mikrobiologie2_JA

1

Skripta: Mikrobiologie – Leitgebh 1988
Polnohospodářská mikrobiologie – Marenťák a spol..
zkouška: test















































Mikroorganismy

nadříše: prvojarerní – procaryota
říše: nebuněční – subcellulata
oddělení: viry – vira
říše: prvobuněční – protocellulata
oddělení: bakterie – bakteria
oddělení. sinice – cyanophyta

nadříše: jaderní – eucaryota
říše: rostliny – planta
podříše: nižší rostliny – thalobionta
řasy – algae
houby – funguj
říše: živočichové – animalia
podříše: prvoci – protozoa

VIRY

- nebuněčné, organizačně jednoduché částice, vždy 1 typ nukleové kyseliny (RNA nebo DNA)
- nemají vlastní protosyntetický aparát, nevznikají reprodukcí a replikují se v hostitelských buňkách, podle informace ve virové nukl. kys.
- interacelulární paraziti s vysokou specifikou
- rozeznáváme různé druhy virů:
- bakteriofágy (rostl.), živočišné, atd….
- základní tvar – sférický nebo ovoidní, někdy vláknitý
- velké viry = 250-300nm
- malé viry = cca 10nm
virion = virová částice, skládá se z nukleotidu (s gen. materiálem) uzavřeného ve schránce
krystalického charakteru – kapsidě , tvořené z krystal. proteinových podjednotek –
kapsomérů, na povrchu apsidy je povrchová blanka a vnější lipoproteinový plášť

systematika = podle DNA nebo RNA
- podle počtu a uspořádání kapsomérů v apsidě,
symetrie apsidy a podle jejího obalení či neobalení














BACTERIA

Anatomie bakterijní buňky:















protoplazma bakt. buňky:

- tekutá čirá hmota, koloidní roztok lobulárních bílkovin, RNA, aminokyselin, nukleotidů, solí, org. kyselin, živin, enzymů,…

Funkce:
- zákl. životní pochody – enzymy jako biokatalyzátory zprostředkovávají biosyntetické a rozkladné pochody

- prot. bakt. buňky obklopuje cytoplazm. membrána , u starších buněk plazma hustší, s řadou inkluzí (lipidy, tuky, uhlič. vápen., …)

- u některých bacilů zrnka granulózy polysacharidu jakoby glykogenu

JADERNÝ APARÁT

- v plazmě je uloženo chromatinové tělísko (nukleoid), je to vlákno 1 molekuly DNA o síle 2nm, tvořeno dvojitou spirálou jednotlivých komplementárních vláken DNA, nemá jadernou blá nu a doprovodné bílkoviny (histony)
- asi 10% objemu buňky
genofór: mol. DNA délkou mnohokrát převyšuje délku buňky – chromozom bakterijní buňky
je svinut do klubíčka

plasmidy: extrachromozomální DNA – není součástí chromozom – úloha v přenosu gen. mat
mezi bakteriemi=dodatk. gen. inf.
- nukleoid se nedělí mitoticky ale příč. děl.

Jaderný aparát bakterií je tedy materiálním podkladem gen. determinantů a je vlastně jediným dlouhým chromozomem.



RIBOZÓMY


- buň. organely , v nich syntéza bílkovin = sdružování AMK do proteinu
- odpovídají za přesné čtení gen. kódu
- obsahují cca 90% buněčné RNK, asi 25% buněk. proteinu
- neobsahují DNA a lipidy
- každá granule je složena ze 2 částí a každá část ze 2 makromolekul = ribozomálního proteinu a ribozomální RNA
- schopnost sedimentace

MESOZÓMY

- vclipeniny vytípl. membr. do protoplazmy, obsahují labilní tělíska, uložené mezi plazm. membr. a buň. stěnou
Funkce: - transport elektronů při aerobní respiraci, ukotvení nukleotidu, biosyntéza mastných kyselin, u grampozitivních – úloha při tvorbě přehrádky a formování vznikající buněk. stěny a př i tvorbě endospory u spirálujících

CHROMATOFÓRY

- podobné vchlípeniny vytípl. membr., měchýřkovité útvary u fototropiích bakterií
- funkčně analogické s chloroplasty rostl. buněk, v nich pigmenty absorbující slun. záření
( bakteriochlorofory) a karotenoidy

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

- uzavírá cytoplazmu
- tvořena fosfolipidy a bílkovinami = tekutá mozaika , molekuly fosfolipidů i proteinů ve fosfosfolip. dvouvrstvě se molekuly pohybují příčně = dvojvrstva je pružná a nepropustná pro vysoce pol ární molekuly
- do této dvojvrstvy mohou vstupovat bílkoviny lobulární povahy, některé prochazejí, jin�