učení

1
(66) 1
Učení
(66) 2
Učení
Učení - změna
chování na základě
zkušenosti
(66) 3
Nejvýznamnější typy učení:
1) habituace
2) klasické podmiňování
3) instrumentální podmiňování
4) senzorické - latentní učení
5) motorické učení
6) sociální učení
7) učení vhledem
(66) 4
1) Habituace
• Habituace - vymizení odpovědi na opakovaný
biologicky významný podnět. Zvíře se naučí,
že podnět ztratil biologický význam.
• Dishabituace - obměněný podnět reakci
znovu vyvolá - habituovaný podnět znovu
spojen s biologickým významem, je okamžitě
dishabituován.
•Velmi rozšířená v chování zvířat, šetří
zbytečné reakce.
(66) 5
1) Habituace
• Habituace - vymizení odpovědi na opakovaný
biologicky významný podnět. Zvíře se naučí,
že podnět ztratil biologický význam.
• Dishabituace - obměněný podnět reakci
znovu vyvolá - habituovaný podnět znovu
spojen s biologickým významem, je okamžitě
dishabituován
•Velmi rozšířená v chování zvířat, šetří
zbytečné reakce.
Význam v chovu
hospodářských zvířat:
uvykání zvířat na nové
prostředí, rušení,
procedury.
(66) 6
2) Klasické podmiňování
I. P. Pavlov (1849-1936)
Nobelova
cena
1904
2
(66) 7
2) Klasické podmiňování
I. P. Pavlov (1849-1936)
• Klasické podmiňování - spojení
nového podnětu s určitou reakcí
(66) 8
2) Klasické podmiňování
• Nepodmíněná reakce - reakce na původní
biologicky významný podnět (nepodmíněný
podnět – patelární reflex; salivační reflex);
• Podmíněná reakce - reakce na nový podnět
(podmíněný podnět);
• Vypracování p. r. - na základě společného
výskytu původního a nového podnětu;
• Vyhasínání p. r. - nový podnět se již
nevyskytuje s původním. (Podobné habituaci:
paměťová stopa zůstává, spojení může být
rychle obnoveno);
(66) 9
2) Klasické podmiňování
Původní teorie klasického podmiňování
předpokládala:
1) Nepodmíněný podnět musí následovat brzy
po novém podnětu.
2) Libovolný nový podnět může být spojen s
libovolným nepodmíněným.
(66) 10
2) Klasické podmiňování
Podle dnešních poznatků:
1) Nepodmíněný podnět může následovat až
hodiny po novém podnětu, např. u podmíněné
chuťové averze, nebo u tzv. specifického
apetitu.
2) Snadněji se vypracovávají spojení, která se v
přirozené situaci vyskytují. Např. potkani si
spojí následnou nevolnost s chutí potravy, ne
s barvou. Kuřata naopak s barvou potravy
spíše než s chutí.
(66) 11
2) Klasické podmiňování
Podle dnešních poznatků:
1) Nepodmíněný podnět může následovat až
hodiny po novém podnětu, např. u podmíněné
chuťové averze, nebo u tzv. specifického
apetitu.
2) Snadněji se vypracovávají spojení, která se v
přirozené situaci vyskytují. Např. potkani si
spojí následnou nevolnost s chutí potravy, ne
s barvou. Kuřata naopak s barvou potravy
spíše než s chutí.
Význam u hospodářských
zvířat:
- podmínění žádoucích reflexů
(např. oxytocinový reflex u
dojnic)
- podmínění stresových reakcí
(např. na veterinární zákroky).
(66) 12
3) Operantní (instrumentální) podmiňování
B. F. Skinner (1904-1990)
• Operantní (instrumentální)
podmiňování - spojení nové akce
s dosažením podnětu (cíle)
3
(66) 13
3) Operantní (instrumentální) podmiňování
Vypracování operantní akce pomocí:
9 odměny za provedení akce (účinnější)
9 trestu za neprovedení akce
(66) 15
3) Operantní (instrumentální) podmiňování
(66) 16
3) Operantní (instrumentální) podmiňování
(66) 17
3) Operantní (instrumentální) podmiňování
(66) 18
3) Operantní (instru