Vývoj situace v Afghánistánu v závěru 70 let a sovětská invaze

Vývoj situace v Afghánistánu v závěru 70. let a sovětská invaze
Vývoj situace v Afghánistánu
1933-1973 vládne král Mohamed Zahir Šáh
1965 vznik komunistické strany
důsledek úzké vazby s Ruskem, ta zapříčiněna Pákistánským zákazem transportu zboží přes jejich území (Afghánci se po rozpadu britské Indie snažili k sobě připojit pákistánské území obývané Paštuny a Pákistánu se to nelíbilo)
1967 Lidová demokratická strana Afgánistánu (LDSA), strana s úzkým napojením na Rusko, se dělí na 2 frakce
Khalq, v čele Murem Muhhamadem Karakim a Hafizullahem Aminem podporovanými armádou
a Parcham v čele s Babrakem Karmalem
17.7. 1973 bratrance Mohameda Zahira Šáha Mohamad Daúd Khan uspořádal nekrvavý vojenský puč a Zahir prchá (nakonec do Itálie)
Daúdův režim byl ale represivní a i uvnitř LDSA nenáviděný, LDSA navíc trpěla vnitřními rozpory
1978 Saur revolution
27.4.1978 armáda poporující LDSA zabila Daúda a všechny členy jeho rodiny a do čela „revoluční rady“ se dostal Nur Muhamad Taraki
založena Demokratická republika Afgánistán
5.12. 1978 jako pojistka proti možným povstáním podepsána dohoda se SSSR
vztahy SSSR-Afghánistán trvaly ale již dlouho (vojenská pomoc posílána od r. 1919), 1956 započala vojenská spolupráce na regulárním základě
Taraki odmítá poslouchat Rusko, na kritiku represivního reformního režimu odpovídá, že Rusové potřebovali k reformám také Stalina a gulagy
Afgánská občanská válka mezi komunisty a mudžáhidy
LDSA totiž nasadila reformy po ruském vzoru a zasahovala i do hluboce zakořeněných tradic – zakázali nošení burky, nucené manželství či chození do mešit, přikázali holení vousů apod.
důvodem byla snaha o omezení autonomie některých komunit a regionů
září 1979 Hafizullah Amin zabil Tarakiho a převzal vládu
Ženevské dohody (formálně: Ujednání o urovnání situace vztahující se k Afghánistánu)
8.4.1988 končí poslední kolo rozhovorů a dohoda je připravena k podpisu
sestávají se ze 4 listin
dvoustranná dohoda mezi Afghánskou republikou a Islámská republikou Pákistán o neitervenování a nezasahování (non-interference and non-intervention)
deklarace mezinárodních záruk podepsaná SSSR a USA
dvoustranná dohoda mezi Afghánistánem a Pákistánem o dobrovolném návratu uprchlíků
dohoda týkající se vzájemných vztahů pro urovnání situace podepsaná Afgánistánem a Pákistánem a dosvědčená SSSR a USA
v této dohodě časový plán stažení sovětských vojsk apod.
Dohody podepsány v Ženevě 14.4.1988
ačkoliv Pákistán dohody porušoval, Američané opravdu přestali podporovat a platit mudžáhidy a Rusové také odešli (region byl tak vv chaosu, téměř bez dohledu nad rekonstrukcí)
Sovětská invaze (Sovětská válka v Afgánistánu ~ sovětský Vietnam)
duben 1978 zvláštní komise při KGB sděluje, že Aminova náklonnost k Rusku není dostatečná, že se paktuje s Pákistánem a Čínou a dokonce se tajně schází s americkým velvyslancem (bylo rozhodnuto o jeho odstranění), existuje dokonce podezření, že je tajný agent USA
Jurij Andropov, šéf KGB, je později prvním, kdo se zmiňuje o intervenci – konstatuje, že strana je slabá, navíc je tu nebezpečí vlády muslimů (to by mohlo destabilizovat i republiky uvnitř SSSR)
v březnu vláda vyděšená počínajícím povstáním v zemi volá na pomoc SSSR, ten zprvu odmítá a slibuje jen pomoc materiální
14.4.79 zažádáno o pomoc (několik vrtulníků, 16.6. přijíždí několik tanků apod.)
s postupem času požadována stále více vojenské síly
září 1979 Hafizullah Amin zabil Tarakiho a převzal vládu
Rusko nechce dopustit, aby v zemi vznikly nepokoje a mocnáři si ji rozdělili mezi sebe, začínají tedy přemýšlet o skutečném vojenském řešení
24.12.1979 v Kabulu přistávají sovětská letadla s vojáky na palubě
27.12.1979 sovětské vojenské síly (100 000) vstoupily na území Afghánistánu na žádost marxistické vlády, která chtěla potlačit odpor islamistů (doufáno v podobný průběh invaze jako v ČSR v 68.)
sovětské jednotky převlečené afgánských uniformách obklíčili klíčové vládní budovy a prezidentský palác
zabily prezidenta Hafizulla Amina a dosadily Rusku více nakloněného Babraka Karmala
konflikt zařazen do rámce studené války
střety s afgánským odporem a mudžáhidy, ti jsou podporováni Pákistánem, USA,