Slatinany

Koně & jezdectví (jezdectvi.ic.cz)
1
Výzkumná stanice pro chov koní
Slatiňany

Výzkumná stanice pro chov koní ve Slatiňanech, účelová koncernová organizace, se do povědomí veřejnosti
dostala ojedinělým chovem kladrubského vraníka, tedy původního plemene, které bylo regenerací zachráněno před
vymřením. Právě tento regenerační proces je úzce spojen s historií vzniku této výzkumné instituce a její funkce.
Vznikla z Krajského pokusného hřebčína, zřízeného ve Slatiňanech v roce 1945. Jeho úkolem bylo zajistit regeneraci
kladrubského vraníka, jehož chov byl zrušen ve třicátých letech.
Chovné stádo bylo do Slatiňan přemístěno z hřebčína v Průhonicích, v kterém byl v roce 1940 původně
regenerační proces zahájen. Mluvíme-li o této akci, nelze opomenout prof. Mudr. et PhDr. Františka Bílka,
zakladatele československé zootechniky a hipologie. Ten již v značném předstihu zhodnotil biologický a kulturní
význam původních plemen a vypracoval rozsáhlý genetický projekt k regeneraci tehdy již téměř vymizelého chovu
kladrubského vraníka. Po čtyřicetileté usilovné plemenářské práci byl chov kladrubských vraníků zachráněn a stal se
nedílnou součástí živočišné výroby československého zemědělství. Důstojně nás reprezentuje i v zahraničí. Jeho chov
je tedy odborně i materiálně plně zajištěn a je napojen na koordinační centrum VNIIK v Leningradě, který eviduje
chovy vzácných plemen východoevropských zemí.
Výrazná změna v chovu koní, jehož význam se v poválečném období přesunul do celospolečenské sféry,
vyvolala také potřebu řešit výzkumnou problematiku. V roce 1956 byla proto při ČAZV zřízena Výzkumná stanice
pro chov koní (VSCHK) s širším metodickým posláním. V tomto období probíhaly již závěrečné fáze regeneračního
procesu. Avšak tato výzkumná stanice; ta se tematicky rozšířila do oblasti výkonnosti koní, dědičnosti, reprodukce,
technologie a ekonomiky. V roce 1976 byla VSCHK přičleněna k plemenářským podnikům. Tímto organizačním
zásahem se vytvořily podmínky pro užší spolupráci s praxí a ta se stala rozhodující pro další činnost této stanice.
Stanice má též provozní útvar, jehož těžištěm je chov koní. Hřebčín je umístěn v areálu hlavních budov.
V těsné blízkosti je v činnosti nově vybudované Centrální středisko testace hřebců, do kterého jsou soustřeďováni
mladí budoucí plemeníci českého teplokrevníka a chladnokrevníka z jednotlivých chovů v ČR. Výkonností zkoušky
absolvují tito hřebci po 11měsíčním výcviku. K jejich tréninku se v zimním období využívá moderní velká krytá hala.
V ní se také pořádají halové závody, které získávají u diváků značnou oblibu. Jednotný výcvik a testace hřebců
v tomto novém zařízení jsou důležitým předpokladem k zvýšení objektivity jejich selekce a zařazování do plemenitby.
Funkce tohoto testačního zařízení je tedy nezbytnou součástí systematického zlepšování genofondu populací
teplokrevných i chladnokrevných koní.
Hříbata jsou odchovávána v odchovně ve Slavicích. Ta je umístěna v rozsáhlé lesní oboře, v které žije též velké
stádo jelenů. Velmi krásné prostředí se staletými solitéry, oživené velkými stády hříbat a jelenů, je častým místem
natáčení lyrických scén do četných filmů.
Z dalších objektů výzkumné stanice je to Centrální stanice inseminace klisen v Mněticích. V tomto středisku je
zajišťován výzkum inseminace klisen hluboce zmrazeným spermatem, transfer embryí a četné úkoly z oblasti
reprodukce. Dosažené výsledky jsou velmi dobré. K využívání inseminace v širokém rozsahu našeho chovu koní jsou
vytvářeny zásoby hluboce zmrazeného spermatu od vybraných plemeníků, kteří jsou do tohoto centra přechodně
soustřeďováni ze šlechtitelských chovů v Československu.
Výcvik koní pro export je ve výcvikovém středisku v Heřmanově Městci. V tomto objektu je velmi zajímavá
pracovní hala a sedlovna, která je jakýmsi malým muzeem se sbírkou různých sedel, uzdění a postrojů.
Stanice má také zemědělský provoz, který zajišťuje krmivovou základnu na výměře 306 ha země