Samostudium

tailně a srozumitelně své zájmy.
pokud smlouva stanoví, že před vydáním zásilky nebo dispozičního dokladu ke zboží, vybere zasílatel určitou peněžní částku od příjemce nebo uskuteční jiný inkasní úkon – platí ustanovení o bankovním dokumentárním inkasu.
zasílatel odpovídá pouze za škodu na převzaté zásilce vzniklou při obstarání přepravy (na za vady způsobené výrobcem,...),
za obstarání přepravy přísluší zasílateli smluvní úplata nebo úplata obvyklá v době sjednání smlouvy při obstarání obdobné přepravy.
zasílatel má nárok na úhradu nutných a užitečných nákladů, které zasílatel účelně vynaložil při plnění svého závazku,
k zajištění svých nároků vůči příkazci má zasílatel „zástavní právo“ k zásilce.
o zprostředkování
( Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).
úplatná smlouva na jednorázové nebo opakované plnění,
zprostředkovatel pouze obstará příležitosti k uzavření smlouvy,
zprostředkovali vznikne nárok na provizi až uzavřením smlouvy, jež je předmětem zprostředkování.
Zprostředkovateli vzniká nárok na provizi taky pokud závazek třetí osoby vůči zájemci zanikl nebo splnění se oddálilo z důvodů, za něž odpovídá zájemce.
Zprostředkovatel je povinen uchovat doklady pro potřebu zájemce po dobu nutnou na ochranu zájmu zájemce.
o obchodním zastoupení
( Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu.
podstata zastoupení je ta, že řada podniků kromě svých zaměstnanců svých obchodních útvarů rozšiřuje podnikatelskou síť prostřednictvím obchodních zástupců s aktivním působením na zákazníky.
Oproti smlouvě o zprostředkování – činnost, která je charakterizována jako soustavnější, resp. průběžná.
předmětem závazku obchodního zástupce = vyhledávání zájemců o uzavření obchodů, které jsou vymezeny ve smlouvě. Jen ty zájemce u nichž jsou předpoklady, že své závazky splní.
Obchodní zástupce má nárok na sjednanou provizi, který vzniká, když byl obchod uzavřen a třetí osoba splnila svůj závazek z tohoto obchodu. Nárok na provizi je vázán na uzavření obchodu a splnění závazku z tohoto obchodu.
Obchodní zastoupení se člení na výhradní a nevýhradní:
u nevýhradního zastoupení = zastoupený může pověřit i jiné osoby obchodním zastoupením, s obchodním zástupcem, který tuto činnost může vykonávat i pro jiné osoby.
u výhradního zastoupení = zastoupený povinen ve stanovené územní oblasti a pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce (ten není oprávněn vykonávat obch. zast. pro jiné osoby).
Klasifikace spotřebního zboží používaná ve vnitřním obchodě
Sortiment ( utříděný seznam zboží podle určitého klasifikačního hlediska.Utříděný seznam zboží podle určitého klasifikačního hlediska se nazývá sortiment.
Hlediskem třídění mohou být různá kritéria, např. výrobní materiál, účel použití či frekvence spotřeby.
Předmětem činnosti obchodu je odpovídající část obchodního sortimentu označována jako spotřební zboží. Smyslem činnosti obchodu je soustředit všechny operace, které obchod spotřebním zbožím uskutečňuje, na získání a prodej takového množství spotřebního zboží, který odpovídá poptávce a jejím změnám.
Změny v sortimentu spotřebního zboží = vývojové a sezónní.
vývojové změny – spojeny s vývojem (zdokonalováním) výrobního procesu a inovacemi a se změnami potřeb obyvatelstva.
sezónní změny – spojeny s časovými výkyvy ve spotřebitelské poptávce, se spotřebitelskými zvyklostmi během roku.
Seskupování v obchodním sortimentu je procesem tvořícím základ specializace v obchodě.
Šířka a hloubka sortimentu, specializace a typizace zboží
Šířkou sortimentu rozumíme především určitý počet zastoupených tříd spotřebního zboží nebo v jejich rámci zastoupených skupin spotřebního zboží. (př. šířka sortimentu hypermarketu je větší než v maloobchodní síti)
Hloubkou sortimentu rozumíme četnost zastoupení jednotlivých druhů, položek a podpoložek spotřebního zboží. (př. porovnání počtu komerčních druhů zubní pasty ve smíšených prodejnách na venkově a v hypermarketu)
Specializací sortimentu spotřebního zboží rozumíme proces omezování šířky sortimentu ve prospěch hloubky určité maloobchodní provozovny.
Typizace prodejen představuje vymezení podstatných znaků prodejen, přičemž jedním ze znaků je určení šíře a hloubky sortimentu. Zákazníci počítají s tím, že v prodejně určité firmy či značky najdou určitý rozsah zboží a určité rozmístění služeb.
Identifikace zboží – ISBN, ISSN
ISBN - (International Standard Book Number) - Mezinárodní standardní číslování knih. Desetimístné číslo, zahrnující kontrolní číslici, s písmenným návěštím. ISBN mezinárodně identifikuje určité vydání díla publikovaného určitým nakladatelem a je jedinečné pro toto vydání. Přiděluje je národní agentura ISBN. Používá se k usnadnění obchodní komunikace mezi vydavateli a knihkupci.
ISSN - (International standard serial number) - Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací. Číslo, které mezinárodně identifikuje každý klíčový název seriálové publikace. Osmimístné číslo, zahrnující kontrolní číslici, s písmenným návěštím. ISSN spolu s klíčovým názvem jednoznačně identifikuje určitý titul seriálového dokumentu. Přiděluje se Mezinárodním systémem údajů o seriálových publikacích. Využívá se k usnadnění obchodní komunikace mezi vydavateli seriálových publikací, distributory a knihovnami.
Obchodní vybavenost
obchodní vybavenost = soubor MO jednotek v sídelních útvarech
Centrální vybavenost ( nejvyšším stupněm obchodní vybavenosti měst; obchodní centrum = část městského centra, kde je nejčastější výskyt obchodních jednotek s nejvyšší frekvencí zákazníků; centrum uspokojuje základní, častou i občasnou poptávku; základem MO sítě center je bohatá síť specializovaných a úzce specializovaných jednotek, patří sem i velkoprodejny potravin a obchodní domy. Stacionární síť je doplňována sezónním prodejem (občerstvení, květiny, ...).
Sekundární (obvodová) vybavenost ( významná role je zde vzájemná poloha centra a obvodu a jejich vzájemná aktivita; pokud je centrum dobře dostupné z okrajových částí města nebo je město menší ( nižší efektivnost obvodového mezistupně efektivnosti. Charakteristickou jednotkou obvodové vybavenosti pro prodej potravin je supermarket a samostatně specializované jednotky ovoce-zelenina, maso-uzeniny, lahůdky, cukrárna apod. Prodej nepotravinářského zboží lze úspěšně realizovat širokosortimentními, ale i specializovanými jednotkami. V závislosti na počtu obyvatel lze obvodovou vybavenost řešit i formou menšího obchodního domu, resp. hypermarketu.
Čtvrťová (sektorová) vybavenost ( vzniká ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra nebo v případě, kdy městské centrum je nepostačující (např. z kapacitních hledisek).
uplatnění na tomto stupni vybavenosti mají různé velkokapacitní jednotky (obchodní dům, hypermarket, odborné velkoprodejny) a soubory jednotek řešených jako obchodní středisko (nákupní centrum). Ve velkém rozsahu ze zde uplatní i specializované a úzce specializované prodejny a většinou i jednotky, které nelze z prostorových či provozních důvodů umístit do centra – např. nábytek, automobily, ...
Základní (okrsková) vybavenost ( MO jednotky působící na této úrovni jsou schopny efektivně obsluhovat obytný okrsek nabídkou zboží denní a velmi časté poptávky. Musí počítat s omezenou realizací výdajů obyvatel vzhledem k zápornému nákupnímu spádu (dojížďka do vybavenějších center nákupu).
nejčastějším typem MO jednotky = plnosortimentní (širokosortimentní) prodejna potravin se samoobsluhou (supereta, u větších okrsků supermarket).
v nejmenších okrscích – smíšená prodejna nebo menší prodejna potravin.
v největších okrscích – vedle supermarketů i prodejny typu lahůdek, občerstvení, cukrárny, specializované jednotky ovoce-zelenina atd., popř. prodejna průmyslového zboží se širokým sortimentem domácích potřeb, drogerie a drobného zboží.
v sídlištní zástavbě bývá lokalizace jednotek základního stupně vybavenosti řešena jako soustředěná, tj. ve formě řešeného obchodního střediska.
Vybavenost venkovských sídelních útvarů ( schopna efektivně zabezpečit uspokojování základní a časté poptávky při omezené hloubce sortimentu; některé skupiny zboží nelze vůbec efektivně nabízet např. nábytek, klenoty.
převládá většinou záporný nákupní spád, typickou MO jednotkou – smíšené prodejny, popř. pojízdné prodejny potravinářského či smíšeného sortimentu.
uplatní se zde širokosortimentní a některé specializované jednotky potravin a menší prodejny nepotravinářského zboží.
Klasifikace obchodních jednotek subsystémů vnitřního obchodu:
Velkoobchod ( zahrnuje obchodně provozní jednotky - velkoobchodní sklady, které nakupují zboží z výrobny nebo z dovozu, vytváří zásoby, přetváří relativně úzký výrobní a dovozní sortiment v široký, skladují, expedují a rozváží zboží odběratelům, převážně maloobchodním.
Podle formy činnosti se VO člení na:
dodávkový (obslužný) VO ( obvyklý systém VO s klasickými VO sklady, s nákupem ve výrobě a u importérů, s prodejem do MO (cizího i vlastního); součástí vlastní autodoprava, pokud nepoužívá služeb specializovaných dopravních firem.
agenturní (traťový) VO ( nezajišťuje fyzický pohyb zboží přes vlastní sklad, ale organizuje dodávky z výroby nebo od jiných velkých dodavatelů (importérů) k odběratelům, především Mobchodníků ale i Vobchodníkům.
samoobslužný VO - Cash(Carry (C+C) ( určením pro menší odběry vlastním dopravním prostředkem zákazníků-drobných provozovatelů (živnostníků)-maloobchodníků, stánkařů, řemeslníků, ...
regálový (komisionářský) VO ( v dohodě mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem o tom, že maloobchodník bude na riziko velkoobchodníka prodávat ve vymezené části prodejny sortiment, který velkoobchodník dodává, doplňuje a obměňuje; především nabídka nepotravinářského zboží v potravinářské prodejně.
prodejní sklady (demigrosisté) ( zahrnují prodejny stavebnin a stavebních hmot, řeziva, pevných paliv a palivového dříví, hutních výrobků apod. Poskytují službu všem typům zákazníků (preferují velkoodběratele motivované sníženými cenami podle velkosti odběru; nebo drobný prodej určený ke konečné spotřebě). Jsou zařazovány i mezi MO jednotky.
Maloobchod ( zahrnuje smíšené, plnosortimentní, širokosortimentní a specializované obchodně provozní jednotky nákupní střediska, obchodní domy, výstavní prodejní sítě a salóny, prodejny, tržiště, kiosky, prodejní automaty, čerpací stanice pohonných hmot, půjčovny a opravny nepotravinářského zboží.
Maloobchodní provozní jednotky jsou vymezeny: územně - stavebně -