Úvod do metodologie psychologického výzkumu

Úvod do metodologie psychologického výzkumuVěda nezrcadlí realitu – věda ji interpretuje. (Ferjenčík)Hlavní cíle vědeckého poznávání: POPIS * PREDIKCE*VYSVĚTLENÍPopis a utřídění /deskripce a klasifikaceUtřídění – klasifikace: zastřešující názvyPredikce/předvídání – pozornost soustřeďuje na vztahy (jak těsně dva nebo více jevů souvisí?) zjištění souvislostí nám umožňuje očekávat,plánovat a měnit jevy a okolnosti.Vysvětlení/explanace – příčinných souvislostí, zodpovězení otázky PROČ?Skupiny výzkumných projektů: dominantní cíl výzkumumapovací výzkum deskripce – popiskorelační výzkum predikce - předpověďdiferenciační přehledyvývojové studieexperiment explanace - vysvětleníkvazi experimentMetody fixace názorů a přesvědčeníNevědecké metody (popsal Charles Sanders PIERCE)metoda autority: autorita(bible, rodiče,mesmédia atd.) nám řekne co je pravdametoda lpění anebo tradice :vycházíme z nedostatečně ověřených zevšeobecněných skutečností. KERLINGER: lidé se pevně drží pravdy, o které vědí, že je pravdou, protože ji pevně drží, protože ji vždy znali jako pravdu“ – př. rasové předsudkymetoda a priori:vysvětlení vypadají logicky-pozorování byla a jsou povrchní a nesystematická,pozorované souvislosti mezi jevy jsou náhodné a nepodstatné, založena na dojmu a intuici.Vědecká metodak poznávání přistupujeme systematicky a organizovaněempirie – zkušenost – staví na informacích získaných zkušeností, kontaktem, manipulací s předmětem zkoumání. Informace-data – vědecký důkaz se zakládá na zacházení s daty a jejich ověřováním.(Pozn. na rozdíl od formální vědy – logická správnost,vyvozují z definic,matematika) vědecké poznání je objektivní a ověřitelné-verifikovatelné. Objektivnost – výsledek vědeckého zkoumání je daný daty, objektivně přístupnými a kontrolovatelnými údaji. Pokud tedy určitý postup,sled kroků vykoná předepsaným způsobem za předepsaných podmínek kdokoli, měl by při zkoumání daného jevu dojít k podobným výsledkům a pozorováním. Věda je tedy – věcí veřejnou, otevřenou neustálé kontrole.Sebekorekce – neustálé ověřování vědeckých poznatků.Vědecká metoda není cestou, jak pravdu nalézt. Je cestou, jak se k pravdě nepřetržitěpřibližovat. (Ferjenčík)VĚDA : vědecká metoda,ucelený systém informací(získaný vědeckou metodou), chce vysvětlit celou třídu jevů.VĚDECKÉ TEORIE- zobecňující vysvětlení, která vycházejí z informací získaných vědeckou metodou „ Teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů(pojmů), definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy“ (Kerlinger)- organizuje a uspořádává empirické poznání. Data vkládáme do již připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě.- usměrňuje též další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání. (př.teorie relativity)Hodnocení vědecké teorie : kritériaekonomičnost (úspornost – Occamova břitva), čím větší množství dat je možné teorií vysvětlit , tím úspornější je taková teorie.elegance a jednoduchost. Čím je vztah mezi jevy jednodušší a přímočařeji vysvětlený, tím lépe pro teorii.vnitřně konzistentní. vnitřně si neprotiřečící systém.testovatelnost/ověřitelnost/př.možnost otestovat hodnověrnost vysvětlení skutečnostiDynamika a testování teorií(Vznik teorií: př. B.F.Skinner – teorie operantního podmiňování)INDUKCE – postup od jednotlivých dat k jejich zevšeobecnění.vlastnosti:1/ Konstituuje teorie – induktivní závěry překračují informaci získanou v původních datech. Je nástrojem kauzální analýzy – příčinné vysvětlení jevů. Metody indukce – kánony – John Stewart Mill pokud sledujeme nějaký jevmetoda SHODY: měníme okolnosti kromě okolnosti např. „a“, situace se shodovaly pouze v jediné okolnosti „a“ pak je právě tato okolnost příčinně spojená s pozorovaným jevem.metoda ROZDÍLU/diference: odstraníme pouze okolnost např. „a“,v situaci se jev nevyskytne, pak je právě tato okolnost příčinně spojená s pozorovaným jevem.metoda SOUHLASU a ROZDÍLU : kombinace oboumetoda PRUVODNÍ VARIACE: pokud měníme – variujeme intenzitu okolnosti „a“ přičemž ostatní okolnosti udržujeme konstantní a uměrně změnám dané okolnosti se mění i intenzita sledovaného jevu – mezi danou okolností a jevem existuje kauzální spojenímetoda zbytku/ málo používaná 2/ Pravdivost induktivního závěru není absolutní, jen více či méně pravděpodobná. Teorie induktivně zobecňuje z dostupných a ověřených dat i na data, jež z různých důvodů ověřena a dostupná nebyla. Problém s premisou(všechny) – téměř vždy totiž mohou teoreticky existovat jevy, jež jsme bezprostředně nezkoumali. Naše bezprostřední zkoumání tedy pra