Japonska zahranicni politika

JAPONSKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA V 1.POL. 20.STOL.
snaha JAP vybudovat koloniální panství v 1. pol. 20. stol. vnímána v dané době ostatními velmocemi již jako neakceptovatelná
JAPONSKO PŘED VZESTUPEM
16.stol. definitivní sjednocení JAP
od 17.stol. objevení JAP ze strany evropských mocností → navázání obchodních styků PORT, ŠPA, HOL – země cílem misijní činnosti a obchodu, reakcí japonské společnosti uzavření a konzervace vrcholně feudálních poměrů
od konce 17.stol. do poloviny 19.stol. JAP mimo systém mezinárodních vztahů → omezení kontaktu s EV i se sousedními zeměmi – izolace; vytvoření a upevnění pocitu vlastní kulturní nadřazenosti (ostatní vnímáni jako barbaři, kontakt s nimi nežádoucí); vláda válečnické kasty samurajů; cizinci, co vstoupili na pevninu nezákonně (např. ztroskotali), popravováni
pol. 19.stol. JAP v centru zájmu evropských mocností a USA → eminentní zájem na otevření JAP světu, respektive obchodu
1846 dvě americké válečnické lodě v Tokijském zálivu snaha přesvědčit JAP k otevření se, při přepravě na břeh velitel americké výpravy napaden a uražen, napadený velitel ale situaci podcenil a místo zabití útočníka (dle samurajského kodexu) potyčku přešel a nereagoval → zpráva o potyčce se rozšířila, Američané vnímání jako slaboši, odmítnutí navázaní kontaktů ze strany JAP – hluboký příkop mezi japonským a západním myšlením
1848 další americká mise → vynutila si vydání amerických zajatců – zlepšení pověsti USA, přesto i nadále izolace JAP
1853-54 mise komodora Matthew Perryho → symbolický začátek otevírání JAP – otevření (některé přístavy otevřeny obchodu) si vynutily eminentním zájmem i další velmoci (RUS, SRN, FRA a další)
otevření JAP zpočátku nedobrovolné, pro japonskou společnost šok → mimo jiné kulturní šok a šok plynoucí ze zjištění daleko větší technologického pokroku cizinců – rozštěpení a polarizace japonské společnosti, na jedné straně izolacionisté a na druhé reformátoři
1860 nepokoje v JAP → občanská válka samurajové hájící staré pořádky vs. reformátoři – 1867 zemřel císař Komeji a na trůn nastoupil jeho syn Meidži, odebral moc šógunovi (správci JAP) a usiloval o modernizaci země, odbourávání feudálních trhů a modernizaci státní správy
JAPONSKO A JEHO VSTUP DO SYSTÉMU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
1889 přijata ústava → větší moc císaři, demokratizace při volbě dolní komory parlamentu, svou podobou podobná ústavám tehdejšího PRUS a RAK-UH – počátek demokratizace
modernizace státní správy a politického systému, modernizace ekonomická a vojenská:
industrializace → pozváni odborníci ze zahraničí za účelem učení, industrializace pod vedením domácích klanů (např. Mitsubishi), japonští studenti a experti na studia do evropských zemí
modernizace ozbrojených složek → budování ozbrojených sil sloužících státu a ne jednotlivým feudálům – námořní síly dle vzoru GB, pozemní síly dle vzoru PRUS
během 20 let JAP rychle vystoupilo ze stínu feudální éry → industrializovaný stát, úvahy o expanzivní politice – v ostatních zemích regionu neproběhla taková revoluce shora jako u JAP
počátek úvah JAP o výbojích
1876 výprava JAP ke korejskému pobřeží (apendix čínské říše) → otevření dvou korejských přístavů, poté obchodní