Gaddis Pružná odpověď

amenal, že brzy dojde ke konfliktu
podle Američanů stálo angažmá ve Vietnamu a jeho podpora za každou cenu
představa, že pokud se budou Američané držet stejného kurzu a nebudou koukat na peníze, zvítězí
McNamara r. 1966 zjistil, že přivést Severní Vietnam do kýženého stádia by trvalo generace; v některých místech, i přes americkou přítomnost, byli seveřané schopni zásobovat své jednotky na jihu osmkrát více
více než polovina zbraní byla používána na neidentifikované cíle, škoda způsobená bombardováním byla nižší než škody na letounech
v únoru 1968 si Westmoreland vyžádal přes 200 000 mužů, což by Johnson nedal dohromady bez záloh a repatriace jednotek (psychická hranice)
velká autonomie armády způsobila zkreslování výstupů ve prospěch úspěchu války
IV
čtvrtým problémem pružné odpovědi bylo, že došlo k zúžení obzoru, špatnému odhadnutí rozsahu, jak krátkodobé prostředky mohou ohrozit dlouhodobé cíle
kvůli útokům vzrostla téměř dvojnásobně cena života ve městě, korupce, pronikání televize, hodinek, lednic…
podkopávání vietnamských hodnot – profesor bral míň než taxikář, prostitutka víc než ministr (Američané udělali změny mnohem rychleji, než komunisti)
obyčejní Vietnamci věřili, že USA má přímý vliv na vietnamskou vládu
„bylo nezbytné to město bombardovat, abychom jej zachránili“ major USAF
r. 1968 už byly USA válkou svázány tak, že by nedokázaly odpovědět jinde na světě
Čína a Rusko se vzájemně předháněly, kdo pomůže Vietnamu, což zhoršilo jejich vzájemné vztahy
i když probíhala válka, docházelo postupně k détente mezi Ruskem a USA, prohloubení sino-sovětské krize a nárůstů vazeb s východoevropskými zeměmi
vzniklé krize ve světě koncem 60s řešila americká administrativa jen slepě, bez uvažování o dlouhodobých následcích
Johnson nechtěl být prezidentem, který „rozšířil říši…“, chtěl pomoct chudým, dětem, aby vydělávaly, chtěl být prezidentem, který zabrání válce (ke Kongresu v březnu 1966)
předpokládal, že pokud se zaplete do války, nebude schopen splnit předsevzetí ve vlastní zemi, ale zároveň tvrdil, že pokud se do války nezapojí, budou Američané vypadat jako národ zbabělců
Bundy předpokládal, že cena války bud mnohem vyšší než administrativa odhadovala – prohlásil, že se můžou dostat do stejné situace jako Harry Truman během války v Koreji r. 1952
snažil se vést nákladnou válku a zároveň provádět daňové reformy
podle Eisenhowera neměli ničit, co se snažili chránit
rovnováha mezi cíly prostředky u administrativ Kennedyho a Johnsona chyběla
ke strategie je nutná rovnováha mezi kalkulací a vztahem a mezi cíly a prostředky
jestliže jsou kalkulace důležitější než vztah a prostředky zastíní cíle
neočekávané dědictví pružné odpovědi: ne přesné vyladění, ale neohrabaná přehnanost, ne koordinace, ale disproporce a ne strategická preciznost, ale strategické vakuum