Naprava_cteni_a_psani

li být info r mováni, jak s těmito dětmi pracovat.
V nově zřízené třídě začíná činnost učitele již v přípravném týdnu před začátkem školního roku prostudováním materiálů jednotlivých žáků (školní dokumentace a zprávy z vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně). Na začátku školního roku přivedou dítě do školy zpravidla rodiče. Osvědčilo se sejít se s nimi ještě téhož dne na kr átké informativní schůzce. Učitel jim sdělí všechny organizační záležitosti, seznámí je se základními pomůckami, které budou žáci používat, naučí je manipulovat s »okénkem« . Dále jim vysvětlí pravděpodobný postup nápravné péče, zdůrazní nezbytnost spolupráce rodiny se školou a odevzdá jim Sdělení rodičům žáků s vývojovými poruchami čtení , pravopisu a psaní (je zařazeno v příloze). Nakonec rodiče požádá, aby eventuální důvěrné informace o dítěti sdělili hned po schůzce nebo co nejdříve poslali p í semně. Všechny informace si učitel pečlivě zapíše a doplňuje je na základě pozorování a výsle d ků ústních i písemných projevů žáka. Osvědčily se schůzky a konzultace učitelů specializov a ných tříd s psychologem pedagogicko-psychologické poradny. Na začátku školního roku se na nich zpřesňují a doplňují údaje o žác ích a sjednocuje se další postup.


Pedagogická diagnostika ve specializované třídě

Zjišťování úrovně čtení

Úroveň čtení zjišťujeme zkouškou hlasitého čtení. Používáme textů různ ě obtížných podle schopností žáků a ročníků. Můžeme postupovat takto:
a) U nečtenářů zjistíme, která písmena žák zná a která nezná.
b) Pro nejslabší čtenáře používáme ke zkoušce předlohu, která obsahuje otevřené slabiky, např. učitelům specializovaných
tříd známý text »Alena«.
c) U pokročilejších čtenářů používáme různé, schopnostem přiměřené, standardizované nebo nestandardizované texty.
d) K orientačnímu zjištění úrovně čtení mohou všichni vyučující použít našich předloh ke čt e ní.
Žák čte text obvykle tři minuty, někdy méně. Když během první minuty zjistíme, že dítě při pokusu o čtení standardizovaného textu selhává, nenecháme ho trápit zbývající dvě minuty; ov ě říme však jeho znalost písmen, otevřených, zavřených slabik atd. K tomuto účelu se dobře hodí p ředlohy ke čtení, protože v nich jsou uspořádány různé typy slabik (Čtenářské tabulky I). Při zkoušce hlasitého čtení zjišťujeme počet správně přečtených slov v každé minutě, počet a kvalitu chyb, stupeň vývoje čtenářských návyků. Otázkami ověříme porozumění čtenému textu. Di a gnosticky cenné jsou výsledky pozorování, jak se žák chová při čtení. Chyby třídíme podle n á sledujícího schématu.




Přehled čtenářských chyb

1) neznalost některých písmen, nejistota při jejich rozpoznávání
2) chyby pramenící z poruch řeči (z artikulační neobratnosti a nejistoty, z asimilace souhlásek, ze spodoby tvrdých a měkkých souhlásek d-t-n/ď-ť-ň)
3) záměny písmen podobných tvarem (d-b-p, n-m, o-e-a)
4) záměny písmen označujících hlásky zvukově blízké
5) inverze písmen a slabik ve slově (záměny pořadí)
6) vynechávání písmen a slabik
7) přidávání písmen, slabik a krátkých slov
8) těžké komolení slov


Zkouška psaní a pravopisu

Pro zjištění rozsahu dysortografie používáme speciálních diktátů . Jsou v nich zastoupena sl o va, která provokují dysortografické chyby. Postupujeme takto:
Není-li žák schopen napsat ani velmi snadný dysortografický diktát nebo jeho část, zjistíme jen, která písmena zná a která nezná.

Diktát pro 2. postupný ročník :
veze dupe sudy bere nemá
duben kopec ořech večer kámen
hrnec střecha švestka čtvrtek leskne
Včera večer pršelo. Střecha se ještě leskne.

Diktát pro 3. postupný ročník :
Naše štěně zuřivě štěká. Strýček chytil motýla. Rádi jíme sušené švestky. František se utírá dr s ným ručníkem. Petřík je čistotný chlapec. Často si čistí a leští boty. Nenahýbej se z okna.

Diktát pro 4. postupný ročník :
Včera večer bylo brzy šero. Setmělo se, pršelo a hřmělo. Opička prostrčila pracku železnou mř í ží. Tě ším se na film o velrybách a velbloudech. Zastrč si pero do pouzdra. Kolik špačků sedí na třešni? Na cestičce šustí suché listí. Dej pozor, nůž je ostrý a špičatý. V pracovním vyučová ní potřebujeme barevné odstřižky.

Diktát nemusí napsat žák najednou celý. Není-li schopen psát text pro příslušný ročník, píše ten, na který stačí. Týká se to především žáků přeřazených až do t řetího ročníku, specializované třídy. Při psaní si opět všímáme chování žáků - únava, neklid, sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo, pečlivost p ři kontrolním čtení ... Při opravě a zařazování chyb sledujeme jejich frekvenci na začátku, uprostřed a na konci cvičení, rovněž grafickou stránku a celkovou úpravu písemného projevu. Pro porovn ání píše žák tentýž diktát na konci školního roku. Chyby třídíme podle následujícího schématu.


Přehled pravopisných chyb

1) neznalost některých písmen, nejistota při psaní tvarů písmen
2) záměna písmen
- jejichž tiskací tvary jsou blízké nebo zrcadlově symetrické (b-d, b-p, a-e)
- jejichž psací tvary jsou blízké (r-z, m-n, a-o, V-U, L-Z-S, h-k, b-l)
- která odpovídají hláskám zvukově blízkým (d-t, h-ch, č-š, ž-š)
3) chyby v důsledku poruch řeči
- pramenící z artikulační neobratnosti a nejistoty
- ze specifické souhláskové asimilace při výslovnosti slov nebo slovních skupin
- ze spodoby tvrdých a měkkých souhlásek a slabik (d-ď, dy-di, de-dě, n-ň, ny-ni, ne-ně, be-bě)
- pro patlavost; píše tak, jak mluví
4) chyby pramenící z vadné sluchové analýzy zvukových celků na slabiky a hlásky
- inverze (záměny pořadí) písmen (hlásek) a slabik ve slově
- vynechávání písmen a slabik ve slově
- přidávání písmen a slabik (často samohlásek po slabikotvorném r a l), zdvojování písmen
- nezvládnutí těžších souhláskových skupin - spojování slov v jeden celek jako důsledek
nerozlišování jednotlivých slov v proudu řeči)
- nerozlišování dlouhých a krátkých samohlásek příslušnými znaménky nebo písmeny.

Mimo pravopisných chyb, jejichž příčinou je dysortografie, se žáci dopouštějí chyb z nep o zornosti a př ekotnosti nebo proto, že neznají nebo neuplatní mluvnické pravidlo.
Informace získané o žákovi zkouškou čtení a zkouškou písma slouží k počáteční orientaci a průběžně se doplňují na základě dalších hodnocení. Po zpracování všech údajů o žácích je třeba se nad každým z nich zamyslet a stanovit, na které jevy je nutno zaměřit se nejdříve. Pokud má žák například negativní vztah ke škole a odpor ke čtení, není vhodn é přistoupit hned k nápravně didaktické práci; užitečnější je navázat přátelský vztah a vytvořit příznivou atmosféru. Vhodnou motivací se tento odpor nejdříve odbourá, aby žá k chodil do školy bez bázně a rád. Teprve až se tyto vztahy upraví, lze přistoupit k odstraňování vývojových poruch v patřičném pořadí. Jako podklad pro skupinové vyučování je zároveň t řeba zjistit, kolik žáků v určitých jevech chybuje. Pro individuální logopedickou péči se vytvoří pokud možno homogenní skupiny se zaměřením na odstranění nebo zlepšení určité vady. Tyto skupiny nejsou trvalé, ale žáci přecházejí z jedné do druhé podle toho, jak u nich náprava postupuje. Často právě během nápravy vyjdou najevo svízelnost a hloubka vývojové poruchy.

Odstraňování čtenářských chyb

Cílem nápravy je odstranění dyslektických chyb a dosažení sociálně únosné úrovně čtení.

Doučování písmen

Každý žák má v deníčku písmena, která nezná. Doučená si postupně odškrtáv á. Při procvič o vání písmen se mohou použít kartičky s písmeny a různé didaktické hry určené k ná cviku v bě ž ném prvním ročníku základní školy, např. lovení písmen z rybníčku. Žáky každodenně individ u álně i skupinově doučujeme. Nemůže-li si žák přesto některé písmeno zapamatovat, spojíme je s ur čitým žákem nebo věcí ve třídě - k-Kája, d-Dan, r-rozhlas atd. Zpravidla se však žáci doučí písmena v krátké době a zůstanou jim jen ta, která zaměňují (d-b-p, m-n,...).


Chyby pramenící z poruch řeči

Velmi potřebná je spolupráce s rodinou. Používají se různé říkanky a listy k procvičování výslovnosti určité hlásky. Nácvik se provádí v hodinách individuální logopedické pé če, krátce před vyučováním nebo po něm. Napsané říkanky a věty dostávají žáci k domácímu procvičování. Stejně se postupuje při poruchách artikulace. Pokud obtíže vyplývají jen z vadné výslovnosti, náprava je poměrně rychlá.


Záměny písmen podobných tvarem

Průběžně se procvičuje pravolevá orientace na předmětech ve třídě , na lavici, na tabuli a p o mocí uspořádaných obrázků. Dále dostane každý žák písmeno P z tvrdého papí ru. Postupně se naučí, že obracením a otáčením předlohy vznikají písmena d, b, p. Na procvičování písmen m-n má každý žák papírové písmeno m; z něho přeložením získá p ísmeno n. K tomu viz Čtenářské tabulky I, tabulka 30 (vzory písmen), Čtenářské tabulky II, předlohy 1 - 12, 21 - 22.


Práce s písmeny

- Ukaž písmeno d (b, p, n, m).
- Vyučující diktuje slova, žák ukazuje písmeno označující počáteční hlásku.
- Vyučující ukáže písmeno, žák říká slova s hláskou označující toto písmeno.
- Žák ukazuje písmeno, které chybí ve slovech napsaných na tabuli.
- Žák klade malé písmeno k příslušnému velkému písmenu. Vyučující napíše na tabuli nebo
ukáže velké písmeno vystřižené z papíru. Žák natočí svůj vzor z papíru tak, aby písmeno
odpovídalo velkému písmenu učitele, např. B-b, D-d.

Dále se používá doplňovaček, volných listů s vhodnými texty na čtení a vyškrtávání dvojic písmen, která žáci zaměňují, souborů slov na kartičkách. Velmi efektivní je využi tí čtenářských tabulek způsobem, který je popsán v další kapitole.
Na doplňování písmen, která žáci zaměňují, si připravíme cvičení na tabuli. Dvojice písmen v běžném textu vyškrtává žák pastelkami dvou barev, a to obě písmena průběž ně. Někdy vyn e cháme nebo začerníme dvojice písmen a žák je doplňuje. Tato práce je vhodná pro samostatné zam ěstnání.

Čtení slabik di-ti-ni/dy-ty-ny

Tyto slabiky dělají žákům větší potíže při psaní, proto o nich podrobněji pojednáme v kapit o le o odstraňování dysortografických chyb. Při čtení zdůrazňujeme žákům postavení mluvidel, které je u slabik di-ti-ni odlišné od slabik dy-ty-ny. Procvičujeme buď vyslovováním uvedený ch slabik nebo čtením předloh s těmito slabikami. Viz Čtenářské tabulky III, předlohy
1 - 10, Tabulky pro nápravu dysortografických chyb, předlohy 2 - 7.

Inverze

Rozlišujeme inverze (záměny pořadí) sledu písmen ve slabice, sledu slabik ve slově, jejich kombinace; jsou také zvláštní případy inverzí, tzv. př edskoky, jejichž výsledkem je již závažně j ší, někdy sotva dešifrovatelné zkomolení textu.
Jako nejúčinnější pomůcka se osvědčilo tzv. okénko, které zároveň odstraňuje jeden z nejča s těj ších nežádoucích pomocných mechanismů při čtení, tj. dvojí čtení. Okénka pro žáky jsou z tvrdého papíru nebo z podložky z umělé hmoty. Výbornou pomůckou byla šablonka ke čtení s m