skripta

Ostatní detaily, které leží nad touto rovinou. Ostatní detaily, které leží nad touto rovinou nebo pod ní, jsou neostré nebo zcela mizí. Při pozorování silně zvětšujícími objektivy je proto nutné zaostřovat na různé optické roviny mikrošroubem, aby bylo možno postřehnout všechny detaily (pomáhá tam též částečně akomodace oka).Podle prostředí, které je mezi čelní čočkou objektivu a preparátem rozdělujeme objektivy na:1) Suché objektivy - mezi objektivem a preparátem je vzduch, který má index lomu světla 1,0. Paprsky procházející krycím sklem se ve vzduchu lámou od kolmice, proto u těchto objektivů není možno docílit nemerické apertury nad 0,96. Tyto objektivy zvětšují nejčastěji v rozmezí 3x až 60x.2) Ponorné objektivy - imerzní - mezi objektivem a preparátem je tekutina o vyšší lomivosti světla než je vzduch. Podle použitého media rozeznáváme:a) Imerze vodní - index lomu světla vody = 1,33; proto není tato imerze zcela homogenní (stejnorodá), maximální apertura objektivů je 1,25. Vodní imerze můžeme použít při pozorování nativních preparátů, kdy objekty jsou přímo ve vodě.b) Imerze olejová - homogenní - mezi preparátem a objektivem je kapka cedrového oleje, který má index lomu 1,5. Cedrový olej má velmi podobný index lomu světla jako sklo. Světlo vzcházející z preparátu se na rozhraní skla a cedrového oloje neláme, protože prochází prostředím opticky homogenním (proto název imerze homogenní).O k u l á r y. Ve složeném mikroskopu má okulár funkci lupy, která zvětšuje obraz vytvořený objektivem. U každého objektivu můžeme zvyšovat zvětšení silnějšími okuláry jen do určité hranice, podle velikosti numerické apertury. Nad touto hranicí objektiv již nezachytí více podrobností, okulár jen zvětší obraz do plochy - získáme jen “prázdné zvětšení”. Objektivy s velkou numerickou aperturou zachytí více podrobností, proto můžeme k nim používat i silnějších okulárů.Okuláry jsou složeny ze 2 až 3 čoček. Nahoře u oka je čočka frontální, tj. očnice, spodní čočka obrácená k předmětu, tj. čočka kolektivní. Nejrozšířenější je okulár Huyghensův, který je složen ze dvou ploskovypuklých čoček, mezi kterými je kruhová clonka. Zvětšení okulárů je vyryto v kovu u očnice, nejčastěji v rozmezí 5x až 25x. Okulár je zasunut volně v tubusu, není upevněn závitem, protože při práci nemůže vypadnout.3. Osvětlovací část mikroskopuje upevněna pod stolkem mikroskopu. Kondenzor je zasazen do objímky, objímka je připevněna do pojízdného nosiče, kterým je možno pomocí šroubu kondenzor snižovat nebo zvedat k preparátu. Do spodního okraje kondenzoru je zasazena irisová clona. Pod clonou je umístěna objímka pro filtr. Modrého filtru je používáno při umělém světle, které obsahuje mnoho žlutých paprsků. modré světlo má nejkratší vlnovou délku (kolem 4 700 Amströ ngů), proto umožňuje rozeznat nejvíce podrobností. Světlo je do kondenzoru přiváděno zrcátkem, které je na jedné straně rovné, na druhé vyduté. Novější typy binokulárních mikroskopů mají osvětlovací zařízení vmontováno přímo ve stativu, takže není upevněno zrcátko a odpadá používání mikroskopovací lampy.Kondenzor je nejdůležitější částí osvětlovacího zařízení. Je složen z jedné až tří spojných čoček krátké ohniskové vzdálenosti. V soustavě dvou čoček má numerickou aperturu 1,2, kondenzor apertury 1,4 je soustavou tří čoček. Kondenzor je v principu velký objektiv, obrácený čelní čočkou nahoru k preparátu. Obr. 1. Mikroskop.Při mikroskopování dodržujte prosím následující zásady:1. Před instalací preparátu připravte mikroskop do pracovní polohy, nastavte zrcadlo tak, aby se světlo z lampy odráželo přes kondenzor do objektivu (dejte pozor na clonu nebo na matnici, špatné osvětlení může být způsobeno jejich nevhodným nastavením, zkuste tedy zahýbat clonou; je-li na mikroskopu namontována matnice kvůli rozptylu světla, zkuste ji odklonit či odstranit z procházejícího světla).2. Zaostřujte zásadně oddalováním objektivu od preparátu (tedy zvětšováním volné pracovní vzdálenosti), nikdy ne opačně, aby nedošlo k poškození preparátu, případně objektivu. Postupuji asi tak, že objektiv kontroluji pohledem ze strany a přiblížím jej těsně ke krycímu sklu preparátu a pamatuji si přitom směr otáčení zaostřovacích šroubů, teprve potom přiložím oko k okuláru a opatrným otáčením šroubů na druhou stranu než v prvém případě ostřím. Narazím-li při pohybu na jakýkoliv odpor, okamžitě postup zastavím a znovu vše zkontroluji bočním pohledem. Pokud k poškození preparátu či objektivu dojde, neprodleně to nahlašte vedoucímu praktika, aby se předešlo dalším škodám, eventuálně zranění.3. Vždy postupujeme od nejmenšího zvětšení směrem k většímu (začínejte tedy vždy s nejmenším objektivem). Poloha kondenzoru je při malém zvětšení co nejvzdálenější od preparátu (tedy co nejníže), s postupným zvětšováním obrazu je třeba kondenzor přibližovat.4. Mikroskopování vyžaduje soustředění. Veškeré práce je nutno vykonávat v klidu, nedaří-li se něco, je nutno zopakovat znovu celý postup a zkontrolovat vše podle výše uvedených zásad. Vyvarujte se jakýchkoliv zbrklostí, které mohou vést k poškození pracovních pomůcek a preparátů.M ě ř e n í    m i k r o s k o p i c k ý c h o b j e k t ůPři mikroskopování nám často uniká představa o velikosti pozorovaných objektů. Zjištění přesné velikosti bývá často podmínkou diagnostiky. K měření mikroskopem potřebujeme mít ve vybavení okulárový mikrometr. Pro stanovení hodnot zjištěných okulárovým mikrometrem potřebujeme alespoň jednou okulárový mikrometr. O k u l á r o v ý    m i k r o m e t r se skládá z kruhové skleněné destičky s vyrytým měřítkem, dlouhým nejčastěji 5 mm, rozděleným ryskami na 50 dílů. Destička je vložena nahoře v okuláru místo clonky v přední ohniskové rovině očnicové čočky. V rovině měřítka vzniká též obraz předmětu. Při mikroskopování vidíme ostře obraz objektu i měřítko. Můžeme tedy snadno zjistit, kolik dílů objekt měří. Skutečná hodnota dílků závisí na použitém objektivu a délce tubusu. Přesnou hodnotu dílků měřítka okulárového mikrometru musíme stanovit pro každý objektiv zvlášť pomocí objektivního mikrometru.O b j e k t i v o v ý    m i k r o m e t r je složen z broušené skleněné destičky o velikosti podložního skla, ve středu bývá přilepeno nejčastěji kruhovité sklíčko krycí. Ve středu krycího sklíčka je měřítko: 1mm rozdělený na 100 dílů. Desetiny jsou označeny delšími ryskami, setiny kratšími. Jeden díl objektivového mikrometru = 0,01mm = 10µm, µm = 1/1000mm.U r č e n í    h o d n o t   o k u l á r o v é h o   m i kr o m e t ru: Tubus zasuneme do nulové polohy (nejlépe silně stiskneme dolů “na doraz”). Tímto způsobem nejlépe zajistíme