Úvod do metodologie psychologického výzkumu

esné tekutiny – humory:krev-oheň, flegma(hlen)-voda, černá žluč – země,žlutá žluč – vzduch. Nemoci těla i duševní choroby způsobuje porušení rovnováhy mezi jednotlivými humory. Později byla humorální teorie rozšířena na vysvětlení rozdílů v temperamentu (Galénos - 200před Kr.: cholerik – přebytek žluté žluči, flegmatik – přebytek hlenu melancholik – přebytek černé žluči sangvinik – přebytek krve )Zenón z Eleje – filozof, používal dialektickou metodu učení - otázkamiSokrates (469-399) učitel Platona, Xenofana, filozof, diskutoval, pěstoval učené rozpravy,žil skromně, byl zdrženlivý, vynikal sebeovládáním, „ Vím, že nic nevím“, rozvinul dialektickou metodu : naše vědění je vzpomínkou, učíme se logickým myšlením, které nás vede k tomu, abychom objevili znalost. Naše duše- entita je nesmrtelná, je oddělitelná od těla. Pohrdal demokracií .Byl stíhán a odsouzen za své učení k smrti.Platon, Aristokles (427-327)informace získané prostřednictvím smyslů jsou klamné a nespolehlivé, skutečné vědomosti se skládají pouze z dojmů a abstrakcí, k nimž se dospěje dedukcí. Pojmy jsou reálnější než objekty našeho vnímání. Teorie idejí – forem: ideje si přinášíme na svět při narození, podobenství jeskyně(Polítea/Ústava) Vše co je fyzické povahy je považováno za iluzi a omyl, duchovní cesta je jediný přístup k pravdě. Tělo podléhá zkáze jen duše-mysl je nezničitelná a čistá. Když duše obývá tělo, objevuje se ve třech úrovních:myšlení-rozum(mozek),duch-vůle(hrudní koš),choutky-touha(břicho). Je třeba rovnováhy mezi těmito složkami-cesta k Bohu. Choutky by neměly být odstraněny, nýbrž ovládány.Pojetí Erotu jako životní síly, biologická vůle žít. Paměť – každodení zkušenost – psaní na voskové destičky(tabula rasa).Aristoteles ze Stageiry (384 – 322)Platónův žák, filozof, přispěl i k vývoji: astronomie,fyziky,etiky,náboženství, estetiky,biologie, rétoriky,politiky a psychologie (teorie učení, paměti,vnímání, motivace, emocí, socializace a osobnosti). Vychovatel Alexandra Velikého. Měl zájem o konkrétní fakta, byl pečlivým pozorovatelem, přímé pozorování reálných věcí považoval za základ porozumění.„Nejsou ještě dostatečně známa fakta. A kdykoli se získají, musí se věřit spíše pozorování než teoriím, teoriím jen potud, pokud jsou zjištěnými fakty potvrzeny.“ Aristoteles (o rozmnožování včel)Doplňuje teorii poznání založenou na vjemech.„Naše mysl rozeznává v řadě předmětů podobnosti a z těchto společných znaků vytvářívšeobecný pojem, informaci nebo pojem, který neoznačuje skutečnou věc, ale druh věci nebo obecný princip, to je cesta k vyšší úrovni poznání a moudrosti. Rozum čili intelekt se tedy chová podle smyslových informací, je aktivní, organizující silou“ AristotelesSpis De Anima(O duši) – duše je sídlo síly myšlení, část duše v níž se odehrává myšlení – psýché – místo, kde se ideje utvářejí. Duše není oddělitelná od těla, užívá dedukce i indukce, aby dospěla k poznání. Psýché je pro něho procesem, psýché je tím, co psýché dělá, kroky v myšlení. „ lidská bytost má poznávací schopnost, díky níž zaznamenávání vnějších jevů vede k jejich uchovávání v paměti, to dá vzniknout zkušenosti a odtud- neboli z celé univerzálie, která se usídlila v duši- vzniká pravý princip chápání“ AristotelesVyslovil domněnku, že sdružováním představ spějeme od jednoho pojmu k druhému.Teorie motivace spjatá s libostí a trestem, teorie katarze- očištění / divadelní představení.Theofrastos (327-287), komentátor, učitel a učenec, jen málo připojil k tomu, co již bylo známo – dílo např. O rozumu.po smrti Alexandra Velikého – HELÉNISTÉ:Eukleides- geometrieArchimedes- hydrostatikaEratosthenes- výpočet obvodu zeměkouleEPIKUREJCI: Epikuros (341-270) Radost je začátkem i koncem šťastného života.Pouze umírněné potěšení. „Nikdo se nikdy nestal lepším díky pohlavní bezuzdnosti a je dobré, když se nestane horším“ SKEPTIKOVÉ:Pyrrhon(360-270) je nemožné vědět, zda naše vjemy odpovídají skutečnosti, nic není prokazatelně ani dobré ani špatné. „ Nic není jisté, ba ani toto“(Arkesialos)STOIKOVÉ : Zenon z Kitia (336-264) ovládáním emocí lze dojít klidu, tužeb a radostí bychom se měli vyvarovat, protože nás činí zranitelnými.Vůle staví příkazy rozumu nad naléhání tužeb(Platón).Bůh nemůže být omezován zákony vesmíru, musí tedy mít svobodnou vůli, a protože každá duše je součást Boha, musí mít také schopnost svobodně jednat.René Descartes - člověk v reflexi sebe sama – sebereflexe:-postupný vznik a oddělení subjektu a objektu, duševního a fyzikálníhosv. Augustin – „ Vyznání“ – introspektivní díloTomáš Akvinský- „ Suma theologica“