Integrativka

ky = kochleární implantáty, psací telefony, faxy, skryté titulky v televizi,
teletext, počítače…
* prelingválně neslyšící – omezen řečový a jazykový vývoj, pokud není v nejútlejším věku
s d. navázána plnohodnotná komunikace = nebude chápat řeč, neporozumí čtenému textu, → opoždění vývoje po stránce kognitivní, sociální, emocionální
technické pomůcky = kochleární implantáty, psací telefony, faxy, skryté titulky v televizi,
teletext, počítače…
Obsah vzdělávání
nedoslýchaví - za pomoci výkonných pomůcek zvládnou RVP ZV v běžné škole
těžká sluchová vada a prelingválně nesl. – vhodnější je spec. vzdělávání (škola nebo třída) s rozvolněním učiva do 10 let s odlišným přístupem v JV a HV
HV u nejtěžšího sluch postižení nahrazuje hudebně dramatická výchova ( rytmické, hud. pohybové a dramatické činnosti)
speciální metodický přístup vyžadují k. kompetence v oblasti
→ komunikace ( srozumitelné vyjadřování, pochopení složitějšího sdělení)
→auditivního vnímání a vyjadřování se hlasitou řečí – přesouvá se do rozvíjení
ovládání pís. projevu
→posílení kompetencí vztahujících se k informačním technologiím
nutno respektovat právo na volbu jazyka komunikace jazyk vizuálně motorický (znaková řeč) zároveň ale i výuka ČJ
používání speciálních učebnic (jednodušší texty, méně cizích slov, mnoho obrázků, ilustrací, mapek), pec. výukových videoprogramů
sluchově postižení žáci se sníž. úrovní rozum schopností se vyučují podle speciálního vzdělávacího programu
Podmínky vzdělávání
právo na výběr vzdělávací cesty
nižší počet žáků ve třídách
znalost problematiky pedagogem, individuální. přístup, znalost speciálních metod a jejich používání ve výuce sluchově postižených
možnost úpravy obsahu učiva jednotlivých předmětů
materiální a technické pomůcky, kompenzační pomůcky
běžné i speciální učebnice, výukové videoprogramy, didaktické pomůcky…
logopedická péče podle potřeb žáků
Vzdělávání žáků s poruchami komunikačních schopností
Obsah vzdělávání
zpravidla zvládají učivo RVP ZV s intenzivní logopedickou péčí a rozvojem obsahové a formální stránky řeči
vzděláván jazykových předmětech podle IVP, nutná přítomnost učitele – logopeda
Podmínky vzdělávání
individ. logopedická péče prolínající všemi předměty
individuální přístup všech pedagogů, možnost vzdělávání podle IVP
informovanost všech vyučujících o problematice
vhodné sociální klima třídy
snížený počet žáků
zohlednující přístup v klasifikaci
spolupráce s rodiči, SPC, odbornými lékaři
Vzdělávání žáků s tělesným postižením a ž. dlouhodobě nemocných a zdravotně oslabených
Obsah vzdělávání
zpravidla s použitím kompenzačních pomůcek může absolvovat všechny předměty, někdy problém s JM a HM – geometrie, Vv a Tv – úprava rozsahu výuky
Podmínky vzdělávání
bezbariérový vstup
technické vybavení pro pohyb žáků po škole, popř. asistent
didaktické pomůcky
kompenzační pomůcky
PC, psací stroje
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením
Obsah vzdělávání
lehčí vada – zvládají všechny nároky s použitím optických pomůcek
těžká vada, nevidomí – spec. ZŠ upravené podmínky, technické vybavení, spec. pedagog
přidán předmět
Prostorová orientace a samostatný pohyb
Psaní na počítači a práce na počítači
předměty speciální péče
zraková stimulace
práce s optickými pomůckami
speciální příprava psaní a čtení bodového písma
logopedická péče
zdravotní Tv
učební materiál a učebnice v bodovém nebo zvětšeném písmu, plasticky vyobrazené (Ge, F, Ch, Z)
doporučené nepovinné předměty – příprava individuální hry na hudební nástroj, hra na hudební nástroj, hudební nauka sborový zpěv
Podmínky vzdělávání
podnětné prostředí
nižší počet žáků
materiální a technické vybavení
didaktické a kompenzační pomůcky
seznámení ostatních (zdravých ) spolužáků a jejich rodičů s problematikou zrakově postižených
zajištění výuky. předmětů speciální péče kvalifikovanými odborníky
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení
= podávané školní výkony neodpovídají rozumovým schopnostem žáků ani při zajištění kvalitní domácí přípravy, většinou se vzájemně prolínají
Obsah vzdělávání
obsah se v zásadě neodlišuje, efektivity je dosaženo vhodnými podmínkami (kvalifikované personální zabezpečení, specifické postupy a metody výuky, spolupráce s poradenskými pracovišti)
obtíže zejména v kompetencích vztahujících se k učení (dovednosti čtení a psaní, schopnost porozumět čtenému a psanému textu)
u kompetencí spojených s řešením problémů je nutné spec. ped. metodami podporovat schopnost koncentrace a usměrňovat hyperaktivitu, impulsivnost apod.
v oblasti komunikace(zejména písemné) náprava poruch čtení, psaní, pravopisu.
Podmínky vzdělávání
individuální práce se žákem
přizpůsobení klasifikace (slovní)
využití ověřených i nových postupů a metod náprav SVPU
snížený počet žáků
přehledné a strukturované prostředí
pravidelný režim dne (pravidla chování)
pravidelná relaxace
jednotný přístup, aktivní spolupráce s rodiči
Vzdělávání žáků s poruchami chování
→ takoví žáci, kteří nerespektují společenské normy chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní
Obsah vzdělávání
v závislosti na rozumové úrovni ZŠ nebo ZvŠ
žáci s normálními předpoklady k učení (handicap v sociálních či jiných podmínkách)
žáci se sníženými předpoklady k učení ( školní úspěšnost a předpoklady jsou relativně nezávislé na podmínkách výchovy)
v závislosti na tom diferencovat výchovně vzdělávací postupy, formy a metody práce
Podmínky vzdělávání
použití spec. ped. metod a forem práce
nižší počet žáků
třída umožňující změnu uspořádání vybavení pro skupinové vyučování i jiné činnosti
odpočinkový kout
nadstandardní vybavení pro sport a volný čas
prevence záškoláctví (vhodná doprava do školy)
Vzdělávání žáků s mentálním postižením
→ žáci u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování
Obsah vzdělávání
zvláštní škola = lehká MR, případně zdravotní či sociální znevýhodnění, autismus, souběžné postižení více vadami), výuka podle vzdělávacího programu zvláštní školy (předměty jsou sejné kromě cizího jazyka, učivo zjednodušené a upravené)
pomocná škola = pro ž. se stření a těžkou MR– poskytuje základy vzdělání, vytváření elementárních dovedností a návyků k uplatnění v praktickém životě, rozvoj tělesných a duševních schopností žáků při důsledném respektování jejich individ. zvláštností
přípravný stupeň pomocné školy = děti s těžkým mentálním postižením ve věku povinné šk. docházky, příprava na vzdělání 1-3roky
Podmínky vzdělávání
snížený počet žáků
vhodně upravené prostředí
speciální učební metody
výběr učiva odpovídající rozumovým schopnostem žáků
učitelé se spec. ped. kvalifikací
speciální zařízení a kompenzační pomůcky
učebnice odpovídající rozumovým potřebám žáků
Vzdělávání žáků s autismem
pervazivní (všepronikající) vývojová porucha
3 základní příznaky:
1.neschopnost vzájemné společenské interakce
2.neschopnost komunikace
3.omezený stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit
lehčí forma (autistické rysy) - vzdělávání v ZŠ
lehčí forma +MR - vzdělávání ve ZvŠ s osobním asistentem
závažnější formy – vzdělávání ve speciálních třídách
Obsah vzdělávání
vždy pole IVP vytvořených v závislosti na jejich rozumových schopnostech podle vzdělávacích programů ZŠ, ZvŠ, PŠ
Podmínky vzdělávání
speciálně upravené školní prostředí (samostatná lavice, příp. odděleně od ostatních spolužáků)
přísně individ. přístup, přesné strukturování prostoru a času
počítač pro ty žáky, kteří preferují komunikaci s počítačem
učitel vzdělaný v problematice autismu
Vzdělávání žáků s více vadami
charakteristika ve Věstníku MŠMT ČR č.8/1997 č.j. 25602/97-22
tři skupiny:
společným znakem je MR
kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči a specifická skupina dětí hluchoslepých
děti autistické a s autistickými rysy
Žáci s více vadami bez MR – ZŠ nebo speciální škola podle jejich nejzávažnějšího postižení.
Žáci s více vadami i s MR – speciální (zvláštní nebo pomocné) školy, případně spec. školy
nebo spec. třídy pro žáky s více vadami.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
→nízké sociálně kulturní prostředí, ohrožení sociálně patologickými jevy, děti azylantů a žadatelů o azyl
Obsah vzdělávání
RVP ZV doplněný o specifické materiály o historii, kultuře a tradici jejich národnosti.
zřetel při zpracovávání ŠVP, případně vypracované IVP ( zam. na budování vlastní identity)
Podmínky vzdělávání
individuální nebo skupinová péče
přípravné a specializované třídy
pomoc asistenta třídního učitele
odlišné metody a formy práce
vlastní učebnice
individuální vzdělávací program
Individuální vzdělávací program (dále jen „IVP“) je podkladem pro uplatňování požadavku ředitele školy na navýšení finančních prostředků a je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
IVP vypracovává třídní učitel nebo učitel vyučovacího předmětu, pro který IVP s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáka upravuje organizaci nebo obsah vzdělávání žáka, ve spolupráci s poradenským zařízením, tj. speciálně pedagogickým centrem nebo pedagogicko-psychologickou poradnou nebo střediskem výchovné péče, případně ve spolupráci s výchovným poradcem, školním speciálním pedagogem, školním psychologem a zákonným zástupcem žáka a se spoluúčastí žáka v případě jeho zletilosti. Kopie zpracovaného IVP je zaslána příslušnému poradenskému zařízení.
IVP je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však jeden měsíc po nástupu žáka do školy a je doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.
IVP podepisuje ředitel, třídní učitel, popřípadě další pedagogičtí pracovníci školy podle odst. 2 tohoto doporučení, pracovník příslušného poradenského zařízení a zákonný zástupce žáka, v případě zletilosti sám žák jako východisko společného postupu k vhodnému zabezpečení procesu integrace žáka.
IVP vychází z učebních dokumentů školy, závěrů speciálně pedagogického a psychologického vyšetření a doporučení odborného lékaře žáka, zohledňuje názor zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. IVP žáka se sníženou úrovní rozumových schopností vychází z učebních dokumentů příslušné školy určené pro tyto žáky. IVP obsahuje všechny skutečnosti důležité pro úspěšnou integraci žáka, zejména:
údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi,

údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení a klasifikace, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutoria,
potřebu dalšího pedagogického pracovníka k výuce speciálních dovedností (např. čtení Braillova bodového písma, psaní na Pichtově psacím stroji, práce se speciálními informačními technologiemi, výuka prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených, výuka prostřednictvím znakového jazyka, individuální logopedická péče, náprava specifických poruch učení nebo chování) nebo dalšího pracovníka podílejícího se na práci se žákem. U žáka se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah[6]. apod.
seznam kompenzačních pomůcek, speciálních učebních pomůcek, speciálních učebnic a učebních textů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek.
jmenovité určení pracovníka poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků včetně zdůvodnění.
Změny obsahu IVP projednává škola se zákonným zástupcem žáka, v případě jeho zletilosti s žákem.
Vzdělávací programy speciálních základních škol pro zrakově postižené, sluchově postižené, tělesně postižené a pro žáky s vadami řeči vycházejí z učebních plánů a učebních osnov běžných základních škol. Navíc obsahují výuku specifických dovedností, logopedickou péči apod.
Neslyšícím se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím znakové řeči a nevidomým s použitím Braillova písma. Školy pro zrakově postižené, v nichž se vyučuje dvojí technice čtení a psaní, a školy pro sluchově postižené mají 10 ročníků. Ředitel školy má možnost provést úpravy počtu hodin jednotlivých vyučovacích předmětů, a to až do 10ti % celkového počtu týdenních vyučovacích hodin. V osnovách lze provádět úpravy obsahu v rozsahu maximálně 30 %.
Vzdělávání hluchoslepých dětí se realizuje podle zcela specifického vzdělávacího programu základní školy pro hluchoslepé. Třídy takto postižených jsou ve Speciální mateřské škole a základní škole po sluchově postižené v Olomouci.
Multikulturní výchova a vzdělání
Evropská dimenze ve vzdělání
Identita = je určována vztahem ke společenství a uvědomováním si sebe sama
Národní identita = jazyk, dějiny, instituce, duchovní kultura a víra ve společnou budoucnost
Vzdělávání pro 21.století ( zpráva mezinárodní komise UNESCO) – čtyři pilíře vzdělávání
učit se poznávat
učit se jednat
učit se žít mezi lidmi
učit se být
Učení se zkušeností = kooperativní učení (spolupráce, práce v týmu)
= projektové vyučování (fáze projektu: motivace, realizace, evaluace)
= hra (simulační, kooperativní, dramatické, myšlenkové experimenty)
Současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělání u nás
Vzdělání je jedním ze základních lidských práv, které musí být poskytováno všem lidem bez rozdílu.
Předškolní vzdělávání
Mateřská škola a speciální mateřská škola
Záměry vzdělávání: získání fyzické, psychické a sociální samostatnosti v rozsahu svých předpokladů a kompetencí důležitých pro další vzdělávání a pro život.
Multikulturní výchova: kompenzace vývojových nerovnoměrností dětí z rozdílného sociokulturního či jazykového prostředí ještě před vstupem do základního vzdělávání.
Základní vzdělávání
Základní škola, Obecná škola, Národní škola
Prvky multikulturní výchovy jsou zařazovány do projektové výuky, kde žáci poznávají různé národní kultury, rozvíjí se citlivost ke kultuře evropské i mimoevropské, získává se zájem žáků o poznávání různých států a regionů, jejich kultur a tradic, vytváří se tolerantní postoje k různým národům a náboženstvím, doporučuje uplatňovat interkulturní přístup
Tyto cíle se rovněž realizují prostřednictvím některých předmětů jako je ON, RV, Z, D atd.
Velký důraz multikult.výchovy se klade na výuku cizích jazyků.
Středoškolské vzdělání
Gymnázia, Střední školy,
Veškeré vzdělávací programy pro středoškolské vzdělání obsahují prvky multikulturní výchovy.
Gymnázium
Základy společenských věd – předmět zahrnuje prvky přístupu k problematice rasové diskriminace, extremismu, xenofobie, otázky náboženského vyznání, jiné nesnášenlivosti.
Multikulturní výchova současně zasahuje do jednotlivých vyučovacích předmětů.(Z - chápání kultur a tradic jiných států, uvědomění si významu tolerance a uplatňování pravidel mezinárodního soužití, cizí jazyk – anglický, německý, francouzský, španělský, ruský.
Odborné středoškolské vzdělání
ve standardech středoškolského odborného vzdělání - prvky multikul.výchovy v rámci společenskovědního vzdělávání.( o rasismu, náboženských předsudcích, problematice nacionalismu, celkový náhled na Evropu.)
příprava žáků na práci v odlišném kulturním prostředí (odstranění jazykových deficitů.)
výuka prostřednictvím učebnic a učebních textů, médií.Nejdůkladněji a současně nejrozsáhleji je problematika multikulturního vzdělání zaznamenána v učebnicích ON  a D.
Pozice postavení učitelů se stává novou, setkávají se s jedinci jiných národností v našich školách, učí se s nimi komunikovat, hodnotit je
Interkulturní vzdělání nepřináší detailní informace o všech kulturách, ale nabízí pomoc při vzájemném soužití v různorodém kulturním prostředí.
Vysokoškolské vzdělání-
univerzity
– zabezpečení celoživotního učení a celoživotního vzdělávání, účast v mezinárodní spolupráci
Strategie pro zlepšení edukace minorit se zaměřením na romské etnikum
podpořit Romy ve vzdělání na všech jeho stupních i po ukončení školní docházky s cílem zlepšit jejich možnosti v rámci další kvalifikace
zapojení do pracovního procesu, prostřednictvím zlepšení vzdělávání Romů zlepšit jejich zaměstnanost
tím i sociální postavení
napomoci rozvoji romské kultury a tradic, podpořit postupné směřování společnosti v ČR k etnicky pestré a občansky jednotné společnosti
předškolní období
přípravná třída pro děti se sociokulturně znevýhodněného prostředí
zvýšit počet romských asistentů
spolupracovat s romskými občanskými sdružení
období školní docházky
-zapracovat multikulturní výchovu do vzdělávacích programů
zohlednit kulturní identitu romských dětí
zřizovat místa vychovatelů – romských asistentů
vytvořit systém modulárního vzdělávání r. asistentů
vzdělávání a výchova dospělých Romů
spolupráce s rodiči romských žáků a studentů, s R. iniciativami
zpřístupnit vzdělávání dospělých Romů
Ucelená rehabilitace
Je určena osobám s postižením po celou dobu života
léčebná rehabilitace
léčba medikamentózní, operativní
léčba rehabilitační, fyzioterapie, léčebná tělesná výchova, léčba prací (ergoterapie)
výchovně vzdělávací – výchova vzdělávání všeobecné i odborné, příprava na povolání, výchovné poradenství
pracovní – kvalifikace a rekvalifikace osob se změněnou pracovní schopností (usiluje o rozvoj specifických vědomostí, dovedností, návyků znevýhodněných osob v pracovním procesu)
sociální – zajištění zaměstnání, bydlení, dopravy, důchodu, zájmové a kulturní činnosti, snaží se všemi dostupnými prostředky o prevenci či odstranění efektivity
psychologická – psychologie klinická, pedagogická, sociální, pracovní. Psychorehabilitací se rozumí používání psychického ovlivňování postiženého při vyrovnávání se s vadou, v rozvoji motivace postiženého ke všem oblastem života.
technická – protézy a pomůcky ortopedické, ortooptické, ortodontické, akustické, odstraňování architektonických zábran
právní – zákony a směrnice k zajištění práv a péče o postiženou mládež i dospělé občany
ekonomická – organizace a řízení výrobní činnosti a produktivní práce invalidních občanů
Ranná intervence
Pojetí:
Služba orientovaná na celou rodinu s dítětem raného věku, jehož vývoj je ohrožen vlivem zdravotního postižení či biologickými faktory nebo prostředím. Do služeb se promítají pedagogická, sociální a zdravotní opatření.
Cílem je vrátit nebo zachovat rodičům jejich kompetenci k výchově dítěte a k vytváření vhodných podmínek pro jeho vývoj.
Úkolem je provázet rodinu obdobím raného věku dítěte se zdravotním postižením a podporovat jeho vývoj.Organizace služeb
Základem poskytovaných služeb jsou konzultace v rodinách klientů. Každá rodina má svého , který ji pravidelně navštěvuje (v intervalu 4 až 6 týdnů). Délka a průběh návštěvy se řídí potřebami a přáním rodičů.
Na první schůzce se poradce se seznámí s dítětem i rodiči, informuje rodiče o , seznámí je s metodikou PRP. Společně s rodiči se domluví na formách další spolupráce.
Každá další návštěva se odvíjí podle potřeb rodiny, poradce se seznámí se změnami v životě dítěte i celé rodiny. S rodiči konzultuje jednotlivé postupy práce s dítětem, pomáhá při výběru vhodných hraček