Vypracované okruhy na Pícniny

nebo tekoucí vodou, případně nezávadné studně (stojaté vody mohou být pro napájení problematické)
-v chladných polohách je nutné poskytnout, zvláště mladému skotu na pastvinách, úkryt v jednoduchých letních stájích na noc a za deštivého počasí a dále úkryt pod přístřešky před sluncem
-okolí staveb, napajedel aj. se musí před začátkem pastevní sezóny dezinfikovat -
-stavby uvnitř je nutné omýt roztokem hydroxidu sodného nebo dezinfekčních prostředků
-z výběhů a v okolí staveb se musí odklidit nežádoucí předměty
-nebezpečná místa na pastvinách je nutné oplotit
-opravy oplocení, přístřešků aj. musí být včas zajištěny
-pastevní objekty musí být vybaveny nástroji pro první pomoc (jícní roury, trokary aj.) a základním technickým vybavením pro obsluhu-psi používaní při pastvě musí být odčervení
-pevné výkaly musí být důkladně rozprostřeny (likvidace cizopasníků a choroboplodných zárodků)
-posekané nedopasky se odstraní (kompostováním aj.)
b) výběr zvířat pro pastvu je velmi důležitý
-na pastvu jsou vybírána pouze zvířata zdravá, bez infekčních chorob-pokud nejsou nemocná zvířata oddělena od zdravých, mohou ohrozit ostatní
-mimořádná péče musí být věnována klinickému vyšetření na tuberkulózu a tuberkulinaci před a po ukončení pastevní sezóny
-podobně i při jiných infekčních chorobách (nakažlivé zmetání skotu, brucelóza aj.)
-před příchodem na pastvu je nutné řádně označit zvířata (náušnice) a zavést přesnou evidenci
2. Během pastevního období veterinární služba kontroluje zvířata a dohlíží na dodržování veterinárně zdravotních opatření
-rovněž pastevci musí včas rozpoznat nemocná zvířata (zpravidla se drží mimo stádo a málo se pasou), která musí být izolována a krmí se odděleně senem nebo kvalitní zelenou pící aj.
-v případě vážnějších zdravotních poruch, které se projevují horečkami, musí být zajištěno ošetření veterinářem-skot trpící katarálním střevním průjmem musí být z pastvy vyloučen, krmen odděleně a napájen odstátou vodou
-skot se střečkovými boulemi musí být ihned ošetřen
-při kašli mladého skotu je třeba provést koprologickou zkoušku na strongylózu a izolaci (podobně u kokcidiózy aj.)
-také je třeba kontrolovat onemocnění košními cizopasníky a plísněmi (vši,
herpesaj.)
-ovce nesmí být zásadně paseny na stejných plochách jako skot (možný přenos
chorob)
-nebezpečí šíření nákazy na pastvinách je vždy vyšší v pozdním vlhčím létě,
protože v prohřátých vlhčích vrstvách půdy jsou příznivější podmínky pro
udržování choroboplodných zárodků
3. Po ukončení pastvy jsou nutné zdravotní zkoušky, aby do stájí přišla zdravá zvířata
-přechod na stájové krmení musí být pozvolný s udržováním mikroklimatu (zvýšené větrání aj.)
14)Rozdělení chorob
1. poruchy nebo choroby metabolické
-projevy, průběh a důsledky metabolických poruch jsou rozdílné v závislosti na
povaze a intenzitě uplatňované příčiny-hlubší nedostatky vedou k onemocnění s vážnými klinickými příznaky (ulehnutí, tetanické křeče, obrny u dojnic) až k uhynutí zvířat
Průjmy zvířat, zvláště mladého skotu mohou být způsobeny nedostatečnou přípravou při přechodu na pastevní výživu
-jejich příčinou může být i infekce patogenními zárodky Escherichiacoliaj.
Nebezpečí nadýmání zvířat je časté při spásání ploch s vyšším zastoupením jetele
plazivého (i jiných dvouděložných bylin) v porostu a zvyšuje se zvláště u zvířat nedostatečně připravených na pastvu-nadmutí je způsobeno nadbytkem bílkovin a nedostatkem glycidů v píci
-v bachoru skotu se nevytváří v dostatečném množství kyselina mléčná. Její nedostatek zpomaluje peristaltiku bachoru a zažívacího ústrojí a dochází k hromadění plynů (oxid uhličitý, metan, kyanovodík)
-nadmutí se pozná podle napnuté kůže na levé hladové jamce pod kyčelním kloubem (při poklepu dutý zvuk)
-zvíře je neklidné, rychle dýchá, potí se apod. Nebezpečí nadmutí se zvyšuje při nadměrném pití napasených zvířat
-při lehčích případech nadmutí se dává zvířeti do tlamy slaměné povříslo nebo provaz, které mají být tak silné, aby zvíře mohlo přežvykovat, event. do zvířete nalít vápennou vodu aj. pro pohlcení plynů, při těžších případech se používá jícní roura nebo proražení bachoru trokarem v levé hladové jamce
Nadmutí na pastvinách je moţno předcházet dodrţováním hlavních zásad
pastevní techniky:
1.Udržovat optimální poměr trav, jetelovin a ostatních rostlin v porostech (70-75 %, 15-25 % a 5-10 %). Např. kmín kořenný podporuje peristaltiku a tím lepší odchod plynů (dříve se přiséval do pastevních porostů)
2. Nevyhánět na pastvu zvířata hladová, ale předkrmená např. glycidovou siláží, starší zelenou pící či napojená, aby se nepásla příliš hltavě
3. Nespásat porost bohatý na jeteloviny příliš vlhký j. rolní
4. Porosty s vysokým zastoupením jetelovin je nutné spásat starší (vyšší)
Pastevní tetanie, hypomagnezaemie(travní tetanie, jarní nebo zimní tetanie aj.)
způsobuje ochrnutí převážně pastevně chovaného skotu (méně u ovcí)
-v mírném pásu Evropy toto onemocnění postihne cca 3 % masného skotu-často je prvním příznakem pastevní tetanie až nález uhynulého zvířete-je třeba sledovat příznaky choroby (nervozita, klopýtání, zhoršená stabilita aj.)
-extrémní excitace se projevují pěnou u tlamy, záškuby svalstva a končetin,
ležením na boku, nataženými končetinami, rozšířením nozder = zrychlené dýchání
aj.
-příčiny onemocnění: vysoký obsah bílkovin, nízký obsah vlákniny a sušiny-výzkumy sledují příjem hořčíku a vápníku travami, z nichž některé jsou uváděny do souvislosti s pastevní (travní) tetanií (jílek vytrvalý, bojínek luční, srha říznačka, aj.)
-zimní tetanie se může projevit při spásání suchých porostů, při zkrmování siláže nebo sena, zvláště v době telení zvířat
-koncentrace draslíku v píci dočasných travních porostů je převážně vysoká za současného nedostatku Ca
-naproti tomu v píci trvalých travních porostů je poměr těchto prvků užší, a proto výskyt pastevní tetanie je podstatně nižší
-příčiny pastevní tetanie tedy spočívají v nedostatku Mg v píci. Kvocient (Mg + Ca) : K v sušině píce je zde širší než max. požadovaný "tetanický poměr" pro skot 1 : 2,2 ( vyšší příjem K převážně travními porosty)
-obsah Mg v píci by měl být přibližně 0,2 %
-zvířatům s velmi nízkou koncentrací Mg v krvi (do 10 ppm) a nízkým počtem mikroorganismů v bachoru hrozí akutní možnost onemocnění
-při onemocnění podáváme pro uklidnění zvířat intravenozní injekce např. síranu
hořečnatého. Je vhodné přidávat síran hořečnatý do pouze jediného zdroje
napájecí vody-při nedostatku Mg v píci používáme hořečnatá hnojiva, jinak kryjeme potřebu
dolomitickým vápencem. Doba hnojení není rozhodující.
Nutriční svalová degenerace (myodistrofie)
může být hromadné onemocnění charakterizované degenerativními změnami na kosterním a srdečním svalstvu-projevuje se nejvíce u mláďat zvýšenou únavou, potácením, slabostí končetin apod.
-příčinou je nedostatek vitamínu E a selénu
-prevence a léčba spočívá v aplikaci přípravků s obsahem vitamínu E a selénu, nejlépe injekčně ihned po ulehnutí zvířat.
Hypofosforémie je zapříčiněna poklesem fosforu v krevním séru, anebo
nesprávným poměrem P : Ca
-projevuje se poklesem produkce, tučnosti mléka, poruchami plodnosti-prevence a léčba spočívá v přidání fosforečných solí (dikalciumfosfát), případně v aplikaci infúzních roztoků (Glyphostan)
Ketózaje typická produkční choroba dojnic způsobená poruchou metabolizmu glycidů, zpravidla v důsledku energetického deficitu-projevuje se poruchami trávení, hubnutím, průjmy aj. až v konečném stádiu uhynutím
-prevence spočívá ve vyvážené krmné dávce s obsahem lehce stravitelných cukrů, dodržováním úživného poměru a přídavky např. propylénglykolu
Otrava mědí(více jehňata, ovce neţ u skotu)
-na půdách s vyšším obsahem Cu-v humidních oblastech
-žloutenka, průjmy až uhynutí
2. Infekční onemocnění
mohou latentně probíhat dlouhou dobu bez jakýchkoliv příznaků. Nákazy se nepřenášejí pouze stykem nakažených a zdravých zvířat, ale i jinými způsoby (předměty, krmivy, lidmi aj.)
Bovinní spongiformní encephalopatie (BSE), označovaná jako „nemoc šílených krav“ se v našich chovech do roku 2000 nevyskytovala
-v posledních letech však i v ČR bylo zjištěno několik nemocných chovů, které byly zlikvidovány (několik tis. kusů)
-v Anglii, Irsku a v jiných evropských zemích (Švýcarsko, Francie aj.) se nákaza rozšířila zkrmováním masokostních mouček (???), infekce(???) a byla zjišťována histologickým vyšetřením změn mozků zvířat
-mozek BSE krav nabývá houbovitou podobu, poruchy svalové koordinace, zvíře je dezorientováno a umírá
-priony (infekční bílkovinné částice = „podivné molekuly bílkovin“) mohou být jen
doprovodným jevem, následkem a nikoli příčinou
-BSE, pro své možné, ale neprokázané, spojení s Creutzfeldt-Jacobovou nemocí
(CJK), je dále problémem ekonomickým a politickým
-mezi jiné nemoci v této skupině patří např. TME u norků nebo FSE u domácích
koček a některých kočkovitých šelem v zoologických zahradách
Infekční onemocnění dýchacího aparátu
způsobují viry, které porušením výstelky dýchacích cest umožňují sekundární infekci bakteriemi (pasteurellyaj.)
-v prevenci bakteriálních průjmů, ale také při řešení imunity telat proti respiračním chorobám se uplatní vakcinace inaktivními patogenními typy Escherichia coli aj.
Infekční zánět rohovky a spojivek
vyvolávají v našich podmínkách zpravidla zárodku rodu Moraxella, přenášené mouchami nebo přímým kontaktem do očí
-prevencí je desinsekce ve stájích, vakcinace a ochrana před prudkým světlem
Tuberkulóza
je infekční bakteriální onemocnění zpravidla chronického průběhu
-skot nesmí být připuštěn na pastvu bez veterinárního osvědčení tuberkulinace s negativním výsledkem-po přesunu na pastvu, např. při změně majitele, se zvířata drží 4 týdny v
karanténě a provádějí kontrolní zkoušky
Brucelóza skotu
(a jiných zvířat) působí škody při reprodukci a infekce je přenosná na člověka, před jakýmkoliv přesunem zvířat je nutné serologické vyšetření a karanténní opatření (28 dnů)
-po ukončení pastvy je nutné opětovné vyšetření
Slintavka a kulhavka
jsou virová onemocnění přenosná na ostatní paznehtníky
-v zájmu prevence je nutné, aby zvířata přicházela na pastvu imunní-vakcinaci provést nejméně 2-3 týdny před přesunem na pastvu-kulhavka (hniloba paznechtů) hlavně u ovcí (ošetřovat, antibiotika !!!)
Sněť slezinná
je bakteriální onemocnění nebezpečné i pro člověka
-voblastech s jejím výskytem se nedoporučuje pást
-tam, kde se sněť slezinná vyskytla ojediněle, je nutné, aby zvířata určená k
pastvě byla vakcinována nejméně během 3 let od výskytu nákazy
Vzteklina je nebezpečné virové onemocnění masožravců, přenosné na skot, jiná zvířata a lidi
-vyskytne-li se během pastvy případ kontaktu skotu s podezřelým zvířetem, nařídí
se u neočkovaných zvířat během 24 hodin jejich poražení
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR)ainfekční pustulární vulvovaginita (IPV)
se projevují jako akutní horečnatý zánět horních cest dýchacích nebo poškozením dělohy krav
-onemocnění vyvolává ekonomické ztráty snížením užitkovosti, nutnými porážkami či úhynem
-ochrana spočívá v zabránění zavlečení infekce
3. Z plísňových chorob
je nejrozšířenější dermatofytóza (trichofytóza), která je přenosná na člověka-výskyt choroby ovlivňují nevhodné zoohygienické poměry, nesprávná výživa, hlodavci, ektoparazité, hmyz aj.
-zásady prevence spočívají v pravidelné dezinfekci stájí a kontrole vnímavých zvířat, ve vakcinaci a správné výživě
16)Pastevní systémy-rotační a kontinuální a jejich dělení technické zařízení
Systémy lze nověji rozdělit do dvou základních skupin, a to na kontinuální a
rotační
KONTINUÁLNÍ PASTVA
Kontinuální pastva je nepřetržité pasení zvířat během roku nebo pastevní sezóny na jedné pastvině (oplůtku) při přerušení na max. 3 dny (výjimečně více)
-výška porostu se udává v rozpětí 40-80 mm pro ovce, 60-90 mm pro mladý skot a 60-100 mm pro dospělý skot-intenzivním pasením v uvedených výškách porostu se utvoří velmi hustý, silně odnožující porost, který zabezpečí dobrý příjem píce
-tento systém je používán na rozsáhlých celcích přirozených travních porostů při
nízkém zatížení (obsazení) pastviny, nebo na menších, intenzivně obhospodařovaných pastvinách s vysokým zatížením
-pastva může být prováděna při stálém nebo variabilním tlaku během pastevní sezóny a na jaře se reguluje obvykle sečením (až 2/3 plochy)
-výhody tohoto systému spočívají v nižších nákladech na obvodové oplocení a počet napájecích míst a jednodušší řízení pastvy (zvířata nejsou přeháněna).
-výhodou je dnooplůtkové pastvy jsou nižší náklady na vybudování technických zařízení, negativem je neustálé znečišťovaní pastevního porostu výkaly, přehrazování části oplůtku pro sklizeň aj.
-porost koncem pastevního období přestává být chutný a zvířata někdy z pastvy
unikají.
1. 1. Kontinuální pastva -extenzivní (volná)
je původní způsob neregulovaného využití přírodních, málo výnosných porostů
-volná pastva má své nedostatky a podstatně snižuje výnosový efekt pastviny
-pastevní porost není řádně využit, protože při stálém pobytu na pastvině bývá porost značně pošlapán a pokálen
1. 2. Kontinuální pastva
-intenzivní je vysoce produktivní využívání pastvin a je uplatňována na kvalitních, výnosných porostech
1. 3. Kontinuální pastva -1.2.3.
je modifikovaný systém, ve kterém je na začátku pastevního období spásána 1/3 plochy pastviny a zbývající 2/3 porostu jsou posečeny ke konzervaci (seno, siláž aj.)
2. ROTAČNÍ (OPLŮTKOVÁ) PASTVA
Rotační pastva je spásání dvou a více ploch (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání
-doba spásání pastviny (oplůtku) je závislá na době obrůstání pastevního porostu, na podmínkách prostředí a na počtu zvířat na pastvině, který může být stálý nebo variabilní-maximální příjem píce a produkci lze dosáhnout při výšce porostu 100 mm (skot), pro pastvu ovcí do 60 mm2.1. Honová pastva
-poloextenzivní spočívá v rozdělení pastevních ploch do několika (4-5) honů (velkých oplůtků), které se postupně spásají po 10-20 dnů.
-po spasení mají porosty určité období klidu pro obrůstání-k vymezení honů se využívá utváření terénu, přirozených terénních překážek aj., k ovládání stáda pasteveckých psů-v prvních dnech mají zvířata nadbytek stravitelných dusíkatých látek (SNL) a nedostatek sušiny a glycidů. V dalších dnech postupně spásají stébelnaté části rostlin a méně chutné druhy, které zpravidla obsahují méně živin, zejména SNL, jejichž poměr ke škrobovým jednotkám se podstatně rozšiřuje
-další vývoj porostu směřuje k zaplevelení, podobně jako u volné pastvy. Tento poloextenzivní způsob pastvy je možno uplatnit v oblastech s velmi nepříznivými klimatickými podmínkami k využití přírodních, málo výnosných porostů na hůře dostupných plochách
-v uvedených podmínkách je uplatnění intenzivních systémů pastvy nemožné,
nebo neekonomické. Způsob je vhodný pro mladý skot (zatížení 1,0-2,0 DJ.ha-1) a pro ovce.
2. 2. Oplůtková pastva
má základ v rozdělení pastviny na určitý počet většinou stabilně oplocených dílců
2. 3. Dávková pastva
byla dříve označována jako nejekonomičtější způsob využití travních porostů, zejména v podhorských a horských oblastech
2. 4. Pásová pastva
spočívá v postupném přidělování dávky píce ve formě úzkých pásů o šířce cca 0,5-1 m a délce odpovídající 1,5 m na 1 DJ (tj.3 m na 1 t ţ.h. stáda)
5)Které jetelotrávy se hodí na pastviny
15)Co je zatížení pastvin