Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

ických
markerů,
z toho se podílí na reprodukci asi 20-50 genů,
genetický marker = ukazatel u kterého je popsána
jednoduchá dědičnost, není ovlivněn podmínkami
prostředí a má tedy koeficient heritability roven
jedné. Významné markery:
- RYR gen - gen ryadinového receptoru, má vliv na reprodukční
užitkovost a kvalitu masa, je lokalizován na 6. chromozomu,
- ESR gen - gen estrogenového receptoru, má vztah k počtu
narozených selat na jeden vrh, je lokalizován na 1. chromozomu,
- PBP4 gen - retinol vážící protein, lokalizován na 14. chromozomu,
má aditivní vliv na počet selat,
- SOD2 gen - lokalizován na 1. chromozomu, je markerem pro QTL
plodnost.
- CYP19 a CYP21 - zjištěn vliv na plodnost u myší,
- OPN - nejnověji zjištěný gen. VI.A.2. Domestikace :
divoké prase - 1 vrh ročně, 4-6 selat, bachyně uvolňuje
méně vajíček,
počet vajíček ve vaječníku u bachyně je v průměru 2,73,
u kulturní prasnice 8 -15ks,
hmotnost dělohy bachyně se zvýší pohlavní dospělostí asi
3,5krát, u kulturní prasnice 8,5krát,
kulturní prase - 2,3 - 2,5 vrhu ročně, 10-14 selat/vrh. VI.A.3. Vliv užitkového typu:
kombinovaný a bekonový typ - vysoká plodnost, jedná
se o mateřská plemena,
masný - střední až nízká plodnost (individuální), jedná
se o otcovká plemena,
sádelný a především raně sádelný typ - nízká plodnost. VI.A.4. Vliv metody plemenitby:
čistokrevná - malý vliv, pomalý genetický posun,
příbuzenská - záporný vliv,
křížení - vznik heteroze, pozitivní vliv, zvýšení
počtu narozených selat o 10 - 20%. VI.A.5. Vliv stresu
Způsobeno - vysokým počtem zvířat v kotci,
- vytvořením nových skupin zvířat,
- špatným prostředím,
- vztahem člověka ke zvířatům.
Hladina ACTH hormonu vlivem stresu významně ovlivňuje
výpadek reprodukce, dochází:
- k oddálení estra,
- zamezuje působení FSH,
- ovlivňuje produkci estradiolu a progesteronu,
- působí negativně na dosažení puberty,
- působí negativně na zabřezávání,
- snižuje se četnost vrhů. Stres a endokrinní systém v reprodukci Stresor A Stresor B Stresor C Centrální nervový systém Hypothalamus GnRH CRF Adrenální žláza ACTH Vaječníky Gn Β-endorphiny Prolactin Estrogen
Progesteron Cortisol Glukokortikoidy Adrenalin Upravený matabolický poměr Adenohypofýza VI.B. Nedědičné vlivy: VI.B.1. Výživa
nežádoucí je příliš intenzivní i nedostatečná výživa.
nejdůležitější činitel, vliv na:
dosažení pohlavní dospělosti,
činnost rozmnožovacích orgánů,
vývoj zárodků. flushing efekt = zvýšené zásobování energií před
zapuštěním prasnice:
zvyšuje počet oplozeníschopných vajíček,
provádí se 12-14 dní před říjí přidáním glukózy nebo tuku,
u nás všeobecně používáno. Obsah vitamínů:
nedostatek vitamínu A:
potraty a mumifikace plodů, nevyrovnanost vrhu.
nedostatek vitamínů skupiny B:
narušení reprodukčních funkcí,
předčasné porody (4-16 dní dříve),
hynutí zárodků a jejich vstřebávání,
úhyn všech selat při narození nebo do dvou dnů,
pokles hmotnosti vrhu.
nedostatek vitamínu C:
inhibice dozrávání terciálních folikulů,
poruchy ve vývoji plodů,
potraty. Minerální látky
Ca – nejvíce deficitní prvek ve výživě,
- denní potřeba 17-18 g / 1 plod,
P – denní potřeba 11-12 g / 1 plod. Mikroelementy
kobalt, mangan, zinek, železo - velký vliv na vývoj a růst selat,
deficit Fe - velké rezervy v současném chovu. Požadavky na krmení jednotlivých kategorií prasnic = fázová výživa VI.B.2. Věk prasnice při zapuštění
první zapouštění v 7,5 – 8,5 měsících při 130 – 140 kg,
s narůstajícím věkem dochází k nárůstu počtu celkem
narozených a lineárně i počtu živě narozených selat,
živá hmotnost prasniček při prvním zapuštění má malý
vliv na hmotnost vrhu, ale pozitivně působí na hmotnost
selat při odstavu. VI.B.3. Délka mezidobí
časový úsek mezi dvěma opraseními,
intenzita plodnosti – vyjadřuje rychlost, s jakou za
sebou následují jednotlivé vrhy - rozmezí 150 – 180
dní,
při vysoké intenzitě plodnosti může dojít k snížení
počtu selat, nevyrovnanosti, nižší životoschopnosti,
na délku mezidobí má výrazný vliv typ odstavu,
při časném odstavu se dosahuje od jedné prasnice
intenzita plodnosti 2,3 - 2,4 vrhy do roka. VI.B.4. Pořadí vrhu
vývoj rozmnožovacích funkcí není ukončen dosažením
pohlavní dospělosti,
vrchol plodnosti u středně raných prasat je na 4-5 vrhu,
postupně klesá,
dle prvního vrhu nelze usuzovat na další plodnost a tedy
ani predikovat užitkovost,
hmotnost vaječníků má přímý vliv na reprodukční funkce. VI.B.5. Vliv feromonů
biosyntéza a funkce samčích feromonů je prokázána u savců,
3-androsteron a 5-androstenol jsou hlavní složky feromonů souvisejících s kančím pachem, jsou produkovány ve varlatech, transportovány krví do podčelistních slinných žláz a uvolňovány při vzrušení kance,
feromony ovlivňují reprodukci,
byl prokázán pozitivní vliv na:
- nástup puberty u mladých prasniček,
- synchronizaci říje,
- průběh říje,
- zkrácení doby od odstavu do projevu říje.
působení feromonů na neuroendokrinní systém je nejasný,
je prokázáno, že kontakt prasnic s kancem zvyšuje sekreci LH. VI.B.6. Vliv ročního období
Teplota:
nejvyšší význam z mikroklimatických ukazatelů (špatná
schopnost prasat regulovat tělesnou teplotu),
teplotní optimum:
březost 18-21 °C,
kojení 20-22 °C,
jalovost 17-20°C,
negativní vliv mají teploty nad 25°C (nejhorší 30-40°C) na
reprodukci a také na kvalitu spermatu,
dobře se osvědčuje sprchování zvířat studenou vodou
(zvýšení počtu živě narozených selat o 2-3 / 1 vrh),
nedostatek denního světla působí negativně na embryonální
vývoj, zvyšuje se embryonální úmrtnost,
prodloužením osvětlení před a během březosti může dojít ke zvýšení ovulace, a tím i velikosti vrhu.
Fotoperioda:
domestikací se vliv fotoperiody zminimalizoval, nicméně sozónnost existuje,
této problematice je věnovaná pouze malá pozornost,
působení melatoninu je nepřímé přes neurotransmitéry, uvolňuje LHRH a tím i gonadotropiny,
přesné působení však není dostatečně prokázáno,
koncentrace melatoninu stoupá v noci.
VI.B.7. Vliv sociálního prostředí
ustájení prasnic a prasniček v párech či v malých skupinách
(3 - 27ks) působí škodlivě na dobrý průběh estra,
prasnice z individuálního ustájení vykazují pozdější pubertu,
menší citlivost na synchronizaci říje a vykazují nižší
zabřeznutí,
přítomností kance po inseminaci zvláště u prasnic z
individuálního ustájení lze zlepšit vnitřní vyrovnanost vrhu,
embryonální úmrtnost a správný vývoj selat,
malá plocha ustájení (do 1m) vede u prasnic k infertilitě
v období puberty,
individuální ustájení prasnic v jalovárně vnímají kanci
jako negativní stimul, naopak skupinové jako pozitivní. VI.B.8. Vliv ustájení
při srovnání různých technologií ustájení (vazné - individuální -
skupinové - venkovní -vnitřní) prasnice z vazného ustájení
vykazují signifikantně vyšší množství kortikosteroidů což
působí inhibičně,
prasnice z individuálního ustájení jsou agresivnější, což působí
jako stresor,
nebyl prokázán vliv ustájení na délku od odstavu do zapuštění,
nebyl prokázán vliv ustájení na počet živě a mrtvě narozených
selat u prasnic a prasniček,
hmotnost selat je vyšší od prasnic ze skupinového ustájení,
u prasniček je tendence opačná,
individuálně ustájené prasnice vykazují ve vrzích více
mumifikovaných plodů,
prasnice z venkovních technologií (autdoor) vykazují těžší vrhy,
pastevní technologie vykazují početnější vrhy. VI.B.9. Vliv interakce ošetřovatel x prostředí
jakýkoliv podnět a činnost ošetřovatelů chápe zvíře jako hrozbu,
bázlivé prasnice vykazují nižší četnost vrhů,
hrubé zacházení s prasničkami v ranném věku vysoce negativně
působí na dosažení normální puberty a na normální zabřezávání,
u zvířat s klidnou reakcí na ošetřovatele četnost vrhu stoupá s
pořadím vrhu a naopak. Základní faktory a jejich vliv na velikost vrhu: individualita zvířete = 18%, hmotnost = 25%, genotyp = 10%, věk = 19%, tučnost = 28%. V. Porodní mortalita V.1. Velikost vrhu: - vysoká u vrhů s méně než 5ti a více než 15ti selaty (neplatí lineární závislost),
- optimum je 11 - 14 selat.
- nad 14 selat se úmrtnost porodní zhoršuje pravděpodobně horší výživou plodů. V.2. Pořadí vrhu a věk prasnice: - s počtem vrhů stoupá
počet selat a tím i mortalita,
- vliv se začíná uplatňovat po 4. vrhu, kdy
dosahuje výše 20- 25%. V.4. Porodní hmotnost: - hmotnost normálního selete se po
porodu pohybuje mezi 1,2 - 1,5kg,
- živá hmotnost při narození je v přímé
závislosti s jejich životaschopností a vitalitou, - selata s nízkou porodní hmotností hynou
během odchovu mnohem více,
- selata s porodní hmotností do 0,5kg hynou ze
100%. V.3. Délka mezidobí: - nutno posuzovat v kontextu s délkou odstavu,
- většinou má vliv nižší mezidobí pod 150 dní (většinou špatná regenerace). Důvody vyřazování prasniček a prasnic z chovu mladé neříjící se prasničky, mají li živou hmotnost přesahující
130-140 kg,
prasničky po inseminaci, neříjící se a zjištěné jako jalové,
prasničky 2x inseminované a zjištěné jako jalové, říjící,
prasnice po odstavu selat více než 6-8 týdnů a neříjící se,
prasnice 3x inseminované a dále se říjící,
prasnice znovu říjící se po době delší než 2 měsíce po poslední
inseminaci,
prasnice 3x inseminované a zjištěné jalové,
prasnice, které zmetaly a jejich poslední dva vrhy byly málo
početné. Charakteristika chovů s nižší reprodukcí vyšší přebíhání prasnic,
dlouhý interval mezi nimi,
delší interval od odstavu do nástupu říje,
vyšší použití hormonálních zásahů k indukci říje,
vysoká brakace prasnic základních stád díky:
- problémům se zapouštěním prasniček,
- jejich vysokým vyřazováním díky špatné reprodukci. Přebíhání vyšší než 20% (možné příčiny) nerutinní inseminace,
inseminace mimo opt. dobu,
zaplísněné krmivo,
nedostatek A, D, E, Se,
subfertilita (kance, semene),
průjmy prasnic,
horečnatá onemocnění
prasnic,
vysoké stájové teploty,
střevní parazité, cysty na vaječnících,
dědičné vady na
pohlavních orgánech,
vysoké dávky zeleného
krmiva,
dlouhé slunění prasnic,
přeplněné kotce,
vakcinace prasnic v rané
březosti. Mléčnost produkce mléka u samic savců,
schopnost prasnic vylučovat mléko v době sání selat,
období, po které produkce mléka trvá se nazývá dobou
laktační,
mléko je vylučováno párovými mléčnými žlázami,
velký vliv má jako užitková vlastnost, neboť na její
úrovni závisí růst selat po narození. I. Anatomie mléčné žlázy: žláznaté těleso,
struk,
dutinová soustava. Vývoj mléčné žlázy: Prenatální ontogeneze: Mléčné žlázy se zakládají již ve velmi raném embrionálním období. Zakládají se v podobě mléčných lišt. V dalším vývoji se mléčné lišty příčně rozdělí na uzlovité úseky. Ektodermové buňky uzlů bují a vrůstají do hloubky ve formě pruhů a čepů, které se současně větví. Tyto buněčné proudy tvoří základ žlázového parenchymu mléčné žlázy. Současně se začíná tvořit i mezenchymový základ, do něhož buněčný pupeny ektodermu vrůstají, a přeměňují se především ve vazivové stroma, které spojuje všechny elementy žlázy dohromady. V době narození mláděte je mléčná žláza vyvinuta jen slabě. Postnatální ontogeneze: K dalšímu rozvoji mléčné žlázy dochází u samic až v období pohlavního dospívání, a to hlavně působením pohlavního hormonu estrogenu. Dochází k rozrůstání základů alveol a mlékovodů a k větvení. Současně se zmnožuje vazivová stroma.
K nejvýznamnějším změnám v celém vývoji dochází při první březosti. Parenchym mléčné žlázy se rozrůstá, sekreční části, alveoly i tubuly se rozrůstají, sekreční buňky se množí , objevují se v nich tukové kapénky. V druhé polovině březosti začíná postupně fungovat sekreční činnost.
První výměškem mléčné žlázy na začátku laktace je mlezivo = kolostrum. Vyměšuje se těsně před porodem a následně je nahrazováno normálním mlékem. Žlaznaté těleso - tvoří jej tubuloalveolární parenchym,
skládající se z mnoha lalůčků spojených vzájemně vmezeřeným vazivem, každý je složen z několika alveol. Tvoří hlavní hmotu vemene. Samotné mléčné alveoly mají charakter měchýřků nebo váčků kulovitého nebo mírně vejčitého tvaru. Jsou vystlány jednovrstevným sekrečním epitelem. Z vnější strany se k němu přikládá vrstva zvláštních hvězdicových košíčkovitých buněk. Tyto buňky mají schopnost se smršťovat, čímž napomáhají vyprazdňování alveol. Dutinová soustava - je tvořena mlékojemem, mléčnými a strukovými kanálky.Mlékojem neboli mléčná cisterna (sinus lactifer) je dutina v niž se mléko shromažďuje před vysáním. Navenek se mlékojem otevírá úzkým strukovým kanálkem, který je dlouhý asi 3mm a je vybaven hladkosvalovým svěračem. Struk - vyúsťuje z žlaznatého tělesa, je krátký a zakončený tupým hrotem. Má 2-3 otvory s vývody strukových kanálků. Struky dělíme na normální, přídatné a řitní. Mléčná žláza strukový kanálek struková část mlékojemu struk mléčné kanálky a mlékovody žlázová část mlékojemu 1 - tělo vemene,
2 - struk,
5 - žlab mezi mléčnými žlázami,
9 - strukové kanálky. II. Fyziologie mléčné žlázy vývin a produkce mléčné žlázy je v úzkém vztahu
k činnosti pohlavního ústrojí. Hormony Estron – podmiňuje růst mléčné žlázy, během březosti brzdí vliv prolaktinu .
Progesteron – připravuje mléčnou žlázu k vyměšování.
Prolaktin – způsobuje vlastní činnost mléčné žlázy, během březosti brzdí vliv prolaktinu estrogeny. Po
porodu odchází placenta, pokles estrogenů v krvi,
převahaprolaktinu a nastává laktace. Řízení mléčné žlázy štítná žláza nadledviny vaječníky děloha laktace Dutinová
soustava humorální řízení nervové řízení mozkový podvěsek růst III.1. Sekrece mléka probíhá v mléčných alveolách v žlaznatých buňkách,
všechny látky z krve =
- minerály, vitamíny, voda – přímo prostupuje z krve,
- bílkoviny, tuky atd. – jsou syntetizovány v buň