N 191-2002 zakon

rmné žlaby
(koryta) a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být zdravotně závadné. Všechny
prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se
nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být
použit ostnatý drát.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů, o zdraví zvířat a jejich ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a
transportu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.
6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb.,
zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu ústavního soudu uveřejněného pod č. 30/1998 Sb.

§ 8
Požadavky na stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat

8
Stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat, stavby pro chov většího počtu hlavních
druhů hospodářských zvířat a stavby pro intenzivní chov hospodářských zvířat musí, kromě
požadavků na stavby pro hospodářská zvířata podle § 7, splňovat
a) požadavky uveden‚ pro skot v příloze č. 1 této vyhlášky, pro prasata v příloze č. 2 této
vyhlášky, pro ovce a kozy v příloze č. 3 této vyhlášky, pro drůbež v příloze č. 4 této vyhlášky a
pro koně v příloze č. 5 této vyhlášky,
b) požadavky na doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata podle § 9, 10 a 11.

Doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata

§ 9
Stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy

(1) Kapacita staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy vychází z jejich objemové
hmotnosti a stanoví se podle požadavků na množství, které je třeba skladovat a dosoušet.

(2) Nejvyšší kapacita užitkového prostoru staveb a jeho částí pro dosoušení a skladování
sena a slámy, podmínky skladování podle množství skladované hmoty, technické řešení ohřevu
sušícího vzduchu, řešení otvorů, vrat a dveří se zřetelem na použitou technologii naskladňování a
vyskladňování a bezprašné příjezdové komunikace jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(3) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí
zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Ve stavbách bez zařízení pro dosoušení
smí být uskladněno seno i sláma s minimálním obsahem sušiny 84 %.

(4) Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí
a) mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,
b) splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení,
c) zamezit ptákům hnízdění nebo průnik do prostoru stavby.

(5) Podlaha musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Přejezdné dosoušecí
rošty ve stavbách s podúrovňovým uspořádáním vzduchovodů musí mít dostatečně pevnou
konstrukci s dovoleným zatížením odpovídajícím přejezdu použité naskladňovací a vyskladňovací
techniky. Profily roštů musí být navrženy tak, aby se zamezilo jejich ucpávání.

(6) Ventilátory musí zajistit, aby při dosoušení poslední vrstvy ve výši 6 m neklesala
rychlost vystupujícího vzduchu ze sena a slámy pod 0,06 m.s-1.

(7) Technické řešení staveb pro skladování sena a slámy musí umožňovat pravidelné
měření teplot skladovaného materiálu.
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 10
Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky

9
(1) Skladovací kapacita hnojišť, jímek a nádrží pro skladování kejdy, močůvky a hnojůvky
se řídí zvláštními právními předpisy.7) Stanoví se z produkce statkových hnojiv celkového počtu
hospodářských zvířat příslušného druhu, věkové nebo hmotnostní kategorie, pro které se stavby
pro skladování budují, a z produkce ostatních tekutých odpadů.

(2) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro
skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí splňovat podmínky základního a doplňkového
zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro
skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí odpovídat požadavkům na nejlepší dostupnou
techniku a technologii podle zásad správné zemědělské praxe.

(4) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a
železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové
hodnoty.2)

(5) Dno hnojiště musí mít podélný sklon v rozmezí 1,5 - 3 % směrem k hnojůvkové jímce.
Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a
kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.

(6) Objízdný pás kolem hnojiště s nízkým obrubníkem, který slouží pro urovnání figury
hnoje, musí mít nepropustný povrch, spádovaný v příčném směru nejméně 3 % od obrubníku na
šířku objízdného pásu.

(7) Přítok hnojůvky do jímky se zajišťuje povrchovým nátokem - otevřeným plochým
rigolem. Rigoly pro odvod hnojůvky musí být nepropustné, a pokud tvoří okraj hnojiště, musí být
opatřeny zvýšenými obrubníky proti přívalovým vod m a rozlévání hnojůvky do okolí hnojiště.

(8) Nádrže a jímky na kejdu musí být vybaveny zařízením pro vyprazdňování a pro
homogenizaci kejdy, případně musí umožňovat homogenizaci jiným způsobem. V případě
skladování obsahu, který nevyžaduje homogenizaci, jako je močůvka, hnojůvka a silážní šťávy, se
osadí nasávací ocelová trouba dosahující k nejnižšímu místu dna skladovacího objektu a na
druhém konci ukončen přírubou pro napojení hadice nasávacího čerpadla cisternového
přepravníku.

(9) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce
příjezdní vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky
vyvýšenými nad terén o 0,4 m a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdní komunikace
jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám. Plocha je spádovaná do svého středu ke vpusti
odkanalizované do čerpací nebo přečerpávací jímky stavby. V její blízkosti se musí zřídit výtok
tlakové vody pro čištění dopravních prostředků na výdejní ploše.

(10) U staveb s větším počtem hospodářských zvířat se stavby pro skladování kejdy a
ostatních tekutých odpadů navrhují v počtu nejméně dvou kusů pro jednu stavbu nebo provozní
10
jednotku.

(11) Vypouštěcí potrubí skladovacích nádrží se musí zabezpečit proti zamrzání.
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
7) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a
substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.
Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 11
Stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv

(1) Skladovací kapacita staveb pro konzervaci a skladování siláže, jímek a nádrží na silážní
šťávy se stanoví podle potřeby siláže s přihlédnutím ke ztrátám konzervací, nakládáním a k době
skladování při zvolené technice a způsobu konzervace a z produkce silážních šťáv.

(2) Stavby pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 % a stavby pro
skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb
podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a
železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové
hodnoty.2) Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu. V
závislosti na klimatických podmínkách se musí konstrukce dna doplnit vrstvou izolující podloží
proti působení mrazu.

(4) Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s
kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických
kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Nátěry musí
být zdravotně nezávadné, pravidelně kontrolované a obnovované.

(5) Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší hladinou podzemní vody stanovenou v hydrologickém
průzkumu staveniště a nejnižším místem základové spáry silážního žlabu a jímky je 0,5 m.

(6) Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší
světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm. Žlab do šířky 12 m musí mít jeden, žlab nad 12 m šířky dva
odtokové kanálky. Příčný sklon dna silážního žlabu k odtokovým kanálkům musí být nejméně 3 %.
Podélný sklon dna silážního žlabu musí být nejméně 1 % ke straně, od které se začíná žlab vybírat.
Způsob krytí odtokových kanálků musí umožnit odtok silážních šťáv.

(7) V silážních žlabech pro siláž o sušině nad 30 % postačuje příčný a podélný sklon 1 %.
V zastřešených silážních žlabech se příčný a podélný sklon nestanovuje.

(8) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové
rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat
přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
11
Okraj obrubníků silážního žlabu a jímky na skladování silážních šťáv musí být vyvýšen nejméně 0,4
m nad terénem.

(9) Sklon nájezdové a výjezdové rampy u žlabů musí být do 10 %. Horní hrana vjezdu
musí být řešena tak, aby zamezila vnikání přívalových vod do silážního žlabu.

(10) U povrchových žlabů je sklon nájezdové a výjezdové rampy vždy větší než podélný
sklon žlabu. Podél stěn silážního žlabu musí být vybudován otevřený nepropustný odtokový
kanálek pro zachycování a odvod silážních tekutin do jímky. Nejmenší šířka odtokového kanálku
musí být 400 mm, hloubka 80 mm a sklon k jímce 1 %. Dilatační spáry konstrukce musí být řádně
utěsněny.

(11) Silážní žlab bez štěrbiny musí mít nepropustné dno i stěny, povrchové silážní žlaby se
štěrbinami pro odvod silážních tekutin ve stěnách musí mít nepropustné dno.

(12) Nejvyšší hladina užitného prostoru jímky na silážní šťávy nesmí přesáhnout nejnižší
část plochy silážního žlabu.

(13) Otevřené nezakryté jímky na silážní šťávy musí být zajištěny proti pádu osob. Při
umístění ve volném terénu mimo oplocený prostor provozní jednotky musí být oploceny.

(14) U nezastřešených sil žních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí
o výšce 1,1 m. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

(15) Silážní věže musí být nepropustné a chráněné proti vnikání dešťové vody.

(16) Základové konstrukce silážních věží musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny
dodržením normové hodnoty 2) s použitím podkladů a zatěžovacích údajů výrobce.

(17) Příjezdní komunikace, manipulační plochy, případně vjezdové rampy ke stavbám pro
skladování siláže musí být zpevněné, bezprašné a musí umožňovat pojezd mechanizačních
prostředků. Vjezdová rampa musí být oddělena od skladovacího prostoru silážního žlabu
zaroštovaným kanálem nebo žlábkem pro odvod silážních šťáv a jimi kontaminovaných vod do
jímky.
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

§ 12
Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin

(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin jako trvalé halové nebo věžové
stavby musí
a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou
chráněnou před zemní vlhkostí,
12
b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,
c) umožňovat nápravná opatření v případě zvěšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna
jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením.

(2) Technické řešení staveb musí zajišťovat
a) plynulost naskladnění a vyskladnění zrnin,
b) předčištění přijímaných zrnin o výkonnosti odpovídající nejméně příjmové kapacitě, jejich
sušení, čištění, kalibraci a třídění, pokud není zabezpečen příjem již předčištěných zrnin,
c) aktivní větrání skladovacího prostoru,
d) dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro
skladování,
e) omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z
technologických linek.

(3) Vnitřní části konstrukce stavby musí mít povrch usnadňující čištění a dezinfekci s
minimálním členěním, omezujícím plochy a části pro hromadění prachových částic. Svody a
potrubí pro odvod srážkových vod musí být umístěny vně střešního a obvodového pláště stavby.

(4) Stěny, podlahy, okna i technologické kanály musí být řešeny tak, aby bránily vnikání
ptactva a usídlení hlodavců a hmyzu.

(5) Rozměry technologických otvorů, dveří a vrat musí s ohledem na technologii
manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením
normové hodnoty.2)
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 13
Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro
dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích
prostorech
a) tepelnou izolací,
b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,
c) regulací světelných podmínek.

(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí splňovat požadavek na
ochranu konstrukce proti působení vnitřního klimatu stavby, jejímž specifickým znakem je nízká
teplota +2 až +15 st. C, vysoká relativní vlhkost 85 až 90 % v různých fázích skladování a vysoká
koncentrace CO2.

(3) Aktivně větrané stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor, jejich sekce,
boxy a skladovací komory s chlazením u obvodových stěn přicházejících do styku s bramborami a
stropy, střecha a podlahy do vzdálenosti 1,5 m od vnějšího obvodu stěn musí splňovat hodnoty
součinitele prostupu tepla 0,35 W.m-2.K-1 v I. oblasti s minimální vnější teplotou do -15 st. C a
13
0,30 W.m-2.K-1 ve II. oblasti s minimální vnější teplotou do -18 st. C.

(4) Podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor a třídíren musí být
rovné, trvanlivé a odolné proti vlivu provozu motorových vozíků či silničních vozidel. Provedení
podlah musí umožňovat umývání a dezinfekci. Proti přirozené zemní vlhkosti se podlahy staveb
pro posklizňovou úpravu a skladování brambor zpravidla neizolují.

(5) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí být vybavena zařízením
pro příjem brambor, jejich třídění, skladování, ošetření a další úpravu podle konečného určení
produktu, pro jeho vyskladnění a zpracování odpadu.

(6) Rozměry dopravních a manipulačních cest, dveří a vrat musí s ohledem na technologii
manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením
normové hodnoty.2)
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 14
Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky
na udržení nebo i zvýšení jakosti jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických
podmínkách.

(2) V chladírenských prostorech se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou
atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny
mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

(3) Podle umístění se stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny dělí
na
a) zapuštěné, využívající tepelně izolační funkce okolní zeminy,
b) nadzemní, u kterých tepelně izolační a tepelné funkce plní konstrukce, stavební prvky a
technologická zařízení.

(4) Vnitřní kovové části konstrukcí a zařízení musí být chráněny proti korosivním účinkům.

(5) Obvodový a střešní plášť stavby musí splňovat mikroklimatické podmínky pro
posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny.

(6) Tepelně izolační plášť stavby musí chránit vlastní skladovací prostor shora, ze stran i
zespodu.

(7) Izolace skladových prostor musí umožňovat udržování teploty podle druhu plodin.

(8) Tepelné izolace musí být chráněny parotěsnou zábranou na vnější straně izolační vrstvy
a parotěsné vrstvy musí tvořit jednolitou nepřerušovanou plochu.
14

(9) U chladírenské komory s řízenou atmosférou musí být provedeny plynotěsné izolace,
odpovídající stupni úpravy atmosféry a tato komora musí být vybavena pojistnými ventily pro
vyrovnávání vnějšího a vnitřního tlaku.

Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

§ 15
Stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv

(1) Podmínky skladování a nakládá ní s hnojivy se řídí zvláštními právními předpisy.7)

(2) Stavba pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí zabezpečit jejich příjem
vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění
jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při
respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

(3) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv
musí splňovat požadavky na
a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně
izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle
druhů skladovaných hnojiv,
b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,
c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,
d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů
jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,
e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích
prostor,
f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,
g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými
hnojivy a mobilní technologií pro manipulaci.

(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být chráněna proti
korozi způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(5) Příruční pohotovostní sklad musí mít nepropustnou podlahu, ukončenou zvýšeným
soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Musí splňovat
požadavek na uložení hnojiv podle druhu a nebezpečnosti, na oddělené skladování znečištěných
obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(6) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí s
výjimkou příručního pohotovostního skladu splňovat podmínky základního a doplňkového
zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(7) Dispozice, členění stavby a technologické linky příjmu, manipulace a vyskladňování
15
hnojiv musí omezovat prašnost a znečištění uvni