházkou se úkol naučit děti číst a psát považuje za první krok v počátečním školním vzdělávání. Jeho zvládnutí otevírá bránu do svě ta dospělých. V současné době je u nás zavedena analyticko-syntetická zvuková metoda vyučování počátečnímu čtení a psaní a všeobecně se jí užívá. Vedle snah o zdokonalování didaktiky prvopočátečního čtení se hledají i zcela nové přístupy, zejména k žákům, u nichž se z různých příčin běžné výukové m e tody ukazují jako málo účinné.
V první kapitole pojednáváme o příčinách neprospěchu a obtíží při nácviku čtení. Čtenář se seznámí s pestrou mozaikou příčin čtenářských neúspěchů. Zárove ň naznačujeme rozdílné mo ž nosti a postupy nápravy.
Nejpřirozenější reakcí dospělých na čtenářské neúspěchy dítěte je prodloužení doby určené k procvičování čtení. U mnoha žáků tento postup pomůže. Avš ak jindy se dostaví výsledek právě opačný, nejenže se čtení nezlepšuje, ale u dítěte pozorujeme známky vyčerpání nebo prohlubuj í cí se nechuti ke čtení. Musíme postupovat jinak. Abychom čtenářům přiblížili postupy a metody uplatňované u žáků, u nichž je náprava zvláště svízelná, v ěnovali jsme druhou kapitolu nápravné péči o děti zařazené do specializovaných tříd pro žáky s poruchami čtení a psaní. Uvedené p o stupy jsou podloženy zkušenostmi autorky, která byla řadu let vedoucí metodického sdružení učitelů dyslektických tříd v Brně (nyní tříd pro dě ti s poruchami čtení a psaní).
Jednou z příčin neúspěchu žáků ve čtení je totiž dyslexie. Je to jednostranná, nápadná n e schopnost naučit se číst, porucha, při níž má dítě s přiměřenou inteligencí za běžného výukového vedení dlouhodobé obtíže při zvládání čtení. Často se u žáků z ároveň s dyslexií setkáme s por u chou pravopisu, dysortografií, a poruchou psaní jakožto grafického projevu, dysgrafií . Tyto p o ruchy se však mohou vyskytnout i samostatně. Dyslexií a dalšími vývojovými poruchami čtení se podrobně zab ývá Z. Matějček ve svých pracích Vývojové poruchy čtení (4. vyd. SPN, Praha 1978) a Dyslexie (1. vyd., SPN, Praha 1987; 2. vyd., H & H, Jinočany 1993). Pro učitele i rodiče mohou tyto příručky př edstavovat zdroj potřebných informací o příčinách, projevech a nápravě neschopnosti naučit se číst. Jejich prostudování umožní vyučujícím vyslovit zdůvodněné pod e zření, že příčinou neúspěchu žáka při nácviku čtení je vývojová dyslexie. Proto by neměly ch y bět v žádné školní knihovně.
I když je s úspěchem ověřena řada speciálních metod pro nápravu čtenářských obtíží, měli bychom se vždy snažit využít všech možností, které nám v rámci nápravně didaktického úsilí poskytuje pravidelné procvičování čtení nebo psaní, přiměřené typu chyb a stupni obtíží. Zár o veň se tento přístup ukazuje jako nejuniverzálnější. Samostatné přílohy k naší příručce proto tvoří 4 logicky uspořádané soubory tabulek, Čtenářské tabulky I, II, III a Tabulky pro nápravu dysortografických chyb, které obsahují celkem 110 listů. Celý komplet tedy představuje přepr a cované, rozšířené vydání naší monografie Náprava čtení a psaní, kterou v roce 1991 vydalo Stá t ní pedagogické nakladatelství Praha.
První verze tabulek vznikaly v letech 1982 - 1986 ve spolupráci Pedagogicko-psychologické poradny města Brna s metodickým sdružením učitelů dyslektických tříd. V nynějším vydání se
vracíme k osvědčené formě tabulek tištěných na kartonu, i za cenu velmi nepříjemného zvýšení nákladů, a tím také ceny. K současné formě předloh dospěli autoři na základě zkuš eností s tabu l kami různých velikostí, různého typu písma a uspořádání. Předkládaná forma se uká zala jako nejvhodnější.
Do příloh jsme zařadili sdělení rodičům dětí, u nichž byla zjištěna vývojová porucha čtení, pravopisu nebo psaní. Ujišťujeme rodiče dětí normálně prospívajících i rodi če dětí, u nichž obt í že ve čtení mají jinou příčinu než dyslexii, že dodržování uvedený ch pokynů může mít na průběh školní docházky jejich dítěte vliv jen blahodárný.
Předlohy ke čtení a psaní jsou určeny především vyučujícím ve specializovaných třídách pro žáky s poruchami čtení a psaní. Jako užitečné a výhodné se prokázalo jejich pou žití také při vý u ce v běžných a vyrovnávacích třídách základních škol. Předlohy jsou rovně ž určeny odborným pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center a zdravo t nických za řízení, kteří se zabývají nápravou dyslexie, dysortografie a dysgrafie. Využijí je též učitelé zvláštních škol k procvičování čtení zejména těch dětí, které jsou v rá mci celkově nižšího rozumového nadání postiženy vývojovou poruchou čtení. Poslouží také rodičům při domácí př í pravě dětí na vyučování, zejména těch, které musí z různých důvodů důkladněji procvičovat čt e ní, pravopis a psaní. Jsou pomůckou k nápravně didaktické práci, ale zároveň slouží k pedag o gické diagnostice; pomáhají jak učitelům základních a zvláštních, tak i pracovníkům pedagogi c ko -psychologických poraden a speciálně pedagogických center, protože jim umožňují poznat kvalitu chyb a stupeň postižení dětí. Tím zpřesňují podklady pro individualizovanou nápravnou péči o dě ti s vývojovými poruchami učení.
Používání předloh ke čtení by nemělo být důvodem k trápení dítěte neúměrně dlouhým čt e ním. Délka nácviku čtení je dána schopností dítěte se soustředit a úrovní osvojených čtenářských dovedností. Učitelé a jimi vedení rodiče musí tuto skuteč nost respektovat. Neměli by také nutit dítě ke čtení předloh, na které zatím nestačí.


Školní neprospěch a čtenářské obtíže

Jak uvádí K. Plocek (1982), je školní výkon žáka hodnocen především v kategorii » prospěch - neprospěch«. Školní výkon lze posuzovat z aspektu pedagogického, psychologického, zdravo t ního a právní ho. Za druhou dimenzi školního výkonu můžeme považovat kázeňské přizpůsobení žáků požadavkům školy.
Aspekt pedagogický je charakterizován zejména takovými činiteli, jako jsou obsah a rozsah látky, didaktické postupy a jejich změny, těžiště zaměření výuky a z toho vyplývající důraz na ur čitou skupinu předmětů, klasifikační řád a způsob jeho výkladu. To vše se v průběhu doby mění, ale důraz na dovednost číst a psát zůstává. Rozdíly v uplatňování uvedených činitelů jsou nejen mezi státy, ale často jsou podmíněny i regionálně; existují rozdíly mezi jednotlivými šk o lami a mezi jednotlivými učiteli.
Z pohledu psychologického je školní výkon jev, který ovlivňuje řada faktorů, na který působí mnoho vlivů. Výkon ve škole je komplexní proces; jeho výsledek je vždy výrazem celé osobno s ti žáka a celého okruhu základních činitelů podmiňujících jeho vývoj a vzdělávání. Příčiny nep ů sobí většinou izolovaně, jsou mezi nimi vztahy na různých úrovních. Ovlivňuje jej skupina čin i telů v dítěti samotném, tzn. jeho osobnost a zdravotní stav, dále faktory užšího a širšího sociáln í ho prostředí a skupina podmínek týkajících se výchovně vzdělávacího procesu.


Typy neprospěchu

Neprospěch můžeme podle rozsahu rozdělit na celkový a dílčí. Toto rozlišení je důležité při diagnostické úvaze, které příčiny snížené školní výkonnosti u konkrétní ho dítěte jsou rozhodující a které jsou méně významné. Podle trvání rozlišujeme neprospěch nahodilý a trvalejší, případně zhoršující se. Přechodné výkyvy ve školní vý konnosti bývají většinou podmíněny onemocněním nebo kritickými vývojovými fázemi. Ty se časově kryjí s obdobím tzv. první a druhé tvarové proměny; objevují se časově ohraničené pot íže na začátku školní docházky, v prepubertě a na počátku puberty. Působí i aktuální vlivy prostředí. K nápadným projevům neprospěchu dochází někdy před propuknutím klinických p říznaků nemoci. Se sníženou výkonností je nutno počítat i v období rekonvalescence, která u některých nemocí probíhá překvapivě dlouho (např. po záně t livých onemocněních mozku). K dočasnému zhoršení školního výkonu někdy dochází po změně bydliště, školy, třídy nebo u čitele. U některých dětí může dojít ke zhoršení prospěchu, jsou-li umísťovány do internátních škol nebo při výuce v nemocnicích a ozdravovnách.

Vliv rodinného prostředí

K aktuálním vlivům prostředí je nutno počítat situaci rodinnou, která může působit na po d mínky domác &#