filozofie Erich From: Být nebo mít

ERICH FROMM:
MÍT NEBO BÝT?
KATEŘINA GREGEROVÁ
OBOR: SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ
UČO: 322978
OBSAH
Autor ………………………………………..………………………………………… 3
Úvod …………………………………………………………………………………... 5
1. díl - Porozumění rozdílu mezi mít a být ………………………………………….... 6
2. díl - Analýza základních rozdílů mezi dvěma mody existence ……………………. 7
3. díl - Nový člověk a nová společnost ……………………………………………….. 9
Vlastní názor …………………………………………………………………………. 11
Použitá literatura ……………………………………………………………………... 12
AUTOR
V úvodu své seminární práce bych chtěla nejdříve krátce představit autora knihy Mít nebo být Ericha Fromma a postihnout jeho základní životopisné údaje.
Erich Fromm je významný německý psycholog, sociolog a filozof, pro své názory přezdívaný „apoštol lásky“. Narodil se 23. března 1900 ve Frankfurtu nad Mohanem. Byl vychováván v ortodoxně židovské víře, která významně ovlivnila jeho názory a pohled na svět, ačkoli se později od ortodoxního židovství odklonil. V mládí se dokonce chtěl stát rabínem, ale jeho příliš úzkostní rodiče mu nedovolili studovat talmud daleko od domova.
Do dvacátých let se Fromm zajímal o tradice židovského učení a studoval židovské učitele. Bezesporu největší vliv na něj měl rabín Nehemia Anton Nobel a později v Heidelbergu také rabín Salman Baruch Rabikow. Oba dva jeho učitelé kombinovali židovské učení s humanistickými a do značné míry moderními myšlenkami. „Rabikow byl Frommovým posledním učitelem talmudu. Jeho univerzalistický a humanistický výklad židovství přispěl podstatně k tom, že Fromm učinil krok z ortodoxního židovství a přiklonil se k ateistickému humanismu.“ (Funk, s.33)
Fromm začal studovat ve Frankfurtu práva, poté přešel do Heidelbergu studovat sociologii, psychologii a filosofii. V roce 1922 ukončil studia sociologie pod vedením Alfreda Webra.
Fromm odsuzoval tzv. filozofování pro filozofování. Hlavním zájmem jeho pozdějších prací byl člověk jako aktivně jednající bytost, z jeho filozofických studií je třeba jmenovat na prvním místě Karla Marxe.
Erich Fromm se v Heidelbergu dostal také k psychoanalýze. V roce 1924 zde Frommova pozdější manželka Frieda Reichmannová otevřela „terapeutikum“, kde byla praktikována Freuova psychoanalýza. V tomto období se Fromm seznamuje s buddhismem, ve čtyřicátých letech pak se zen-buddhismem.Jeho slibně se rozvíjející vědecká dráha byla na jistý čas přerušena nástupem fašismu k moci. Pro svůj židovský původ byl nucen emigrovat v roce 1933 do Spojených států. Zde se stal vedoucím oddělení psychoanalýzy na lékařské fakultě Národní univerzity v Mexiku a působil jako profesor Newyorské a Michiganské univerzity. Je autorem děl jako Anatomie lidské destruktivity, Únik před svobodou, Zdravá společnost , Mít nebo být, Strach ze svobody, Umění milovat a mnoha dalších.
Fromm utrpěl několik srdečních infarktů. Zemřel v březnu 1980, několik dní před vydáním jeho desetisvazkového souborného díla. Je pochován ve švýcarské Bellinzoně.
V knize Mít nebo být se Erich Fromm zabývá dvěma protichůdnými lidskými přístupy k životu a světu. Rozlišuje zde tzv. existenční modus bytí a existenční modus vlastnění. Čtivou formou přibližuje čtenáři jak svůj názor, tak myšlenky vybraných filozofů, z nichž se často objevuje středověký mystik a filozof Mistr Eckhart.
Kniha je členěna na tři velké oddíly. V prvním oddílu dokládá Fromm existenci dvou různých přístupů na mnoha příkladech. Objasňuje, jak se tyto dva mody objevují v každodenních lidských projevech a jak se k nim staví Bible či spisy mistra Eckharta.
Druhý oddíl analyzuje detailně oba mody, u modu bytí se zaměřuje na problematiku aktivity a pasivity.
Třetí oddíl je možným návodem jak zabránit blížící se globální krizi. Fromm uvažuje o vzniku nové společnosti zaměřené na modus bytí. Prostředkem vzniku této společnosti je nový člověk, který nelpí na svém postavení a majetku. Fromm se v poslední kapitole své knihy snaží vystihnout vlastnosti takového člověka a charakteristiky budoucí společnosti.
ÚVOD
V úvodu knihy se Fromm zamýšlí nad vývojem tzv. průmyslového věku, který byl podle něj obdobím, kdy se lidé ocitli v naději, že dokáží ovládnout přírodu a přinést neomezené štěstí všem. Náhle ale člověk stál před otázkou, kterou nedokázal vyřešit. Co znamená neomezené štěstí? Čím ho může člověk dosáhnout?
Industriální sen o neomezeném štěstí se podle Fromma zhroutil, protože byl budován na dvou předpokladech:
1. že cílem života je štěstí, tj. maximum rozkoše, definované jako uspokojování všech přání nebo subjektivních potřeb, které může člověk pociťovat (radikální hedonismus)
2. že egoismus, sobectví a chamtivost jakožto vlastnosti, které systém musí podporovat, aby vůbec fungoval, vedou k harmonii a míru.
(Fromm, s.10)
Fromm dále rozvá