Japonska zahranicni politika

a mocenské pronikání na korejský poloostrov
1894-95 japonsko-čínská válka → spor o Koreu, porážka nekonkurenceschopné ČÍN, JAP získalo první závislá teritoria (Korea, Taiwan, Peskadorské ostrovy a další), ČÍN nucena platit reparace ve stříbře (tyto peníze investovány do nákupu zbraní v Evropě) – válka otevřela kapitolu zásahů JAP do čínských záležitostí, ČÍN nucena čelit nejen Evropě a USA, ale nyní i sousednímu JAP
vstup JAP na velmocenskou scénu → zápas s ostatními velmocemi, především pak s RUS, které mělo taky zájem o Koreu – RUS podporované FRA a SRN po japonsko-čínské válce žádalo revizi japonských zisků v ČÍN, JAP proto navázalo kontakty s GB a od 1902 jejich užší spolupráce a spojenecká smlouva (GB vystupuje ze své „skvělé izolace“)
koncem 19.stol. snaha JAP vytvořit kolem země perimetr území ovládaného JAP, které by zajišťovalo bezpečnost, absorbovalo přebytky průmyslové produkce JAP a bylo by zdrojem surovin → nezájem o klasické kolonie, zájem o exploataci surovin a zajištění trhů – agresivní politika, střety s jinými zeměmi
1904-05 japonsko-ruská válka → ruská armáda totálně poražena na moři, ruské pozemní síly si vedly lépe, ale přesto RUS neudrželo Mandžusko – mírová jednání zprostředkována USA, ale jejich výsledek neuspokojil ani jednu ze stran a obě strany z toho vinily USA
JAP vynutilo uznání svého panství v Koreji a získalo poloostrov Liaotung a Jižní Sachalin, ale přesto nebylo spokojeno
RUS muselo opustit Mandžusko a předat koncese na stavbu drah zde
výsledek jednání neuspokojující pro obě strany, JAP se cítilo poškozeno, protože RUS za tiché podpory USA zamítlo reparace v hotovosti → prohlubování antagonismu JAP-USA (přesto ještě 1907 uznaly USA japonské nároky v Koreji a JAP uznalo americké nároky na Filipíny po španělsko-americké válce)
po japonsko-ruské válce nárůst radikálního japonského nacionalismu → japonská společnost vnímala Rusy jako Evropany, porážka RUS v Asii vnímána jako vítězství žlutého asijského národa nad bílým evropským národem
zhorčování vztahu JAP-USA → JAP špatně neslo připojení Havaje k USA, dalším problémem politika USA vůči přistěhovalcům z JAP a nárůst antijaponského šovinismu (Japonci vnímání jako konkurenti snižující cenu práce na americkém trhu) – přiostřující se vztahy, projev v koncepci japonské zahraniční politiky
1907 přijat japonský námořní program → USA pojmenovány jako předpokládaný protivník JAP – USA nepřítelem JAP
JAPONSKO BĚHEM A PO 1. SVĚTOVÉ VÁLCE
1SV využita JAP ke konsolidaci vlastního panství v oblasti → aliance s GB, ve válce na straně Dohody, obsadilo německá území v ČÍN, Mariánské ostrovy, Marshallovy ostrovy a Karoliny – po válce intervence do občanské války v RUS (zapleteno do 1922, okupace severního Sachalinu do 1926), spor s USA ohledně okupace sovětského území a další zhoršení vztahů USA-JAP
po 1SV definitivně vstupuje JAP do světové politiky jako velmoc 1. řádu → stálým členem Rady Společnosti národů (odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost) – definitivní potvrzení velmocenského statutu de facto i de jure, 1SV završila japonský vývoj, který začal zahájením reforem
washingtonská konference o odzbrojení → otázka postupu velmocí vůči ČÍN a ot