Adaptace

ALIZACE
příbuzná s racionalizací
= osoba není s to prožívat, ale dokáže výborně verbálně vyjádřit pocity, kterých vlastně není schopna
= součást sebereprezentační strategie
Další způsoby zvládání nesnází:
* manipulativní chování: na první pohled není patrné, „hry“, které lidé hrají
reakce na osobní nepohodu
manipulativní styly:
diktátor,
slaboch,
spekulativní (využ. důvtip k získání kontroly),
liána (ovládá druhé tím,že je na nich závislý),
surovec,
příjemný chlapík (ničí péčí,laskavostí.Nejmanipulativ. styl)
soudce (ovládá kritikou),
ochránce (přehnaně sympatizjující a pomáhající),
vlastnické chování (jsem víc než ty, musíš mi sloužit)
*reakce na osobní nepohodu:
dissimulace = protipředstírání, člověk např. zatlouká nemoc při pohovoru
simulace = předstírá nemoc
agravace = snaha vzbudit dojem, že je jeho stav vážnější,než ve skutečnosti
*alexytýmie : neschopnost číst vlastní emoce, pocitová negramotnost
dynamismus zaveden v psychosomatické medicíně
koncepce badatelů v obl. patogeneze psychosom. nemocí, k poskytnutí klíč k patolog. disponovanosti někkt. osob onemocnět v případě zátěže
Neurologicky: narušeno spojení mezi fylogen. staršími oblastmi mozku a neokortexem – pocity z hipokampální oblasti nepředány ke zprac. v neokortexu, ale vyjádřeny rovnou pomocí vegetativ. autonom. aparátu
Alexytimici: typicky si nevybavují sny, chudá fantazie, malá schopnost symbolizace. Narcističtí, pasivně agresivní, závislí
EMOCE JAKO ADAPTAČNÍ MECHANISMY
R. Forgus a D. Schulman: vztah mezi úrovní aktivace a možnými cíli osobnosti
- úroveň aktivace determinuje úroveň adaptivnosti chování :
mírná aktivace – emoce je součást aparátu zvládání,
vysoká aktivace - navozuje obranný charakter, či adaptační nepřiměřenost – platí pro nelibé emoce
Expresivní a impresivní emotivita (2 způsoby zvládání):
Expresivní: vnější manifestace emoční aktivace, rychle se emočně odreagují, minimální vegetativní reakce
Impresivní: potlačují vnější reakce – zesílení vnitřní vegetativní reakce – funkční a organické změny v těle. Opakované impresivní nelibé emoce = patogen. mechanismus psychosom. chorob
Patrně ekvivalentní – rozlišení J.E.Gordona na represivní a senzitizační odezvu na situaci ohrožení (represe jako popírání, senzitizace jako přeceňování možné hrozby)
Represoři: Internalizují – emocionalita impresivni, popírají emoce verbálně, neukazují emoce ve výrazu tváře,vyšší fyziologická aktivace
Senzitizátoři: externalizují – expr. emocionalita, emoce připouštějí verbálně, emoce ve výrazu tváře, nižší fyziolog. aktivace
FRUSTRACE
zátěžové situace prožívané jako stav frustrace: F. vyvolaná objektivně existujícím stresorem vznikne až jestli stresor vzbudí vnitřní konflikt
Stres:
mobilizace
odolávání
zvládnutí nebo zhroucení – záleží na frustrační toleranci a ta závisí na:
osobnostní náchylnosti ke stresu (nemá rád jasně časově vymezené úkoly)
osobnostní citlivosti na stresory (pocit rozrušení pro nic,černé myšlenky)
rozsahu aktuálních životních stresů (ztráta zaměstnání)
způsobilosti zvládat stresy (schopnost vycházet s lidmi, soustředit se na jednu věc)
Frustrace a vnitřní konflikt
K. Lewin: (ve 20. letech předložil klasifikaci konfliktů,byla ale neúplná, protože nebral v úvahu jednotu vnějšího a vnitřního, t.j. že vnější události působí prostřednictvím vnitřních podmínek)
konflikt dvou vnitřních kladných sil (rozhodnutí mezi dvěma přitažlivými cíly) může introvert prožívat jako-
konflikt negativní nutnosti a příjemného svobodného rozhodnutí (večer s knihou nebo mezi lidmi?)
konflikt vznikající z nutnosti volit mezi dvěma neg. podněty – nejvíce zátěžový (Sofiina volba)
Individuální rozdíly ve směru a způsobu reakce na frustraci (S. Rosenzweig):
Extrapunitivní reakce: lidé vinu za frustraci přisuzují lidem a věcem kolem sebe;prožívají hněv a odpor
Intropunitivní: člověk viní sám sebe za nezdar, pociťuje vinu a výčitky svědomí
Impunitivní: pokládají frustraci za nevyhnutelnou a svádějí vinu na okolnosti, smůlu apod.
Kritické události života
T.H. Holmes a R.H. Rahe: inventář kritických událostí, frustrační situace podle závažnosti (více než 300 bodů za několik měsíců – brzké onemocnění neb zhroucení)
VŮLE JAKO NÁSTROJ KONSTRUKTIVNÍ ADAPTACE
K realizaci optimálního adjustivního jednání – musí osobnost vyvíjet urč. volní úsilí
Konstruktivní řízení adaptace volní regulací prožitků = jedna z podmínek adaptační zralosti osobnosti
Volní charakteristiky: silná vůle, houževnatost, umíněnost, povolnost