Vypracované okruhy na Pícniny

Vypracované okruhy na Pícniny:
1) Hlavní jeteloviny-Jetel, Vojtěška- vše o nich
VOJTĚŠKA SETÁ
-představuje nejdůležitější a celosvětově nejrozšířenější jetelovinu
-v produkci obsahu N –látek je na 1. místě
-rozšíření v KVO, ŘVO, tj. v oblastech s nízkým podílem TTP a je zde pilířem krmivové základny
-lze ji pěstovat i na vybraných lokalitách BVO (jižní expozice aj.)
Přednosti VS:
-výnosnost , stabilita 8 –10 t. ha-1
-kvalitní bílkovinná píce
-zimovzdornost (uspořádání koř. krčku)
-víceletost
-suchovzdornost (silná sací síla kořenů 2,5 –3,0 MPa, u JL 1,2 –1,6 MPa)
-VS kryje tím až 35% celoroční potřeby vody z půdní zásoby
-Tk = 500 –900
-vytrvalost –provozní = 3 -4 roky (závisí na intenzitě využívání) biologická = 8 a více let
-fixace N-nízké náklady na výrobu píce v porovnání s ostatními jetelovinami
-vícesečnost (3 –4 seče)
-dobrá regenerační schopnost
-kořeny bohaté na obsah minerálií, pomalu se rozkládají
-lusk vícesemenný, spirálovitě stočený, HTS 1,8 –2,5 g
JETEL LUČNÍ (ČERVENÝ) –TRIFOLIUM PRATENSE
-druhá nejrozšířenější pěstovaná základní jetelovina ve BVO a HVO
-lze pěstovat i v ŘVO na těžších vlhčích půdách, které nevyhovují VS
-náročný na vláhu (hlavně do fáze kvetení) s úhrnem srážek 600 –650 m rozložených po celou dobu vegetace
Nároky na půdu:
-ulehlejší hlinité až jílovitohlinité s vysokým obsahem humusu
-mírně kyselé, pH 6-hladina podzemní vody cca 1 m
Pěstuje se:
1) Jako monokultura většinou na 2 roky
2) Ve směsích s travami, kde je JL vytrvalejší, nebývá jetelová únava
3) Je součástí TTP, kde se i často přisévá s cílem zvýšení výživné hodnoty luk a zabezpečení dusíkaté výživy trav JL je prezentován 3 formami:
1) JL planý (přírodní) = nekulturní forma
2)JL setý = kulturní formy:
a) JL pozdní (jednosečný)
b) JL raný (dvousečný)
-odrůdy diploidní (cca 8), jsou rané až polorané, vhodnější k senážování a k výrobě sena
-odrůdy tetraploidní (cca 17), jsou rané, středně rané a pozdní
Odlišnosti tetraploidních od diploidních odrůd JL se vyznačují:
-v průměru vyššími výnosy zelené hmoty (o 10 -20 %) a sena o 2 –3 %
-vyšším obsahem N-látek o 0,3 –0,4 % a vodo rozpustných sacharidů, píce je chutnější
-nižším obsahem sušiny o 1,5 –2 % (více vody, zejména v mohutnější lodyze, která hůře ztrácí vodu při zavadání)
-pomalejší lignifikací
-porosty jsou vyšší, vzrůstnější, méně poléhají, mají méně lodyh
-vytrvalejší, pěstovány v příznivých podmínkách na 3 roky (20-24 kg/ha)
-ve 3. roce vegetace jsou již nižší výnosy (o 30 –60 %)
-vhodnější k přímému zkrmování
-i přísevy do TTP po 1. seči
Odlišnosti JL od VS:
-více vodorozpustných sacharidů=lepší konzervace
-méně vlákniny
-zvířata přijímají více sušiny
-nižší obsah vitamínu C -stejný obsah ß-karoténu
-stravitelnost sušiny je 58 –62 %
-lépe snáší sešlapávání a spásání (např. 3. seče ovcemi)
-více hrozí zapaření píce a plesnivění
-přisévá se do TTP
-nižší odolnost proti suchu
2)Rozdělení základních a doplňkových jetelovin
1) ZÁKLADNÍ JETELOVINY ROD TOLICE (Medicagosp.)
-obsahuje přes 60 druhů
-z nich je 1/3 vytrvalých, 2/3 jednoletých
-patří sem nedormantní i keřovité formy
-hospodářsky nejvýznamnější je „Sativa complex“, kam patří 2 nejdůležitější
druhy:
-vojtěška setá (Medicago sativaL.)
-vojtěška srpovitá (M. falcataL.)
= tyto druhy jsou mezi sebou křížitelné, vzniká
-vojtěška prostřední(měňavá, hybridní –Medicago mediaR.)
VOJTĚŠKA SRPOVITÁ
Liší se od VS:
-rozvětveným kořenovým systémem
-rozloženým trsem
-slabšími lodyhami
-žlutou barvou květu
-srpovitými lusky
-chladu vzdorný druh
-odolností proti vymrzání
-tolerancí k suchu
-rezistencí proti chorobám
-cenný genetický materiál
VOJTĚŠKA PROSTŘEDNÍ
-vzniká křížením vojtěšky seté a srpovité
-široká škála přechodných variací
-pestře zbarvené květy, lusk má 1,5 závitu
-rozlišujeme typy sativa (má blíže k VS) Afalcata (blíže k V. srpovité)
-pěstují se ve směsích s travami pro seč a pastvu
-adaptována na pedoklimatické podmínky
-ČR odrůdy představují sativa typ
-v ČR je registrováno 15 odrůd vojtěšky
-šlechtěním se zabývá ŠS Ţelešice od r. 1967
VOJTĚŠKA SETÁ
-představuje nejdůležitější a celosvětově nejrozšířenější jetelovinu
-v produkci obsahu N –látek je na 1. místě
-rozšíření v KVO, ŘVO, tj. v oblastech s nízkým podílem TTP a je zde pilířem krmivové základny
-lze ji pěstovat i na vybraných lokalitách BVO (jižní expozice aj.)
Přednosti VS:
-výnosnost , stabilita 8 –10 t. ha-1
-kvalitní bílkovinná píce
-zimovzdornost (uspořádání koř. krčku)
-víceletost
-suchovzdornost (silná sací síla kořenů 2,5 –3,0 MPa, u JL 1,2 –1,6 MPa)
-VS kryje tím až 35% celoroční potřeby vody z půdní zásoby
-Tk = 500 –900
-vytrvalost –provozní = 3 -4 roky (závisí na intenzitě využívání) biologická = 8 a více let
-fixace N-nízké náklady na výrobu píce v porovnání s ostatními jetelovinami
-vícesečnost (3 –4 seče)
-dobrá regenerační schopnost
-kořeny bohaté na obsah minerálií, pomalu se rozkládají
-lusk vícesemenný, spirálovitě stočený, HTS 1,8 –2,5 g
JETEL LUČNÍ (ČERVENÝ) –TRIFOLIUM PRATENSE
-druhá nejrozšířenější pěstovaná základní jetelovina ve BVO a HVO
-lze pěstovat i v ŘVO na těžších vlhčích půdách, které nevyhovují VS
-náročný na vláhu (hlavně do fáze kvetení) s úhrnem srážek 600 –650 m rozložených po celou dobu vegetace
Nároky na půdu:
-ulehlejší hlinité až jílovitohlinité s vysokým obsahem humusu
-mírně kyselé, pH 6-hladina podzemní vody cca 1 m
Pěstuje se:
1) Jako monokultura většinou na 2 roky
2) Ve směsích s travami, kde je JL vytrvalejší, nebývá jetelová únava
3) Je součástí TTP, kde se i často přisévá s cílem zvýšení výživné hodnoty luk a zabezpečení dusíkaté výživy trav JL je prezentován 3 formami:
1) JL planý (přírodní) = nekulturní forma
2)JL setý = kulturní formy:
a) JL pozdní (jednosečný)
b) JL raný (dvousečný)
-odrůdy diploidní (cca 8), jsou rané až polorané, vhodnější k senážování a k výrobě sena
-odrůdy tetraploidní (cca 17), jsou rané, středně rané a pozdní
Odlišnosti tetraploidních od diploidních odrůd JL se vyznačují:
-v průměru vyššími výnosy zelené hmoty (o 10 -20 %) a sena o 2 –3 %
-vyšším obsahem N-látek o 0,3 –0,4 % a vodorozpustných sacharidů, píce je chutnější
-nižším obsahem sušiny o 1,5 –2 % (více vody, zejména v mohutnější lodyze, která hůře ztrácí vodu při zavadání)
-pomalejší lignifikací
-porosty jsou vyšší, vzrůstnější, méně poléhají, mají méně lodyh
-vytrvalejší, pěstovány v příznivých podmínkách na 3 roky (20-24 kg/ha)
-ve 3. roce vegetace jsou již nižší výnosy (o 30 –60 %)
-vhodnější k přímému zkrmování
-i přísevy do TTP po 1. seči
Odlišnosti JL od VS:
-více vodorozpustných sacharidů=lepší konzervace
-méně vlákniny
-zvířata přijímají více sušiny
-nižší obsah vitamínu C -stejný obsah ß-karoténu
-stravitelnost sušiny je 58 –62 %
-lépe snáší sešlapávání a spásání (např. 3. seče ovcemi)
-více hrozí zapaření píce a plesnivění
-přisévá se do TTP
-nižší odolnost proti suchu
2) DOPLŇKOVÉ (BAREVNÉ) JETELOVINY
Převážně jsou pěstovány ve směsích s travami (monokultury na semeno) z
důvodů:
-specifických požadavků na ekologické podmínky stanoviště
-v monokultuře (anebo ve vyšší dominanci ve směsích) mohou způsobovat
zdravotní potíže u zvířat
-mají lokální význam
JETEL PLAZIVÝ (BÍLÝ) -TRIFOLIUM REPENS
-třetí hospodářsky nejdůležitější jetelovina a první doplňková
-vytrvalá jetelovina (závisí mimo ekolog. podmínek na úrovni N –hnojení, způsobu využívání = pastva prodlužuje vytrvalost, seč snižuje)
-vynikající kvalita píce, vysoký podíl listů
-poléhavé lodyhy nejsou postiženy využíváním, proto JP rychle obrůstá, zvyšuje výnosy v letních a podzimních měsících
-vysoká stravitelnost (75 %) a koncentrace živin
-nižší procento vlákniny-pomalejší stárnutí-náročný na světlo a vláhu
-jetelovina jarního charakteru
-zimovzdorný druh (ovlivňuje sešlapávání a spásání)
-v porostu migruje a zaplňuje prázdná místa
Využívá se:
-pro pastevní porosty (dočasné i trvalé)
-pro luční porosty (dočasné, trvalé)
-do JTS na o.p. při kombinovaném využívání
-přísevy do travních porostů pro omezení N –výživy
-jako meziplodina
-pro zelené hnojení a mulčování
-význam v PHO vodních nádrží
-pastevní výběhy
-technické trávníky
Formy jetele plazivého:
1) Trifolium repens–var. giganteum (obrovský)
2) Trifolium repens –var. hollandicum (holandský)
3) Trifolium repens –var. silvestre (lesní)
Odlišnosti forem jsou:
-ve vzrůstnosti
-ve vytrvalosti
-ve kvalitě píce
-v nárocích na půdní a klimatické podmínky
-v semenářství
VIČENEC LIGRUS (ONOBRYCHIS VICIIFOLIA)
-podle obrůstání rozlišujeme 2 formy:
-jednosečný, tj. kultivary ozimého charakteru, skromnější a vytrvalejší
-dvousečný, tj. kultivary jarního charakteru, náročnější na živiny
-víceletá, vytrvalá trsnatá jetelovina
-jeho vytrvalost ovlivňuje obsah Ca v půdě
-vhodná na pozemky obtížně zpracovatelné
-na teplotu a světlo podobné nároky jako VS
-patří k našim cenným leguminózám
-u hospodářských zvířat oblíben pro svoji chutnost
-vhodný do směsek pro koně-podporuje tvorbu mléka, při zkrmování v čerstvém stavu nenadýmá
-nahrazuje vojtěšku setou v nížinných oblastech na chudších, výsušným, stěrkovitých až písčitých půdách
-daří se mu na vápenitých půdách
-hlubokořenící druh
-tolerantní vůči suchu a poměrně zimovzdorná jetelovina
-citlivý na zastínění a velmi vlhké půdy
-v monokultuře se pěstuje za 5 -6 let po sobě, dále ve směsích
-na zpevnění svahů, náspů-na zelené hnojení a úhory, vinice
-pro zvěř a opylovače (vysoká tvorba nektaru)
-může být pěstován ve směsích se suchomilnějšími kulturními druhy trav
-je označován jako „vojtěška chudých půd“
JETEL ZVRHLÝ (ŠVÉDSKÝ) –TRIFOLIUM HYBRIDUM
-jetelovina pro podmínky ve vyšších, vlhčích a chladnějších oblastech (BVO,
HVO)
-používá se do směsí pro TTP, jako podsevová meziplodina s JPl. nebo travami
-do JTS v polních osevních postupech (max 1 kg .ha-1)
-na půdách těžkých, ulehlých, studených, kde se nedaří JL
-toleruje kyselé pH lépe než JL
-vytrvalost 3 –6 let (závisí na dostatku vody v půdě = MZF, MZHF), protože 90 % koř. hmoty do 15 cm hloubky půdy
-oproti JL méně vlákniny, pomaleji stárne, píce lehce stravitelná
-oproti JL zaostává ve výnosech o 20 –30 %
-nadbytek j. zvrhlého v píci způsobuje nadýmání
-ve směsích poskytuje 2 –3 seče, lze sekat do plného kvetení, vhodné je i kombinované využití
-směsi s travami jsou vhodné:
-k výrobě sena a senáží
-alternativně k zelenému hnojení
-na zelený úhor-k pastvě zvěře
-při ozeleňování meziřádků v ovocných sadech
-snáší sešlapávání a spásání
-dobrá konkurence vůči travám, pokud jej nezastiňují
-náročný na utužení povrchu půdy (kořenový krček)
Odrůdy diploidní a tetraploidní (ranější, výnosnější)
ŠTÍROVNÍK RŮŽKATÝ –LOTUS CORNICULATUS
-víceletý druh (5 –6 let) s bohatě rozvětveným kořenovým systémem s větvením
v povrchových vrstvách půdy (oproti VS)
-kořenový systém kompenzuje sucho („vojtěška suchých půd“)
-dobrý zdravotní stav
-odolný druh půdním a klimatickým podmínkám, nevymrzá
-po seči velice rychle obrůstá
-v roce výsevu až 3 seče
-snáší pastvu
-nenáročný druh, hodí se na chudé půdy
-pomalu dřevnatí a nenadýmá
-využívá se jako monokultura nebo jako komponent do JTS (štírovníkotrávy), k němu se přidávají KL, BL, OV
-průměrná výnosnost, nižší než u VS a JL, v suchých letech se vyrovná JL
-vynikající kvalita, vliv na užitkovost a tučnost
-kvalitou se vyrovná VS (je nahořklý, alkaloid lotin)
-patří mezi rostliny obsahující kyanogenní glykosidy, které jsou toxické a při zkrmování dochází k jejich uvolnění
-rozdílné množství glykosidů je v různých částech rostliny
-v seně se obsah glykosidů snižuje-v silážích nebyly zjišťovány glykosidy
-příčinou většího rozšíření je obtížné semenářství, pukání lusků, cena aj.
JETEL NACHOVÝ (INKARNÁT, RŮŽÁK) –TROFOLIUM INCARNATUM
-jednoletá, jednosečná, přezimující trsnatá jetelovina
-celá rostlina je hustě a bohatě ochlupacena.
-nesnáší holomrazy a dlouho ležící sněhovou pokrývku
-v čisté kultuře (25 kg. ha-1) se pěstuje v podmínkách s mírnou zimou
-vyhovují lehčí výhřevné půdy s dostatkem vláhy
-vysévá se do 20. IX., do zimy zakoření
-při jarním výsevu jsou rostliny nízké, méně olistěné a brzy zakvétají
-komponent do tzv. Landsberské směsky spolu s JM a s ozimou vikví
-kvalita píce je poněkud nižší (trichomy), sklizeň píce před květem !!!
-pěstován zvláště v jižní Evropě, kde je registrována celá řada odrůd
JETEL ZVRÁCENÝ (ŠABDAR, PERSKÝ) –TRIFOLIUM RESUPINATUM
-jednoletý druh, původem z oblasti středomoří, Bálkánu a Persie.
-lze jej úspěšně pěstovat v teplejších oblastech s dostatkem srážek
-limitujícími faktory pro pěstování jsou:
-teplo
-vláha
-dostatek přístupných živin v půdě
-dostatečně provzdušněná půda
-po výsevu má pomalý růst a vývin, proto se porosty často zaplevelují
-lze používat ve směsi s jílkem jednoletým anebo v monokultuře
-náhrada za nevydařené porosty víceletých pícnin
-sklizeň píce v době květu (pomalu stárne)
-píce je šťavnatá, obsahuje zvýšené množství vody
-lodyhy měkké, jemné, lysé, píce aromatická (rozdíl proti VS a JL)
-výborná medonosná rostlina, využívána včelaři
3) Základní pícní trávy-charakteristika
základní: JM,JV,KL,SŘ,BL
1) Základní trávy
-mají široké uplatnění důležité komponenty krátkodobých, dočasných a trvalých
porostů, v monokulturách na o.p.
-extravaginální odnožování-vzrůstné
-vysoká produkce fytomasy
-kvalitní píce
-snadná výroba osiva (70 –80 % z celk. výroby travního semenářství)
-osivo se snadno vysévá
-JM, JV, KL, SŘ, BL
ZÁKLADNÍ VOLNĚ TRSNATÉ KULTURNÍ TRÁVY
-5 druhů (JM,JV, SŘ, KL, BL)
Jílek mnohokvětý (italský) –Lolium multiflorum Lam.
Z pícninářského hlediska se rozeznává:
1)Jílek jednoletý (westerwoldský)
2)Jílek mnohokvětý (2 aţ 3 letý)
-odrůdy diploidní (20 –25 kg .ha-1)
-a vytrvalejší tetraploidní(25 –35kg .ha-1)
Uplatnění v polním pícninářství:
-monokultury
-složka JTS
-podsevová meziplodina nebo ozimá meziplodina
-přísev do prořídlých nezaplevelených jetelovin
-nejrychlejší vývin
-vysloveně jarní charakter
-nízké % vlákniny, vynikající kvalita, pomalá inkrustace stébel
-o výnosech a kvalitě rozhoduje N -výživa
-nejkratší vytrvalost
-v roce setby silná konkurenční schopnost
-nejnáročnější na pedoklimatické podmínky (BVO, ŘVO)
-nesnáší holomrazy a déle ležící sněhovou pokrývku (plíseň sněžná !!!)
4) Doplňkové trávy-charakteristika
Doplňkové- volně trsnaté:OV,TŽI,KR
- rhizomatické:KČ,LL,PL,PsOb
Doplňkové trávy
-pro zakládání trvalých, resp. dlouhodobých porostů
-také tam, kde stanovištní podmínky neumožňují použití druhů ze základní
skupiny
-problematické semenářství
-nižší výnosy píce
-horší kvalita
-volně trsnaté = OV, TŽl, KR
-rhizomatické = KČ, LL, PL, PsOb
DOPLŇKOVÉ VOLNĚ TRSNATÉ KULTURNÍTRÁVY
4 druhy (KRák., OV, TŢl., LBah.)
Kostřava rákosovitá -Festuca arundinaceaSchreb.
-mohutná, výnosná a ekologicky přizpůsobivá tráva
-nižší kvalita, chutnost a stravitelnost, drsnější, píce hrubá
-konkurenčně slabá po výsevu, později agresivní
-snáší přísušky (mohutný kořenový systém), záplavy, drsné podmínky, sešlapávání a pastvu
-na půdu nenáročná, ale na živiny náročná
-ozimý druh
Použití:
-do lučních i pastevních TP
= v porostech do 10 %
-v oblastech s letními přísušky
-protierozní trávníky
DOPLŇKOVÉ VÝBĚŢKATÉ KULTURNÍTRÁVY
1)Nízkého vzrůstu (LL, KČ, PsVýb.)
2) Vysokého vzrůstu (PL, SB, ChRák., mezirodové hybridy)
ad 1) Lipnice luční –Poa pratensisL.
-proměnlivý druh, vytváří 2 formy:
-úzkolistá (nemá pícninářský význam,