Gaddis Pružná odpověď

Zavedení pružné odpovědi: Vietnam jako test
musí odlišovat události (Zátoka sviní, kubánská krize) a dlouhotrvající konflikt (Vietnam), pro rozbor volíme to druhé
důvodek je aplikace pružné odpovědi na jihovýchodní Asii
Keneedy a Johnson (strategií si byli velmi jistí) viděli válku ve Vietnamu jako pravý test – pokud by strategie nefungovala ve Vietnamu, tak ani jinde
k zadržování neexistoval jednotný přístup
pořádek v jihovýchodní Asii byl považován za klíčový
I
Johnson považoval za klíčové zůstat pevně na svém – agrese se nevyplatí
zatímco však Kennan rozlišoval mezi základními a okrajovými zájmy, mezi množstvím jejich hrozeb a mezi úrovní uskutečnitelných odpovědí, Kennedy a Johnson toto nečinili
Kennan chtěl v klíčových oblastech udržovat rovnováhu moci politickými, vojenskými, ekonomickými a psychologickými prostředky
obě tyto administrativy byly ochotny odpovědět na útoky stejnou měrou
NSC-68 vyzdvihlo hrozbu Sovětského svazu na všechny komunistické strany světa
jednotky byly nejprve rozmístěny jako záruka stability (Kennedy), pak se staly plnými bojovníky (Johnson)
argumentace tím, že jakákoli ztráta demokratické země by způsobila ohrožení světové bezpečnosti a frustraci USA
USA cítily závazek za světovou stabilitu (pokud by jej nedodržely, došlo by ke katastrofě)
Spojené státy byly příliš angažované v jihovýchodní Asii, důvodem bylo, že rizika neangažování převažovala cenu nátlaku
čím více se Američané snažili strážit svou vietnamskou politiku, tím více se zdálo, že jejich kredibilita závisí na dodržování této politiky
strach z opakování Mnichova
Johnson měl taky strach, že ztratí podporu tak jako Dean Acheson a Harry Truman po Číně
strategie pružné odpovědi selhala – od spřádané vystupování, přes identifikování zájmu, povšimnutí si hrozeb po výběr vhodné reakce
II
USA věřily v přesné určení počtu vojenských jednotek – kalibrace
zastrašování bez explicitního použití síly
do Vietnamu byly vyslány jednotky, aby zastrašily komunisty a aby ukázaly ostatním asijským národům, že USA trvají na svém záměru
předpokládali, že účast menšího rozsahu zajistí nepotřebnost dlouhé účasti velkých rozměrů
to však r. 1961 Kennedy odmítl s tím, že by to bylo jako s alkoholem: „efekt zmizí, a tak si musíte dát další“
preferoval ekonomickou pomoc Saigonu a přítomnost „poradců“
snaha přeměnit Jižní Vietnam na samostatný, sebejistý a antikomunistický stát tak, aby zásah nebyl nutný
Johnson povolil vstup jednotek do Vietnamu – chtěl dát Severu najevo, že by měl bezpečnost a samostatnost Jihu zachovat
snaha sblížit obyčejné lidi dohromady, aby nepodporovali guerilly
bombardování Severního Vietnamu bylo považováno za jednu z nejpřesněji nastavených operací – snaha nepřekročit hranice s Čínou jako v Koreji, periodicky nabízet ekonomickou pomoc (přimět je k jednání) a vyhnout se