FONIATRIE

FONIATRIE
MOJMÍR LEJSKA – PORUCHY VERBÁLNÍ KOMUNIKACE A FONIATRIE
USA – neexistuje
zakladatel u nás - M. Seman – Praha 1922
KOMUNIKACE
celý komplikovaný proces tvorby info v dekódované formě a její příjem = komunikace
není formy života bez schopnosti i nutnosti získávat, ale také produkovat info
je to vrozený nepodmíněný instinkt – každé zdravé dítě musí začít mluvit
82% nedoslýchavých tvrdí, že jim porucha stěžuje život
- 24% z nich má deprese
- u sluchově postižených lze pozorovat zhoršení nálady, snížení osobní spokojenosti s životem, snížení životní aktivity, omezení soc. vztahů
- po kompenzaci sluchové vady nastává soc. zlepšení:
Př.:
USA 1990 – zaměstnání vyžaduje manuální dovednosti 85%
- zaměstnání vyžaduje mezilidské vztahy 15%
Typy komunikace:
Smyslová
neakustické – optická, čichová, chuťová, hmatová
akustická
• zvuková pozadí ovládají všichni savci
• zvuková neverbální
• verbální – pouze lidé
Nesmyslová
Člověk preferuje 2 komunikační kanály
optický – informuje o prostorových vztazích
akustické – vytváří vztahy mezi lidmi
- významnější je akustický kanál, protože funguje stále a přináší více jak 60% všech info
většina soc. vztahů se tvoří pomocí akustického komunik. kanálu
člověk, který neslyší má potíže s rozuměním, trpí tzv. ,, soc. deprivací´´ je vytlačován na okraj soc. skupin
Poruchy komunikačních funkcí
- zvláštní skupinou jsou děti, především v předškolním věku – dítě nemá zvláštní nadání pro určitou řeč, má instinkt ke komunikaci a naučit se jazyk
FONIATRIE:
poruchy a vady sluchu
poruchy řeči
nemoci hlasu
rozvoj komunik. schopností ( řeči ) u dětí
- sluch je velice subjektivní!
PORUCHY A VADY SLUCHU
Lehká sluchová vada
Středně těžká sluchová vada
Těžká sluchová vada
Somatologie sluchového orgánu
zevní ucho – boltec, zvukovod
střední ucho – kovadlinka, kladívko, bubínek, třmínek
vnitřní ucho – ústrojí rovnováhy, akustický nerv, hlemýžď
- ztráta sluchových buněk = nevratná
- nejdůl. části pro slyšení – oblast vnitřního ucha
- eustachova trubice
- manubrium – procedusbrevio – reflex
Patofyziologie poruch a vad sluchu
1. vývojová existence vady sluchu
- organická – vlastní ucho – oblast transportní
- oblast percepční
- vedlejší oblasti – rozštěpy
- funkční – hereditární – geneticky – syndromální ( vrozené = hereditární )
- nesyndromální ( dědičný ) = náhodně se objevující
- nehereditární – získané – pre, peri, post
- auditory neuropatky
- idiopatické
Vzdušné audiogram
Kostní vedení
- většina SP se rodí zdravým rodičům
Mendlovy zákony dědičnosti
geny dominantní * geny recesivní
Kombinace genů
Př.: slyší , * slyší hůř
Př.:
MužŽena
**
Děti ** **
V prenatálním období je nebezpečné:
podání ototoxických léků
zarděnky nebo spalničky matky
toxoplasmosa
syfilida
2. poruchy přenosu energie
a) energie akustická – poškození toku energie
- změny akustických vlastností prostoru
- interference
b) energie mechanická – impedance
- kontinuita přenosu
c) energie bioelektrická – vnitřní ucho - bb ( buňky ) X tekutiny
- sluchový nerv a dráhy
Př.: + vývojová existence sluch. Orgánů
+ prestyakuzie = stařecká nedoslýchavost
+ traumata – mechanická x akustická
+ chronické působení hluku
+ toxiny endogenní a exogenní = infekční
+ ušní nádory
+ centrální onemocnění – nemoci mozku
+ M. Meniere
+ náhlá idiopatická vada sluchu
3. poruchy zpracování energie
- senzorická afázie ( nevím, co říká )
- akustická agnosie ( nerozlišení obecných zvuků )
- centrální hluchota ( člověk neslyší )
ZÁKLADNÍ AKUSTIKY – FYZIKÁLNÍ A FYZIOLOGICKÉ
ZÁKLADY AUDIOLOGIE – ZÁKLADNÍ AUDIOMETRICKÉ METODY VYŠETŘENÍ
( SUBJEKTIVNÍ )
- prahový tónový audiogram = základní vyšetřovací metoda
( 16 Hz – 20 000 Hz = pokud máme sluch v pořádku )
prahový – hledáme nejnižší