Základní pojmy

dynamiku
klíčové druhy – jejich význam je větší než by odpovídalo jejich početnosti, často jde o predátory regulující velikost populací jejich odstranění ze společenstva může vést k přímému odhožení dominanty a tím i celého společenstva
ekosystémoví stavitelé – jiný typ klíčových druhů – bobr staví hráze a mění ráz celé krajiny
žížala ovlivňuje vlastnosti půdy
+ organismy narušující vegetační pokryv a produkující chemické látky
top-down effect – působení shora -> populace limitována predátory
bottom-up effect – působení zdola -> populace je limitována množstvím zdrojů
predační kaskády – efekt predace se přenáší do dalších článků v řetězci
koevoluce – vzájemné přizpůsobování organismů
difuzní koevoluce – nespecifická, organismy se přizpůsobují prostředí a nezáleží jakými druhy je tvořeno
specifická koevoluce – nepovažujeme je už ani za oddělené organismy – lišejníky tvořené řasou a houbou
parazitismus – jeden organismus využívá druhý
mutualismus – vzájemná závyslost
evoluce -společná evoluce – rozsáhlých oblastí až kontinentů. př.: evoluce stepí a savan -> bíložravci a trávy -> nebyly to stále stejné druhy – vyvýjely se 10milionů let -> kráva něco pase ale nezáleží na tom co je to za trávu
taxonové cykly – jednosměrně a předvídatelně dochází ke změnám roli druhů, ne však struktury společenstva (mravenci v pralesech uprostřed ostrovů jsou druhy co na pevnině obývají pobřeží – schopnost kolonizovat)
konvergence společenstev – na různých kontinentech se za podobných podmínek vyvynou podobná společenství, i když zastávají odlišné role (ve společenstvích) a jsou evolučně úplně odlišné
divergence společenstev – z jednoho společenstva vznikne během evoluve několik odlišných typů společenstev
diverzita – druhová početnost, druhová rozmanitost /lokální,krajiny,regionílní,globální/
lokální diverzita – je určena ekologickými procesy ve společenstvech, zyšuje ji heterogenita prostředí
regionální diverzita – určuje ji dynamika vzniku a zániku druhů
---- mezidruhová konkurence – může konkurenčním vyloučením výrazně snižovat diverzitu
---- predace – diverzitu často zvyšuje
---- disturbance – pokud není příliš malá nebo naopak vysoká diverzitu zvyšuje
druhový výběr – vede k druhovému rozrůznění skupin jejichž vlasnosti zaručují vyšší rychlost speciace a nižší rychlost vymírání – kratší geneční doba, lepší schopnost šíření a využívání zdrojů (hmyz)
taxonomické skupiny – řád, třída – v každé vždy převažují druhy s menší tělesnou velikostí
tropické oblasti – mají vysokou produktivitu a největší rozlohu, areály rozšíření druhů a populační početnosti jsou většinou nižší než v jinných oblastech
--- odlišná geologická historie – jsou klimaticky stabilnější, nejsou ochuzovány střídáním dob ledových a meziledových
---stabilita prostředí – může vysvětlovat vysokou diverzitu – druhy se nemusí přizpůsobovat výkyvům a mohou se specializovat a proto si nekonkurují (větší specializace než v jiných prostředích ani menší mezidruhová konkurence ale není prokázána //biodiverzita je ale vysoká// )
globální diverzita – popsány jsou necelé 2 miliony druhů, odhady se pohybují v 10kách milionů cca 10-100 mil. , ale těžko odhadnutelné
--- odhad počtu druhů za celé geologické období je řádově v 10kách miliard
velká/hromadná vymírání – nejméně pětkrát v geologickéhistorii proběhly velká vymírání během 1-4 milionů let vyhynulo přes 50% druhů, snad až 96% na konci prvohor
rozsah změn – nepřímá úměra, čím mají změny větší rozsah tím mají nižší frekvenci, velké změny jsou méně časté, to platí i v prostoru -> malé změny (lokální) jsou častější než rozsáhlé
----- intenzivní a/nebo rozsáhlé změny jsou méně časté než slabé a/nebo lokální -------
existují i vyjímky z pravidla kdy změny určitého rozsahu a frekvence jsou významější než změny jiné frekvence a rozsahu – to se týká dějů které souvyse