Přednášky

í a daňové zákony
3. Podnikatelé a jejich rozdělení
Při orientaci v právním prostředí podnikání se můžeme držet dvou základních norem:
  A. Obchodního zákoníku
  B. Občanského zákoníku
Podnikatelé podle Obchodního zákoníku
Podnikatel je dle Obchodního zákoníku:
1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku – nerozhoduje zda povinně nebo dobrovolně:
povinně se zapisují:
obchodní společnosti, družstva, jiné práv.osoby jimž to stanoví zákon (např. státní podnik, FNM, SCP), všechny zahraniční osoby – fyzické i právnické (vyjma zahraničních fyzických osob s bydlištěm ve státech EU a Evropského hospodářského prostoru),
fyzická osoba se musí zapsat také v případě, když výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částky 12.000.000 Kč,
fyzická osoba se zapisuje také, když provozuje živnost průmyslovým způsobem,
dobrovolně se zapisují fyzické osoby s bydlištěm na území ČR a zahraniční fyzické osoby s bydlištěm ve státech EU a Evropského hospodářského prostoru.
2. osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění,
3. osoba podnikající na základě jiného oprávnění dle zvláštního předpisu – jde o podnikání vyloučené ze živnostenského zákona – advokáti, lékaři atd.,
4. fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu – zapisuje se do evidence obecních úřadů.
Podnikatelé podle Občanského zákoníku
Občanský zákoník je normou obecnější ve vztahu k obchodnímu zákoníku. Proto uvádí širší výčet subjektů, které mohou potenciálně podnikat. U následujícího seznamu si však uvědomte, že s výjimkou obchodních společností, družstev, státních podniků a sdružení dle § 829, které jsou typickými představiteli ziskového sektoru, většina jmenovaných subjektů patří spíše do neziskového sektoru a podnikání je pro ně pouze doplňkem k jejich hlavní činnosti.
Podnikat mohou:
sdružení fyzických nebo právnických osob - § 829 (sdružení není právnickou osobou),
všechny obchodní společnosti a družstva,
sdružení právnických osob - § 20 (je právnickou osobou),
občanské sdružení – musí mít stanovy registrované Ministerstvem vnitra, vystupují pod obchodním jménem bez dodatku (jako jediné práv.osoby nemají dodatek právnické formy), nezapisují se do obchodního rejstříku – strany, odbory, komory,
účelové sdružení majetku – nadace (dle zákona o nadacích),
jednotky územní samosprávy – obce, kraje,
jiné subjekty o nichž to stanoví zákon – státní podnik, příspěvkové organizace územně samosprávných celků, obecně prospěšné společnosti, společnosti vlastníků jednotek (společnosti soukromých majitelů bytů).
4. Obchodní zákoník – základní pojmy
Obchodní zákoník
je základní a systémovou právní normou pro oblast obchodu a podnikání;
reguluje a ošetřuje obchodní a podnikatelské vztahy;
říká kdo a jakou formou může podnikat.
Obchodní zákoník – základní pojmy
Podnikání – soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (totožné s definicí živnosti).
Podnik – soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání (tedy i logo, patenty atd.).
Sídlo právnické osoby, místo podnikání fyzické osoby – adresa zapsaná v obchodním rejstříku, nebo v jiné evidenci (např.živnostenský rejstřík).
Obchodní firma – dříve známé jako obchodní jméno, je název pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku:
firmou pro fyzické osoby (zapsané do obchodního rejstříku) je vždy jméno a příjmení,
firmou práv.osoby je název zapsaný v obchodním rejstříku a dodatek označující právní formu (např. s.r.o.),
firma nesmí být zaměnitelná a nesmí působit klamavě.
Výše uvedené údaje platí pro osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku. Fyzické osoby nezapsané (a těch je většina) jednají pod svým jménem a příjmením. V tomto případě nepoužíváme pojem firma.
Jednání podnikatele :
fyzická osoba jedná osobně, případně zplnomocněný zástupce;
za právnickou osobu jedná její statutární orgán (např. jednatel);
prokura, prokurista - jedná za právnickou osobu na základě zvláštní plné moci ohlášené u obchodního rejstříku. Prokurou může být pověřena vždy jen fyzická osoba – většinou zaměstnanec.
Podnikání zahraničních osob – podnikají za stejných podmínek jako české osoby, oprávnění podnikat vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Obchodní rejstřík – je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Kdo je povinen se zapsat stanoví také zákon. Je možno se zapsat také o své vůli. Rejstříky vedou soudy a jsou přístupny každému. Každý podnikatel je veden ve zvláštní složce se sbírkou listin. Ta obsahuje vlastně jakýsi životopis firmy. Od jejího vzniku, přes všechny změny právních poměrů, až po zánik.
5. Občanský zákoník – základní pojmy
Občanský zákoník je základní normou soukromého práva:
soukromé právo – strany jsou si zde rovny;
veřejné právo – někdo je nadřízen – např. stát, živnostenské právo je právem veřejným.
Občanský zákoník výrazně spoluvytváří právní podnikatelské prostředí. Hlavně ve věcech majetkových poměrů, smluv, právních úkonů.
Je to souhrn právních norem, které upravují majetkové poměry a to na základě rovného postavení.
Občanský zákoník – základní pojmy
Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Je to soulad vůle s projevem. Jsou to skutečnosti, se kterými se spojuje vznik, změna nebo zánik práva.
právní skutečnost
subjektivní - to jsou právní úkony a protiprávní úkony,
objektivní - nejsou lidskou vůlí ovlivnitelné.
právní úkony - jednostranný, vícestranný, formální, neformální
právní úkony jsou složeny ze základních prvků:
vůle (musí být) - daná, vážná, prostá omylu, svobodná;
projev vůle
výslovný - písemně, verbálně
konkludentní - mlčky, roztržením listiny
zaměření vůle na právní následky.
Čas v právní skutečnosti:
prekluze - právo propadá a zaniká, když není uplatněno v čase (např.záruční lhůta),
promlčení - právo nezaniká, ale omezuje se; k námitce promlčení se musí přihlédnout (např.zaplacení dluhu po lhůtě s promlčecí lhůtou); Obecná promlčecí lhůta je 3 roky;
vydržení – po 3 letech držení movité věci se věc stává vlastnictvím.
Vlastnictví:
všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana,
lze nabýt koupí, darováním, smlouvou, děděním, rozhodnutím st.orgánu,
pro vlastnictví platí triáda zásad - držet,                                                  - užívat,                                              - disponovat.
6. Obchodní společnosti
Zahájení podnikání je dvoustupňové:
založení obchodní společnosti (sepsání smlouvy mezi společníky),
vznik obchodní společnosti (zápis do obchodního rejstříku), max. do 90 dní od založení.
Zakládání obchodních společností
Založení společnosti:
společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky a notářsky ověřenou,
zakladatelskou listinou notářsky ověřenou (připouští-li zákon, že společnost může založit jediný zakladatel).
Obchodní zákoník u společnosti s ručením omezením umožňuje a u akciové společnosti nařizuje vydání stanov společnosti, které podrobněji upravují vztahy mezi společníky, především podíly na zisku a úhrady případné ztráty firmy.
Vznik společnosti:
1.dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku,
2.návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti.
Důležité pojmy související se založení obchodní společnosti:
Základní kapitál = peněžní vyjádření souhrnu peněžních i nepeněžních vkladů jednotlivých společníků.
Základní kapitál
jako vklad můžete dát do společnosti vše, co se dá penězi ocenit a dá se to využít pro dané podnikání. Budovy, stroje, cenné papíry, know-how, vynález, autorská práva, nebo také pohledávku (někdo vám dluží peníze). V případě, že společník vkládá do základního kapitálu pohledávku, ručí za její dobytí (ručí za to, že daný dlužník tyto peníze skutečně firmě uhradí) až do výše ocenění této pohledávky. Pokud vkládáte do firmy něco jiného než peníze, musíte mít písemné znalecké ocenění, v některých případech i od dvou nezávislých znalců;
povinně se vytváří u komanditní společnosti, s. r. o. a a. s.;
základní kapitál je součástí vlastního kapitálu firmy;
výše se zapisuje do obchodního rejstříku (je tedy veřejně známá).
Podíl společníka a rezervní fond
Podíl společníka = podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti (po uhrazení závazků).
Rezervní fond = kapitálové obchodní společnosti povinně vytvářejí rezervní fond, který činí u s.r.o. minimálně 10 % ze základního kapitálu a u a.s. minimálně 20 % ze základního kapitálu. Rezervní fond slouží výhradně ke krytí ztrát společnosti (nelze ho využít k jiným účelům). Tento fond však nemusí vzniknout ihned při zahájení podnikání. Peníze jsou do fondu převáděny až ze zisku běžného roku po zdanění. Toto konstatování má hned dva dopady. Nevytvoří-li svou činností firma zisk, nemá co přidělovat do rezervního fondu. Druhý důležitý rys rezervního fondu je v tom, že sem jsou převáděny peníze až po zdanění daní z příjmu právnických osob, tedy peníze zcela patřící firmě (nejsou na nich žádné závazky vůči státu).
7. Typy obchodních společností
Veřejná obchodní společnost – v. o. s.
v.o.s. mohou založit nejméně dva společníci (na rozdíl např. od s.r.o., kde může být jen jediný společník),
společníci musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (viz živnostenský zákon),
na rozdíl od ostatních typů obchodních společností není nutno při vzniku v.o.s. skládat základní kapitál,
společníci ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem,
práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou,
zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem,
statutárními orgány jsou všichni společníci (spol.smlouvou možno upravit),
platí zákaz konkurence – společník nesmí podnikat v předmětu podnikání společností (bez svolení ostatních).
Komanditní společnost - kom. spol. - k.s.
k.s. je zakládána dvěma typy společníků:
komanditisté - vkládají základní kapitál , za závazky spol. ručí do výše  nesplaceného vkladu zapsaného u obchodního rejstříku. Tedy pokud splatí celý vklad již dále neručí za závazky společnosti,
komplementáři - ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem, obchodně vedou a řídí společnost;
práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou;
statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři;
zisk se dělí mezi komplementáře a společnost, kde si jej po zdanění komanditisté podělí podle podílů dle spol.smlouvy;
ztráta se dělí rovným dílem mezi komplementáře;
zákaz konkurence neplatí pro komanditistu.
Společnost s ručením omezeným – s.r.o
základní kapitál je tvořen vklady společníků;
společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených částí vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů ručení zaniká;
s.r.o. může být založena jednou osobou, tato s.r.o. nemůže být jediným zakladatelem jiné společnosti;
výše základního kapitálu je nejméně 200 000 Kč;
minimální výše vkladu společníka je 20 000 Kč;
práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou;
podíl společníka se určuje podle výše vkladu a jeho poměru k celkovému základnímu kapitálu;
obchodní podíl je možno převést na jinou osobu , je také možno jej dát do zástavy;
převody podílu a jeho zástavu je možno provést jen se souhlasem valné hromady;
obchodní podíl se dědí;
zisk se dělí mezi společníky podle poměru jejich obchodních podílů.
Orgány společnosti s ručením omezeným
Valná hromada
nejvyšší orgán společnosti,
schvaluje účetní závěrky, dělení zisku, úhrady ztrát, stanovy, změny výše kapitálu,
určuje jednatele a dozorčí radu, likvidátora,
rozhoduje o vyloučení společníka, fúzích, změnách spol.smlouvy
je tvořena všemi společníky a každý má jeden hlas za každých 1 000 Kč svého vkladu,
rozhoduje se alespoň prostou většinou přítomných společníků,
jednatel je povinen svolat valnou hromadu nejméně jednou za rok, o svolání mohou požádat také společníci.
Jednatelé
- jsou statutárním orgánem společnosti,
- vykonávají obchodní vedení společnosti,
- pro jednatele platí zákaz konkurence.
Dozorčí rada
- ustanovuje se stanoví-li tak společenská smlouva (na rozdíl od a.s., kde je povinná),
- dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetnictví,
- členem dozorčí rady nemůže být jednatel a na členy rady se vztahuje zákaz konkurence.
Akciová společnost – a. s.
- základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě;
- společnost ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři neručí;
- práva a povinnosti společníků – akcionářů jsou stanovena zakladatelskou smlouvou (u jiných obchodních společností jde o společenskou smlouvu), pokud zakládá a.s. jen jeden zakladatel jde o zakladatelskou listinu;
- zakladatelská smlouva a stanovy upravují také jak vydat, nabýt, převést akcie;
- výše základního kapitálu je stanovena na minimálně 2 mil.Kč, při založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií musí být min. 20 mil.Kč;
- společnost může být založena jen jedním zakladatelem právnickou osobou, pokud a.s. zakládají fyzické osoby musí být nejméně dvě;
- akcionář má právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní , předkládat návrh na svolání valné hromady (za určitých podmínek);
- akcionář má právo na podíl na zisku – dividendu.
Orgány akciové společnosti
Valná hromada
je schopna se usnášet jestliže přítomní akcionáři mají akcie v nominální hodnotě nejméně 30% základního kapitálu,
rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů,
rozhoduje o změně stanov, o výši základního kapitálu, schvaluje účetní závěrku a rozdělení zisku,
volí představenstvo a dozorčí radu.
Představenstvo
řídí a.s. a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení,
představenstvo má nejméně 3 členy a je voleno valnou hromadou, nebo dozorčí radou na max. 5-leté funkční období,
členem představenstva může být pouze bezúhonná fyzická osoba – ve smyslu ustanovení živnostenského zákona.
Dozorčí rada
dohlíží na výkon působnosti představenstva,
přezkoumává účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku,
členy volí valná hromada (2/3), pokud má a.s. 50 zaměstnanců je třetina členů rady zvolena zaměstnanci,
člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva.
Družstvo
je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem podnikání,
musí mít nejméně pět členů, nebo alespoň dvě právnické osoby,
za porušení svých závazku ručí družstvo celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva,
je možno ve stanovách určit členům družstva uhrazovací povinnost na krytí ztrát (max. 3-násobek člen. vkladu),
základní kapitál je tvořen členskými vklady,
výši členského vkladu určují stanovy a je stanovena pro všechny členy jednotně,
základní kapitál musí být nejméně ve výši 50 000 Kč,
členství v družstvu vzniká splacením členského vkladu, členství je možno převádět,
práva a povinnosti členů jsou určena stanovami,
členem může být právnická osoba a osoba fyzická od 15 let věku,
funkční období členů všech orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let,
zákaz konkurence platí pro členy představenstva a členy kontrolní komise.
Orgány družstva
Členská schůze
nejvyšší orgán družstva,
schází se nejméně jednou ročně, představenstvo svolá i na žádost kontrolní komise nebo aspoň jedné třetiny členů,
schvaluje účetní závěrku, rozdělení a užití zisku,
volí členy představenstva a kontrolní komise, rozhoduje o výši základního kapitálu,
při hlasování má každý člen jeden hlas (členský vklad je totiž jednotný).
Představenstvo
řídí činnost družstva,
volí ze svých členů předsedu družstva, který řídí jednání představenstva,
představenstvo plní usnesení členské schůze.
Kontrolní komise
ustanovuje se, pokud je to uvedeno ve stanovách družstva,
odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na jiných orgánech družstva,
projednává stížnosti členů a kontroluje činnost družstva,
musí mít nejméně 3 členy a schází se nejméně jednou za 3 měsíce .
8. Živnostenský zákon
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) upravuje vstup do podnikání.Tento zákon prošel za dobu své existence od roku 1991 řadou novelizací. Jedna ze zásadních novel vznikla v roce 2000 a zavedla již některé prvky směřující ke kompatibilitě živnostenského zákona s právní úpravou podmínek pro podnikání v EU. Novela v roce 2003 pak zajistila plnou kompatibilitu.
Definice živnosti
Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Soustavná činnost - v případě nahodilé, nesoustavné činnosti se nejedná o provozování živnosti dle tohoto zákona.
Provozovaná samostatně - je třeba odlišit činnosti, které nejsou provozovány samostatně a mají charakter zaměstnaneckého poměru. V tom případě se nejedná o provozování živnosti, ale o právní vztah vymezený zákoníkem práce.
Vlastním jménem - podnikatel (fyzická i právnická osoba) provozuje živnost pod vlastním jménem dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku.
Na vlastní odpovědnost - z provozování živnosti vznikají podnikateli povinnosti a práva dle příslušných zákonů. Odpovědnost podnikatele je nedílně spjata s podnikatelským rizikem.
Za účelem dosažení zisku - podnikatel podniká proto, aby dosáhl zisk, bez ohledu na to, zda tohoto cíle bude nakonec dosaženo či podnikatel utrží ztrátu. Tím se provozování živnosti zásadně liší od provozování činností nepodnikatelských subjektů neziskového sektoru (rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace, veřejně prospěšné společnosti atd.).
Rozdělení živností
Podle druhu činnosti:
obchodní,
výrobní,
živnosti poskytující služby.
Podle vzniku práva k provozování živnosti:
živnosti ohlašovací – právo provozovat živnost vzniká již dnem ohlášení na živnostenském úřadě,
živnosti koncesované – právo provozovat živnost ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (zjednodušeně řečeno po udělení souhlasu státu).
Živnosti ohlašovací dále dělíme podle nároků na odbornost na:
živnosti řemeslné – předpokladem je vyučení v příslušném oboru, nebo absolvování střední školy a doklad o praxi v oboru (min. 3 roky),
živnosti vázané – předpokladem je získání průkazu způsobilosti pro příslušnou činnost (např. vyhláška č. 50/1978 elektro, nebo přesně určené vzdělání + praxe),
živnosti volné – nutno splňovat pouze všeobecné podmínky.

XI. Financování podniku a pořizování investic
Financování podnikuv tržní ekonomice
Financování má svůj předmět v potřebách, kterými rozumíme majetkovou výstavbu a náklady na provoz podniku a ve zdrojích, které tvoří kapitál. Proto při financování je třeba v podnicích dodržovat tyto zásady:
podnik má mít zřizovací i oběžný kapitál přiměřený, aby ho mohl správně využít k hospodárnému provozu a zajištění rentability podniku,
vlastní a cizí kapitál musí být v určitém vzájemném poměru, který se řídí druhem podniku a jeho podnikatelskou formou,
o financování vlastním a cizím kapitálem rozhoduje rentabilita podniku (1/3 vlastního kapitálu se považuje za minimum),
zřizovací majetek má podnikatel financovat vlastním kapitálem nebo dlouhodobým kapitálem cizím,
Zásady financování podniku
udržování a obnovování majetkových součástí jakož i ostatní náklady na výrobu se mají financovat z běžných výnosů podniku, nové investice se mají financovat novým kapitálem - vlastním nebo dlouhodobým cizím,
krátkodobé úvěry se mají splácet z běžných výnosů, dlouhodobé úvěry ze zisku,
zisk podniku je rozhoduj