Základní pojmy

jí s astronomickými cykly a dějů kterými organismy, populace a společenstva reagují na změny prostředí --->oscilace
///////// tyto děje jsou obecně pravidelnější a snáze předpověditelné než vnější změny, často mají pdobu pravidelných oscilací. Organismy, populace a společenstva tak vybírají z proměnlivosti prostředí jen určitou složku, podstatnou pro danou organizační úroveň ///////////////
disperze – přispůsobení změnám prostředí ve smyslu šíření do prostoru
dormance – schopnost strávit čas v klidovém stádiu
ekologická stabilita – negativní zpětná vazba – jsou jí zastaveny kaskády změn -> jakákoli další změna vede ke změnám působícím v opačném směru -> to vede ke stabilnímu stavu
rezistence – odolnost – schopnost odolat vnějším zásahům
resilience – pružnost – schopnost se rychle pozásahu vrátit do původního stavu
dynamika
nelinearita – nesoměřitelnost příčin a následků
typy prostředích
typy suchozemského prostředí - jsou dány primárně rozdíly ve vlhkosti a intenzitě dopadajícího záření
typy vodního prostředí – souvysí s množstvím rozpuštěných živin a kyslíku
biom – základní typ suchozemského prostředí
Tropický deštný prales – roční srážky přesahují 2500mm, celoročně vysoká vzdušná vlhkost a minimální sezóní změny
Tropické opadavé a suché lesy – susší a sezoně proměnlivější oblasti, stromům se vyplatí schazovat listy
Savany – ještě susší oblasti, požáry tak časté že se les dlouhodobě neudrží, trávy, bíložravci
Pouště a Polopouště – hlavně v oblastech okolo obratníků, mimo oblasti srážek – tlakové výše,centrální části kontinentů, srážkový stín pohoří
Tvrdolistá vegetace – vlhké zimy, teplé suché léto
Opadavé lesy mírného pásu – středně vlhkéoblasti s chladnými zimami, schazování listí
Stepi – chlad v zimě a letní sucha nepříznivá pro dřeviny, v konkurenci vítězí trávy
Severské jehličnaté lesy (Tajgy) – rostou v oblastech kde není energeticky únosné schazovat listy, jehlice jsou adaptací na chladné zimy
Tundra – krátká vegetační doba, permafrost, sucho, - pomalu rostoucí dřeviny, traviny, trsnaté a keříčkovité byliny s mechy a lišejníky
Mokřady – ekoton mezi suchozemským a vodním prostředím
Jezera – společenstva jsou rozvrstvena podle hloubky, s přibývající hloubkou se snižuje intenzita slunečního záření, teplota a množství kyslíku
Řeky – jsou velmi proměnlivé, jiné podmínky panují u pramene, jiné v rozvětvených deltách (připomínají spíš stojaté vody)
Mořské pobřeží – nejednotný typ prostředí, rozhodující roli hraje příliv a příboj, vertikální rozrůznění
Korálové útesy – vznikají v mělkých tropických mořích kdeje hodně živin a světla
Pelagiál (volné moře) – nejrozsáhlejší prostředí rozvrstveno podle hloubky vody, produktivita závisí na obsahu živin,jeúživnější místa kde hlubokomořské proudy vystupují na povrch – bohaté na živiny ,řasy ˝ kyslíku na zemi
vývoj globálního ekosystému
Vznik života (-3,5 až 4 miliardy let)
Kambrická exploze (-570 milionů let)
Osídlení souše (asi -400 milionů let)
Karbonská „doba ledová“ (-300 milionů let)
Rozhraní prvohor a druhohor – největší masové vymírání (-230 milionů let)
Přelom druhohor a třetihor (-65 mil. let)
člověk – homo – před několika miliony let
homo sapiens sapiens – v posledním glaciálním cyklu – asi 100 000 let
ovlivňování přirodních společenstev - lov -> už v paleolitu člověk nejúčinějším predátorem
- odlesňování (likvidace vegetačního pokryvu) jako jiní tvorové ale efektivnější -> používání ohně
začal šířit zvířata a rostliny a tím přispěl k mísení fauny a flóry a často zásadní proměně původních typů prostředí
změny člověkem: 1) změna zemského povrchu -
2) zvýšení množství oxidu uhličitého – spalování fosilních paliv
3) zýšení celkového množství živin (hlavně dusíku)
Korelace: Pomocí něj zjišťujeme do jaké míry a s jakou pravděpodobností je proměnlivost určité kvantitativní veličiny spojená s proměnlivostí jiné kvantitativní veličiny.