Integrativka

a rehabilitačních pomůcek, poskytuje podněty a návrhy na řešení problémů.
Pozornost je věnována jak dítěti tak rodině jako celku, včetně sourozenců.
Podle potřeby směruje rodinu na další odborníky.
Rodinám jsou nabízeny ambulantně služby ve středisku (pobyt v , ).
Služby rané péče jsou nabízeny zdarma.
Komu jsou určeny služby PRP?
 Rodině s dítětem se zdravotním postižením (mentální a kombinované) ve věku od 0-7.
 Rodině s dítětem předčasně narozeným.
 Rodině s dítětem s opožděným nebo ohroženým vývojem.
 Rodičům, kterým se nezdá vývoj dítěte v pořádku a potřebují se poradit.
Pracovníci PRPPracovníci rané péče – speciální pedagogové se specializují na poradenství v oblasti stimulace a vývoje dítěte v raném věku. Prohlubují si odbornost na vzdělávacích kurzech (alternativní komunikace, bazální stimulace…Úzce spolupracují s fyzioterapeutem, ale i externími pracovníky – dětští neurologové, pediatři, psycholog, logoped,…
Speciálně pedagogická diagnostika
Pojetí
Diagnostika zkoumá průběh dosavadního vývoje člověka i s jeho etiologií. Její poznatky slouží k výchově a vzdělávání jedinců s postižením, k umožnění co nejširšího rozvoje jejich osobnosti, a tak i k určení možností jejich socializace ve společnosti.
diagnóza – výsledkem diagnostiky jako procesu odhalování choroby, vady, handicapu
- měla by probíhat komplexně, interdisciplinárně
- podílejí se na ní: lékaři, psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci a dle
potřeby i další odborníci
- naznačuje prognózu, která v sobě obsahuje potenciální možnosti jedince, kterých může za
určitých podmínek dosáhnout

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA:
- NE léčba, ALE výchova a vzdělávání
- diagnóza je východiskem pro pedag. vedení a působení
- vyžaduje JEN individuální přístup
diagnostika v LÉKAŘSTVÍ:
- stanovení druhu choroby a následná terapie
diagnostika v PSYCHOLOGII:
- zaměřena na psychické vlastnosti, procesy a stavy včetně postoje k vlastnímu postižení
diagnostikA v SOCIÁLNÍ OBLASTI:
- zhodnocení činitelů, které spolupůsobí na utváření osobnosti které ovlivňují výchovu,
postoje a vztahy postiženého ke světu i sobě samému
- většinou orientována na osobní a rodinnou anamnézu, rodinu, užší a širší sociální prostředí
PEDAGOGICKÁ diagnostika:
- zabývá se zdravým jedincem ( individuální, skupinová
Rozdělení speciálně pedagogické diagnostiky podle DRUHU postižení:
1) somatopedická – zabývá se tělesným postižením a zdravotním oslabením
2) psychopedická – zabývá se mentální retardací
3) surdopedická – poruchy a postižení sluchu
4) logopedická – poruchami a vadami řeči a řečové komunikace
5) oftalmopedická – poruchy a postižení zraku
6) etopedická – poruchy chování
7) specifických vývojových poruch učení
Rozdělení diagnostiky podle ETIOLOGIE:
a) kauzální – příčina je známa
b) symptomatická – příčina není známa a diagnóza se omezuje na příznaky
Diagnostika z hlediska ČASOVÉHO SLEDU:
( vstupní
( průběžná
( výstupní
Diagnostika podle ROZSAHU sledovaných CÍLU:
- globální – zaměřena na zjišťování nejvýznamnějších vlastností postiženého vzhledem
k výchovnému a vzdělávacímu procesu jako celku
- parciální – jen ve vztahu k určitým aktuálním projevům
DIFERENCIÁLNÍ diagnostika:
zjištěné charakteristiky dostatečně přesvědčivě nenaznačují, o kterou diagnózu by mohlo jít (např. odlišení hluchoty od MR v případě, že dítě nemluví nebo odlišení MR od autismu)
Raný a předškolní věk
včasné zachycení poruchy!!!
včasná speciální výchovná péče!!!
nápravná péče probíhá jako komplexní rehabilitační péče
požadavky na dítě musí odpovídat jeho věku
Diagnostika musí být nenásilná, v přirozeném prostředí hrová situace, kresba, známe prostředí ( aby se dítě mohlo cítit uvolněně a reagovalo spontánně.
nezdůrazňujeme situaci vyšetření, spíše hovoříme o hře
na konci vyšetření – chvilka pro zklidnění a prohloubení kontaktu (pochování, současný zpěv, povídání atd.)
DMO – nejzávažnější postižení tohoto období
LMD
Diagnostika školní zralosti
Školní zralost = taková fyzická, psychická a sociální připravenost dítěte pro školu, která mu umožňuje optimální zapojení do vyučovacího procesu bez nebezpečí ohrožení zdraví při školní zátěži. je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti jedince.
zralost tělesná (výška cca 120 cm, váha cca 20kg, stav dentice) = „filipínská míra“
z. rozumová
diferencované vnímání
záměrná koncentrace pozornosti
logické zapamatování
analytické myšlení
racionální přístup ke skutečnosti
zájem o zaměstnání s cílem
zájem o nové poznatky
ovládnutí odposlouchané řeči
schopnost chápání a použití symbolů
rozvinutí jemné motoriky a vizuomotoriky
z. citovou
dosažení relativní citové stability reakcí dítěte
využití citové kapacity pro motivované školní zaměstnání
vytvoření základního vztahu k vyučování a školní práci
z. sociální
potřeby stýkat se s druhými dětmi, začlenit se do skupiny dětí ve třídě
podřídit se zájmům a konvencím skupiny dětí
podřídit se příkazům učitele
postupně zvládat orientaci v jednodušších sociálních situacích
odklad školní docházky lze o 1 (2) roky, je nutno využít jej k vývojové stimulaci a předškolní přípravě v rámci MŠ i rodiny
Školní zralost u dětí s postižením
děti s vadami zraku mají problémy s :
poznávání předmětů, které se uskutečňuje zrakem
patlavost
děti sluchově postižené mají problémy s :
opoždění vývoje řeči a následně i myšlení
patlavost
problémy s navázáním řečového kontaktu, nesrozumitelná řeč
narušené sociální kontakty
děti s tělesným postižením mají problémy s :
opožděný psychický vývoj
omezení poznávání okolního prostředí => retardace smyslového, psychického a řečového vývoje
vady výslovnosti u dětí s DMO
opožděný sociální vývoj
děti s MR mají problémy s :
myšlení (konkrétní, nedovedou zobecňovat)
paměť (pouze mechanická)
malá početní představivost
Často bývá navrhován OŠD, případně následuje - zařazení do speciálního školství nebo integrace do běžné ZŠ
Metody v e speciálně pedagogické diagnostice:
dělení
podle toho, pomocí jakých prostředků, jak zjišťují
pozorování
explorační metody (dotazník, rozhovor, řízený rozhovor)
diagnostické zkoušení (písemné, ústní, praktické)
testy
didaktické
logopedické
motoriky
laterality
orientační zkoušky smyslových orgánů
rozbor a hodnocení výsledků
písemných prací
výtvarných prací
pracovních činností
sebeobslužných činností aj.
kasuistické (studium případu)
přístrojové
důležité – podrobné anamnestické údaje (i info o raném psychomotorickém vývoji)
hlavní oblasti spec. ped. diagnostiky:
d. rozumových schopností a vědomostí
zjištění úrovně rozumových operací (výkonové testy =>doplňování, řazení, skládání obrázků, sestavování tvarů z kostek, třídění tvarů)
d. sociability a citové oblasti
zaměříme se na emoční ladění, citové projevy, úroveň citového vývoje, citový vztah k prostředí, rodině, estetické cítění
využíváme hru, kresbu, dramatizaci, povídání nad obrázky
d. rodinného prostředí
výchova v rodině je důležitý faktor působení na vývoj osobnosti dítěte
zajímá nás rodinná konstelace, úplnost rodiny, vztahy mezi rodiči, postavení dítěte v rodině, mezi sourozenci, typ a náročnost výchovy, způsob trestání dítěte, citové zázemí, projevy lásky a péče, agresivita vůči dítěti atd.
d. motoriky a grafomotoriky, d. kresby
zjišťujeme podle výkonů v motorických testech nebo podle vývojových norem motoriky
hrubá motorika
jemná motorika
grafomotorika
d. laterality
důležité zejm. před nástupem do školy
d. sebeobslužných činností
stravovací sebeobslužné úkony
hygiena
oblékání a obouvání
d. vývoje řeči a verbálních schopností, d. psané řeči
- zaměřuje se na orální (zvukovou) řeč, psanou řeč, znakovou řeč
d. zrakového vnímání
d. sluchového vnímání
d. školní zralosti a IVP
Logopedie
zabývá se výchovou, vzděláváním, komplexní péčí o osoby s narušenou komunikační schopností a prevencí tohoto narušení
Narušená komunikační schopnost
Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru.
může být:
trvalá x přechodná
vrozená x získaná
verbální x neverbální
hlavním symptomem x důsledkem jiného postižení
mluvená x grafická
narušení expresivní x receptivní složky
jedinec si NKS může x nemusí uvědomovat
Etiologie:
z časového hlediska
prenatální
perinatální
postnatální
z lokalizačního hlediska
narušení receptivní složky řeči
narušení centrální části
narušení expresivní složky
působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí
narušení sociální interakce
opožděný vývoj řeči
fyziologická nemluvnost (asi do jednoho roku)
prodloužená fyziologická nemluvnost (jestliže se vývoj opozdí a dítě je zdravé)
opožděný vývoj řeči (nemluví-li ve 3 letech nebo mluví méně)
Odborná vyšetření musí vyloučit:
sluchovou vadu
vadu zraku
poruchu intelektu
autismus, autistické rysy
vady mluvidel, rozštěpy
akustickou dysgnozii
Nejčastější příčiny opožděného vývoje řeči jsou:
prostředí
citová deprivace
málo mluvních popudů
slabý typ nervové soustavy
nedonošené, předčasně narozené děti
LMD
Dědičnost
Nadužívání masmédií
Podaří-li se odstranit všechny příčiny opoždění, může se opoždění ve vývoji řeči:
úplně vyrovnat
nebo se projeví dyslálie (patlavost)
nebobude diagnostikována částečná až úplná neschopnost užívat řeč – dysfázie
Klasifikace NKS
vývojová dysfázie
Centrální porucha řeči
Specificky narušený vývoj řeči
Muže být:
úplná
částečná
jen některé příznaky – dysfatické rysy řeči
Musíme odlišit nemluvnost:
jako důsledek sluchových vad
při snížení intelektu
od vady výslovnosti (dyslálie), mutismu, opožděného vývoje řeči
Postihuje:
výslovnost, gramatickou strukturu i slovní zásobu, setkáváme se i s deficity v oblastijemné motoriky, grafomotoriky, paměti a pozornosti
Získaná orgánová nemluvnost
Afázie - (ztráta již vyvinuté řeči při orgánovém poškození mozku – úrazy hlavy, poranění mozku, mozkové příhody, krvácení do mozku)
- nutná komplexní rehabilitační péče (lékařská, rehabilitační, speciálně-pedagogická a psychologická)
Dětská vývojová afázie - záleží, ve které vývojové fázi byl mozek poškozen
Získaná neurotická nemluvnost
Neurotické poruchy řeči (funkční poruchy vyšší nervové činnosti podmíněné změnami až poruchami sociálních vztahů)
Mutismus (oněmění) – náhlá ztráta již vyvinuté řeči
Příčiny:
úraz, úlek, velké vzrušení
výjimečně totální vyčerpání
Elektivní autismus, Selektivní mutismus (výběrová ztráta řeči)
útlum řeči za určitých okolností a vůči určitým osobám
vzniká ve spojení se školou nebo nemocničním prostředím
dobrovolná němota (negativismus se rozšíří na větší okruh lidí)
pomoc – psycholog, logoped, i psychiatr
Surdomutismus (oněmění a rozšíření útlumu i na oblast slyšení)
hystericky podmíněný projev labilní osobnosti
Poruchy zvuku řeči
Rhinolalia (huhňavost) = patologicky změněna nosovost
zavřená huhňavost – snížená nosovost
Příčiny: polypy, vrozené anatomické změny, zduřelá sliznice v dutině nosní a nosohltanové při rýmě, adenoidní vegetace
otevřená huhňavost – zvýšená nosní resonance (změněny všechny hlásky kromě osovek)
Příčiny: změny patrohltanového závěru (rozštěpy patra, obrny měkkého patra, zkrácení měkkého patra, úrazy, proděravění měkkého patra)
Palatolalia
vzniká na základě rozštěpu patra
poškození embrya v 7. až 9. týdnu
Příčiny:dědičnost, nejrůznější škodliviny, RTG a jiné záření, nedostatečná výživa matky, infekce v těhotenství
rysy:
otevřená huhňavost
porušená artikulace
poruchy mimiky
i poruchy sluchu
Poruchy plynulosti řeči
Koktavost (balbuties) – syndrom komplexního narušení koordinace orgánů, účastnících se na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým přerušováním plynulosti procesu mluvení
Příčiny:
dědičnost
negativní vlivy prostředí
perinatální encefalopatie
neurologický nález různého stupně
psychické úrazy (šok, úlek atd.)
logofobie – strach z řeči
příznaky:
narušené koverbální chování (grimasy, tiky, kývavé pohyby ze strany na stranu, žvýkání, mrkání, celkový motorický neklid, přešlapování, manipulace s prsty, noční pomočování, vytrhávání vlasů)
vyžaduje komplexní léčbu
Breptavost (tumultus sermonis) – porucha plynulosti řeči
nález na EEG
má organický původ
vztah mezi breptavostí a LMD
jednou z příčin je i dědičnost
příznaky:
zrychlení tempa řeči, opakování a vynechávání slabik, narušená artikulace, poruchy dýchání, poruchy hlasu, zvláštnosti chování, poruchy neverbálního chování, malá slovní zásoba, dysgramatismus, dysortografie
Poruchy článkování, artikulace
Dysartrie – porucha procesu artikulace, respirace (dýchání), fonace (tvorba hlasu), modulace (prosodické faktory řeči – melodie, tempo, rytmus – dysprosodie) při organickém poškození mozku
Termín dysartrie se používá u vývojových poškození (např.u DMO) i u získaných poruch.
Anartrie – úplná neschopnost artikulovat
Dyslálie (patlavost) – nejrozšířenější porucha řeči – porucha artikulace jedné hlásky, více hlásek nebo skupiny hlásek
Nutné rozlišit:
nesprávnou výslovnost, která je vývojovým, přechodným jevem
od vadné výslovnosti
příčiny:
nesprávný řečový vzor
poruchy sluchu
poruchy fonematického sluchu
nedostatek citů, citová deprivace
poruchy v CNS
motorická neobratnost
anomálie řečových orgánů
nesprávný postoj prostředí k mluvnímu projevu dítěte
Hlásková dyslálie:
mogilálie – hlásku vůbec netvoří, v řeči ji vynechává
paralálie – zamění ji za jinou
vyslovuje ji, ale chybně – označujeme řeckým názvem hlásky a příponou – ismus
Slabiková a slovní dyslálie – redukuje a přesmykuje hláskové skupiny
Poruchy grafické podoby řeči - (SVPU) – dysfunkce CNS
projevy:
zřetelné těžkosti při získávání mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, počítání
Specifický logopedický nález – artikulační neobratnost a specifické asimilace (sykavky, měkké a tvrdé hlásky)
Nutné:
věnovat odpovídající péči
ambulantně PPP nebo logopedická poradna
specializované třídy při běžných ZŠ (mohou se zařadit i do běžné třídy ZŠ)
Symptomatické poruchy řeči
– poruchy komunikačních schopností, které jsou průvodním příznakem jiného, dominantního senzorického, motorického, mentálního postižení, poruchy, onemocnění
Poruchy hlasu
Dysfonie (funkční poruchy hlasu)
Dysodie (funkční poruchy zpěvního hlasu – chraptivý, drsný hlas)
Afonie (úplná ztráta hlasu)
Symptomatické poruchy řeči
Příčiny:
primární příčina ( dědičnost)způsobí dominantní postižení (hluchotu), které je provázeno kromě jiného narušenou komunikační schopností
primární příčina (orgánové poškození mozku) způsobí dominantní postižení (MR) se sekundárně narušenou komunikační schopností a tatáž primární příčina způsobí i paralelní postižení (inervaci mluvních orgánů) s jeho dalším vlivem na komunikační schopnost
dvě i více primárních příčin působí negativně na komunikační schopnost jedince (slepota + nevhodný vliv prostředí)
K nejčastějším SPŘ patří narušená komunikační schopnost u dětí s DMO a narušená komunikační schopnost u jedinců mentálně retardovaných.
Řeč dětí s DMO
DMO – raně vzniklé poškození mozku, kdy není ještě vyvíjející se mozková tkáň zralá
projevy:
poruchy hybnosti a vývoj hybnosti (i hybnost mluvních orgánů)
poruchy psychomotoriky, intelektu, vědomí
smyslové poruchy (sluch, zrak)
příčiny:
prenatální – onemocnění matky, infekce, působení škodlivin, nedostatečná výživa matky, nedonošenost nebo přenošenost plodu, RTG, rádiové záření
perinatální – obtížný porod, překotný, dlouhotrvající, klešťový, pánevním koncem, krvácení do mozku, asfyxie, hypoglykémie
postnatální – encefalitida, meningitida, toxikózy do 1. roku věku dítěte
Nápadné znaky orálního vývoje:
zaostávání orálních reflexů
zvýšená nebo snížená citlivost v ústní oblasti
poruchy koordinace čelisti, rtů, jazyka při žvýkání a polykání
poruchy polykání při pití, jídle
nápadné tvoření hlasu při křiku, pláči, smíchu
Vývoj řeči je opožděn až omezen – závisí na postižení motoriky, tělesném stavy, úrovni intelektu i na prostředí
Příčiny:
porucha centrálních řečových oblastí v mozku
snížení rozumových schopností
poruchy hybnosti mluvních orgánů
poruchy sluchu
Děti s DMO mají silně narušenou komunikační schopnost.
Dysartrie – (viz Logopedie)
Příčiny:
prenatální období – inkompatibilita, nitroděložní změknutí mozku, nedonošenost, pokusy o přerušení těhotenství, infekce matky
perinatální období – drobné nebo větší krvácení, asfyxie během porodu
postnatální období – encefalitida, meningitida, intoxikace
pozdější věk – cévní, zánětová, mozková onemocnění, úrazy hlavy, nádory, metastázy, degenerativní a toxická poškození nervového systému
Druhy dysartrie:
korová (kortikální)– následek poruchy pyramidových buněk v mozkové kůže vázne uspořádání složitějších mluvních celků, řeč – nádech spasticity, mlaskavé zvuky
pyramidová – porušení pyramidové dráhy od buněk v mozkové kůře  jádrům mozkových nervů v bulbu jde o spastickou obrnu svalstva mluvidel, řeč – tvrdá, spastická, tvořená křečovitě
extrapyramidová – poruchy mimokorového systému
hypertonická forma – řeč - ztuhlá, pomalá, se zpomalenou a nezřetelnou artikulací (bradyartrie)
dyskinetická forma – neuspořádaná, nezřetelná artikulace pro žmoulavé pohyby jazyka, některé slabiky vyrážená, jiné zní slabě
bulbární – poškození jader motorických nervů v bulbu nebo nervů, vycházejících z nich ke svalum mluvního ústrojí porušena je výslovnost hlásek, které vyžadují přesnou koordinaci artikulačních pohybu a zvýšené svalové napětí, provázeno otevřenou huhňavostí, je postiženo i polykání a žvýkání
cerebrální (mozečková) – vzniká poškozením mozečku a jeho drah neuspořádanost mluvních pohybu, řeč je skandovaná, s přehnanou dynamikou i tempem, s četnými zarážkami
smíšená (kombinovaná) – současně několik symptomů
Dýchání:
spastické formy – křečovité, mělké, výdechový proud vzduchu je nedostatečný k vytváření dostatečně znělé řeči
dyskinetické formy – neuspořádané, narušené nepotlačitelnými mimovolními pohyby
hypokinetické formy – kapacita dýchání nepostačuje
Fonace:
postižena při všech formách
hlas je nevýrazný, tichý, jindy stísněný a křečovitý, chraptivý, tlačený
děti nemají zpěvní hlas (nemohou zpívat)
Dysprosodie (nesrozumitelnost):
při poruchách extrapyramidového systému¨
intenzita hlasu kolísá
tempo řeči je zpomalené nebo zrychlené
chybný přízvuk
Slinotok:
porucha polykacího reflexu (dysfagie)
nedostatečná kontrola pohybu jazyka, ústních a polykacích svalů
Diagnostika dysartrie:
Logopedické vyšetření se musí opírat o závěry vyšetření neurologického, foniatrického, případně o další lékařské nálezy.
Logopedická péče (vychází z prací prof. Kábeleho):
Při reedukaci hybnosti a řeči je nutné dodržovat 6 zásad:
Zásada vývojovosti
Zásada reflexnosti
Zásada rytmizace
Zásada komplexnosti
Zásada kolektivnosti
Zásada přiměřenosti a individuálního přístupu
U DMO se vyskytují ještě:
Koktavost, breptavost
Otevřená huhňavost
Narušené nonverbální chování
Poruchy řeči způsobené přidruženými orgánovými odchylkami řečového efektoru
Mutismus
Řeč mentálně retardovaných dětí
MR – zastavení či neúplný duševní vývoj charakterizován narušením dovedností
příčiny:
poškození mozku, genetické vady, nemoci v prenatálním, perinatálním a postnatálním období
nedostatečná, zanedbaná výchova v rodině
Řeč je vždy značně naruš