Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

Reprodukční vlastnosti, rozmnožování KCHPD - Praha
Rozmnožování - je základní charakteristikou živé hmoty. Rozmnožování probíhá: 1. pohlavně (sexuálně)
- konjugací (u jednobuněčných a jednoduchých mnohobuněčných organismů),
- pohlavním množením = hermafroditním způsobem, = gonochoridním - splynutím gamet samčích (spermií) a samičích (vajíček) v zygoty,
- partenogenezí (vývoj z neoplozeného vajíčka).
2. nepohlavně (vegetativně, asexuálně)
- buněčné dělení,
- schizogonie (rozpadové dělení),
- fisiparie (oddělení + regenerace),
- gemiparie (pučení). Reprodukční užitkovost Plodnost - je velmi složitý děj. Účastní se na něm
organismus prasnice, kance a vliv vnějšího prostředí.
Plodnost prasnice je schopnost produkovat selata ve vrhu. Je podmíněna spolupůsobením dědičného založení a vnějších podmínek. Proto rozlišujeme plodnost
potenciální a plodnost skutečnou. Plodnost potenciální je schopnost prasnice uvolňovat
vajíčka schopná oplození bez ohledu na jejich další
vývoj a je výrazem genotypu. Během říje uvolní
prasnice 14 - 25 vajíček. Počet uvolněných vajíček u
evropských kulturních prasat činí 120-150% normální
velikosti vrhu. Pohlavní dospělost, je určena tvorbou vajíček
schopných oplození v celkovém procesu plnohodnotného
pohlavního cyklu.
Plnohodnotný cyklus = připravené pohlavní cesty k páření, děloha je schopna přijmout vajíčka k zahnízdění, pohlavní reflexy a říje jsou výrazné, je možné normální páření. Nástup pohlavní dospělosti je v rozmezí 3 - 7 měsíců podle ranosti. Plodnost skutečná, je výrazem fenotypu a je vyjádřena
počtem narozených selat.
Skutečná plodnost je ovlivněna :
- počtem uvolněných vajíček,
- počtem oplozených vajíček,
- embryonální úmrtností. Základní podmínky reprodukce normální vývin pohlavních orgánů a jejich řádné a pravidelné fyziologické funkce, zajištění optimálních podmínek prostředí, tedy:
správný odchov,
zařazení do plemenitby,
výživa ve vztahu k růstové a reprodukční fázi,
plemenářské využití ve vztahu k věku, kondici,
odpovídající zootechnicko-veterinární a mikroklimatické
podmínky (ustájení, napájení, výživa, technika krmení ..). I. Anatomie pohlavních orgánů prasnice vaječníky vajíčka (folikuly, žlutá tělíska),
hormony,
vejcovody,
děloha děložní rohy,
děložní tělo,
děložní krček,
pochva,
poševní předsíň,
vulva (ochod). Reprodukční užitkovost
prasnic Vývoj pohlavního ústrojí:
Vnitřní pohlavní žlázy (orgány) prasnice
- gonády se vyvíjejí z mezodermu u embrya jako genitální lišty
uložené mediálně od prvoledvin,
- zároveň se zakládáním gonád se objevuje na každé straně podél
vývodu prvoledvin zvláštní kanálek = Műllerův vývod, ten
reprezentuje základ pro vznik vejcovodu, dělohy a pochvy. Pohlavní orgány se skládají z pohlavních žláz, vývodních cest a pářících orgánů. Vnější pohlavní orgány prasnice
- vývoj probíhá cestou diferenciace urogenitálního sinusu za
vzniku = močové a pohlavní cesty,
= stydké štěrbiny a poševní předsíně,
- z genitálního valu vznikají = stydké pysky,
- z genitálního hrbolku vzniká = clitoris.
Vaječníky (ovaria): jsou uloženy v dutině pánevní, zavěšeny na vaječníkovém okruží, připojeny vazem k děložním rohům a jsou tvořeny
- cévní vrstvou,
- parenchymatickou vrstvou tvořenou = zárodečným epitelem,
= vazivová stroma,
= folikuly.
Folikuly z pohledu vývoje dělíme na:
- primární = ovocyty I. řádu (po narození),
- ovocyty II. řádu (vznikají v pubertě),
- Graafovy folikuly (prasknutím dochází k ovulaci) .
Vaječníky produkují - vajíčka,
- hormony = folikulin (estaradiol, estron,
estriol, testosteron),
= progesteron. Vaječníky (ovaria): 1 - volný okraj a vaječníková jáma,
2 - závěsný okraj,
3 - vejcovodový konec,
4 - děložní konec,
5 - vaječníkové váčky,
6 - žluté tělísko,
7 - vlastní vaz vaječníku,
8 - nálevka vejcovodu,
9 - nálevka vejcovodu,
11 - rozšířenina vejcovodu,
12 - úžina vejcovodu,
13 - děložní část vejcovodu,
15 - děložní roh,
16 - okruží vejcovodu,
17 - okruží vaječníku,
18 - vaječníkový vak. 15 Schéma ovogeneze oogonie, ovocyt I. řádu, c´= ovocyt II. řádu,
c´´= první pólové tělísko, d´= zralé vajíčko,
d´´= druhé polové tělísko. Schéma folikulárních změn a vývoje Selekce LH FSH LH vlna Z r á n í inhibin inhibin LH receptor TGF androgen α β Zánik Zánik Vývoj množství granulotických buňek estrogenní aktivita
Vejcovod (oviductus): úzká trubička kde dochází k
- dokončení vývoje ovulovaného vajíčka,
- oplození vajíčka,
- doprava vajíčka do dělohy.
Je tvořen - nálevkou vejcovodu (infundibulem),
- trubicí (dlouhá asi 25cm). Děloha (uterus): dutinový orgán
- dochází zde k vývoji oplozeného vajíčka v embryo a plod,
- zabezpečuje výživu plodu přes klky.
Je tvořena - děložním tělem,
- děložními rohy,
- děložním krčkem.
Stěna dělohy je tvořena 3 vrstvami:
- perimetriem (pobřišnice),
- myometriem (hladká svalovina),
- endometriem (sliznice).
Typ dělohy - u prasnic se jedná o jednoduchou dvourohou rozdělenou téměř až ke krčku. Děloha je zavěšena na širokých děložních vazech. Poměrně dlouhé děložní rohy u prasnic
(80 – 140 cm) se skládají v četné kličky a zasahují mezi střeva. Dělohu uzavírá kanálek krčku, který má klikatý průběh.
Do pochvy ústí nálevkovitě. Děložní krček: 1 - děložní tělo a děložní dutina,
2 - vnitřní děložní branka,
3 - předpoševní část děložního
krčku,
4 - kanál děložního krčku,
5 -krčkové polštáře,
6 - zevní děložní branka,
7 - poševní dutina. Vulva: 1 - stydká štěrbina,
2 - stydký pysk,
3 - ventrální pysková spojka,
5 - dorzální pysková spojka,
6 - hrázka,
7 - řiť,
8 - kořen ocasu.
Pochva (vagina): má charakter široké svalové trubice vystlané sliznicí. Vstupuje do ní kanálek děložního krčku a na opačné straně přechází v poševní předsíň.
Stěna je složena z hladké svaloviny tvořené z podélné a kruhové vrstvy.
Sliznice je zřasená, tvořená dlaždicovitým epitelem.

Hranici mezi pochvou a předsíní tvoří příčná slizniční řasa-
panenská blána (hymen).
Poševní předsíň (vestibulum vaginae): představuje kaudální pokračování pochvy. Vyúsťuje do ní krátká močová roura. Sliznice obsahuje četné žlázky.
Vulva: tvořena dvěma stydkými pysky, které uzavírají svislou stydkou štěrbinu. Ve ventrální části je poštěváček (clitoris). Pohlavní ústrojí prasete - prasnice 1 - levý vaječník,
2 - vejcovod,
4 - děložní roh a děložní dutina,
5 - volný okraj,
6 - závěsný okraj,
8 - děložní tělo,
11 - kanál krčku,
12 - široký děložní vaz,
14 - poševní stěna a poševní řasy,
15 - hymen a poševní ústí,
16 - poševní předsíň,
18 - stydký pysk,
19 - poštěváček,
21 - zevní ústí močové trubice. Pohlavní ústrojí prasete - prasnice 1- pravý močovod - ureter dexter,
2- tělo močového měchýře - corpus vesicae
urinariae,
3- zevní ústí samičí močové trubice -
ostium urethrae femininae externum,
4- vaječník - ovarium,
5- vejcovod - tuba uterina,
6- děložní roh - cornu uteri,
7- děložní tělo - corpus uteri,
8- děložní krček - cervix uteri,
9- pochva - vagina,
10- poševní předsíň - vestibulum vaginae,
11- poštěváček - clitoris,
12- vulva - pudendum femininum,
13- mléčná žláza - glandula lactifera,
14- pánevní spona - symphysis pelvis,
15- konečník - rectum. 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 II. Hormonální řízení u prasnic A. Hormony hypothalamu:
A.1) RHFSH,
A.2) RHLH,
A.3) dopamin,
A.4) ACTH-RH,
A.5) somatotropin (STH),
A.6) kortikotropin-RH,
A.7) TSH-RH
Všechny reprodukční procesy jsou determinovány jedním či více hormony sekretovanými adenohypofýzou. Jsou syntetizovány v neurosekrečních jádrech hypothalamu a portálním oběhem dopravovány do adenohypofýzy, kde stimulují, nebo inhibují hormonální sekreci. Ad A.) Hormony hypothalamu:
FSHRH a LHRH - uvolňovači:
základní stimulace reprodukční funkce u prasat spočívá v
uvolňování RHLH,
vnějším podnětem (světlo) nervy CNS do hypothalamu , zde se
uvolní RH FSH, RHLH,
ty jsou portálním oběhem dopraveny do adenohypofýzy a
stimulují produkci gonadotropinů FSH a LH,
stimulace sekrece LH a FSH vlivem RHLH závisí na množství
intra a extra-hypothalamických faktorech a rovněž na faktorech
ovlivňujících citlivost edenohypofýzy k působení RHLH. Sekrece hypothalamových RH hormonů je předně kontrolována
neurotransmitery,
neuropeptidy.
Mezi důležité patří u prasat:
- endogenní opioidní peptidy = EOP,
- dráždivé aminokyseliny = ExAA. EOP - všeobecně - endorfiny,
enkefaliny,
dinorfiny.
Jsou produkovány buňkami zasahujícími neurony do hypothalamu.
= inhibují: GnRH a tím LH sekreci,
katecholaminový systém,
FSH sekreci (není jasně prokázáno).
= stimulují: STH-RH a tím STH.
= stimulují nebo inhibují: LTH. ExAA - všeobecně (uplatňující se přes
N-methyl-D-aspartatové receptory (NMDA)
v CNS)
-glutamát,
-aspartát.
Představují neurotransmitéty v nervovém systému,
působí v presynaptických nervových zakončeních.
= stimulují: = inhibují:
FSH, - LH ( v určitých situacích ).
LH,
STH,
LTH. B. Hormony hypofýzy:
B.1) FSH – folikulostimulační,
B.2) LH – luteinizační,
B.3) LTH - luteotropní.
- na úrovni sekrece hlavních gonadotropních hormonů, které
primárně řídí reprodukční systém neuroendokrinní regulací
hypothalamo - hypofyzární funkcí. Reprodukce je řízena: Regulace sekrece gonadotropinů má jak kvalitativní, tak i kvantitativní komponenty. Obecně zvyšování sekrece LH a FSH je doprovázeno stimulací reprodukčních funkcí.
Plodnost prasniček a prasnic závisí na specifickém způsobu sekrece gonadotropinů a na vztahu mezi gonadotropními hormony a daným časem reprodukčního cyklu. Mechnismus řízení a regulace reprodukce -
- Hypothalamo-adeno-ovariálně-uterinní osa. progesteron HYPOTHALAMUS LHRH dopamin FSH PHL LH oestradiol 17β peptides progesteron progesteron prostaglandin peptidy Oestradiol 17β Sání selat Vnější vlivy B.1) FSH - folikulostimulační:
podněcuje zrání folikulů,
připravuje vaječník pro účinek LH. B.2) LH - luteinizační:
podněcuje růst vmezeřených buněk vaječníků,
urychluje zrání folikulů pouze s FSH
působí sekreci estrogenů FSH : LH = 4 : 1 B.3) LTH - luteotropní:
spoluřídí udržení aktivity žlutého tělíska,
má vliv na tvorbu mléka,
stimuluje růst přídatných pohlavních žláz,
má metabolický účinek
mezi LH a LTH existuje negativní korelace,
dopamin je považován za hlavní LTH inhibiční faktor. Vliv na interakci hypothalamus - adenohypofýza pomocí sekrece LH, FSH, LTH Feromony LH FSH PRL Zrak melatonin ? LHRH SCN NA EOP VNO DA SCG ? sání NEUROHYPOFÝZA ? + - - +/- - - - C. Hormony vaječníků:
C.1) estrogeny,
C.2) gestageny,
C.3) relaxin,
C.4) androgeny.
- na úrovni gonád, reprodukčního traktu, které mohou významně
ovlivňovat odpovědi na gonadotropní stimulaci. Reprodukce je dále řízena: A.1) estrogeny( estradiol, estron):
vyvolávají říji,
zajišťují růst a vývoj přídatných pohlavních žláz,
zajišťují rozvoj druhotných pohlavních orgánů,
vyvolávají pohlavní chování,
působí růst děložní svaloviny a sliznice,
udržují děložní sliznici pružnou,
působí růst tubulů mléčné žlázy,
podmiňují působení progesteronu,
senzibilují dělohu před porodem. A.2) gestageny - progesteron:
antagonista estrogenům,
počátek vylučování až v pubertě v době zrání Grafova folikulu,
nezasahuje do funkce pohlavních orgánů,
připravuje sliznici děložní na nidaci vajíčka, chrání graviditu, zapřičiňuje mateřský pud,
zabraňuje děložním stahům,
inhibuje tvorbu nových vajíček,
blokuje nástup dalších říjí a ovulací,
v druhé polovině březosti stimuluje rozvoj mléčných alveol. A.3) relaxin:
produkován žlutým tělískem a placentou,
uvolňuje pánevní vazy při porodu,
odvápnění pánevní spony. A.4) androgeny:
obsaženy ve vaječnících, funkce není přesně známa. III. Pohlavní cyklus prasnice 1. proestrus,
2. estrus,
3. poestrus,
4. metestrus,
5. diestrus. III.1. Proestrus: vlivem FSH dochází k podpoře folikulů,
změny chování prasnice - neklidná,
- skáče na vrstevnice,
- odmítá krmení,
mladá zvířata - trvá cca 2 dny,
starší zvířata - trvá cca 1,5 dne. III.2. Estrus: prasnice připravena k páření,
dozrávání folikulů,
otevření děložního krčku,
prokrvení sliznic, intenzivní sekrece žlaz,
v druhé části ovulace a tvorba žlutých tělísek,
reflex nehybnosti,
trvá 1,5 - 2,5 dne, u mladých prasniček kratší. III.3. Postestrus: mizí překrvení,
zastavuje se produkce estrogenů,
mizí zduření a zarudnutí,
normální chuť k žrádlu,
začátek tvorby žlutých tělísek. III.4. Metestrus: místo ovulovaných folikulů se vytváří žlutá tělíska,
pokud došlo k oplození, udržuje žlutá tělíska ve
vaječníku LTH,
žlutá tělíska vylučují progesteron,
trvá 7 dní. III.5. Diestrus: žádné změny v chování prasnice ani na pohlavních orgánech,
nebyla-li oplozena prasnice, zanikají žlutá tělíska,
rychle se snižuje hladina progesteronu,
trvá 9 dní,
ke konci dochází k rychlému růstu a zrání folikulů,
přechod v proestrus. IV. Dědičné a nedědičné vlivy
působící na plodnost VI.A. Dědičné vlivy: komplex znaků s aditivním působení genů o
heritabilitě 0,07-0,35,
velká podmíněnost vnějším prostředím,
genotyp je málo významný, rozhodující je vliv
optimální bilance prostředí. Dědivost reprodukčních vlastností VI.A.1. Molekulární genetika Cíl: odhalit lokusy (geny) podílející se na projevu užitkových vlastností (tzv. QTL - lokusy kvantitativních znaků): prasečí genom dnes čítá necelých 40 000 genet