Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

kách,
tvorba mléka probíhá rovnoměrně, mléko se hromadí
v mlékojemech, kanálcích i alveolách,
ustává, když je vemeno naplněno z 90 %. III. Tvorba mléka 1. fáze – sekrece mléka v mléčných alveolách. 2. fáze – uvolňování mléka z vemene. III.2. Uvolňování mléka vlivem hormonu oxytocinu vylučovaného zadním
lalokem hypofýzy,
velký vliv sání (dráždí osu), hypofýza oxytocin vazopresin kanálky, působí pouze 3 minuty,
sekrece mléka je během dne nepravidelná,
produkce mléka v průběhu dne činí:
od 20.00 do 4.00 ……………34,42 %,
od 4.00 do 12.00 ……………33,26 %,
od 12.00 do 20.00 …………. 32,32 %, vrchol laktační křivky v druhém až pátém týdnu,
na celkové produkci se nepodílejí struky rovnoměrně:
– přední struky poskytují více mléka, obsazují je větší
selata s vyšší sací schopností,
laktace trvá 8-12 týdnů (bachyně 3-4 měsíce),
celkové množství mléka se uvádí za laktaci 8 týdnů a
to v množství 200-400 kg,
u prvniček je důležité, aby byla obsazena všechna
vemínka, neobsazená vemínka se již nikdy tak
nevyvinou a v příští laktaci již neprodukují tak velké
množství mléka,
interval mezi jednotlivými sáními trvá v průměru
1- 1,4hodiny. III.3. Složení mléka jedná se o mléko albuminové, složení:
81 % voda, 6 % bílkoviny,
6,5 % tuk, 5,2 % laktáza,
1,3 % minerální látky (Ca, P) a stopové prvky, v průběhu laktace se obsah živin mění, na počátku laktace mlezivo téměř průzračné, slabě
nažloutlé barvy, později bělavé, stádium laktace více ovlivňuje obsah dusíkatých
látek než obsah sušiny, mlezivo ve srovnání s mlékem obsahuje:
více sušiny, bílkovin a vit. A, D, C,
méně tuků a glycidů,
dále obsahuje globuliny, nejdůležitější je γ-globulin, obsah minerálních látek s postupující laktací stoupá,
stoupající potřeba Ca a P je tedy plně kryta, ze stopových prvků:
obsahuje nejméně Fe (kryje potřebu selat jen z 25 %),
obsah Zn stačí na ochranu proti vzniku parakeratózy,
Mn a Cu jsou zastoupeny nedostatečně, vitamíny obsažené v mlezivu a mléce:
A,
B1, B2, B6, B12,
C,
D,
E,
kys. pantothenová, listová, nikotinová, obsah vitaminů kolísá podle krmné dávky, dle
podmínek chovu a ročního období. IV. Vlivy působící na mléčnost IV.1. Vliv velikosti vrhu:
absolutní produkce mléka roste s velikostí vrhu,
mléčnost se nezvyšuje úměrně,
neobsazené struky rychle zaprahují. IV.2. Vliv věku prasnice a pořadí laktace:
pořadí vrhu je v podstatě funkcí věku prasnice,
na 1. laktaci dosahuje prasnice asi o 30 % méně mléka,
od 4. laktace se produkce mléka začíná snižovat,
vrchol produkce mléka na 3.-4. laktaci,
postihnout vliv samotného pořadí vrhu je obtížné,
protože bývá zakryt početností vrhu. IV.3. Vliv výživy:
prasnici je nutno krmit tak, aby v průběhu laktace
neztratila více než 40 kg živé hmotnosti,
kvalita krmné dávky v průběhu kojení má významný vliv
na množství vyprodukovaného mléka,
na kvalitu mléka má vliv přívod živin během březosti. IV.4. Další vlivy působící na mléčnost:
kondice a tělesná dospělost prasnice,
věk při prvním zapuštění,
tvar a typ mléčné žlázy a struků,
obsazení struků selaty,
odstav selat,
mikroklima stáje a kotce. V. Zjišťování mléčnosti prasnic vážením selat ve věku 21 dní (18-24 dní a
následný přepočet),
v Dánsku se používají speciální dojící stroje,
denní produkce mléka kolísá od 3,5 do 12kg a na
jedno sele za den připadá 0,70 - 1,40kg mléka. ! produkce 4 -5 kg mléka na 1kg přírůstku u selat ! Reprodukční užitkovost kanců I.Anatomie pohlavního ústrojí kance
vlastní žlázy - varlata,
nadvarle,
vývodné cesty,
přídavné pohlavní žlázy,
pohlavní úd. Plodnost kanců - schopnost vykonávat koitus a
produkovat sperma do vysokého věku. Vývoj pohlavního ústrojí:
Vnitřní pohlavní žlázy (orgány) kance:
- gonády se vyvíjejí z mezodermu u embrya jako genitální lišty
uložené mediálně od prvoledvin,
- zároveň se zakládáním gonád se objevuje na každé straně podél
vývodu prvoledvin zvláštní kanálek = Műllerův vývod,
- při vývoji samčích orgánů Műllerovy vývody z větší části
zanikají, zároveň podléhá redukci i prvoledvina, jejiž močové
kanálky vrůstají do základů varlete a mění se v jeho vývodní
kanálky,
- vývod prvoledvin se tak mění ve vývod nadvarlete a chámovod,
- zároveň se kaudální ústí Wolfova vývodu přesune z kloaky do
močové roury,
- dále dochází k vychlípení stěny břišní dutiny a vytváří se šourek,
- do šourku sestupují varlata u prasat krátce před narozením. Pohlavní orgány se skládají z pohlavních žláz, vývodních cest a pářících orgánů. Vnější pohlavní orgány kance:
- vývoj probíhá cestou diferenciace urogenitálního sinusu,
genitálního hrbolku a genitálních valů,
- z urogenitálního sinusu vznikají močové a pohlavní cesty,
- u samců dochází k intenzivnímu růstu genitálního hrbolku do
délky a dochází ke změně v pyj,
- oba genitální valy se vakovitě vyklenují a podílejí se na vzniku
šourku.
Varle (testis): je párová samčí pohlavní žláza. Varle má zhruba vejčitý tvar a je u kance v šourku postaveno šikmo. Na povrchu je kryto tenkou serózní blankou, pod ní leží tuhá blána z fibrózního vaziva. Tato blána vysílá dovnitř varlete vazivové trámce, které rozdělují křehký parenchym na pyramidovité lalůčky. Každý lalůček je složen ze dvou až tří stočených semenoplodných kanálků. Prostory mezi kanálky jsou vyplněny řídkým vmezeřeným vazivem, obsahujícím velké Laydigovy buňky. Tyto buňky syntetizují a vyměšují samčí hormon.
Spermiogeneze = vývoj vzniku spermií:
- trvá 30 - 40 dní,
- tvorba spermií je pod přímou kontrolou gonadotrofního
hormonu hypofýzy,
- probíhá ve čtyřech obdobích  rozmnožování,
 růstu,  zrání,  přeměny.
Varlata produkují - spermie,
- hormon = testosteron. Varle (testis) 1 - hlavový konec,
2 - ocasní konec,
3 - hlava nadvarlete,
4 - tělo nadvarlete,
5 - ocas nadvarlete,
6 - semenný provazec,
7 - chámovod,
8 - varletní vak,
9 - krajová část varlatové tepny. Schéma spermiogeneze. spermiogonie spermiocyt I. řádu spermiocyt II. řádu spermatida zralá spermie
Nadvarle (epididymis): tvoří kyjovitý útvar, připojený vazem k varleti,v nadvarleti dochází
- ke shromažďování spermií,
- k dozrávání spermií,
- získávají zde spermie schopnost aktivního pohybu a schopnost oplozovací,
- spermie si zde uchovávají oplozovací schopnost a životoschopnost po dobu i několika týdnů,
- ke snížení hladiny kyslíku a zvýšení hladiny kysličníku uhličitého a snižuje se zde látkový metabolismus spermií na minimum.
Skládá se - z hlavy = tvoří ji 15-20 vývodních kanálků varlete,
- těla = tvoří nadvarletní vývod,
- ocasu. Chámovod (ductus deferens): je pokračováním nadvarletního vývodu, vystupuje jako rovná trubička z ocasu nadvarlete.
Sliznice chámovodu je vystlána cylindrickým epitelem . Důležitou součástí stěny chámovodu je silná, kruhovitá a podélně uspořádaná hladká svalovina, pomocí jejichž peristaltických stahů dochází při ejakulaci k vstřikování spermií do močové roury.
V tříselném kanálu doprovází chámovod hladký sval, vnitřní semenná tepna, semenná žíla a semenný nerv. Všechny tyto útvary jsou navzájem spojeny vazivem a tvoří semenný provazec. Přídatné pohlavní žlázy: sekrety těchto žlaz představují - přirozené ředidlo spermií,
- obsahují některé živiny, které spermie metabolizují,
- aktivizují pohyb spermií,
- upravují prostředí při průchodu spermií močovou rourou.
Přídatné pohlavní žlázy
 ampuly chámovodů (ductus deferens),
 semenné váčky (vesiculae seminales),
 předstojná žláza (prostata),
 Bulbouretrální žlázy (Cowperovy).
Semenné váčky (vesiculae seminales) - protáhlé, 10-17cm dlouhé, lalůčkovité skladby, uloženy na dorzolaterální ploše močového měchýře. Jejich vývody vyúsťují spolu s chámovody na semenném hrbolku, který je na stropě močové roury.
Vylučují sekret: - bělavý, slabě zásaditý,
- želatinového charakteru,
- obsahující fruktózu, soli, atd.
- představuje nejobjemnější složku spermatu,
- je vystřikován na konci ejakulace.
Předstojná žláza (prostata) - leží na počátku močové roury, kaudálně od vyústění chámovodů a semenných váčků. U kance má dvě části. Z nich jedna je oploštěná a obaluje močovou rouru z dorzální strany, druhá část je roztroušena přímo ve stěně močové roury.
Jedná se o tuboalveolární žlázu lalůčkovité stavby.
Do močové roury ústí četnými samostatnými vývody.
Sekret: - mlékovité barvy,
- specifického pachu,
- upravuje spermiím prostředí v pochvě.
Bulbouretrální žlázy (Cowperovy) - leží na močové rouřev místě kde vystupuje z pánevní dutiny. Jsou to dvě velké 17-18cm dlouhé a značně protáhlé žlázy. Dvěma vývody ústí do močové roury. Sekret: - hlenovitý, odchází na počátku ejakulace,
- činí močovou rouru vazkou,
- neutralizuje kyselou reakci v močové rouře.
Pyj (penis) - pářicí orgán samčí, slouží k dopravě semene do samičího pohlavního ústrojí. Podkladem je topořivé těleso houbovité struktury. Do štěrbin a dutinek topořivého tělesa pyje vyúsťují tepny, které se při topoření pyje silně naplňují krví.U kance se vrchol pyje pozvolna zahrocuje a šroubovitě stáčí doleva.
Předkožka (preputium) - je kožní ochranné pouzdro, do kterého se vtahuje pyj po koitu. Uvnitř je předkožka vystlaná sliznicí, která obsahuje četné mazové žlázy. Pyj (penis) 1 - zevní ústí močové trubice,
2 - žalud pije,
3 - krček žaludu,
4 - předkožkový šev,
5 - vnitřní list předkožky,
6 - dno předkožky,
7 - vnější list předkožky. Pohlavní ústrojí kanec 1 - močový měchýř,
2 - pravý močovod,
3 - pravé varle,
4 - pravý chámovod,
5 - měchýřkovitá žláza,
6 - tělo předstojné žlázy,
7 - močová trubice,
8 - bulbouretrální žláza,
9 - sval bulvy močové trubice,
10 - esovité ohbí pyje,
11 - zatahovače pyje,
12 - tělo pyje,
13 - volná část pyje,
14 - předkožková výduť,
17 - předkožkové ústí. Pohlavní ústrojí kanec 1- pravý močovod - ureter dexter,
2- tělo močového měchýře - corpus vesicae
urinariae,
3- samčí močová trubice - urethra
masculina,
4- rameno a kořen pyje - crus et radix penis,
5- tělo pyje - corpus penis,
6- žalud pyje - glans penis,
7- zatahovač pyje - m. retractor penis,
8- konečník - rectum,
9- chámovod - ductus deferens,
10- rozšířená část chámovodu -
ampulla ductus deferentis,
11- měchýřkovitá žláza - glandula vesicularis,
12- předstojná žláza - prostata,
13- bulbouretrální žláza - glandula
bulbourethralis, 1 2 4 3 5 6 7 8 9 10 11 12,13 Hypothalamus:
RF ICSH + RF FSH - jedná se o spouštěče vlivem
vnějších podnětů:
Působení: Vnější podnět působí přes nervy na hypotalamus. Zde dochází k uvolňování RF ICSH + RF FSH, které jsou portálním oběhem dopraveny do adenohypofýzy. Uvolňuje se ICSH a FSH a jsou dopraveny krví do varlat. ICSH vyvolává ve varlatech tvorbu testosteronu a FSH vyvolává spermiogenezi. II. Hormonální řízení pohlavních funkcí u kanců Varle:
Testosteron - řídí pohlavní činnost kance,
- podmiňuje vývoj druhotných pohlavních znaků,
- podmiňuje typické chování kance,
- má muskulizační efekt,
- má metabolický účinek,
- ovlivňuje termoregulační efekt šourku. Adenohypofýza:
ICSH (LH) - udržuje sekreci v Leydigových buňkách,
- stimuluje spermiogenezi,
FSH - stimuluje růst varlat,
- stimuluje zvětšování semenotvorných kanálků,
- působí proliferaci spermatogonií a spermatocytůI.. III. Faktory ovlivňující plodnost kance III.1. Vnitřní:
1.1. Pohlavní dospělost - v 5 měsících věku kance získáváme ejakulát s pohyblivými spermiemi, ale s nízkou koncentrací spermií a protoplazmatickou kapkou na bičíku,
- v 8 měsících věku lze kance omezeně využívat k inseminaci nebo přirozené plemenitbě,
- plné využití kance v plemenitbě dosahujeme v 10 měsících věku.
1.2. Pohlavní potence - je kritériem pro schopnost k
plemenitbě. Hodnotí se stupněm vyjádření libida,důsledností a tempem průběhu sexuálních reflexů. Dále počtem skoků za časovou jednotku
při vyrovnané kvantitě a kvalitě ejakulátu.
1.3. Období narození kance - nejlepších parametrů
dosahují kanci narození na podzim.

1.4. Plemeno - hybridní kanci dosahují vyšší produkci
spermatu a spermií, heterózní efekt se pohybuje mezi 10 - 20%. Také kanci s genotypem ryanodinového receptoru (RYR) homozygotně dominantní (NN) dosahují vyšší produkce spermatu a spermií. III.2. Vnější:
2.1. Výživa - vliv je nesporný. Uvádí se, že pro dospělého kance ( 220-230kg) postačuje pro zajištění normální produkce 37MJ metabolizované energie a 500g N látek na den. Nepříznivě působí nedostatek vitamínů, především A, E a stopových prvků (kobaltu a manganu), který může vést k poruchám funkce pohlavních žláz. Při větší absenci proteinu v krmné dávce dochází k omezení spermiogeneze. Výrazně negativně působí i toxické látky z krmiva, včetně plísňových toxinů.
2.2. Vliv ročního období - ovlivňuje nejen nástup pohlavní dospělosti, ale i vlastnosti semene. Spermiogenezi negativně ovlivňuje vysoká teplota prostředí. Změny se projevují jak při krátkodobém působení teplot nad 30oC, nebo při dlouhodobém působení teplot kolem 26 - 29oC. Obecně lze konstatovat, že zvýšení teploty prostředí se průkazně projevuje v biochemickém složení plazmy spermatu, zhoršuje se kvalita spermatu a snižuje se oplozovací schopnost spermií.
2.3. Vliv metod plemenitby - významně ovlivňuje především příbuzenská plemenitba a křížení. Se vzrůstajícím koeficientem příbuznosti dochází k poklesu celkového počtu spermií v ejakulátu. Byl prokázán příznivý vliv heteroze u kanců kříženců na ukazatele reprodukce. IV. Ukazatelé plodnosti kance index reprodukce (IRK),
ukazatelé kvality ejakulátu (dle normy):
• objem ejakulátu 100 ml,
koncentrace spermií 200 000 / mm3,
počet spermií v ejakulátu 1-3 miliardy,
aktivita spermií 70%,
abnormality spermií do 20%,
skladovatelnost spermií 5 dní,
konzistence mléčná,
optimální pH.