Prednasky_2006

ty, které
pociťuje člověk (jedinec, individuální spotřebitel) proto, že žije ve společnosti. Stát by se měl primárně zaměřit na
uspokojení těchto potřeb jako jsou:
↳ organizovaný uspořádaní společnosti
↳ ochrana osob a jejích majetků
↳ zajištění spravedlnosti
↳ ochrana území, na které žije společenství, do kterého jedinec patří.

Lidský potenciál: předpoklady k činnostem, které člověk realizuje ve všech svých základních
sociálněekonomických funkcích, a to ve funkci občana, člena rodiny, pracovníka, spotřebitele i vlastník

Veřejné statky

Institucionální kritérium dělení statků (jde o to, jak se statek dostane ke spotřebiteli):
↳ Tržní – cena je výsledkem interakce mezi nabídkou a poptávkou
↳ Polotržní
↳ Netržní

Ekonomické kritérium dělení statků (jakým způsobem jsou statky spotřebovávány, resp. co se děje s užitkem
plynoucím ze spotřeby):
↳ Čistě veřejné (kolektivní) – užitek je sdílen určitou skupinou jako celkem.
o 1. vlastnosti čistých veř. statků musí být nerivalita a nevyloučitelnost ze spotřeby. Spotřeba
statku osobou nezpůsobuje omezení spotřeby ostatních. Statek může být poskytován všem lidem
www.wasza.com 6
aniž by to způsobilo zvýšení nákladů. Užitky těchto statků jsou nedělitelné. Říkáme o něm, že má
nerivalitní spotřebu (spotřeba jedné osoby nesnižuje dostupnost statku pro ostatní). Hovoříme tedy
o nulových marginálních nákladech na dodatečnou jednotku spotřeby.
o 2. vlastnosti je, že je velmi obtížné až nemožné vyloučit jednotlivce z využívaní veřejného
statku. Statek může spotřebovat i ten jednotlivec, který ze něj nezaplatil (tržní selhání). Tato
situace se nazývá Problém černého pasažéra.
↳ Smíšené
↳ Soukromé (privátní)

Spotřeba: vylučitelná nevylučitelná
rivalitní A B
nerivalitni C D

A: čisté soukromé statky
B: je tu rivalita spotřeby, ale obtížné nebo nemožné vyloučení
C: je to nerivalitní spotřeba, ale je možné vyloučení
D: čisté veřejné statky

Jakmile jsou veřejné statky poskytovány soukromě, dojde k jejich nedostatečnému využívání.

Jiné dělení veřejných statků:
↳ Statky typu „vězňovo dilema“
↳ Dobrovolnické statky
↳ Statky typu „nejslabší článek“

Veřejné statky versus veřejně poskytované statky

Veřejné statky Veřejně poskytované statky
Objektivní vlastnosti spotřeby Politický konsensus
Nerivalita Důvody různé
Nevyloučitelnost Vysoké MCs pro další spotřeby
Nedělitelnost užitku Ztráty z nadměrné spotřeby
MCs=0


Veřejná volba

Veřejná volba: je to nástroj, který vede k rozhodování ve veřejném sektoru. Je uplatňována způsobem hlasování.
Problém veřejné volby: mediánový volič (viz níže), strategie oslovení mediána je většinou úspěšná, ale ne vždy.

Předmět zkoumání veřejné volby:
↳ Teorie státu
↳ Hlasovací pravidla
↳ Voličské chování
↳ Stranická politika
↳ Byrokracie

Teorie veřejné volby: vysvětluje pohnutky, zákonitostí a charakter individuálního chování při přijímání kolektivních
alokačních rozhodnutí v rámci politického rozhodování. V konečném důsledku je to jednotlivý občan, kdo určuje
např. velikost výdajů na veřejné vzdělávání nebo počet nemocnic nebo výší platů úředníků.
Teorie veřejné volby se především zabývá otázkami:
↳ Jak se projevují názory a preference jednotlivců na fiskální otázky (daně a výdaje)
↳ Jak se jednotlivé názory transformují do kolektivního rozhodnutí
↳ Jak rozhodují vlády o těchto záležitostech

Typy hlasování:
↳ Jednomyslné rozhodnutí – časově náročné, oportunistické jednání, obchodování s hlasem
↳ Většinový systém

Optimální hlasovací pravidlo:
www.wasza.com 7


Mediánový volič:
Je to volič, který stoji přesně uprostřed. Výhodou je, že při výběru ze tři variant se na jeho stranu přikloní většina.
1V → 2MV ← 3V



Podmínky existence voliče mediána:
↳ Volí všichni voliči
↳ Voliči volí podle skutečných preferencí
↳ Lichý počet voličů
↳ Nulové náklady volby
↳ Jednovrcholové preference

Příklad:

↳ A preferuje malý rozpočet, při nejhorším střední
↳ B preferuje střední rozpočet, je to taky tzv. mediánový volič
↳ C preferuje velký rozpočet, jako druhou variantu preferuje střední

www.wasza.com 8
První kolo voleb:
↳ Malý versus Střední rozpočet
↳ Malý rozpočet volí A
↳ Střední volí B a C
↳ Vítězí střední rozpočet

Druhé kolo voleb:
↳ Střední versus Velký rozpočet
↳ Střední volí A a B
↳ Velký rozpočet volí C
↳ Vyhrává opět střední rozpočet

V obou případech vyhrává střední rozpočet. Pravidlo mediánového voliče platí. Pravidlo nebude platné v případě,
že nějaký z voličů A nebo C si řekne: Když nemůže byt velký rozpočet, tak potom raději žádný a volí malý
rozpočet.


Volební paradox - Condorcet:




Problém většinového rozhodování je možnost neexistence rovnováhy.
↳ První volič preferuje A před B a B před C
↳ Druhý C před A a A před B
↳ Třetí B před C a C před A

První kolo voleb:
↳ Rozhoduje se mezi A a B
↳ A zvolí volič č. 1, 2
↳ B zvolí volič č. 3
↳ A vítězí

Druhý kolo voleb:
↳ Rozhoduje se mezi A a C
↳ A zvolí 1. volič
↳ C zvolí 2. a 3.
↳ C vítězí

Třetí kolo voleb:
↳ Rozhoduje se mezi C a B
A B C
www.wasza.com 9
↳ C voli 2. volič
↳ B volí 1. a 3.
↳ Vítězí B

Tomuto se říká volební paradox nebo paradox cyklického hlasování. Neexistuje žádný vítěz: B vítězí nad C, C
nad A, ale A nad B.


Přímá versus zastupitelská demokracie



Veřejný proces ve kterým se rozhoduje o veřejných příjmech a výdajích má dvě základní formy:
↳ Přímá demokracie – voleb se účastní každý volič, v dnešní době se tato forma objevuje jen vzácně.
Většinou se drží jednoho z dvou pravidel:
o Pravidlo jednomyslného konsensu: účastní se všichni zainteresovaní partneři a rozhoduje se tak
dlouho, pokud s nějakým řešením nebudou souhlasit všichni.
o Pravidlo většiny: stačí když bude souhlasit většina.
↳ Zastupitelská demokracie – voliči volí zástupce (reprezentanta svých zájmu), který pak voli. Je to běžnější
metoda.

Role subjektů:
1. Politici:
a. Investuje: snaží se uhodnout přání voličů, aby byl znovu zvolen, přemáhá se
b. Spotřebovává: prestiž, moc, peníze
2. Byrokracie:
a. Maximalizuje rozpočet, kterým vládne
b. Moc, prestiž, ocenění
c. Parkinsonovy zákony
d. Minimalizuje riziko omylu, odpovědnosti
3. Zájmové skupiny:
a. Pokouší se snížit výdaje voličů spojené s volbami a získáváním informací
b. Přes tyto informace často ovlivňují veřejnost
c. Jako přímé či nepřímé úplatkářství (voliči musí být přesvědčeni, že užitek z voleb vyváží jejich
obtíže s volbami spojené)

VOLBY:
↳ Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
↳ Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl
věku