Poznámky ESM

že žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Konkrétněji, při dokonalé konkurenci existuje mnoho malých firem, všechny vyrábějí týž produkt a každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu. Za takových podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou neboli DD křivku.
Hlavním specifikem je dokonale elastická poptávka po výrobcích
křivka poptávky po produkci firmytržní křivka poptávky
P
d
D
Q úsek představuje poptávku po produkci firmy
Příjmy v dokonalé konkurenci
celkové příjmy TRprůměrné (AR) a mezní příjmy (MR)
Kč Kč
TR
MR=AR=P
QQ
Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. A protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim rovnaní a proto MR=AR=P.
Podmínka rovnováhy firmy (MR=MC) pro dokonalou konkurenci - MC=P
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
P
MC
P=MR=AR E
Q
E – bod rovnováhy firmy – firma dosahuje maximálního zisku.
Náklady, příjmy a zisk firmy v rovnováze
Kč TC
TR
Q
P
MC
MR
Q

z
z
Q
Nalevo od bodu rovnováhy je možno zisk zvyšovat růstem objemu výroby, napravo jeho poklesem.
Křivka nabídky a bod uzavření firmy
Odvození křivky nabídky firmyindividuální nabídka
P P
MC s
MR=AR
QQ
Pro každou úroveň ceny existuje rovnovážný objem produkce daný průsečíkem křivek MR a MC.
Křivka mezních nákladů je tedy současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Rostoucí křivka nabídky tedy rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Když jsou náklady vyšší než celkové příjmy vykazuje firma ztrátu. Krátkodobě může pokračovat ve výrobě až do bodu TR= VC
Při nulovém objemu výroby je ztráta rovná fixním nákladům. Jsou li TR > VC je ztráta menší pokud vyrábí. Pokud TR AC, což vyvolává vstup firem do odvětví a na druhém grafu po vstupu dalších firem (bod A). V této situaci všechny firmy dosahují normálního zisku, čistý ekonomický zisk je nulový. V dokonalé konkurenci je tedy odchylka zisku od zisku normálního možná pouze krátkodobě a je projevem nerovnováhy.
Efektivnost dokonalé konkurence
Efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného (Paretova efektivnost – Vilfred Paret).
Jestliže MU=P=MC, pak je alokace efektivní. To znamená, že počet utilů získaných z poslední jednotky spotřebovaných potravin se přesně rovná počtu utilů ztraceným namáhavou prací požadovanou k výrobě poslední jednotky. Rovnost mezních příjmů společnosti z poslední spotřebované jednotky se rovná mezním nákladům společnosti na tuto poslední vyrobenou jednotku zaručuje v dokonalé konkurenci efektivnost.
Výhody ze směny
Trh, kromě efektivní alokace výrobních faktorů, přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.
Přebytek spotřebitele – rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdajů na jeho nákup.
Přebytek spotřebitelePřebytek spotřebitelů
P

E
N P
dD
Q
Přebytek výrobce - mezní náklady předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou nižší než cena, za kterou jsou prodány.
Přebytek výrobce
P
S
Q
Tržní rovnováha a její podmínky (teorém pavučiny)
Tržní rovnováha je spíše výjimečný stav, v realitě se podmínky neustále mění.
Rovnováha z hlediska různých období – s prodlužováním časového období roste elasticita nabídky. Podmínky rovnováhy se liší v jednotlivých obdobích.
ve velmi krátkém období - je nabídka zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
v krátkém období je elasticita nabídky vyšší růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
v dlouhém období je elasticita nabídky opět vyšší, než v předcházejících , pohyb ceny je ještě nižší než v období krátkém.
ve velmi dlouhém období vede růst poptávky ke zvážení objemu prodávaného zboží, dopad na cenu však může být různý, když je větší růst nabídky, vede k poklesu ceny; zatímco větší růst poptávky vede k růstu ceny.
velmi krátké období krátké období dlouhé období
PP P
D S DS D
S
QQ Q
Rovnováha a současná změna poptávky a nabídky
Značný vliv na velikost změny prodaného množství zboží a ceny má také elasticita poptávky i nabídky.
Současná změna nabídky a poptávky
růst poptávky vede k růstu množství i ceny růst nabídky vede k růstu množství, ale k poklesu ceny
P
D1 D2 S1 D1 D2 S1
S2 S2
E1 E2E1 E2
Q Q
vzrostla více nabídka a cena proto klesla
vzrostla více poptávka a cena proto vzrostla
Uvedeme rozdílný dopad v případě elastické a neelastické poptávky
velice pružná poptávka poptávka se blíží nepružnosti
P D2
D2S1 D1 S1
S2
D1 S2
E2E1
E1E2
Q
výraznější změna množství než u b) a cena vzrostla
menší změna množství cena poklesla
Teorém pavučiny
Teorém pavučiny je dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
Konvergující a divergující pavučina
Konvergující pavučina – vycházíme ze situace, kdy nabídka je vyšší než poptávka (bod E´)- křivka poptávky má menší sklon než křivka nabídky - trh v tomto případě obnovuje rovnováhu.
P
S
E´
D
Q
Divergující pavučina – křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky. Trh prohlubuje nerovnováhu.
Stabilní pavučina a oscilace
Sklony křivka nabídka a poptávky se rovnají. Nerovnováha se neodstraňuje ani neprohlubuje.
Stabilní pavučina − nerovnováha se v této situaci reprodukuje ve stejném rozsahu.

Oscilace – závislost mezi cenou a poptávaným množstvím může být složitější. Což je dáno specifickým tvarem odpovídajících křivek, které nevedou k rovnováze a mají nestejnoměrný průběh.
Literatura:
Mikroekonomie – Macáková, str. 96-102, 113-120
Ekonomie – Samuelson, str. 539-557, 747 (efektivnost)
Miras Leblanc http://miras.wz.cz

PAGE 6




Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur. Úplný monopol (rovnováha monopolu, důsledky existence monopolu, regulace monopolu). Oligopol. Monopolistická konkurence (rovnováha firmy a rovnováha odvětví)
Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur
Charakteristika – firma vyrábí většinou diferencovaný produkt, případně výrazný podíl produkce daného trhu. Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu daného výrobku, přičemž míra ovlivnění závisí na formě konkurence.
Nedokonalá konkurence je tedy trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu.
Další vlastnost je v záporné směrnici křivky poptávky po produkci firmy.
Individuální poptávka
a) v dokonalé konkurence b) v nedokonalé konkurence
P
d
d
Q
Příčiny vzniku nedokonalá konkurence
1. Nákladové podmínky – vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Jde o to, že průměrné náklady s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce).
Nákladové podmínky a typy trhu
a) monopol b) oligopol c) dokonalá konkurence

PDD D
MC MC
AC AC
AC
MC
Q
2. Bariéry konkurence – vedou k omezení počtu firem v odvětví. (právní restrikce, diferenciace produktu).
Právní restrikce − představují ochranná práva (známky - Coca Cola, Škoda …). Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo vyrábět daný produkt.
Diferenciace produktu – každý výrobce přichází na trh s produkcí která se liší od produkce jeho konkurentů.
3. Další faktory – nedostatečné informace tržních subjektů, zásahy státu do tržního mechanismu, vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou, politické okolnosti.
Úplný monopol - rovnováha monopolu, důsledky existence monopolu, regulace

Monopol (absolutní monopol či úplný monopol) je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady:
existence jediného výrobce
diferenciace produktu
bariéry vstupu jiných firem do odvětví
Protože monopol je jediným výrobcem daného zboží, křivky individuální a tržní nabídky jsou totožné. Stejně poptávka po produkci jedné firmy je stejná s poptávkou v odvětví, proto individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu
Na rozdíl od dokonalé konkurence, v nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka klesá, křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky.
Kč
MC
AC
Z I S K
D=AR=d
Qm MRQ
Objem výroby při němž monopol maximalizuje zisk je Qm, protože zde platí MR=MC.
Křivka nabídky v podmínkách monopolu
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje vztah mezi cenou a množstvím.
Mezi cenou a množstvím není jednoznačný vztah.
Monopolní síla
monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L)
P - MC
L =
P
V praxi se využívá míra koncentrace a velikost zisku.
Míra koncentrace − vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na celkové produkci odvětví
Velikost zisku − vyjadřuje se dle velikosti dosaženého zisku
Neefektivnost monopolu
Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, způsobuje, že z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů.
Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita.
Regulace monopolu
Neefektivnost monopolu si vynucuje usměrňování činnosti monopolu.
Nástroje:
antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu
daňová politika
možnost převést monopol do státního vlastnictví
cenová regulace - při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk
Monopson − opak monopolu. Představuje trh, kde je pouze jeden kupující. Dovoluje to kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence (stát jediný kupující vojenské produkce, trh práce).
Oligopol
V praxi převažuje oligopol a jeho základní rysy jsou:
existence několika firem v odvětví
zpravidla diferencovaný produkt
bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem. Každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Chování firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí.
Smluvní oligopol
V situaci, kde několik firem prodává stejné nebo podobné výrobky, jejich ceny jsou přibližně na stejné úrovni a vzájemná cenová válka by je oslabila. Uzavřou tajnou dohodu o stanovení monopolní ceny, každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol.
Oligopol s dominantní firmou
vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá se pak silná oligopolní firma chová jako monopol.

Cenové vůdcovství − menší firmy v odvětví respektují cenu, kterou určila dominantní firma, protože vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu a jejich nákladové podmínky jsou proto ve srovnání s dominantní firmou horší.
Monopolistická konkurence (rovnováha firmy a rovnováha odvětví)
Nejvíce připomíná dokonalou konkurenci. Základní předpoklady jsou:
velký počet firem v odvětví
diferencovaný produkt
neexistence bariér vstupu firem do odvětví
Monopolní konkurence představuje trh s mnoha výrobci, jejichž pohyb mezi odvětvími je zcela volný. Avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že sama stanoví jeho cenu. To znamená, že v rámci svého produktu má monopolní postavení a monopolní sílu.
Z této situace vyplývají dvě okolnosti:
Jelikož má firma monopol nad svou produkcí, sama stanoví cenu. Klesající poptávková křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, protože řada ostatních firem prodává blízké substituty. To, že je poptávková křivka skloněná znamená, že firma může v krátkém období realizovat monopolní zisk.
V dlouhém období je tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku volného pohybu mezi odvětvími. Jestliže stávající firmy v odvětví dosahují monopolní zisky, přiláká to nové firmy v odvětví bude více firem a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. To se v grafu projeví posunem individuální poptávkové křivky doleva. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový.
Monopolní konkurence
v krátkém období - je rovnováha firmy v monopolní konkurencí podobná rovnováze monopolu. Rovnovážný objem výroby firmy je odvozen z průsečíku křivek mezních příjmů a mezních nákladů. Rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady znamená existenci monopolního zisku, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
v dlouhém období - tento příliv nových firem způsobí posun poptávkové křivky po produkci každé firmy doleva. Cena umožňuje firmě pokrýt její náklady, to však není situace, která by přilákala další firmy.
Tab.1: Přehled jednotlivých kritérií v jednotlivých druzích konkurence:


Literatura:
Mikroekonomie - Macáková, str. 133-145

Miras Leblanc http://miras.wz.cz

PAGE 3



prostor pro další firmy



Typy firem a jejich cíle
Typy firem v tržní ekonomice. Zisk jako hlavní podnět podnikání. Alternativní cíle firmy. Financování firem (vnější a vnitřní zdroje financování).
Typy firem v tržní ekonomice
Z hlediska vlastnických vztahů rozlišujeme:
Firmy v individuálním vlastnictví – podnikatel hospodaří sám na vlastní účet, ručí celým svým majetkem za své závazky. Výhodou je pružnost, nevýhodou je omezenost zdrojů na rozvoj (závisí na kapitálu majitele a úvěru).
Obchodní společnosti (partnerství) – jde o sdružení kapitálu dvou i více osob. Výhodou je větší dostupnost kapitálu, nevýhodou větší právní složitosti vzniku firmy.
Akciová společnost – větší možnosti získání kapitálu vydáním akcií (akcie - CP přináší majiteli právo spolurozhodovat, právo na dividendu, právo na likvidační zůstatek). Zisk a.s. se tedy dělí na nerozdělený zisk určený na rozvoj firmy a na zisk rozdělený mezi akcionáře v podobě dividend. Problémem u akciových společností je střed zájmů akcionářů s managementem (akcionáři chtějí dividendu z investování, atd.)
Zisk jako hlavní podnět podnikání
Zisk je hlavním cílem firmy a jako takový představuje hlavní podnět k podnikání. Prostřednictvím zisku firma prokazuje svoji úspěšnost nejen ve vztahu ke svým vlastníkům či pracovníkům, ale i k partnerů a konkurenci.
Zisk je předpokladem tvorby dalších zdrojů, investicí, technického rozvoje apod.
Maximalizaci zisku můžeme rozdělit na dvě složky:
Snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období pak velikost zisku ovlivňuje uplatňování technického pokroku, které vede ke zvyšování produktivity práce a tím ke snižování nákladů.
Maximalizace příjmů. V podmínkách dokonalé konkurence je cestou ke zvyšování příjmů zvyšování objemu výroby. V nedokonalé konkurenci růst objemu výroby může vést dokonce k poklesu příjmů. Proto v nedokonalé konkurenci není maximalizace objemu produkce jedinou možností zvyšování příjmů, používají se hlavně jiné metody:
cenová konkurence – snížení ceny z důvodů zvýhodnění před konkurenty
necenová konkurence – různé metody, je nákladná
Dále se např. používá pohyb cen hlavního výrobku a komplementů. Snížení ceny hlavního výrobku vyvolá růst poptávky a tím i růst poptávky po zdraženém komplementu.
Alternativní cíle firmy
Jelikož v praxi není dost možná maximalizace zisku, jelikož firma nemá dostatečné množství informací.
Nejčastěji uváděnými alternativními cíly firmy jsou:
dosažení uspokojivé výše zisku
dosažení určitého podílu na trhu
snaha dlouhodobě přežít
růst a expanze firmy
Alternativními teoriemi popisujícími rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie (dále jsou možné varianty založené na jiných principech – model zaměstnanecké firmy, neziskové firmy).
Manažerské teorie firmy
Zaměřují se na chování velkých firem, které již nejsou řízeny vlastníky, ale profesionály - manažery. Zahrnuje různé koncepce, které mohou být odlišné od zájmů vlastníků (např. ziskový cíl firmy se může měnit v úsilí o maximalizaci zisku.
Model firmy maximalizující obrat
Vysvětluje chování firmy v nedokonalé konkurenci, které je podmíněno cílovou funkcí manažerů v podobě maximalizace celkového příjmu: TR=P * Q
Graf 1: Firma maximalizující obrat
P
MC
P1
P2
d=AR
Q1 Q2 MRQ
Firma maximalizuje obrat, najde své optimum v Q2, tedy MR=0. Pokud by byl objem produkce vyšší a MR w). Firma najímá tolik práce, dokud příjem z mezního produktu převyšuje mezní náklady na práci. Protože v případě monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než nabídka práce, a proto bude počet pracovníků dán protnutím křivky mezních nákladů a poptávky po práci (tedy příjmem z mezního produktu) a ne protnutím křivky nabídky a poptávky.
Působení odborových organizací – je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. pro své členy. Existují čtyři cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd a ty jsou následující:
1) Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh) – odbory v kolektivním vyjednávání domluví s firmou takovou výši minimální mzdové sazby, která převyšuje rovnovážnou sazbu na trhu. Tím pádem se sníží poptávka po práci a vznikne přebytek nabídky práce a odbory se domluví, že firma bude najímat pouze odboráře.
w S w
wO O F wO MFCLO
E
wE wE MFCL
D MRPL = D
LO LE LFL lO lE L
Odbory vyjednají sazbu ve výši wO a tak na trhu vznikne přebytečná nabídka práce v rozsahu LOLF.
2) Omezení nabídky práce – to se projevuje v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva. Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a omezení počtu odborářů.
w SO S
EO
wO F
E
wE
D
LO LE LF L
Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdy, ale vzniká i přebytek pracovních sil LOLF.
3) Zvýšení poptávky po práci – to se projevuje posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava. Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, omezit prodej konkurence.
w S
wO F EO
E DO
wE
D
LF LE LOL
Efektem zvýšení poptávky je zvýšení mezd a zároveň i zvýšení zaměstnanosti práce.
4) Boj proti monpsonní moci podniků – odbory vystupují jako vyvažující síla v případě, že na daném trhu je podnik v roli monopsonu. Monopson najímá práci za určitou mzdovou sazbu, která je nižší než rovnovážná sazba, a odbory vyjednají vyšší mzdovou sazbu a ta se dostane na rovnovážnou mzdovou sazbu.
w S
E
rr

m Mm
D
L
Práce najímaná monopsonem (M) se po sjednání mzdové sazby odborů (r) posune do rovnováhy (E).
Bilaterální monopol – vzniká tehdy jestliže existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné a tak se skutečná mzdová sazba v tomto případě velmi těžko předpovídá a záleží velmi na vyjednávacích schopnostech obou stran.
Literatura: