Integrativka

oc103476025" 3.Integrovaný pedagogicko-psychologický poradenský systém
Toc103476032" 10.Speciálně pedagogická diagnostika
\h 32
 HYPERLINK \l "_Toc103476035" 13.Augmentativní a alternativní komunikace PAGEREF _Toc103476035 \h 38
 HYPERLINK \l "_Toc103476036" 14.Surdopedie: PAGEREF _Toc103476036 \h 41
 HYPERLINK \l "_Toc103476037" 15.Komunikace sluchově postižených
103476039 \h 52
RLINK \l "_Toc103476047" 25.Psychopedie
6049" 27.Autismus
93
Integrace – inkluze
Inkluze – to be icluded = „být úplnou součástí“
pojem pochází z Ameriky
Inkluzivní škola – systém je strukturován směrem plnění všech speciálně pedagogických
potřeb každého individua s postižením
děti dostávají speciálně pedagogickou podporu podle toho kolik potřebují –
každý žák dostává úkol na své úrovni
Současný trend – cca od roku 1991 = integrace
struktura speciálních škol se neustále mění
nyní již mohou být integrovány i děti s MR
Rozložení závažnosti postižení : 80% = postižení lehké
(platí pro všechny druhy postižení)17% = postižení střední
3% = postižení těžké
Filozofická východiska:
u nás:
hlavní výchovně
vzdělávací program
speciální
školy

- v současné době je trend integrace, ale stále existují i speciální školy a segregace (internátní školy)
v zahraničí:
např. Itálie, Skandinávie, Skotsko → speciální pedagog jde za žákem a ne naopak
Dějiny přístupu ke vzdělávání
====► exkluze
====►
segregace( 17. – 18. stol.)
(od roku 1991 u nás)
INTEGRAČNÍ FORMY v mezinárodním měřítku:
a) fyzická, popř. lokální integrace – znamená přítomnost (existenci) postižených a
nepostižených na stejném místě
b) funkční integrace – na ni aktivně participují obě skupiny
c) sociální integrace – způsobuje, že všichni patří ke stejné skupině
d) společenská integrace – představuje skutečnou účast na kulturním a společenském
životě
Speciálně pedagogické pojetí integrace
→ vytváření společenství, jehož jsou zdraví i postižení rovnoprávnými členy
cíl – integrace postižených do adekvátní reality

Integrativní formy vzdělávání žáků se speciálními a specifickými vzdělávacími potřebami
speciální škola
speciální škola s kooperací (u nás není)
speciální třída
speciální třída s kooperací
běžná třída s dodatečným vyučováním
běžná třída s podpůrným vyučováním
běžná třída s poradenstvím
běžná třída s redukovaným počtem žáků
běžná třída
Modely integrace
medicínský model
cíl – překonání a léčba postižení a neintegraci do běžné školy po předchozím zařazení do speciální školy
nepožaduje změnu šk. systému, ale přizpůsobení se dítěte stávající struktuře
sociálně patologický model
cíl- speciální terapie postižených pro jejich sociální přizpůsobení → socializaci a normalizaci
model prostředí
změna školy ve prospěch žáka – individuální vzdělávací plány – diferencované kurikulum, přizpůsobení možnostem dětí (více času, tabulky, slovník, kalkulačka apod.)
Antropologický model = nejvýhodnější
upřednostňuje lepší interpersonální iterakci, škola se přizpůsobuje potřebám všech žáků.
Sociální aspekty integrace
procesy působení:
Asimilace – postižený se přizpůsobí způsobu chování většiny (omezuje se pouze na nejlehčí typy postižení, převládá v zemích s menšími snahami o integraci)
Akomodace – uznávají se práva postižených a tlak je na přizpůsobení většiny. Cílem není potlačovat rozdíly ale vytvářet pozitivní sebeobran postiženého
Adaptace – oboustranné přizpůsobování. Cíl spočívá v úsilí smířit se s odporujícími stanovisky vzniká vzájemný proces, ve kterém se obě strany k sobě přibližují a mění se, takže roste oboustranná pospolitost a sounáležitost
Definice školní integrace (dr. Bürli):
„Integrace je snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělání jedinci se specifickými vzdělávacími potřebami v co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jeho skutečným potřebám“.
Integrace a školský systém
„Vzdělávejme postižené v běžných školách pokud je to možné,
ve speciálních, pokud je to nutné!“
současný trend – snaha o pozitivní integraci zdravotně postižených žáků
Nutné je vytvoření podmínek pro integraci:
připravenost rodiny
připravenost žákanení li jedna z nich splněna vznikne více škody než užitku
připravenost školy
dostupnost bez nadměrné participace okolí
připravenost a odb. způsobilost učitele
bezproblémové přijetí spolužáky (ne soucit či kuriozita!)
materiální vybavení (eliminace dopadu handicapu)

Hodnoty a normy
hodnoty – produkt lidské společnosti, vznik v sociálních skupinách
člověk si nevolí jaké hodnoty má mít, je do nich vsazen
výběr hodnot jedincem je ovlivňován:
výchovou v rodině
působením společnosti
Každý jedinec si utváří - specifické hodnotové schéma - není uspořádáno podle racionálního pořádku.
normy - konkrétní postulát, reálně ohraničený, splňující podmínku adresnosti a
sankcionalizace
základ hodnocení (hodnotí se směrem k určité normě)
vztahují se na všechny členy společnosti
je relativní, není absolutní
„normální“ je ten kdo se pohybuje v mezích normy
Rámcové podmínky pro integrativní výchovu a vzdělávání
Legislativní podmínky integrace (vychází z Úmluvy o právech dítěte)
„Smluvní strany se shodují, že výchova dítětem směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru.“
Bílá kniha
vychází z cílů vzdělávací politiky formulovaných vládou v roce 1999
systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu
Školský zákon
nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005
vedle opatření administrativního a organizačního charakteru zásadně mění cíle a obsahy vzdělávání a poprvé definuje pojem sebehodnocení školy.
Zavádí systém více úrovní vzdělávacích programů, tzv. rámcové a školní vzdělávací programy. Nově pojaté kurikulum (dříve osnovy) už není založeno na osvojování co největšího objemu faktů, ale na systematické struktuře základních pojmů a vztahů, které umožní zařazovat informace do smysluplného kontextu vědění a životní praxe. Zdůrazňují se některé vzdělávací oblasti (např. výuka cizích jazyků) a nová témata (evropská integrace, multikulturní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu), posilují se mezipředmětové vazby.
Smyslem procesu sebehodnocení škol je potom zpětná kontrola, že se každému žákovi dostává kvalitního vzdělávání odpovídající jeho potřebám, odrážející proměnnost našeho světa.
Vyhlášky řeší individuální zařazování dětí a žáků do běžných typů škol a jsou ustanoveny podmínky pro práci v integrované třídě:
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, nabývá účinnosti dnem 11. ledna 2005.
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, nabývá účinnosti dnem 25. ledna 2005.
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, nabývá účinnosti dnem 11. ledna 2005
Směrnice ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002
( dítětem nebo žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se pro účely této směrnice
rozumí dítě nebo žák se zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním postižením,
s vadami řeči, s více vadami, s lékařskou diagnózou autismus, se specifickými
poruchami učení nebo chování, dítě nebo žák zdravotně postižený z důvodu
dlouhodobé nebo chronické nemoci
- směrnice stejně jako metodický pokyn vychází z předpokladu, že děti a žáci se
zdravotním postižením mohou být integrováni do MŠ, ZŠ a SŠ za předpokladu, mají-li
zajištěnou odbornou speciálně pedagogickou péči
- úkoly jsou delegovány na ředitele školy, SPC a PPP
Metodický pokyn MŠMT k zajištění péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení nebo chování č. j. 13 711/2001-24.
- stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků se
specifickými poruchami učení nebo chování v ZŠ, specializovaných třídách ZŠ, ve
speciálních školách, ve SŠ a vyšších odborných školách
- za žáka s SVPU se považuje žák, u kterého se specifická porucha projevuje v oblasti
učení motorických dovedností, nebo matematických dovedností nebo jazykových
dovedností včetně písemného projevu nebo žák se specifickými poruchami v oblasti
sociálních dovedností, tj. chování
- problematiku speciálních a specializovaných tříd, stejně jako speciálních škol řeší
Vyhláška , o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, nabývá účinnosti dnem 17. února 2005.
Vyhláška , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských
poradenských zařízeních, nabývá účinnosti dnem 17. února 2005.
Integrovaný pedagogicko-psychologický poradenský systém
poradenství= podpůrný systém
Školní poradenské pracoviště
výchovný poradce – pracují na všech ZŠ, SŠ, Spec.Š a učilištích. Většinou učitel, který kromě svého úvazku plní i úkoly ped. psych. poradenství v oblasti výchovy, vzdělání a volby studia či povolání.
školní psycholog
školní speciální pedagog
- pomoc učitelům s výchovnými a výukovými problémy (pouze 50 škol v ČR)
školní metodik prevence
Pedagogicko - psychologická poradna
působnost – MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, UčŠ
zajišťují pedagogicko psychologické služby dětem, rodičům, učitelům
existují formy státní, soukromé, církevní
pomoc při
problémech a prevenci delikventního chování, záškoláctví a šikany
volbě povolání
metodická pomoc
participují na vzdělávacím procesu a to zvláště v těch případech, kdy je tento vzdělávací proces nějakým způsobem znesnadněn
hlavní součástí činnosti PPP je přímá práce s dětmi a žáky předškolních zařízení, škol a školských zařízení ve věku od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělání a s jejich rodiči, a to jak formou individuální péče, tak formou skupinové práce
na základě doporučení PPP je volena nebo upravována vzdělávací cesta žáků. Při vedení dětí a žáků PPP aktivně ovlivňují proces přijímání a upevňování poznatků, postojů a hodnotové orientace (volba vhodného učebního stylu, rodinná terapie apod.).
napomáhají při rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů, participují na činnostech v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a na kariérovém poradenství.
Odborné týmy pracovníků PPP tvoří psychologové, speciální pedagogové a sociální pracovníci. Činnost PPP se uskutečňuje zejména ambulantně, návštěvami pracovníků ve školách, školských a jiných zařízeních.
Speciálně pedagogické centrum
zřizovatel MŠMT
péče o jednotlivce s postižením
vzdělávací zařízení, poradenská činnost ve všech věkových skupinách
úkolem je zabezpečovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další potřebnou podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a poskytovat jim odbornou pomoc v procesu pedagogické a sociální integrace ve spolupráci s rodinou, školami, školskými a dalšími zařízeními a odborníky
činnost je zaměřena zejména na podporu klientů v předškolním věku v péči rodičů (zákonných zástupců), na podporu klientů integrovaných do škol a školských zařízení, na podporu klientů s těžkým a kombinovaným zdravotním postižením, kteří nemohou docházet do školy, zpravidla ve věku od 3 do19 let.
Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník tvoří základní odborný tým speciálně pedagogického centra (SPC). Dle druhu a stupně zdravotního postižení klientů jednotlivých SPC může být tým doplněn dalšími odbornými pracovníky.
Střediska výchovné péče
Střediska výchovné péče (dále jen střediska) jsou od r. 1991 součástí sítě školských zařízení preventivně výchovné péče a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
cíl:předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.
poskytují konzultace, odborné informace a pomoc osobám odpovědným za výchovu, pedagogickým pracovníkům předškolních zařízení, škol a školských zařízení v oblasti výchovy a vzdělávání dětí s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a při jejich integraci do společnosti.
klienti střediska jsou děti a žáci ve věku od 3 let do ukončení přípravy na povolání, nejdéle do 26 let věku. Ve zvlášť odůvodněných případech mohou střediska pomáhat i studentům, kteří opustili přípravu na povolání na dobu kratší jednoho roku a je u nich reálný předpoklad pokračování v profesní přípravě.
další účastníci práce s klientem (rodiče, pedagogové a další osoby podílející se na výchově apod.) jsou chápáni jako partneři ve spolupráci.
Střediska nezabezpečují péči o klienty s předběžným opatřením, nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou.
Institut pedagogicko psychologického poradenství
soustřeďuje a zpracovává informace o službách pedagogicko psychologického, speciálně pedagogického,výchovného a kariérního poradenství ve školství
provádí analýzy a průzkumy související s poskytováním poradenských služeb a s pedagogicko psychologickými aspekty vzdělávání
vytváří koncepce vyplývající z potřeb MŠMT v oblasti poradenských služeb
Systém kutikulárních dokumentů
kurikulární dokumenty vytvářeny na dvojí úrovni
státní
školní
Státní úroveň kurikulárních dokumentů tvoří:
Národní program vzdělávání (Bílá kniha) – vymezuje hlavní zásady kurikulární politiky státu, obecné cíle vzdělávání, oblasti vzdělávání nezbytné pro dosažení těchto cílů, zásady pro tvorbu rámcových a školních vzdělávacích programů, podmínky pro jejich zavádění do škol i další legislativní a organizační předpoklady pro realizaci kurikulární politiky státu
Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní, základní, střední gymnaziální a střední odborné vzdělávání – vymezují cílové zaměření vzdělávání pro daný obor vzdělání, očekávaný výstup vzdělávání, základní učivo, učební plány, pravidla pro tvorbu školních vzdělávací programů, podmínky pro realizaci vzdělávacích požadavků
Školní úroveň kurikulárních dokumentů tvoří:
školní vzdělávací programy (ŠVP) – zpracovávají školy podle rámcových vzdělávacích programů s přihlédnutím ke konkrétním potřebám žáků, podmínkám škol, perspektivám rozvoje vzdělávání na dané škole atd.
Pro usnadnění přípravy školních vzdělávacích programů slouží manuály pro tvorbu školních vzdělávacích programů.
RVP ZV = Rámcový program pro základní vzdělávání
směřuje k naplnění kompetencí, jako závazného výsledku vzdělávání
vzdělávací oblasti a obory vzdělávacích oblastí
jazyk a jazyková komunikace (mateřský jazyk, cizí jazyk)
matematika
informační a komunikační technologie
člověk a jeho svět
člověk a společnost (výchova k občanství, dějepis)
člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis)
umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova + dramatická výchova jako neobligatorní součást vzdělávací oblasti)
člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesný výchova)
člověk a svět práce
oblasti jsou koncipovány tak, aby vynikl jejich celostní charakter
umožňuje vytváření a využívání různých alternativních modelů vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
směřuje především k naplnění kompetencí (viz kompetence)
stěžejní částí dokumentu jsou vzdělávací oblasti a obory vzdělávacích oblastí – vymezuje devět šířeji koncipovaných oblastí, které zahrnují obsah celého závazného základního vzdělávání
na úrovni ŠVP je možné z oborů vzdělávacích programů vytvářet funkční integrované celky (například alternativní směry škol)
samostatnou přílohou je RVP ZV upravený pro žáky s mentálním postižením
(celý je k nahlédnutí na )
klíčové kompetence
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti
očekávaný výsledek k němuž základní vzdělávání směřuje
mají průřezový charakter a propojují vzdělávací záměry všech vzdělávacích oblastí a oborů vzdělávací činnosti
k. k učení
k. k řešení problémů
k. komunikativní
k. sociální a personální
k. občanské
k. pracovní
očekávané kompetence
vyjadřují, co by mělo být výsledkem vzdělávání v konkrétní dané vzdělávací oblasti
jsou formulovány pro tři vzdělávací období:
1. – 3. ročník
4. – 5. ročník
6. – 9. ročník (jsou závazné = očekávaný výstup základního vzdělávání)
vzdělávací oblasti a obory vzdělávacích oblastí
stěžejní částí dokumentu
vymezuje devět šířeji koncipovaných oblastí, které zahrnují obsah celého závazného základního vzdělávání
jsou koncipovány tak, aby vynikl jejich celostní charakter
umožňují vytváření a využívání různých alternativních modelů vzdělávání
jazyk a jazyková komunikace (mateřský jazyk, cizí jazyk)
matematika
informační a komunikační technologie
člověk a jeho svět
člověk a společnost (výchova k občanství, dějepis)
člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis)
umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova + dramatická výchova jako neobligatorní součást vzdělávací oblasti)
člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesný výchova)
člověk a svět práce
průřezová témata
tvoří samostatnou část
jsou založena na dovednostech, koordinaci aktivit probíhajících ve škole i mimo ni
předpokládají odbornou připravenost a zejména týmovou spolupráci pedagogů
umožňují zavádět nové formy, především projektovou výuku
slouží k doplnění učiva o praktická a životní témata
například: ● interkulturní výchova
mediální výchova
enviromentální výchova
osobnostní a sociální výchova
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
výchova demokratického občana
RVP ZV – vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
RVP ZV je normativním východiskem pro tvorbu ŠVP ZV pro všechny školy vzdělávající žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Příloha obsahuje RVP ZV pro žáky s mentálním postižením.
Klasifikace:
Za žáka se spec. vzděl. potřebami jsou považováni žáci:
se zdravotním postižením
tělesným
zrakovým
sluchovým
mentálním
autismem
vadami řeči
souběžným postižením více vadami
vývojovými poruchami učení nebo chování
se zdravotním znevýhodněním
zdrav. oslabením
dlouhodobým onemocněním
lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování
se sociálním znevýhodněním
z rodinného prostředí s nízkým soc. kult. postavením
ohrožení sociálně patologickými jevy
s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou
v postavení azylantů nebo účastníků řízení o udělení azylu
Podmínky pro vzdělávání:
vždy je třeba vycházet z konkrétní identifikace a popisu speciálních vzdělávacích potřeb žáka
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením
3 rozdílná postižení která mají odlišné vzdělávací potřeby a musí být vytvořeny nezbytné podmínky:
* nedoslýchaví - lehká = sluchadla, střední a těžká = sluchadla, odezírání, znaková řeč
* ohluchlí – pokud nastane po částečném rozvoji řeči(2-4r.) je možno za urč. podm. udržet
srozumitelnou řeč s odezíráním,
technické pomůc