- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Materiály od_pravniku
PPEPEI - Evropské právo pro ekonomy I
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Přímý účinek norem komunitárního práva vykazují
přímo použitelné normy zakotvené ve Smlouvě o založení Evropského společenství.
všechny normy zakotvené ve Smlouvě o založení Evropského společenství.
skoro všechny normy nařízení.
všeobecně normy směrnic poté, co se stanou závazné.
2. Dohoda o rozdělení trhů nebo zdrojů zásobování
je kartelem. Ten je nežádoucí a jako takový komunitárním právem vždy zakázán
je kartelem. Ten je komunitárním právem zakázán, pokud ohrožuje obchod mezi členskými státy.
je ze strany práva ES přípustná, netýká-li se podstatné části společného trhu
je zneužitím dominantního postavení podle čl. 82. Nemůže být povolena.
3. Volné poskytování služeb znamená, že
služby zajišťují také pracovníci podniku, který působí trvale v jiném členském státě.
služby zajišťují pracovníci podniku, který ve státě přijetí služby trvale působí.
služby také zajišťují pracovníci podniku, který ve státě přijetí působí, pokud je příjemce služby z jiného státu.
nesouvisí vůbec s volným pohybem osob. Jde jen o služby na dálku (peněžnictví, poradenství atd.)
4. Volný pohyb kapitálu
zahrnuje poskytování úvěrů a půjček.
zahrnuje přímé investice.
je zaručen při likvidaci podniku a využití zůstatku.
zahrnuje nabývání akcií v jiném členském státě.
5. Volný pohyb kapitálu
je tzv. čtvrtou svobodou společného trhu
rozumí se jím zákaz omezování pohybu hodnot (které nemají povahu zboží či služeb) mezi členskými státy ES
zahrnuje volný pohyb plateb a investic
se vztahuje i na pohyb kapitálu směrem do nečlenských zemí
6. Státní podpory
jsou obecně nepřípustné, okruh automatických výjimek připouští SES.
jsou obecně nepřípustné, o přípustnosti výjimky rozhoduje Komise.
jsou přípustné. Proti jejich dopadům na hospodářskou soutěž se státy mohou bránit opatřením podle čl. 230.
nejsou ve Smlouvě upraveny, jako takové tedy jsou přípustné.
7. Daňovou diskriminací se myslí
cla dopadající na obchod mezi členskými státy.
cla uplatňovaná v rámci jednotné vnější celní politiky.
rozličné sazby spotřební daně na zaměnitelné zboží, kdy se vyšší týká zboží z dovozu.
rozličné sazby daně z přidané hodnoty na odlišné zboží.
8. Svoboda podnikání
znamená možnost občana členského státu usadit se v jiném členském státě za účelem podnikání.
výkon podnikání podle práva jeho místa.
výkon podnikání podle práva státu, ze kterého podnikatel pochází.
se netýká takové výdělečné činnosti, jež představuje výkon veřejné moci.
9. Liberalizace poskytování služeb mezi členskými státy
se týká činností spojených s pohybem příjemců.
se týká jen služeb poskytovaných na dálku.
se týká dodávky zboží.
neznamená uvolnění činností spojených s přítomností poskytovatele
10. Státní podpory
jsou vždy zakázány, jde-li o st. podpory přímé (dotace či subvence)
jsou povoleny, mají-li podobu nepřímých podpor (úvěry, záruky, daňové úlevy)
mohou být zakázány jen, přesahují-li částku 100.000EUR
musí být komisi dopředu oznámeny
11. Komise
žaluje členské státy za neprovedení směrnice v řízení prejudiciálním.
může navrhnout Soudnímu dvoru pokutování členského státu za neplnění rozsudku.
rozhoduje o přípustnosti státních podpor
může uložit podniku zneužívajícímu své dominantní postavení na trhu sankci nuceného rozdělení
12. Evropský parlament
může vyjádřit nedůvěru Komisi.
se sestává z národních delegací, jejichž velikost určuje SES.
přezkoumává legalitu právních aktů přijímaných Komisí (dle čl. 230 SES)
jmenuje ombudsmana
13. Případ Luisi a Carbone se týkál
volného pohybu investic
volného pohybu služeb a plateb za ně
harmonizace devizových předpisů členských států
svobody usazování
14. Případ Liselotte Hauer se týkal
rozporu práva ES se základními lidskými právy a svobodami
svobody usazovaní
nepřípustného konfliktu práva ES s ústavními právy jednotlivce
liberalizace trhu s vínem
15. Případ Německo v Evr. parlament a Rada se týkal
zneužívaní dominantního postavení výrobci tabákových výrobků
liberalizace trhu s tabákovými výrobky
pravomoci orgánů Společenství přijímat právní předpisy v oblasti ochrany zdraví
mj. výkladu čl. 129 SES
16. Odpověz na tyto dílčí otázky: X = ano, O = ne
Evropská unie byla založená Maastrichtskou smlouvou sjednanou v roce 1992.
členské státy smějí vyhradit státním občanům práci v regionech s vysokou nezaměstnaností.
smluvními stranami Schengenských dohod jsou povinně všechny členské státy EU.
smyslem řízení o předběžné otázce před ESD (čl. 234 SES) je mimo jiné řádné zjištění skutkového stavu v posuzovaném sporu.
17. Odpověz na tyto dílčí otázky: X = ano, O = ne
uplatnění zásady přednosti předpisu práva ES před národním právním předpisem znamená jeho automatické zrušení.
žalobu proti členskému státu na porušení práva ES může k ESD podat i jiný členský stát.
sankcí za porušení soutěžního práva ES jsou typicky pokuty
svoboda pohybu osob zahrnuje i „migraci za sociálními dávkami“
18. Odpověz na tyto dílčí otázky: X = ano, O = ne
SES obsahuje katalog základních lidských práv a svobod, která jsou orgány Společenství povinny respektovat
ústavní zákony zakotvující základní lidská práva a svobody mají přednost komunitárním právem
ochranou základních lidských práva a svobod byl z důvodu přetíženosti ESD členskými státy pověřen Smlouvou o založení ES Evropský soud pro lidská práva ve Strasbourgu
ESD ve svém rozhodování základní lidská práva a svobody zohledňuje při posuzování legality aktů orgánů ES
19. ESD soud při rozhodování o základních lidských právech a svobodách vychází z:
jejich výčtu obsaženého v SES
ústav a obdobných kodifikací jednotlivých členských států a ze společného historického a kulturního vývoje
mezinárodních smluv (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod), které považuje za přirozenou a nezbytnou součást práva EU
především z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, byť ji nepovažuje za pro něj závazný pramen práva
20. Svoboda pohybu pracovníka
zahrnuje i právo občana na vstup na území kteréhokoliv členského státu
opravňuje pracovníka setrvat území členského státu i po skončení zaměstnaní, a to bez omezení
opravňuje pracovníka pobývat na území členského státu neomezeně dlouho za účelem hledání zaměstnání
ve svém důsledku de facto znamená sloučení národních pracovních trhů v jediný komunitární trh pracovních sil, kde mají všichni občané EU rovné zacházení (s výjimkou zaměstnání ve veřejné správě)
Právo Evropské unie 1 1. Pojem integrace Základním motivem, který vedl na po čátku k integraci, byly ekonomické d ůvody (politické d ůvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvý šit produktivitu práce -> optimální alokací zdroj ů, odstraňováním bariér volného trhu,… 1.1. Druhy bariér (p řeká žek integrace) St áty si odjakživa br ánily vlastní trhy a podnikatele před konkurenc í jiných (užitek se projevil nejen u z ákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bari ér: · uplat ňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s p řechodem státní hranice. V moderním obchod ě jsou vnější bariéry opou štěny. clo a jin é poplatky vybírané v souvislosti s přechodem st átní hranice, kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví ur čité mno žství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (m ůže se dovést pouze 3000 automobil ů) nebo relativn í (m ůže se dovést více ne ž 3000 automobilů, ale to, co bude navíc ji ž za ztí žených podmínek /nap ř. vyšší clo/) uplat ňované uvnit ř státu -> jsou d ůvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi n ě normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou u šity na míru domácí produkci (tím znevýhod ňují zahrani ční podnikatele), poskytují sofistikovan ější ochranu. Rozli šujeme je na přek ážky vytv ářen é administrativně - normy stanoven é státem p řeká žky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (nap ř. o tom, že budou brát zbo ří jen od francouzských dodavatel ů) 1.2. Formy integrace 1.2.1. Z óna volného obchodu (Free Trade Area) Je nejčastějš í formou integrace v rámci světov ého obchodu. Státy si dohodnou zrušen í (odstraněn í) bariér na státní hranici (cla a kvantitativní omezení). Problém nastává ve vztahu ke 3. státům -> mus í se charakterizovat subjekty, které mohou těžit z voln ého obchodu (to jsou vesměs velmi složit á pravidla). Pat ří sem nap ř. NAFTA, ESVO (EFTA). 1.2.2. Celn í unie Problém v ůči 3. stát ům se řeší celní unií -> je vytvo řen jednotný spole čný celní tarif v ůči nečlenům celní unie. Jde o vy šší stupe ň integrace. Např. BENELUX, poč átek Evropských společenstv í. 1.2.3. Spole čný trh P řecházíme k odstra ňování vnit řních bariér -> bránících pohybu výrobních faktor ů (služeb, osob, kapitálu; volný pohyb v ěcí obsahuje ji ž zóna volného obchodu). Ve spole čném trhu tedy voln ě obíhají 4 faktory produkce. Takto fungovaly ES v 70.-80. letech, dnes je spole čný trh p řekonán dal ším stupn ěm. 1.2.4. Hospod ářsk á a měnov á unie Dochází k harmonizaci a unifikaci m ěnových a rozpo čtových politik členských stát ů => směřují se k jednot ě. Stabilizují se m ěny členů unie - stanoví se jejich kurz s velmi malým floatingem, který vede k pevnému kurzu a nakonec ke spole čné jedné m ěně (tato poslední fáze v šak nemusí nastat, jak ukazuje p říklad Anglie Skotsko). M ěnová unie nem ůže existovat bez hospodá řské politiky -> musí být slad ěny rozpočtová, devizová a obchodní politika. Tyto pak ovliv ňují m ěnovou politiku. V t éto fázi je dnes EU (stabilní kurzy - ECU, jedna měna - EURO). 1.2.5. Politick á unie Hudba budoucnosti -> jednotné orgány, na které se p řená ší stále více pravomocí. Evropská unie je tak ve 2/3 cesty. 1.3. Základní pojmy 1.3.1. T ři pilí ře Evropské unie Evropská unie nemá právní subjektivitu. Byla zalo žena v Maastrichtu 7. února 1992 (smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993). Zde byl také poprvé pou žit pojem Evropská unie. „ Jedná se o novou etapu v procesu vytvá ření stále u žšího svazku mezi národy Evropy, v n ěmž jsou rozhodnutí p řijímána co mo žná nejblí že k občanovi… Úkolem Unie je utvá řet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy zp ůsobem projevujícím soudr žnost a solidaritu. “ (Smlouva o Evropsk é unii, Hlava I., Čl ánek A). Unie stojí na t řech základních pilí řích: · Evropská spole čenství (E.S.) Evropské spole čenství (d říve EHS, dnes ES) Evropské spole čenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské spole čenství pro atomovou energii (Euroatom) Spole čná zahrani ční a bezpe čnostní politika Spolupráce v oblasti justice a vnit řních v ěcí Pro v šechny 3 pilí ře je společné => cíle, principy, instituce, postupy, jak jednat. Ani Evropská spole čenství (E.S.) nemají právní subjektivitu (mají ji 3 její slo žky), stejně jako EU (ale podává se žádost o p řijetí do EU). Spole čné cíle obsahují obecné deklarace -> ekonomický a sociální pokrok, posilovat ekonomickou soudr žnost členských stát ů, směřovat k vytvoření jednotné m ěny, zvyšovat úlohu EU na mezinárodní scén ě, prosazovat ochranu práv ob čanů Unie („unijní ob čanství“), rozvíjet spolupráci v oblasti justice, vnit řních v ěcí a politiky zam ěstnanosti. 1.3.1.1. Prvn í pilíř - Evropsk á společenstv í (E.S.) První pilí ř tvoří 3 subjekty - mezinárodní organizace (smlouvy o jejich zalo žení se nazývají „zakladatelské smlouvy“). V roce 1967 do šlo ke sloučení řídících orgán ů tří organizací (v šechna tři oborová spole čenství v šak nadále existují jako mezinárodní organizace): ESUO. Zalo ženo Paří žskou smlouvou 18. dubna 1951 (v platnost 25. července 1952). Montánní unie byla zalo žena na dobu určitou - 50 let. V roce 2002 zanikne. Jejím cílem bylo vytvo řit společný trh uhlí a oceli, zru šit importní a exportní cla, zru šit státní dotace, koordinovat politiku členských zemí v oblasti vývozu a dovozu uhlí a oceli. Jejími orgány jsou Rada, Vysoký ú řad (předchůdce Evropské komise uhlí a oceli), Shromá ždění a Soud. Do roku 1957 se p ředpokládala pouze sektorová integrace (měl to b ýt jednodušš í postup). Na základě zkušenost í s ESUO se zjistilo, že to nefunguje. Proto byla sektorovost opouštěna. Ale atomov á energie byla považov ána za něco jedinečn ého a výjimečn ého (energie budoucnosti) a proto si vyžaduje speci ální zacházení (tento názor je dnes již překon án). Euroatom, EHS. Byly zalo ženy Římskými smlouvami 25. b řezna 1957 (v platnost 1. ledna 1958). Euroatom byl z řízen s cílem mírového vyu žití atomové energie -> sledovat vývoj a mírov ě využívat atomovou energii. Orgány t ěchto dvou organizací jsou Rada, Komise, Shromá ždění a Soud. EHS (pozd ěji ES) . Mělo nejrozs áhlejš í cíle i kompetence (bylo to tím, že byla podpořena myšlenka všeobecn é integrace). Obsahuje společnou obchodn í politiku vůči 3. zem ím, byla zde zapracována zemědělsk á a dopravní politika,… Cílem a hlavní snahou bylo založit společn ý trh -> odstraňovat bari éry pro volný pohyb 4 faktorů produkce. Rozd íly: · z hlediska kompetencí orgán ů -> Vysoký ú řad ESUO měl více kompetencí, nezávislej ší úloha z hlediska jednotlivých politik -> ESUO m ělo konkrétní úkoly, ES pouze obecné cíle („prosperita národ ů“) Sloučen í orgánů: · 1957 -> Shrom ážděn í (Evropský parlament) a Soud se stávají společn ými pro všechny 3 organizace 1967 -> byla vytvořena jedna společn á Rada (sloučen ím) a také již jen jedna Komise -> svoji pravomoc odvozuje od původn ích smluv, proto musí své kompetence (tj. v jaké oblasti jedná) př ísně odlišovat. 1.3.1.2. Druh ý pilíř - Společn á zahraničn í a bezpečnostn í politika Zatímco první pilí ř má nadnárodní charakter (určit é pravomoci jsou přeneseny na nadn árodní orgány, které rozhodují samy za uplatněn í většinov ého hlasování; jejich rozhodnutí musí člensk é státy respektovat, neboť se k tomu zav ázaly v zakladatelských smlouvách), ostatní dva pilí ře jsou charakteru mezivládního (zalo ženy na konsensu -> žádný stát nem ůže být p řehlasován, po žaduje se jednomyslnost). C ílem Společn é zahraničn í a bezpečnostn í politiky je navázat na evropskou politickou spolupráci -> od roku 1987 probíhaly konzultace. Člensk é státy se musí domluvit na společn ém základě, proto byly konzultace povinn é -> Unie by měla vystupovat na venek jednotně. Byl zaveden syst ém permanentní spolupráce, systém použ ívání společn ých akcí, když je zde společn ý zájem (např. Kosovo). Bezpečnostn í politika je reprezentována Západoevropskou unií, která se za členila pod EU (vznikla již 23. října 1954) => trvalé konzultace, spole čné akce (cvi čení, vysílání jednotek). 1.3.1.3. T řetí pilí ř - Spolupráce v oblasti justice a vnit řních v ěcí Pod pojmem „vnit řní v ěci“ si lze představit jakési ministerstvo vnitra. Jde o ur čité oblasti s obrovským vlivem, které ale nespadají do prvního pilí ře. Mezistátní spoluprací se státy postupn ě propracovávají k tomu, aby se do prvního pilí ře začlenily. Druhý a t řetí pilí ř totiž představují kompromis mezi názorem neintegrovat se a integrovat se => jsou stanoveny pouze na p řechodné období. Tyto oblasti budu pomalu získávat nadnárodní charakter - nap ř. azylová politika se díky Amsterdamské smlouv ě de facto přesunula ze třetího do prvního pilí ře. Je tak é nutno koordinovat justi ční orgány (nap ř. vzájemné uznávání rozsudk ů). Je zde snaha nahradit neformální spolupráci formálními sch ůzkami a konzultacemi. 1.3.2. Pr ávo EU vs. právo E.S. Právo Evropské unie se ob čas zaměňuje s právem Evropských spole čenství. Ale => · právo Evropské unie zahrnuje v šechny 3 pilí ře pr ávo Evropských společenstv í je pouze prvním pilířem EU, i když nejobs áhlejš ím 1.3.3. Evropský ekonomický prostor (EEA) P ůvodně měl být obrovský. Šlo o plán, kdy státy ES uzav řou se státy ESVO na území západní Evropy spole čný ekonomický prostor (od 1. ledna 1994). K nejd ůležitějším stát ům ESVO patří Rakousko, Norsko, Švédsko, Finsko (a Švýcarsko, které v šak smlouvu nepodepsalo). ES tedy nab ídlo státům ESVO (Evropsk é sdružen í volného obchodu), že společně založ í EEP, který rozš íř í čtyři svobody i na území států ESVO. V r ámci EEP je prakticky přej ímáno současn é i budoucí právo ES. Státy ESVO by m ěly při vytvoření takového nového práva EU pouze poradní funkci, nem ěly by však právo spo lurozhodovat . Z tohoto důvodu většina st átů ESVO usiluje př ímo o členstv í v EU. Tak také učinilo Finsko, Rakousko a Šv édsko. Norsko vstup v rámci referenda odmítlo. Hodn ě zjednodušeně můžeme říci, že Evropský ekonomický prostor dnes v podstat ě tvoří státy ES + Norsko (+ Lichtenštejnsko, Island). 1.3.4. Amsterdamsk á smlouva Jedná se o poslední novelizující smlouvu, která byla podepsána 2. října 1997 za p ředsednictví Nizozemí. Novelizuje jak zakladatelské smlouvy, tak i Smlouvu o Evropské unii. Byla projednávána na mezivládních konferencích v Turín ě a ve Florencii. Skl ádá se ze 3 č ástí: · novelizuje v šechny smlouvy (hmotněprávní ustanovení) procedurální zm ěny (přečíslování, vynechání článk ů) obecn á a závěrečn á ustanovení Zásadní zm ěny => · přesun azylov é politiky ze třet ího do prvního pilíře dalš í cíl - politika zam ěstnanosti a úkoly Společenstv í v této oblasti princip flexibility - zaveden termín „dvourychlostní Evropa“ -> ur čité státy si mohou dohodnout, že se budou dále integrovat, i kdy ž jiné to necht ějí. Tak bylo zabrán ěno blokaci další integrace (toto se uplat ňuje např. u měnové unie, ve které není povinná ú čast, a proto se jí neú častní Dánsko, Velká Británie a Švédsko). roz ší ření v ětšinového hlasování na asi 80% otázek roz ší ření úlohy Evropského parlamen tu - trpěl nedostatkem pravomoc í v legislativním procesu zm ěnil se způsob ustanovování Komise 2. Historie evropské integrace 2.1. Impuls USA (Marshall ův plán) Po 2. sv ětové válce se Evropa nacházela ve špatné ekonomické situaci (to platí jak pro N ěmecko, tak i pro Velkou Británii a Francii). Roste nespokojenost obyvatel a silné pozice i v západní Evrop ě získávají komunisté (Itálie, N ěmecko). Toho se obávají Spojené státy Americké, které stály na za čátku evropské integrace. Nabídly evropským stát ům ekonomickou pomoc, kterou však v ázaly na splněn í určit ých podmínek (tzv. Marshallův pl án z 5. července 1947), které měly silně integruj ící povahu (nutily státy spolupracovat a integrovat se): · státy se musí dohodnout na spole čné pomoci a na tom, co p řipadne samotným stát ům mus í vytvořit společn ý program na obnovu ekonomik musí garantovat, že budou soběstačné do roku 1952 zavazují se ke zru šení obchodních bariér musí zalo žit organizaci, která bude koordinovat pomoc (tak roku 1948 vznikla Organizace pro evropskou ekonomickou /hospodá řskou/ spolupráci - OEEC) USA v šak myslelo i na sebe, když si jako jednu z podmínek vymínilo nárok na prioritní právo p řístupu k místním zdroj ům surovin. Marshallův plán nep řijalo Španělsko, SSSR a pod jeho tlakem i Československo a Polsko. Celkem se do něho zapojilo 16 zem í, které vytvořily OEEC . 2.2. Vojensk á spolupráce, Rada Evropy Ekonomická pomoc byla ur čena i okupačním zónám v N ěmecku -> cílem bylo obnovit ekonomický potenciál N ěmecka a jeho zrovnoprávn ění v Evrop ě. Pro Francii to byla hrozba, proto se snažila vytvořit vojensk é pakty , aby N ěmecko nemohlo již nikdy ohrozit statní státy: · 4. b řezna 1947 byla uzavřena francouzsko-britsk á smlouva v Dunkerque o vzájemné pomoci proti N ěmecku 17. března 1948 byla uzavřena Bruselsk á smlouva mezi Francií, Velkou Británií a Beneluxem (zde ji ž byl motivací mnohem více strach ze SSSR ne ž z Německa). Na místo Bruselské smlouvy byla 6. kv ětna 1955 v Londýn ě ustavena Západoevropská unie. 4. dubna 1949 byla podepsána Severoatlantická smlouva ve W ashingtonu (roku 1955 vstoupilo do NATO i NSR) Nejprve se tedy rozběhla vojensk á spolupráce,
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 315,47 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


