Samostudium

Charakteristika tržních subjektů, vztahy a vazby mezi nimi
Schematicky je možné znázornit tržní prostředí následovně:
75
6
1, 2
34
Hlavní vazba mezi výrobci a spotřebiteli (domácnostmi), charakterizované nabídkou statků a poptávkou spotřebitelů.
U výrobců se předpokládá tato vazba nejen znalost již uvedených vědních oborů, ale i celou sféru klasického marketingu. – Výrobek, cena, odbytové cesty, místo prodeje, propagaci a podporu prodeje.
Vazba mezi výrobci a státní administrativou. – dotační a subvenční pravidla ze strany státního aparátu a daňovou povinnost podniků vůči státnímu rozpočtu. Stát se stává koordinátorem obou toků vazbami právními a regulačními opatřeními.
Vazba mezi státním rozpočtem a domácnostmi. – vyjadřuje sociální politiku státu, na druhé straně rovněž daňovou povinnost občanů.
Vazba mezi domácnostmi a rozpočtovými organizacemi. – komplikovaná; poskytují spotřebitelům placené služby (statky) x občané platí daně do státního rozpočtu, z kterého jsou hrazeny náklady rozpočtových organizací. Tato vazba je sociálně orientovaná, protože mezi rozpočtové organizace dosud patří většina škol a zdravotních zařízení.
Vazba mezi podniky a rozpočtovými organizacemi. – dvojjaký charakter; podniky obchodují s rozpočtovými organizacemi se svým zbožím (službami), současně platí daně, které jsou zdrojem na pokrytí nákladů rozpočtových organizací.
Již zmíněná vazba státního rozpočtu s rozpočtovými (příspěvkovými – veřejně právními) organizacemi (dotace, subvence). – platí i zpětná vazba – daňová povinnost organizací vůči státu.
Veřejná obchodní společnost
( společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Je založena na osobní účasti na podnikání a jejich společníci ručí celým svým majetkem za závazky společnosti.
Výhoda ( umožňuje začít podnikat bez vlastního kapitálu, není zákonem stanovená min. výše ZK, ani min. výše vkladu společníka, nemá zákonem stanovenou tvorbu rezervního fondu (jen nepovinný fond).
Společníkem jen FO, která splňuje všechny podmínky provozování živnosti podle zvl. právního předpisu.
Společníkem PO, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí ve společnosti, její statutární orgán, popř. jím pověřený zástupce.
Vznik v.o.s. = vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“ nebo „V.O.S.“ nebo jméno společníka a dodatek „a spol.“.
Společenská smlouva musí obsahovat:
firmu a sídlo společnosti,
vyjmenování společníků a jejich bydliště nebo sídlo,
předmět podnikání.
Práva a povinnosti společníků = se řídí „společenskou smlouvou“, k její změně je třeba souhlas všech společníků.
Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve „společenské smlouvě“, jinak ihned po založení společnosti.
Při prodlení se splácením peněžitého vkladu je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% dlužné částky.
Zisk se rozdělí mezi společníky rovným dílem! Ztrátu zjištěnou účetní závěrkou nesou společníci rovným dílem!
Zákaz konkurence = bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovat obchody pro někoho jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem společnosti s obdobným předmětem podnikání.
Ručení společníka:
VOS odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.
Jestliže zanikne účast společníka za trvání společnosti, ručí jen závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti.
Zrušení a likvidace společnosti.
Smrt společníka = dědic podílu je oprávněn vypovědět účast ve společnosti (výp. lhůta 3 měsíce).
vypořádání společníků = při rušení likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku (podle úpravy „společenské smlouvy“).
Zrušení společnosti bez likvidace:
fúze veřejných obchodních společností
fúze VOS s komanditní společností
zrušení VOS s převodem na jmění na jediného společníka,
rozdělení VOS.
V.O.S. ( často rodinné firmy, společníci k sobě musí mít velkou důvěru, musí si rozdělit práva a povinnosti, ale každý nemůže dělat to samé.
Komanditní společnost
poznáme ji podle obchodních doplňků.
( je přechodným typem mezi kapitálovou společností (s.r.o.) a osobní společností (VOS).
Základní ustanovení:
Ve společnosti vystupují 2 typy:
komanditisté, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (povin. min. 5 000 Kč) zaspaného v obchodním rejstříku.
komplementáři, kteří nemají povinnost vložit majetek do komanditní společnosti a za závazky společnosti ručí neomezeně celým svým majetkem.
Společenská smlouva musí obsahovat:
firmu a sídlo společnosti,
vyjmenování společníků firmy a jejich bydliště nebo sídlo,
předmět podnikání,
určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté,
výši vkladu každého komanditisty.
Firma musí obsahovat název „komanditiní společnost“ nebo „kom. spol.“ nebo „k.s.“. Obsahuje-li jméno komanditisty, ručí i on za závazky společnosti jako komplementář.
Návrh na zápis k.s. do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva.
Práva a povinnosti společníků:
k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři,
v ostatních záležitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů,
při hlasování má každý společník 1 hlas,
ke změně „společenské smlouvy“ je zapotřebí souhlasu všech společníků.
Komanditista = povinen vložit do ZK společnosti min. 5 000 Kč, má právo nahlížet do účetnictví společnosti, neplatí pro něj zákaz konkurence, není oprávněn ze společnosti vystoupit, po jeho smrti se jeho podíl dědí.
Zanikne-li účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout na přeměně k.s. bez likvidace na VOS = zrušení a likvidace!
Komplementáři: Komandististé:
Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku, přednost mají komanditisté, nestačí-li likvidační zůstatek na dělení, může se dělit jako zisk nebo i jinak.
Zrušení k.s. bez likvidace = fúzí komanditních společností, fúzí k.společností s v.o.s., převodem obchodního jmění na komplementáře, rozdělením k.s., změnou právní formy.
Zánik společnosti – k.s. zaniká ke dni výmazu z OR.
Družstvo jako forma podnikání v obchodě
( společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospod., sociálních nebo jiných potřeb svých členů (nejméně 5 členů). V průběhu činnosti mohou přistupovat nový členové.
v názvu označení „družstvo“ povinně,
zakladateli min. 5 FO nebo 2 PO,
podmínka členství – splacení členského vkladu určeného stanovami družstva, tento vklad je jednotný = všichni členové mají stejné hlasovací právo na valné hromadě,
členem může být PO a FO od 15 let věku,
Orgány:
nejvyšší orgán – Členská schůze (nejméně jednou ročně)
statutární orgán – Představenstvo,
kontrolní orgán – Kontrolní komise,
další orgány družstva podle stanov, např. ředitel.
Členská schůze = nejvyšším orgánem družstva, schází se nejméně jednou za rok, může ( měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat řádnou účetní závěrku, rozhodovat o zisku, ...; při hlasování má každý člen 1 hlas (jiný člen ho musí zastoupit); vždy se pořizuje zápis.
Představenstvo = statutárním orgánem družstva; řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech; plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost.
Kontrolní komise = oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva, projednává stížnosti všech členů. Odpovídá pouze členské schůzi. Má nejméně 3 členy – schází se jednou za 3 měsíce, vyjadřuje se k účetní závěrce. Volí ze svých členů předsedu, místopředsedu.
Do orgánů družstva mohou být voleni pouze členové družstva starší 18 let a zástupci PO, které jsou členy družstva.
Orgány malého družstva – méně než 50 členů, statutární orgán = předseda.
funkční období členů všech orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let,
min. ZK zapisovaný do OR je 50.000 Kč,
Založení družstva:
vyžaduje konání ustavující schůze – určuje:
zapisovaný ZK,
schvaluje stanovy,
volí představenstvo a kontrol. komisi.
před schůzí zvolen předsedající – popř. svolatel,
průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem + příloha: seznam členů a výše vkladů,
O změně stanov rozhoduje členská schůze. Představenstvo musí do 30 dnů od schválení změny uvědomit rejstříkový soud.
Vznik a členství:
FO i PO,
po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov – vzniká členství:
při založení družstva dnem vzniku družstva,
za trvání družstva přijetím člena písemnou členskou přihláškou,
převodem členství aj.
družstvo vede seznam všech svých členů,
členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva,
členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkurzu na majetek člena, ...
členství FO zaniká smrtí – dědic práv může požádat o členství, když nepožádá má nárok na vypořádací podíl,
členství PO zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkurzu.
Družstvo vzniká dnem zápisu do OR, před podáním návrhu musí být splacena min. ˝ zapisovaného ZK. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo (podepisují ho všichni členové).
družstvo povinně zřizuje a doplňuje nedělitelný fond v konečné výši nejméně poloviny ZK. Je tvořen postupně ze zisku firmy (obdoba rezervního fondu u obchodní společnosti) ( po dobu trvání se nesmí použít k rozdělení mezi členy; ve výši min. 10% zapisovaného ZK, doplňuje se nejméně o 10% ročního čistého zisku až do výše ˝ zapisovaného ZK.
členové družstva neručí za závazky družstva, ovšem ve stanovách je možno určit členům družstva uhrazovací povinnost na krytí ztrát (max. trojnásobek členského vkladu),
zákaz konkurence v oboru platí pro členy představenstva a kontrolní komise, prokuristy a ředitele, neurčí-li stanovy jinak,
družstva mají různorodé zaměření svého podnikání – zemědělské, výrobní, bytové, obchodní (např. Jednota), spořitelní a úvěrové (tzv. kampeličky).
Družstvo zaniká výmazem z OR.
Ruší se ( usnesením členské schůze, rozhodnutím soudu, po dosažení účelu, uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, ...
zasílatelská
( Smlouvou zasilatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věcí z určitého místa do určitého jiného místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu.
Zasílatel je oprávněn žádat, aby mu byl dán písemně příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz), jestliže smlouva nemá písemnou formu.
zvláštní druh smlouvy komisionářské; velmi blízká právní úprava; podstatné, že zasílatel zde vystupuje vlastním jménem na účet příkazce!
zasílatelem je osoba, jíž je problematika zasílatelství velmi dobře známa a bude působit s patřičnou odbornou péčí; doporučováno, aby příkazce uvedl de