Přednášky

časná kapitálová hodnota pro prodávajícího minimální možnou tržní cenou a pro kupujícího maximálně možnou tržní cenou.

 EMBED PowerPoint.Show.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
 EMBED PowerPoint.Show.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
 EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
 EMBED PowerPoint.Show.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
 EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8

 EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
 EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8  EMBED PowerPoint.Slide.8
IV. Produkční faktor kapitál – majetková a kapitálová výstavba podniku
1. Schéma fungování podnikových systémů
2. Majetková výstavba podniku
Členění dlouhodobého majetku
Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)
např. budovy, stavby, stroje, dopravní prostředky atd.,
trvalé porosty s dobou plodnosti nad 3 roky, zvířata základního stáda a tažná zvířata,
cena vyšší než 40.000,- Kč,
doba používání delší než 1 rok,
odepisuje se (kromě půdy a uměleckých předmětů), účetní a daňové odpisy,
podrobněji může být členěn na movitý a nemovitý.
Nemovitost je pozemek, budova nebo stavba pevným základem spojená se zemí. Nemovitost je tedy např. zahradní altánek s plochou 20 m2. Naproti tomu maringotka nebude nemovitost, i když se v ní dá bydlet, protože není pevně spojena se zemí.
Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)
např. licence, software, firemní značka apod.,
cena vyšší než 60.000,- Kč (zákon o účetnictví a navazující účetní předpisy)
doba používání delší než 1 rok,
odepisuje se (účetní odpisy).
Finanční majetek (FM)
patří sem např. dlouhodobé cenné papíry (akcie, obligace, atd.),
minimální cena není stanovena,
neodepisuje se,
doba používání delší než 1 rok.
Zařazení do DHM
Splňuje-li majetek podmínku používání v podniku déle než jeden rok, ale cena majetku je nižší než 40.000,- Kč může jej podnik zařadit do drobného hmotného majetku a zvolí si, zda jej bude odepisovat, nebo zda jej dá jednorázově do nákladů. Většina podniků dává tento majetek hned do nákladů.
Rozhodnutí, že majetek zařadíme do dlouhodobého majetku, má pro firmu zásadní význam, protože významně ovlivňuje výši daní - právní úprava zakotvena v zákoně o dani z příjmu.
Způsoby pořízení DHM
nákup nového nebo již použitého DHM, nákup od dodavatele (dodavatelské pořízení investic);
vlastní výroba - stavební firma si postaví novou výrobní halu, strojírenský podnik si vyrobí nový stroj;
darování - stát může darovat firmě ekologické zařízení, pokud chce podpořit ochranu životního prostředí, firma sponzoruje (daruje) škole na podporu vzdělávání počítač atd.;
převod z osobního majetku podnikatele - např. podnikatel, kterému byla navrácena továrna v restituci vloží tento majetek do podnikání;
vklad majetku společníky - dvě akciové společnosti se dohodnou na společné distribuci zboží a za tím účelem zřídí dceřinou společnost, do které vloží budovu se sklady expedice a dopravní prostředky;
novým zjištěním - jde o majetek, který v účetnictví nebyl dosud zachycen. Jako příklad může sloužit nehmotný dlouhodobý majetek, který u nás začal být oceňován a evidován teprve v posledních letech;
finanční leasing - dle údajů Asociace leasingových společností se touto formou financovaly v ČR v roce 2000 nákupy dlouhodobého majetku v objemu 92,5 mld. Kč, z toho 4,5 mld. Kč byl leasing nemovitostí.

Odepisování DHM
Odpisy účetní - upraveny zákonem o účetnictví, postupy účtování pro podvojné účetnictví a zásadami vedení jednoduchého účetnictví. Tyto odpisy mají vyjadřovat co nejobjektivněji skutečnou míru opotřebení toho kterého dlouhodobého majetku ve firmě. S jejich pomocí dosáhneme dobrého přehledu o skutečné výši majetku firmy. Konkrétní metoda jejich výpočtu je závislá na potřebách firmy a firma si ji sama zvolí.
Odpisy daňové - jak již napovídá název, tyto odpisy slouží jako daňový náklad a ovlivňují výši daní z příjmu podnikatele. Metody výpočtu těchto odpisů jsou závazně stanoveny státem a zakotveny v zákonu o dani z přijmu.
Pokud se vrátíme zpět ke členění dlouhodobého majetku firmy, je zřejmé, že:
u dlouhodobého hmotného majetku firmy jsou vedeny jak daňové odpisy, tak účetní odpisy. Daňové odpisy vede firma pro potřeby výpočtu daně z přijmu, účetní odpisy se mohou (ale nemusí) od daňových odpisů lišit.
u dlouhodobého nehmotného majetku je s platností od 1.1.2001 jiná situace - novela zákona o dani z příjmu už pro nově pořízený dlouhodobý nehmotný majetek nestanoví povinnost výpočtu daňových odpisů a účetní jednotky zde postupují výhradně dle zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Nehmotný majetek mají poplatníci účtující v soustavě podvojného účetnictví odepisovat podle skutečné doby předpokládaného využívání.
Na konci účetního období musí firma u dlouhodobého hmotného majetku dopočítat rozdíl vypočtených účetních odpisů a odpisů daňových a do daňového přiznání uvést pouze výši povolených daňových odpisů.
Členění oběžného majetku
ZÁSOBY (věcná forma):
materiál
základní suroviny - stavební hmoty, kov, dřevo, kůže, apod.,
pomocné materiály - barvy, mořidla, maziva, ...,
obaly - plechovky, kartóny, plasty ...,
pohonné hmoty,
drobné nářadí - šroubováky, klíče, vrtáky, přípravky atd. pokud nesplní podmínky, aby byly zařazeny do dlouhodobého majetku,
kancelářské potřeby, čistící prostředky apod.;
nedokončená výroba (nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, neupečený rohlík atd.);
polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se popř. i prodat - odlitek, deska dřeva atd.);
hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji;
zboží - v účetnictví má tento pojem přesně definovaný význam. Zboží je vše co je nakoupené (už hotové) za účelem dalšího prodeje;
zvířata - jsou specifickým druhem zásob typickým pro zemědělskou výrobu.
FINANČNÍ MAJETEK oběžný (peněžní forma)
peníze v hotovosti v pokladně,
peníze na účtech peněžních ústavů,
ceniny - kolky, stravenky, poukázky apod.,
krátkodobé cenné papíry - směnky, depozitní certifikáty apod.,
POHLEDÁVKY - peníze, které firmě dluží odběratelé, společníci, zaměstnanci, dlužníci, stát apod.
V účetnictví se využívá i jiné členění zásob:
zásoby nakoupené,
zásoby vytvořené vlastní činností.
Platí obecné pravidlo, že do zásob patří vše, co firma nezařadí do dlouhodobého majetku.
FORMAT
Velikost majetku ve vztahu k činnosti a velikosti podniku
Velikost majetku podniku je ovlivněna:
předmětem činnosti;
rozsahem podnikových výkonů, tj. objemem produkce a služeb; růst výkonů znamená růst potřeby majetku při jeho stejné struktuře a stejném využití; závislost platí i obráceně – majetek dané velikosti je schopen poskytovat určitý objem produkce a služeb – nebo-li podnik má majetkem určenu výrobní kapacitu, je-li kapacita plně využita, pak pro další zvyšování výroby je třeba zajistit další majetek;
stupněm využití majetku – lepší využití majetku snižuje potřebu majetku na jednotku výkonu a naopak horší využití tuto potřebu zvyšuje;
cenou majetku.
Oceňování majetku
V České republice se pro ocenění hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku mohou použít tyto ceny:
Cena pořizovací – tj. cena pořízení (cena nákupu) + náklady spojené s pořízením (doprava, instalace apod.). Od 1.1.2001 se používá jen cena pořizovací, do tohoto data byla použitelná i cena pořízení.
Vlastní náklady pořízení – v případě vlastní výroby DHM.
Reprodukční pořizovací cena – tj. cena, za niž by se majetek pořídil jako nový v okamžiku oceňování. Doporučuje se v podmínkách inflace, která způsobuje růst cen majetku nově pořizovaného - reprodukční cena dosud používaného majetku bude vyšší než jeho původní cena a tím se umožní tvorba vyšších odpisů – vlastních zdrojů reprodukce. Je stanovena úředním odhadcem.
3. Kapitálová výstavba podniku
Členění kapitálu jako zdroje financování majetku podniku
Kapitálovou (finanční) strukturou podniku se rozumí struktura zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl. Rozlišují se vlastní zdroje, to je kapitál, který patří podnikateli nebo skupině podnikatelů vložený do podniku, hovoříme o vlastním kapitálu. Cizí zdroje představují kapitál věřitelů např. bank, ale i jiných investorů vložený do podniku, pak se jedná o cizí kapitál.
Členění vlastního kapitálu
Základní kapitál - tvoří peněžní a nepeněžní vklady společníků do podniku. Základní kapitál vytváří povinně komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo a jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku. V akciové společnosti vzniká základní kapitál vydáním akcií o určité jmenovité hodnotě.
Kapitálové fondy - mají především význam u akciové společnosti, kde jejich podstatnou část tvoří emisní ážio, tj. kladný rozdíl mezi skutečně dosaženou prodejní (tržní) cenou akcií a jejich cenou nominální při emisi akcií.
Fondy ze zisku se vytvářejí přímo ze zákona (v s.r.o., a.s. zákonný rezervní fond, v družstvech nedělitelný fond), nebo je jejich tvorba předepsána stanovami podniku. Slouží ke krytí ztrát, jsou pojistkou proti různým rizikům v podnikání a pomáhají překonat nepříznivý průběh hospodaření podniku.
Nerozdělený zisk je část zisku po odvodu daní, která slouží k dalšímu podnikání, představuje zisk z minulých let. Tento zisk však nemá podobu hotových peněz v pokladně ani peněz na účtech u banky, které by mohly být využity k platbám. Proto vysoké částky nerozděleného zisku nemusí být zárukou dostatečné výše volných peněžních prostředků k úhradě závazků.
Členění cizího kapitálu
Krátkodobý cizí kapitál (dluhy) zahrnuje závazky podniku vůči dodavatelům (často spojované s obchodním úvěrem), zaměstnancům, státnímu rozpočtu a jiným institucím např. sociálnímu zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, ke společníkům příp. akcionářům, k odběratelům v případě předem přijatých krátkodobých záloh. Dále sem patří krátkodobé bankovní úvěry, které jsou poskytovány podniku s přihlédnutím k důvěryhodnosti a finanční situaci.
Dlouhodobý cizí kapitál tvoří dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé závazky (leasingové dluhy, emitované dluhopisy, dlužní úpisy) a rezervy. Rezervy jako zdroj financování jsou určeny na krytí nepředvídaných výdajů, např. v souvislosti se ztrátami vyplývajícími z kursových ztrát, nedobytných pohledávek a rovněž na krytí přesně vymezených budoucích výdajů, např. rezervy na opravu hmotného majetku. Rezervy mohou představovat zadrženou část dosud nevykázaného zisku, neboť zákonné rezervy jsou vytvářené na vrub nákladů.
Použití cizího kapitálu
Cizí kapitál není poskytován zadarmo. Nákladem za použití cizího kapitálu je úrok a výdaje spojené s jeho získáním (bankovní aj. poplatky, provize). Úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok je součástí nákladů. Použití cizího kapitálu je obvykle levnější než kapitál vlastní.
Pro použití cizího kapitálu existuje řada důvodů:
podnikatel nemá dostatečný vlastní kapitál potřebný pro založení podniku,
podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem např. na nákup strojů, surovin apod.
použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku
Proti většímu použití cizího kapitálu lze uvést tyto důvody:
cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu, při velkém podílu dluhu roste nebezpečí bankrotu,
každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, neboť potenciální věřitelé se obávají o svůj kapitál v případě likvidace podniku,
vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům.
Hodnocení struktury kapitálu
Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na řadě okolností, např. na odvětví, ve kterém podnik působí - u výrobních podniků převládá zpravidla vlastní kapitál, u obchodních podniků se poměr blíží 50 : 50, u peněžních podniků zaujímá vyšší podíl cizí kapitál na struktuře majetku, podniky s vyšším podílem dlouhodobého majetku mají i vyšší podíl vlastního kapitálu.
Při hodnocení celkové velikosti podnikového kapitálu se uvádí, že podnik by měl mít pouze tolik kapitálu, kolik je schopen hospodárně, efektivně využít. Má-li kapitálu více, je jeho využití nehospodárné, říkáme, že podnik je překapitalizován. Má-li podnik naopak kapitálu méně, způsobuje to poruchy v chodu podniku, podnik je podkapitalizován.
Jaký poměr mezi vlastním a cizím kapitálem je v podniku dosažen, to závisí na následujících faktorech:
na předmětu činnosti - tj. na odvětví z národohospodářského hlediska,
na struktuře majetku - vyšší podíl investičního majetku vede k vyššímu podílu dlouhodobého kapitálu, který je vhodné financovat z cizích zdrojů,
na dostupnosti úvěru pro podniky - především jde o úrokovou míru; Čím nižší je úroková míra, tím dostupnější je cizí kapitál a tím vyšší podíl může zaujímat,
na výnosnosti podniku - podnik s vyšší výnosností může používat více cizího kapitálu, tvoří absolutně větší objem zisku a to je lepší zárukou pro splácení úroků i splátek úvěrů
na stabilitě tržeb a zisku - vyšší stabilita a tvorba zisku umožňuje plynulé a přesné splácení úvěru, proto je pro stabilní podnik úvěr snadněji získatelný,
na subjektivním postoji vedení podniku k dluhu a riziku.
Průměrné roční úrokové sazby z úvěrů v procentech – banky celkem, ČR
Kapitál a jeho struktura v zemědělství – v podnicích právnických osob

VIII. Právní formy podnikání
1. Subjekty národního hospodářství
Ziskový a neziskový sektor
Ziskový a neziskový sektor se liší charakterem spotřebovávaných statků a služeb. V neziskovém sektoru jsou typické statky, u kterých nemůžeme jednotlivce vyloučit ze spotřeby (policie chrání všechny občany, vzdělání získávají všechny děti, pouliční světlo svítí všem, lékař zachrání život každému, kdo to potřebuje). Hovoříme o veřejných statcích, které získají příslušníci určité společnosti bez přímé protihodnoty (neplatí za ně, nebo platí cenu netržní).
Další odlišností jsou principy rozdělování. V ziskovém sektoru rozdělujeme výsledný produkt podle množství, kvality a tržní úspěšnosti práce. V neziskovém sektoru rozdělujeme podle potřeb. Nedůsledné odlišování těchto principů vede např. k mylné představě, že státní podnik (účastník ziskového sektoru) si může dovolit aplikovat principy rozdělování neziskového sektoru (vedení firmy si vyplatí vysoké odměny, i když je firma v hluboké ztrátě).
Neziskový sektor je velmi pestrý a pokrývá řadu lidských potřeb:
rozvoj duchovních hodnot,
ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot,
ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic,
rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu,
výkon státní správy,
obrana státu atd.
2. Základní právní normy potřebné k podnikání
Veškerá podnikatelská činnost je právně ošetřena. Několik desítek základních právních norem vytváří obecné právní prostředí pro podnikání v České republice. Říkají nám, kdo může podnikat, jakou formou, na základě čeho, příp. jak ukončit podnikatelskou činnost.
Nejvýznamnější jsou:
Obchodní zákoník
Občanský zákoník
Zákoník práce
Zákon o konkurzu
Zákon o živnostenském podnikání
Celn