výživa koní

alkalická fosfatáza, disacharidázy).
Žluč – produkt jaterních buněk, slouží pro fyziologický průběh trávení a vstřebávání tuků, pro vylučování některých látek z organizmu.
Funkce : neutralizace kyselého obsahu ve dvanáctníku, emulgace tuků, zvyšování aktivity pankreatické lipázy, podporuje resorpci tuku a vitaminů, baktericidní účinky, detoxikační účinky, hospodaření s cholesterolem, obsahuje mucin, má exkreční funkci. Trávení v tlustém střevě
Z hlediska trávení má tlusté střevo u většiny druhů zvířat jen podřadný význam.
U koně má však zásadní význam.
Nestrávené živiny z tenkého střeva se mohou dotravovat enzymy přicházejícími spolu s tráveninou. Sliznice tlustého střeva neprodukují trávicí enzymy. Vytváří jen hlen a hydrogenuhličitany výměnou za chloridy.
Rozhodující úlohu v tlustém střevě hrají bakterie a jejich produkce enzymů. U koně zaujímá tlusté střevo 40 – 60 % obsahu trávicího traktu.
Tlusté střevo u koně plní podobné funkce jako předžaludek u přežvýkavců. Bakteriálně se tráví vláknina na monosacharidy, které jsou fermentovány na kyseliny octovou, propionovou a máselnou (64, 19, 14 %), v menší míře na mléčnou, mravenčí, jantarovou. Mastné kyseliny mohou být využívány jako zdroj energie pro koně (uvádí se asi 30 – 50 %).
Nestrávené bílkoviny se bakteriálně tráví na aminokyseliny a amoniak. Tyto se mohou z části resorbovat, ale především slouží jako zdroj dusíku pro bakterie k vlastní proteosyntéze. Kůň může využít až 40 % bílkovin z tlustého střeva.
Tvorba plynů v tlustém střevě při bakeriálním trávení a fermentaci.
Resorpce živin v tlustém střevě a formování výkalů.
Výkonnost sportovního koně je dána :
- genetickými předpoklady
- funkční fyziologickou výkonnostní kapacitou organizmu.
Tyto předpoklady jsou rozvíjeny vlivy vnějšího prostředí :
- vlastní trénink
- výživa
- zoohygienou Nelze však opomenout ani podmínky vnitřního prostředí, zejména zdravotní stav koně Organizmus koně je za růstu, vývinu a tréninku ovlivňován mnoha nejrůznějšími faktory vnějšího prostředí.
Reakcí organizmu koně na tyto podněty jsou :
bezprostřední reakce (rychlé odpovědi na zpravidla jednorázový podnět, uskutečňovaný prostřednictvím soustavy organizmu předem pro tyto účely připravenými – nervový a humorální systém)
postupná adaptace (pro tuto neexistují předem připravené zprostředkující soustavy organizmu. Toto při dlouhotrvajících i přerušovaných podmětech způsobuje postupnou přestavbu příslušných orgánů, včetně jejich funkcí. Jde o dlouhodobý proces, velmi složitý a uskutečňující se na úrovni buněčné, tkáňové, i orgánů a systémů celého organizmu koně).
Jsou to v podstatě změny organizmu směřující k udržení stálost vnitřního prostředí organizmu (homeostáze).
Každý pohyb koně i každá tělesná práce je spojena s různě intenzivním výdejem energie, získávané ze základních energetických zdrojů.
Jedinými zdroji volné energie jsou adenozínfosfátové sloučeniny vytvářené v organizmu koně oxidací energetických živin krmiva, respektive z živin zásobních uložených v těle koně. Při pohybové zátěži koně se rozlišují tři základní fáze :

iniciální fáze pohybové zátěže
rovnovážný stav při zátěži
zotavení ze zátěže
Během všech tří fází zátěže jsou mimořádně velké požadavky pracujících tkání na dodávku kyslíku.
Dodávku kyslíku zabezpečuje transportní systém kyslíku (dýchací a kardiovaskulární aparát). Realizace dodávky kyslíku se v jednotlivých fázích liší.
Na počátku zátěže je největší požadavek pracujících tkání na dodávku kyslíku. Transportní systém, neurohumorálně řízený, reaguje na požadavky poněkud pomaleji. Dodávka kyslíku se uskutečňuje zvětšením dechového i tepového objemu, zrychlením tepové i dechové frekvence, objem i rychlost se však zvyšuje postupně. To způsobuje situaci, že přísun kyslíku pro pracující tkáně se opožďuje za skutečnou jeho potřebou.
V této fázi vzniká v organizmu určitý kyslíkový deficit.
V dalším průběhu zátěže se transportní systém kyslíku přizpůsobuje dané intenzitě zátěže. Dochází k vyrovnání potřeby kyslíku pro pracující tkáně s kyslíkovou dodávkou. Nastává rovnovážný stav, kdy se již spotřeba kyslíku výrazně nemění.
Po skončení zátěže, ve fázi zotavení, spotřeba kyslíku postupně klesá. Množství kyslíku, které v iniciační fázi chybělo (kyslíkový deficit), musí být po ukončení zátěže ve fázi zotavení zpětně uhrazeno.
Proto v tomto období přijímá organizmus koně ještě po určitou dobu větší množství kyslíku než odpovídá klidovému stavu. Toto zvýšené množství se nazývá kyslíkový dluh. Schéma spotřeby kyslíku během zátěže spotřeba O2 kyslíkový deficit rovnovážný stav kyslíkový dluh zátěž zotavení potřeba O2 pro práci 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 Při mírné zátěži (krok, pomalý klus) vytrvalostního charakteru, se transportní systém na kyslíkové požadavky adaptuje poměrně rychle a kyslíkový deficit je téměř zanedbatelný.
Při vyšší zátěži (cval) dosahuje kyslíkový deficit významnějších hodnot a musí být vyrovnán formou kyslíkového dluhu po skončení zátěže. pohyb čas min spotřeba O2 při zátěži kyslíkový dluh spotřeba O2 celkem krok
klus
rychlý klus
cval 15
6,15
3,52
2,24 151
131
145
150 -
5
22
75 151
136
167
225 Získávání energie je dvojí cestou.
Při iniciální fázi zátěže na začátku práce a při zátěži submaximální resp. maximální intenzity (70 – 100 % maxima) pracuje organizmus koně v podmínkách nedostatku kyslíku – anaerobně, na kyslíkový dluh, který musí uhradit po skončení zátěže.
Při práci ve fázi rovnovážného stavu a při zátěžích do 70 % maximální intenzity se kryje potřeba kyslíku pracujících tkání s jeho dodávkou transportním systémem. Organismus pracuje při dostatku kyslíku – aerobně. Podle výzkumů prováděných na VFU v Brně
Aerobní metabolizmus probíhá u koně při klidu a zátěžích nevyvolávajících zrychlení tepové frekvence nad 130 tepů/min. to odpovídá u sportovních koní rychlosti do 300 m/min a u dostihových koní 450 m/min. (tj. 30 – 50 % maximální rychlosti) – vytrvalostní charakter práce v klusu a pomalém třítaktním cvalu.
Při zátěžích vyvolávajících zvýšení tepové frekvence 130 – 170 tepů/min. probíhá současně různý podíl aerobního i anaerobního metabolizmu v rovnovážném stavu – rychlost u sportovních koní 300 – 450 m/min a u dostihových 450 – 700 m/min. jde o vytrvalostně-rychlostní charakter 50 – 70 % maxima.
Při tepové frekvenci nad 170 tepů/min probíhá převážně anaerobní metabolizmus. Rychlost u sportovních koní nad 450 m/min u dostihových nad 700 m/min, využití 70 – 100 % maxima. Pro krytí energetických potřeb využívá kůň energii, která se uvolňuje z živin krmiva při oxidaci chemických vazeb. Přímé využití energie pro svalovou práci je přes makroergní sloučeniny fosforu (adenosinfosfáty a creatininfosfáty).
Makroergní fosfáty jsou při zátěži koně velmi rychle čerpány a zásoby ve sv