filozofie Erich From: Být nebo mít

z pocitu, že „jsem tím, co mám“ – tím pádem si musím neustále hlídat své vlastnictví a navyšovat jeho hodnotu, aby se tím navyšovala hodnota mého vlastního já. Jsem si vědom toho, že můj majetek, tedy to, na čem zakládám svou osobnost může ztratit svou cenu, nebo mi ho může někdo vzít. Osobnost orientovaná na modus bytí takovouto nejistotu neprožívá. „Jestliže jsem, kdo jsem a nikoli co mám, nikdo mne nemůže o něco připravit nebo ohrozit moji jistotu a můj pocit identity.“ (Fromm, s 88)
3. DÍL – NOVÝ ČLOVĚK A NOVÁ SPOLEČNOST
V tomto oddílu hledá Fromm způsob jak předejít globální katastrofě a úplnému lidskému „odcizení se“. Zavádí zde pojem „průmyslové náboženství“, které podle něj negativně ovlivňuje celou společnost.
Možné řešení nalézá ve vytvoření nové společnosti prostřednictvím nového člověka. Cesta, kterou se může lidský charakter změnit je podle Fromma založena na Buddhových Čtyřech vznešených pravdách, které Fromm mírně modifikoval:
Trpíme a jsme si toho vědomi.
Poznali jsme příčiny tohoto špatného stavu.
Poznali jsme, že existují způsoby, jak ho odstranit.
Abychom to mohli učinit, musíme uznat, že si to vyžádá žít podle určitých norem a změnit současnou životní praxi .
(Fromm, s.130)
Charakterová struktura nového člověka musí mít určité rysy, z nichž prvním je „vzdát se závislosti na vlastnění“ (Fromm, s.131).
Co se týče přeměny celé společnosti, žádá Fromm zavedení nové vědy o člověku, která by byla stejně přitažlivá, jako vědy technické. Tvrdí, že je možné společnost změnit, pokud lidstvo věnuje stejné množství energie, co vynaložilo na dřívější ovládnutí přírody a realizování technických utopií, na to, aby byla přeměněna „vlastnická“ společnost na společnost „bytí“ – společnost míru a solidarity.
Chtěla bych zmínit několik bodů, které vystihují Frommovu novou společnost:
Prvním a rozhodujícím krokem k tomuto cíli je zaměření výroby v zájmu „zdravé spotřeby“
Zdravá spotřeba je možná jen za předpokladu, že pevně udržíme na uzdě práva akcionářů a vedení koncernů rozhodovat o výrobě výlučně z hlediska zisku a rozpínavosti
Abychom vybudovali společnost na bytí, musí se na tom podílet všichni lidé – ve svých ekonomických funkcích i jako občané. To znamená že se můžeme osvobodit od vlastnického způsobu existence jen tehdy, podaří-li se nám plně realizovat průmyslovou a politickou demokracii přímé účasti
V průmyslové a politické reklamě musí být zakázány všechny metody „mytí mozků“
Propast mezi bohatými a chudými národy musí být překlenuta
Mnoho zla v dnešních kapitalistických a komunistických společnostech by se mělo odstranit zavedením zaručeného minimálního ročního příjmu
Ženy se musí vymanit z patriarchální nadvlády
Měla by se vytvořit Nejvyšší kulturní rada, pověřená poradenstvím pro vládu, politiky a občany ve všech závažných otázkách, týkajících se vědění
Musí být vypracován systém účinného rozšiřování objektivních informací
Vědecké bádání se musí oddělit od aplikace v průmyslu a obraně
(Fromm, s. 136-150)
Kniha je zakončena Frommovou nadějí, že ze středověké Obce boží a dnešní Pozemské obce pokroku vznikne syntézou ona hledaná Obec bytí.
VLASTNÍ NÁZOR
Vyjádřit svůj názor na myšlenky Ericha Fromma po přečtení pouze jedné knihy je velmi nesnadné, proto se zaměřím pouze na jeho výklad dvou modů lidské existence a vytvoření nové společnosti.
Při čtení této knihy mne velice překvapila její aktuálnost. Ačkoli byla kniha poprvé vydána již v roce 1976, její tematika je překvapivě současná. V období probíhající ekonomické krize se jistě člověk zamyslí nad funkcí trhu a ekonomickou stabilitou současné společnosti. S tím je samozřejmě spojena otázka tolik diskutovaného udržitelného rozvoje. Nabízí se diskuze nad směřováním dnešního světa a možné změně pilířů či idejí na nichž je postaven.
Za velmi zajímavou považuji myšlenku globální přeměny společnosti, která je podmíněna změnou charakteru každého jednotlivce. Podle mého názoru je ale tato přeměna jen velmi těžko uskutečnitelná, téměř nemožná. Mě osobně zní jako utopie, protože většinová společnost, která je na modus mít charakterově zaměřena bude velmi tvrdě brojit proti snaze menšiny změnit zaběhlé uspořádání.
Na Frommově plánu přeměny se mi nelíbí myšlenka vytvoření Nejvyšší kulturní rady s obrovskými pravomocemi. Tato idea mi připadá velmi lehko zmanipulovatelná různou formou totalitního režimu.
Tuto knihu bych hodnotila jako velmi čtivou a zajímavou. Myšlenky, které zde Erich Fromm vyjádřil jsou podle mne jakýmsi shrnutím problémů, které pálí současnou společnost.
POUŽITÁ LITERATURA
FROMM, Erich. Mít nebo být. Praha: Aurora, 2001. 242 s.
ISBN 80-7299-036-5
FUNK, Rainer. Erich Fromm. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1994. 139 s.,
 ISBN: 80-7106-086-0 82.00.