prednasky

b. se navzájem volně kombinují
podmínka této platnosti: jednotlivé geny musí ležet na různých chromozomových párech
počet možných kombinací = 2n (u člověka 223 např.)
nejvíce vyjímek
př. P:AABB x aabbgen. š.p.: 1:2:1:2:4:2:1:2:1
AB abgen, š.p.: 9:3:3:1 -> podmínka v obou genech úplná dominance + volná kombinovatelnost vloh
F1: AaBbAA,Ab, aB, ab
úhlopříčka homozyhot -> šlechtitelské novinky – nová kombinace genů, která nebyla ani u rodičů, ani u prarodičů-> množí-li se se stejným genotypem, už dále naštěpí(např. Aabb, aaBB
machova oblíbená otázka:
0,5 A – B 0,5 -> AB 0,25 ; b 0,5 -> Ab 0,25
0,5 a – B 0,5 -> aB 0,25 ; b 0,5 -> ab 0,25
např. pigmentace srsti a vlnatosti skotu
dihybridní křížení dvou křížení monohybridních (lze samostatně sledovat)
v F2 3:1 = 12:4(2x) : ľ : ĽA-aa; B- bb
3/4 A-ľ B- = 9/16 A-B-
ľ A- Ľ bb = 3/16 A-bb
Ľ aaľ B- = 3!16 aaB-
Ľ aaĽ bb = 1/16 aabb
náhodný jev podmíněná nezávislý = nezávislý náhodný jev
zpětné křížení:
dihybrid: F1xPAaBb x AABB ; AaBb x aabb -> 2 formy zpětného křížení
P: AABB x AaBb
AB AaBb
B: AA x Aa ; BB x Bb -> AABB x AABb ; AaBB x AaBb
genotypový a fenotypový E. p.
P: BBSS x bbssP:BBss x bbss
Trihybrid
P: ssBBpp x SSbbPP
g: sBpSbP
F+: SsBbPp
dihybrid:
fenotyp šp. p : 1) A>a 9:3 ; B>b 3:1
neúplná dominance – jeden glu: A>a ; B>b f. š. : dle kombinačního čtverce
neúplná dominance – oba geny: A>a ; B>b – g. š. p. a f. š. p. – dle komb. čtverce
recesivní eppstáze
aa>Bb : obec v zol.
cc> Aa kouk. případC- tvorba pigmentu, c-pigment se netvoří -> musí být cc, aby se netvořil
A- divoké zbarvení A>a, a – černé zb. cc>Aa
P: Ccaa x ccAA
g: Ca cA
F1: CcAaCA, Ca, cA, ca
9 C-A-, 3 C- aa, 4 cc--
F2
CA
Ca
cA
ca
CA
CCAA
CCAa
CcAA
CcAa
Ca
CCAa
Ccaa
CcAa
Ccaa
cA
CcAA
CcAa
ccAA
ccAa
ca
CcAa
Ccaa
ccAa
ccaa
Inhibice
- F – žluté zámotky, f – bílé zámotkyI – inhibice = blokace účinku genu F,f, i – není samost. fenotyp. projev
P: Ffii x ffII 9 F-I-, 3 ffI-, 1ffii; 3-> 3F-ii
F2
FI
Fi
fI
fi
FI
FFII
FFIi
FfII
FfIi
Fi
FFIi
Ffii
FfIi
Ffii
fI
FfII
FfIi
ffII
ffIi
fi
FfIi
Ffii
ffIi
ffii
Komplementární faktory
dvojitá recesivní episfáze
aa>B,b ; bb> A,a
př. dědičné podmíněná hluchota
slyšící člověk D-E-
P: DDEE(sylš.) x ddee(neslyš)
g: DE x de
F1: DdEe slyší
g: DE, De, dE, de
F2: D-E- ; D-ee, ddE-, ddee
F2
DE
De
dE
De
DE
DDEE
DDEe
DdEE
DDEe
De
DDEe
Ddee
DdEe
Ddee
dE
DdEE
DdEe
ddEE
DdEe
de
DdEe
Ddee
ddEe
Ddee
- zdraví rodiče mají neslyšící děti: DdRr x DdEe
- neslyšící rodiče mají zdravé děti: Ddee x ddEE
Kompenzace
viz. sešit cv., hlavní fytotechnika
Duplicitní faktory
první část názvu pro další 3 tpy interakcí
mají společné?
stejnoměrné působení dominantních alel růzých genů
recesivní alely těchto genů jsou zpravidla funkčně neutrální
specifické označování jednotl. genů (jejich alel)
označení různých genů stejnými příznaky, rozlišení alel jednotlivých genů
Duplicitní faktory nekumulativní s dominancí
dědičnost opeření běháků u někt. plemen kura domácího
opeření, když mají dom. alelu ALESPOŇ v 1 genu
bez opeření je jend a1a1a2a2
f.š.p. 15:1
p: A1A1A2A2 x a1s1a2a2
g: A1A2 x a12
F1: A1a2A2a2
F2: 15:1
F2
A1A2
A1a2
a1A2
a1a2
A1A2
A1A1A2A2
A1A1A2a2
A1a1A2A2
A1a1A2a2
A1a2
A1A1A2a2
A1A1a2a2
A1a1A2a2
A1a1a2a2
a1A2
A1a1A2A2
A1a1A2a2
a1a1A2A2
a1a1A2a2
a1a2
A1a1A2a2
A1a1a2a2
a1a1A2a2
a1a1a2a2
A1A1A2a2-> dom. homo. v genu A1, v A2 hetero., a1a1a2a2 -> heter. recesivní v obou genech, A1a1A2a2 -> hete. v obou genech
VAZBA VLOH
opak volné kombinovatenosti při které jsou (sledované) geny lokalizovány na různých chromoz. Párech
volná komb
AaBb:
A
B
*
*
*
*
a
b
3. Mendlovo pravidlo….2n
lokalizace genů (těch, které jsou ve vazbě) na jednom chromozomu. Páru.
Př. D.m. přes 400 kvalitativních znaků, pouze 4 chromozomy v kauloid? Sadě.
Vazbová fáze CIS (=coupling)
Zlomkový zápis: AB/ab
A
B
*
*
*
*
a
b
Vazbová fáze TRANS (=repusion)
Zlomkový zápis: Ab/aB
A
b
*
*
*
*
a
B
Pozn.: čitatel i jmenovatel jsou úplně rovnocenní!
Příčina vazby vloh (úplné)
úplná vazba: sledované geny jsou lokalizovány na 1 chromozomu. Páru buď nevazbové fázi cis nebo trans.
Při gametogenezi nedochází ke crossing overu (překřížení chromozomů)
Nedochází k rekombinaci
Nedojde k výměně homologiích úseků nesesterských chromozomů
Cis Aa Bb: AB/ab -> pouze gamety AB; ab (ne Ab; aB)
Trans Aa Bb: Ab/aB -> pouze gamety Ab; aB (ne AB; ab)
Tzn. Vznikají pouze rodičovské kombinace sledovaných genů (u F1 generací)
CIS
TRANS
P:
AB/AB x ab/ab
Ab/Ab x aB/aB
g:
AB ab
Ab aB
F1:
AB/ab
Ab/aB
g:
AB,ab
Ab,aB
Důkaz: fšp a gšp v F2 nebo testovacím křížením.
Úplná vazba – v.f.CIS
Leptotene
>
zygotene
>
pachytene
>
1. anafáze
>
2. anafáze
>
2. telo
vznikají pouze 2.typu pohl.b. AB, ab
Úplná vazba u dihybrida AaBb ve vazbových fázích CIS a TRANS
CIS
TRANS
P:
AB/AB x ab/ab
Ab/Ab x aB/aB
g:
AB;ab
Ab;aB
F1:
AB/ab
Ab/aB
g:
AB;ab
Ab;aB
F2:
K předchozímu CIS
g
AB
ab
gšp 1:2:1
AB
AA/BB
AB/ab
fšp při Ú.D. u obo genů
Ab
AB/ab
Ab/ab
Test. Kříž.
AB/ab x ab/ab
g:
AB,ab ; ab
Gšp 1:1
B1:
AB/ab ab/ab
Fšp 1:1
K předchozímu TRANS
g
Ab
aB
Gšp 1:2:1
Ab
Ab/Ab
Ab/aB
Fšp 3:1
aB
Ab/aB
Ab/ab
Test. Kříž.
Ab/aB x ab/ab
g:
Ab,aB ; ab
Gšp 1:1
B1:
Ab/ab Ab/ab
Fšp 1:1
Neúplná vazba
v pachytene (při meióze) dochází ke crossing overu, k výměně homolog. Úseků nesesterských chromatid, vznikají nekombinované gamety.
CISAa Bb:AB/ab->gam:AB, Ab, aB, ab
TRANSAa Bb:Ab/aB->gam:AB, Ab, aB, ab
P:AB/AB x ab/abAb/Ab x aB/aB
g:AB x abAb x aB
F1:AB x abAb x aB
g:AB, Ab, aB, abAB, Ab, aB, ab
- vždy převládají rodičovské gamety!
čím jsou geny blíže u sebe, tím je větší pravděpodobnost crossing overu – víceméně náhodná lokalizace (u centromer méně)
Důkaz neúpl. Vazby…..stejný jako vazby úplné
Morganovo číslo (p): 1 centimorgan (CM) – měřítko síly vazby; v % podíl jedinců test. Křížení narozených z nekombinovaných gamet
p je vazba, čím blíže je p nule, tím je vazba silnější! - p=rekombinanti/všichni
Batesonovo číslo (c): …kolikrát častěji dihybrid AaBb produkuje rodičovské gamety oproti gametám crossing overovým (je-li ve vazbě)
Čím je c větší, tím je menší p a vazba silnější – c=pův.rodič/rekombinanti
Dupl. faktory kumulativní s dominancí
zbarvení štětin někt. druhů prasat
S1 – S2- červené štětiny
S1- S2S2, s1s1S2- ->žluté štětiny
s1s1s2s2 – bílé štětiny
P: S1S1s2s2 x s1s1S2S2
F1: S1s1Ss2
F2: 9:6:1
Test Křížení
F1:P: S1s1S2s2 x s1s1s2s2
Dupl. F- kumulativní bez dominance
účinek jednost. dominančních (aktivních) alel se sčítá bez ohledu na příslušnost u jednotlivým genům
př. dědičnost délky uší u králíků, d. je charakterizována 3 geny
P:l1l1l2l2l3l3 x L1L1L2L2L3L3
10 cm 22cm
g: l1l2l3 L1L2L3
F1 : L1l1L2l2L3l3 16 cm
g: 64 typů gamet -> rozvětvovací metoda
F2: 1 : 6 : 15 : 20 : 15 : 6 : 1 -> 64(buď čtverec nebo lze odvodit z pascal. ∆)
22 20 18 16 14 12 10 (Gaussova křivka)
-> přechod mezi kvalitativními a kvantitativními znaky
Interakce bezezměny štěpného poměru = kryptomerie
dědičnost tvaru hřebenu u kura domácího
R-pp – h. růžicovitý; rrP- : h. hráškovitý; R-P- : h.ořechovitý; rrpP listovitý
P:RRppx rrPP
g:Rp x rP
F1: RrPp
g: RP, Rp,rP, rp
F2: 9 (o) : 3(r) : 3(h) : 1(l)
RP
Rp
rP
Rp
RP
RRPP
RRPp
RrPP
RRPp
Rp
RRPp
RRpp
RrPp
RRpp
rP
RrPP
RrPp
rrPP
RrPp
rp
RrPp
Rrpp
rrPp
Rrpp
Geny modifikátorů = dědičná modifikabilita
tyto gey mohou mít vl. fenotyp. projev, např. gen zodpovídající za pH buˇm. šťávy -> na tomto genu závisí barva květu
bez vl. fenotyp. poměru
intensifikátory – zvyšují stupeň projevu zákl. genu (různá intenzita barev květů)
reduktory – potlačují stupeň projevu zákl. genu
supresory – potlačují projevy mutačních alel -> významná úloha v genu
spolupráce genů velkého účinku se souborem genů pro kvantitativní vlastnosti(výnos, užitkovost) -> např. alela pro růžicovitý hřeben u kura domácího(R-pp) – snižuje oplozenost násadových vajec. Vloha I pro inhibičná bílé zbarvení (u K.d) příznivě ovlivňuje snůšku
Zkrácený průběh meiózy u neúplné vazby
Neúplná vazba u dihybrida AaBb ve vazbové fázi Cis
P: AB/AB x ab/ab
g: AB ab
F1: AB/ab
test. křížení: AB/ab x ab/ab
g: AB, Ab, ab, ab -> nutní zachovat pořadí
B1: AB/ab Ab/ab aB/ab ab/abP = morganovo číslo
a1 40a2 10a3 10a4 40P= a2+a3/n x 100 = 10+10/100 x 100 = 20%(cM)
F1xF1: AB/ab = AB/ab
g: AB(4), Ab(1), aB(1), ab(4)c= 100-p/ú = 100-20/20 = 4p=100/c+1
g F1
AB 4
Ab 1
aB 1
Ab 4
AB 4
AB/AB 16
Ab/AB 4
aB/AB 4
Ab/AB 16
Ab 1
AB/Ab 4
AB/Ab 1
aB/Ab 1
Ab/Ab 4
aB 1
AB/aB 4
Ab/aB 1
aB/aB 1
Ab/aB 4
Ab 4
AB/ab 16
Ab/ab 4
AB/ab 4
Ab/ab 16
FŠP
A-B- 66 0,66- max. hodnota morgan. čísla se blíží 50
A- bb 9 0,09
aaB- 9 0,09
aabb 16 0,16
Protrans:
P= a1+a4/n x 100 = 10 + 10/100 = 20%
c = 100-p/p = 100-20/20 = 4
p = 100/c +1
AB – cis, Ac Bc – frans
Vlivy působící na četnost c.o.
genetická determinace:
geny blokující c.o. – kukuřice
některé typy chromozomálních aberací -> snižování frekvence c. o.
frekvence c. o. ovlivněna stavem celého organismu:
pohlaví u drophil – c. o. u ženského pohlaví
bourec morušový – c. o. pouze u mužského pohlaví
krátce po dosažení pohl. dospělosti
Morganova pravidla
geny jsou na chromozomech uspořádány lineálně
týká se počtu vazbových skupin – gen na různých chrom. párech se volně kombinují
Význam vazby vloh a crossing-overu
příznivě působící geny jsou kombinovány v relativně stálé sestavě
nepříznivě působící geny(však) může být vyloučen
c. o. v každé populaci zvyšuje rekombinancí proměnlivost nad úroveň volné kombinovatelnosti
c. o. pomáhá udržovat relativně stálý, zároveň však proměnlyvý genotyp konkrétně populace