Analýza a vymezení problému

ocích:
Nalezení všech aktérů a saturace výběrového vzorku (metoda sněhové koule)
Vyjasnění různých reprezentací problému
Vyjasnění hranic metaproblému
Strom problémů
Universální metoda identifikace, prioritizace a vizualizace problémů. Často je součástí participativních plánovacích metod. Jde o diagram příčin a důsledků, tj. faktorů, které způsobují určitý problém. Kmen představuje klíčový problém, kořeny = příčiny a větve = důsledky problému. V ideálním případě by měl být skupinovou záležitostí, které se účastní odlišní aktéři. Má následující kroky (7):
Formulace negativních výroků, které se týkají dané oblasti nebo problematiky
Seskupení tvrzení, která se zdají být podobná nebo příbuzná, jejich převedení na přibližně podobnou úroveň obecnosti, vyloučení nejasných tvrzení
Identifikace klíčového problému
Zhodnocení všech ostatních výroků a jejich rozčlenění na příčiny a důsledky problému
Pokračování v uspořádání důsledků a efektů a jejich vzájemné porovnání
Zhodnocení, zda nechybí nějaká tvrzení, a jejich doplnění
Zkontrolování celkové logiky stromu a jeho přepsání na papír
Účelem stromu problémů je prvotní vyjasnění problematiky a její strukturace. Strom problémů může mít mnoho různých variant. (viz str. 219)
SWOT analýza
Byla vyvinuta jako nástroj usnadňující soukromým firmám formulovat jejich strategii v konkurenčním prostředí, posuzují se silné a slabé stránky firmy a příležitost a ohrožení na trhu.
SWOT =
Vnitřní silné stránky = Strengths
Vnitřní slabé stránky = Weaknesses
Příležitostí = Opportunities
Ohrožení = Threats
SWOT analýza je pohotovým a snadno použitelným nástrojem pro popis celkové situace podniku. Od 80. let 20. st. se využívá i ve veřejném sektoru, a to zejména při formulování strategie socioekonomického rozvoje, při plánování rozvojového programu a při zhodnocování regionálních rozvojových programů. Tato analýza je flexibilní a lez ji využít také při vymezování problému. Užívá se také při formulování strategie: institucí veřejné správy, regionu, problémového okruhu nebo oblasti, projektu. U SWOT analýzy je potřebné si vždy stanovit referenční kategorii, se kterou se budeme porovnávat. Účelem SWOT analýzy je vytipovat a zaměřit se na ty prvky, které mají strategický význam. Výsledek této analýzy se často zobrazuje pomocí matice, která ukazuje základní vazby mezi jednotlivými prvky:
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitost – externí okolnost, která může pozitivně ovlivnit výsledky instituce (regionu, státu) a zlepšit její konkurenční výhodu za předpokladu, že jsou včas provedeny pozitivní kroky
Ohrožení (hrozba) – externí okolnost, která může negativně ovlivnit výsledky instituce (regionu, státu) a snížit její konkurenční výhodu za předpokladu, že nejsou včas provedeny pozitivní kroky
Postup SWOT analýzy
Tato analýza je většinou výsledkem kolektivního procesu, ale může ji provést i jednotlivec. Může se provést rychlým „brainstormingovým“ způsobem nebo může být výsledkem dlouhodobé analytické práce.
Rámec SWOT analýzy – viz str. 223
Interní analýza = silné a slabé stránky
Externí analýza = příležitosti a hrozby
Postup:
Analýza současné situace, trendů a možného budoucího vývoje
Identifikace silných a slabých stránek (včetně seřazení položek podle důležitosti, zaznamenání do grafu, zaměření se na důležité faktory)
Identifikace externích příležitostí a hrozeb (včetně seřazení podle důležitosti, zaměření se na důležité P a H) (str. 224)
Vytvoření matice (str. 225)
Analýza aktérů (stakeholder analysis)
Se snaží identifikovat všechny jednotlivce, skupiny či organizace, kterých se daná politika týká, poznat jejich jednání, záměry a vzájemné vztahy a zhodnotit jejich vliv, zdroje a zájem na realizaci určité politiky. Aktéry mohou být:
Kdo mají určitý zájem na problému
Kdo jsou postiženi daným problémem
Kdo mají aktivní nebo pasivní vliv na řešení nebo rozhodování týkající se daného problému
Analýzu aktérů lze použít v různých fázích analýzy a tvorby politiky. Může sloužit k pochopení proč byla určitá politika v minulosti implementována, k vymezení různých perspektiv problému, nebo k odhadnutí proveditelnosti různých alternativ, při zjišťování pozice a stanoviska aktérů k určitému problému a k sobě navzájem. Lze ji provést mnoha různými způsoby v závislosti na účelu, ke kterému má sloužit, a v závislosti na dostupných časových, personálních nebo finančních zdrojích.
Výzkumná analýza aktérů má několik fází (Varvasovszký, Brughy):
Položení základních otázek – zodpovězení je klíčové pro další analýzu (otázky: jaký je účel analýzy? Jaká je časová dimenze? Jaký je kontext provedení analýzy? Na jaké úrovni bude analýza provedena?)
Příprava – určení toho, kdo analýzu provede. V ideálním případě je vhodné složit tým z těch, kterých se analýza přímo týká (insiders), tak z těch, kterých se přímo netýká (outsiders).
Vlastní provedení analýzy – identifikace a oslovení aktérů (metoda sněhové koule)
Sběr dat (prostřednictvím strukturovaných nebo polostrukturovaných rozhovorů, dotazník, publikované i nepublikované dokumenty
Organizace a analýza dat – určitá kvantifikace pozic a postojů aktérů do formy různých matic, kde jsou aktéři ohodnoceni na základě různých dimenzí (např. zájem o téma, moci, vliv politiky na aktéra atd.)
Prezentace výstupů
Využití výstupů analýzy
Používá se také rychlá analýza aktérů. Na počátku je potřeba vyjasnit alespoň rámcově problém, o který jde, nebo cíle, kterých se má dosáhnout.
První krok – identifikace a klasifikace aktérů (např. formou brainstormingové diskuse) – klasifikace např. na primární a sekundární aktéry, nebo veřejný, soukromý a neziskový sektor apod.
Druhý krok – účast aktérů je posuzována z různých hledisek a toto posouzení je zasazeno do matice. Posuzuje se hlavně: zájem aktérů v politice, postoje aktérů k dané politice, moc a vliv aktérů podílet se na realizaci dané politiky.
Ohodnocení aktérů podle těchto dimenzí (např. velká, střední nebo malá moc).
Protože posouzení aktérů je založeno na subjektivním úsudku, je vhodné ho doplnit odhadem spolehlivosti a tento údaj zanést do matice aktérů. Dick navrhuje škálu: plně spolehlivý odhad, vcelku spolehlivý odhad, informované dohady a pouhé dohady nebo čistá fantazie.
Analýza aktérů, stejně jako ostatní metody, je do značné míry metodou kreativní a také subjektivní.