Okruhy otázek - zpracované (nedokončené).

ědách, které bezprostředně reagují na potřeby praxe zvyšování výnosů plodin, užitkovost, skladování, konzervace, zpracování.
V čem se liší americký a evropský přístup vlád k venkovu a zemědělství?
Jak se nazýval první americký a evropský přístup vlád k venkovu a zemědělství?
K čemu sloužily hospodářské celky a jaký byl jejich význam? Organizované péče o zemědělství a zemědělce. Význam vzrostl po roce 1848 – růst počtu, rozrůstání činnosti sledující hospodářské, sociální a kulturní povznesení rolnictva. Sloužily k šíření zemědělského pokroku v nejširších vrstvách rolnictva – výrobní a ekonomické otázky, odbyt a trh. Cílem měla být ekonomická obrana.
Jaké sociální vrstvy se v hospodářských spolcích sdružovaly? Spolky vznikaly z iniciativy velkostatkářů a majetných sedláků. Největší část členů spolků pocházela z rolnických vrstev, od velkých sedláků až po malorolníky a domkáře.
Kdy začíná druhá agrární krize 19st. a čím je způsobena? 1873 – Na světovém obilním trhu se začíná prosazovat levnější severoamerické výrobky, které se do Evropy dostávají relativně levnou lodní a železniční dopravou a vytlačují z trhu výrobky evropské. Evropská krize z nadvýroby naopak působila na pokles cen, sociální poměry na vesnici se zhoršovaly a nezřídka vedly k migraci včetně vystěhování do zahraničí, velmi často do USA.
Které hospodářské subjekty byly nejvíce agrární krizí zasaženy? Drobní rolníci, protože neměli finanční zdroje ani rezervy. Veškeré rolnictvo se zadlužovalo.
Jak vypadala vlastnická struktura v zemědělství na přelomu 19. a 20. st.? Roste vlastnická a sociální nerovnost. 37,5 % půdy v rukách velkostatkářů (pobělohorská šlechta), 5,65 % malá hospodářství do dvou hektarů (68,4% všech hospodářství)
Které byly hlavní skupiny nevlastníků půdy? Zemědělští dělníci – zaměstnáni za mzdu na velkostatcích, nejnižší sociální status. Čeleď – bydlela v hospodářstvích společně se selskou rodinou, pevně stanovena práva a povinnosti, 1-2x ročně šaty a boty, peněžní odměna výjimečná, žádána naprostá poslušnost vůči hospodáři. Deputátníci – bydleli v deputátních bytech, část mzdy v penězích, část v naturáliích. Nejvyšší sociální status.
Které byly hlavní skupiny vlastníků půdy? Malí rolníci 2 – 5 ha, vyráběli především pro vlastní potřebu, část produkce zpeněžovali, námezdní pracovní síly nepoužívali, sousedé si vypomáhali, zájmem bylo získat více půdy a zlepšit své ekonomické postavení. Střední rolníci 5-10 ha, někdy 10-20 ha půdy, zaměstnávali trvale cizí pracovní síly (sezónní pracovníky, čeleď), vysoký sociální status, funkce starostů, považovány za hlavní nositele myšlenek selství. Velcí rolníci – 20-50 ha půdy, zabývali se zpravidla jen řízením hospodářství, práce na poli a ve chlévech prováděla čeleď, deputátníci a sezónní pracovníci. Statkáři a velkostatkáři – nad 50 ha, majitelé žili z výnosů velkostatků, zemědělské práce řídili správci a šafáři.
Které ekonomické a sociální otázky byly nejaktuálnější v začátku budování nové Československé republiky?
Proč se přistoupilo k pozemkové reformě? Pozemková reforma byla obsažena v programu domácích politiků i zahraniční vlády. Ve washingtonské deklaraci bylo uvedeno, že velkostatky budou věnovány domácí kolonizaci,. Proto byl 9.listopadu 1918 vydán zákon o obstavení velkostatků, jehož účelem bylo zabránit jakýmkoli machinacím s majetkem před tím, než bude dán k dispozici státu.
Kteří vlastníci měli největší pozemkové držby v ČSR. Schwarzenbergové, Černínové z Chudenic (obecně šlechtické rody).
Které politické strany nejvíce prosazovaly pozemkovou reformu a proč? Pozemková reforma byla přitažlivým politickým programem. Agrární strana – návrh aby velkostatky byly děleny na samostatná hospodářství a ta byla dávána těm, kteří trpí nedostatkem půdy, tím získala podporu rolnictva. Socialistické strany – navrhovaly, aby byla půda prohlášena za národní majetek a byla převedena do vlastnictví státu nebo družstev se socialistickou základnou.
Jakou hranici výměry zemědělské a veškeré půdy stanovoval záborový zákon? Duben 1919, zmocňoval stát k zabrání půdy od 150 ha zemědělské půdy a od 250 ha veškeré půdy.
Kdy byl přijat přídělový zákon a koho upřednostňoval? Leden 1920, stanovoval zásady, dle kterých měla být půda přidělována, přednost měli legionáři, zemědělští dělníci, tzv. poškozenci pozemkové reformy a drobní rolníci.
Jak dopadla bilance pozemkové reformy? Ze zabrané půdy bylo vráceno původním vlastníkům 49,4% nerozdělena zůstala 4,4% veškeré a 0,9% zemědělské půdy. Bilance pozemkové reformy dopadla jinak, než původní zákony předpokládaly. Výjimky byly zdůvodňovány zájmy národohospodářskými, udržování historických památek. Mnohé výjimky byly i podvody.
Jak bylo zřízeno zemědělství v ČSR? Význam zemědělství byl v nové republice značný, neboť se stalo důležitou součástí NH. Zemědělská správa se dělila na státní správu a samosprávu. Ministerstvo zemědělství vykonávalo v nejvyšší instanci státní a zemědělskou správu za součinnosti nižších úřadů. Po celou dobu I. republiky bylo ministerstvo v rukách agrární strany. Téměř všichni ministři zemědělství byli jejími významnými politiky.
Které sociální otázky se nepodařilo vyřešit v období I. republiky? Požadavky vlastníků půdy s malými výměrami: sociální zabezpečení, zlepšení sociální péče, vyšší mzdy, příplatky za těžké práce nebo delší dobu služby, příděl půdy, bezúročné půjčky.
Vysvětlete termín urbanizace. Přestavba sídlištní struktury na sídliště městského typu.
Co jsou to venkovská sídla?
Jak byste charakterizovali venkovské osídlení?
Co je to vesnice? Zastavěné území s typickou rurální strukturou.
Jak byste charakterizovali venkovský prostor? Zastavěný prostor a kulturní krajina v okolí vesnice.
Jaké jsou hlavní znaky industrializace zemědělství?
Jaké jsou kladné důsledky industrializace?
Jaké jsou záporné důsledky industrializace?
Kdy se u nás objevují začátky družstevnictví? 90 léta 19.st.
Jaké byly typy prvních družstev? Úvěrní družstva – kampeličky.
Co to byly kampeličky? Úvěrová družstva, která pomáhala řešit nedostatek finančních prostředků, stoupající zadluženost a rostoucí těžkosti při opatřování úvěrů.
Jak se lišily kampeličky od záložen? Kampelička – družstva s ručením neomezeným, záložny – družstva s ručením omezeným.
Vyjmenujte některé další typy družstev. Nákupní a prodejní, zpracovatelská, ústřední skladištní.
Vyjmenujte pět hlavních typů družstev v ČSR po r. 1918. Úvěrní, nákupní a prodejní, zpracovatelsko výrobní, pomocná, pro opatřování životních potřeb.
Jaké byly hlavní zásady hospodaření předválečných družstev? Členové zřizující družstvo musí stanovit firmu družstva, unést se na stanovách,družstvo a stanovy zapsat do rejstříku společenstev.
Jak se lišilo ručení omezené od ručení neomezeného?
Které byly hlavní orgány spravující družstva? Nejvyšším orgánem byla valná hromada, tj. shromáždění všech členů družstva, které rozhodovalo nejdůležitějších záležitostech družstva. Představenstvo – řízení družstva. Dozorčí rada – kontrolovala činnost představenstva.
Jaké byly vlastní zdroje peněz k provozu družstva? Závodní podíl – peněžní vklad se kterým člen vstupoval do družstva. Zápisné – poplatek, který byl každy přijatý člen povinen zaplatit na jeden upsaný podíl. Rezervní fondy – nedělitelné finanční prostředky družstva, plynoucí především z čistého zisku družstva.
Kdo mohl provádět revizi družstev?
Podle jakých zásad se dělil zisk?
Jakým způsobem hospodařila družstva během II. svět. války? Během války byla zakázána jakákoliv shromáždění, schůze a valné hromady, takže účast členů na rozhodování byla prakticky znemožněna.
Které hlavní změny nastaly na venkově po osvobození v roce 1945? Odsun 3 mil. Němců z českého pohraničí.
Proč byli odsunuti Němci z pohraničí?
Jakým způsobem bylo pohraničí doosidlováno? Doosídlování mělo dost dramatický průběh. Přicházeli čeští a slovenští občané. Maximální příděl půdy byl 13 ha, což průměrnou rodinu mohlo uživit. Zájem o vlastnictví půdy byl značný, neboť válečný nedostatek potravin měli všichni v živé paměti. Ministerstvo zemědělství využívalo této situace k posilování pozice komunistické strany a urychleně vydávalo vlastnické dekrety na přidělenou půdu. Touto cestou chtěli komunisté získat co největší vliv na vesnici, který bylo možno zúročit ve volbách.
Ve kterém roce bylo rozhodnuto o sjednocení družstevnictví? 24. července 1945
Kolik družstevních svazů bylo vytvořeno? 9 samostatných družstevních svazů.
Kdo družstevní svazy řídil? Ústřední rada družstev.
V čem spočívala diktatura proletariátu? Po únoru 1948 začaly rozsáhlé čistky. S okamžitou platností byla propuštěna většina ředitelů a vedoucích úředníků Svazu zemědělských družstev a družstevních centrál. Bylo provedeno sjednocení zemědělství. Dochází k reorganizaci distribuční sítě zemědělských produktů. Byly zřízeny dvě velkodistribuční ústředny, kterým byl svěřen nejen výhradní a monopolní výkup zemědělských výrobků, ale i produktů k jejich zpracování. Po únoru 1948 tedy nastala doba pro budování tzv. socialistické ekonomiky. Znárodněno bylo 95% vešekerého průmyslu, peněžnictví, zahraniční obchod a téměř všechen domácí velkoobchod.
V čem se lišilo definování předválečných družstev a kolektivizovaných družstev? Předválečná – organizované sdružení více osob s měnitelným počtem členů, kteří se spojili zatím účelem, aby společným provozováním podniku, jehož jsou zároveň majiteli i zákazníky, podporovali navzájem své hospodaření nebo živnosti. Kolektivizované – sdružení pracujících ke společné činnosti, jejímž účelem je zvýšit životní úroveň členů i ostatního pracujícího lidu, nikoli všek dosáhnout co největšího zisku z vloženého kapitálu. Stát podporuje lidové družstevnictví v zájmu rozvoje národního hospodářství a obecního blahobytu.
Kdy byl schválen zákon o jednotných zemědělských družstvech? Únor 1949
Kdo se mohl stát družstevníkem? Dobrovolným rozhodnutím se mohl členem JZD stát každý pracující zemědělec od 16 let.
Jakými způsoby byla prováděna kolektivizace? 1949 – intenzivní kampaň pro kolektivizace vesnice, která zdůrazňovala společné obdělávání půdy, za vzor byla dávána kolektivizace v Sovětském svazu. Byly tisíce schůzí na podporu kolektivizace, které se setkaly s velkým odporem rolníků. kolektivizace směřovala k úplné likvidaci soukromého vlastnictví.
Jmenujte alespoň pět forem nátlaku, který byl na rolníky vyvíjen při kolektivizaci. Rozpis dodávek, nucený výmlat a výkup, nucený výkup zemědělských strojů, zákaz zaměstnávat cizí pracovní síly, nucený pacht.
Co to byl třídní rozpis dávek? Rozpis, který vydávali funkcionáři o povinném odvodu části produkce. Předpisy dodávek se každým rokem zvyšovaly. Rostl počet rolníků, kteří odmítali rozpisy dodávek podepsat. Kdo neplnil, pozbyl nároku na poukazy k nákupu textilu a obuvi.
Co to byl nucený výmlat a výkup? Odběr obilí od rolníků. Ti co nesplnili dodávku nedostali povolení k porážce vepře pro vlastní potřebu.
Co to byl nucený pacht? Stále více rolníků odcházelo pracovat do průmyslu, na vesnicích přibývalo půdy bez hospodáře. Úřady opuštěnou půdu přidělovaly rolníkům do nuceného pachtu. Tím zvyšovaly dodávkové povinnosti a nemožnost jejich splnění.
Co znamenala nucené výměna pozemků? Družstevníci scelovali své pozemky do velkých lánů. Jestliže jim v tom překážela půda soukromých zemědělců, prostě ji zabrali a dali soukromě hospodařícímu rolníkovi půdu náhradní.
Jakými znaky se lišila družstva I. – IV. typu? I. společná práce v RV při zachování veškerého soukromého vlastnictví. II – ŽV zůstala individuální a soukromá, RV se organizovala společně. Rozoraly se meze a začalo se hospodařit na velkých celcích půdy. Členové JZD byli povinni poskytnout pro společné provádění zemědělských prací své pracovní síly a všechny stroje a potahy. III. a IV. ale rozdíly, které se týkaly pouze rozsahu soukromého vlastnictví, které bylo ještě družstevníkům ponecháno. Ve IV. typu to bylo jen malé osobní hospodářství pro udržení životní úrovně rodiny při nízkých platech, které družstevníci v JZD dostávali.
Jakým způsobem byla vyplácena odměna za práci v JZD? Odměňování na základě pracovních jednotek, což nedávalo družstevníkům jistotu, že vykonaná práce bude vůbec odměněna. Družstevník dostával v průběhu roku pouze polovinu finanční částky. Doplatek vyplácen najednou na konci roku po uzávěrce hospodaření. Špatně hospodařící družstva se dostávala při stanovování výše pracovní jednotky i do záporných hodnot.
Co to byla pracovní jednotka? Měrná jednotka, na základě které se určitému množství vykonané práce přiznávalo finanční ocenění podle její náročnosti.
Kdy vzniky státní statky? 1.1.1949 z bývalého podniku „Československé státní lesy a statky“ a ze státního podniku „pokusné statky zemědělských výzkumných ústavů“.
Na jaké půdě státní statky hospodařily? Státní statky přebíraly některé objekty bývalých šlechtických velkostatků, zbytkových a církevních statků, objekty bývalých horských pastvinářských družstev, neosídlenou půdu v pohraničí a některé statky bývalých krajinských národních výborů.
Čím se vyznačovala sociální struktura ve státních statcích ve srovnání s JZD? Několik hospodářství ležících blízko sebe se vždy sloučilo do jednoho útvaru. Ten měl svého vedoucího, přímo odpovědného řediteli statku. Z původní farmy se zřídily většinou dvě pracovní skupiny RV a ŽV, které měly své vedoucí nižšího stupně. Tím se dosáhlo trojstupňového řízení.
Jaké výhody a nevýhody mělo zaměstnání ve státní statcích? Výhoda – získání dobrého bydlení (zájem byl hlavně o rodinné domky se zahrádkou a možností vlastního hospodaření. Tato výhoda byla brána jako kompenzace všech nevýhod. Nevýhoda- nižší platy, výhrady k časovým režimům, pracovní prostředí, hygienické podmínky, podmínky dopravy do práce i v rámci podniku, nižší úroveň pracovní morálka a častá fluktuace.
Ve kterých oblastech ČSR měly státní statky největší význam? Největší význam v Severočeském, Západočeském kraji, nejmenší v Jihočeském.
Na co se zaměřovala sociologie v 60 tých letech?
Proč byl kladen důraz na zkoumání osobnosti vedoucích pracovníků a systém řízení?
Kdo se mohl a kdo nemohl dostat do řídících funkcí v socialistickém zemědělství?
Jaké společenské procesy ovlivnily sociální strukturu v zemědělství po roce 1968?
Proč docházelo ke slučování podniků v 70.letech? Slučování bylo bezpochyby výrazem „druhé“ vlny kolektivizace, které měla neoddiskutovatelně potvrdit politický a hospodářský kurz, nastoupený po roce 1948, jednoznačně vyloučit alternativní formy zemědělství a potlačit náznaky privatizace zemědělství z konce 60.let. Bylo opět potřeba vyměnit řídící struktury a celou sféru řízení nově formovat podle daleko přísnějších politických kritérií, k čemuž se proces slučování docela dobře hodil, neboť by tak jako tak znamenal organizační a personální změny. Větší celky byly z hlediska centrálního plánování a kontroly snáze ovládatelné.
Kdy se začínají výrazněji projevovat problémy fungování velkovýrobních zemědělských podniků?
Jaké jsou hlavní skladebné prvky, na nichž je založena empirická analýza zemědělského podniku? Cíle podniku a společná činnosti, technika a technologie, lidé a jejich biosociální a psychosociální vybavení, institucionální uspořádání podniku, charakter interakce, povaha návaznosti s vnějším prostředím.
Které komponenty musí zahrnovat systematický popis podniku? Jednotlivé komponenty podniku, funkce realizovaných komponentami podniku, interdependenci mezi komponentami podniku, návaznost mezi podnikem a vnějším prostředím.
Které prvky sociální struktury venkova a zemědělství je z hlediska sociologie zemědělství a venkova nezbytné zkoumat? Vybrané sociální skupiny – ženy, mládež, pracovníky se změněnou pracovní schopností, důchodce, sezónní pracovníky, profesní skupiny, vedoucí a manuální pracovníky. Dále systém pozic a rolí v organizační struktuře zemědělských podniků, motivace, aspirace, zájmy pracovníků, problematika pracovního a životního prostředí.
Proč nebyla v 80. letech učiněna dostatečně účinná opatření ke zlepšení funkcí velkovýrobních zemědělských podniků?
Jaké druhy organizačních problémů v osmdesátých letech se objevovaly ve velkovýrobních zemědělských podnicích? Administrativní – přebujelé výkaznictví, duplicitní zpracování zpráv, několikastupňové kontroly dokladů. Dodavatelsko-odběratelské vztahy, neproduktivní jednání, nedostatek materiálu, řešení problémů, které spadaly do kompetencí jiných organizací, nekvalitní materiál a služby. Specifické pro zemědělské podniky –opakují se jízdy a časové ztráty při výpadku telefonu.
Které nefunkční prvky se objevovaly ve sféře manuálních činností zemědělských podniků? Přetíženost pracovníků, přerušení logické souvislosti mezi pracovní odměnou a pracovním výkonem, pokles významu finanční motivace k práci, shovívavost k pracovním přestupkům, růst prvků netolerance a nedůvěry, deformace pracovních vztahů.
Které nefunkční prvky se objevovaly ve sféře řídících činností zemědělských podniků? Zvyšující se pyramida řízení, silný vliv subjektivních faktorů, růst stresové zátěže ze situací, které nebylo možno řešit na základě racionální úvahy, převaha stereotypů řízení, obavy z nesprávného samostatného rozhodnutí, nevybavenost odpovídající technikou, větší nároky a náklady na pracovní síly.
V čem spočívala omezená možnost perspektiv pro řídící pracovníky zemědělských podniků?
Proč se na vesnici neobjevovaly silnější projevy alternativního přístupu k řízení zemědělských podniků a veřejných věcí? Vesnice žila svým obyčejným životem, bez výrazného podílu na formování jiné politické nabídky. Svoboda projevu v malém společenství, kde se všichni desetiletí navzájem znají do nejmenších detailů, zpravidla již nemá co projevit. Davová psychóza, která v politickém boji radikalizuje i váhavé, ztroskotává na vesnici na absenci davů.
Jakých postihů se lidé obávali při kritice nedostatků řízení podniků i společnosti? Moc byla mnohdy směšná, ale ne bezbranná. Každý občan byl propojen vazbami s existujícím systémem. Každý měl slabá místa, kde byl zranitelný a snažil se je chránit, protože měl dostatek špatných zkušeností. Deklarované práva nebyla právy, ale mohla být, jako odměna za loajalitu, člověku poskytnuta. Odvolání proti bezpráví neexistovalo. Nejsilnější zbraň režimu byla msta na dětech.
Které nivelizační tendence byly typické pro Československo 80. let? Mzdové, profesní a mezi kvalifikačními stupni.
Jaké jsou hlavní otázky transformace politického a společenského života? Změna politické representace, slíbená náprava křivd minulého režimu a majetkové restituce. doposud nivelizované společnost se začala diferencovat, objevily se vrstvy zámožných lidí. Dosavadní sociální jistoty se stávaly nejistými. Pro někoho změny znamenaly příležitost k rozvinutí schopností a uplatnění znalostí, pro někoho zvrat k horšímu i z nezaviných příčin (věk, nemoc, nedostatek příležitostí)……
Jak začínal transformace zemědělství po listopadu 1989? Do nadějí zemědělců pronikaly obavy z dalších změn, přestože slibovaly napravení křivd. Nebylo jasné co transformace vlastně přinese.
Jaké byly postoje zemědělských pracovníků k možnosti soukromého podnikání a soukromého hospodaření v zemědělství? Objevovala se značná nejistota. V rovině obecných úvah byly názory na soukromé podnikání mnohem pozitivnější, než když byly vztaženy ke konkrétní situaci v obci a k záměrům jednotlivců. Vlastní zájem o soukromé hospodaření byl poměrně malý. Převažovala preference plného pracovního úvazku.
Co považovali za klady a co za zápory soukromého hospodaření v zemědělství? Investice celoživotních úspor do podnikání byla až n