mikrobiologie2_JA

anin, cytosin a uracil
3 typy: t RNA – transferová (nízkomolekul.)
r RNA – ribozomální – ve spojení s bílkovinou, ribozomy v cytoplazmě, vysoko mol.,
její největší podíl v buňce, synteza bílkovin
m RNA – informační, přepis genetické informace z DNA do ribozomu

Polysacharidy:
- zásobní, škrob, glykogen, granuloza
- styk s vnějším prostředím, důležitý podíl na tvorbě pouzdra – komplexy s proteiny a lipidy
- u mnoha druhů patogenní, její kmeny vytvářejí polysacharidy: hlenovité kolonie
(M-fáze) nebo (S-fáze)
specifické polysacharidy – antigenní (proti organismu produkuje specif. protilátky)

Tuky:
- jednoduché sloučeniny glycerolu a mastných kys.
- složené fosfolipidy, lipoproteiny, lipopolysacharidy
- hydrofobní charakter – složky liomembrán

Pigmenty:
- exo nebo endopigmenty
- chemicky velmi rozmanité
- bakteriochlorofyl, leghemoglobin, karotenoidy, autokyany, melaniny…
- katalycké fce

Vitamíny:
- růstové faktory – prekurzory biosyntéz nebo koenzymy
- mikroorganismy autotrofní – neumí syntetizovat nebo více růstových faktorů
- mikr. prototrofní – tyto syntetizují

Enzymy- biokatalyzátory:
- spec. bílkoviny, vznik v živ. buň., katalyzují průběh biol. reakcí snížením aktivační energie, a to jak uvnitř v organismu i mimo něj
- složení – bílkoviny jednoduché (řetězec AMK)
- bílkoviny složené ( konjugované )
- apoenchym – bílk. složka
- koenzym – nebílk. složka = často deriváty vitamínů

Struktura enzymů je geneticky determinována. Pořadí AMK v pept. řetězcích ( prim. struktura) ovlivňuje i charakter vyších struktur

MECHANISMY ÚČINKU:
a) tvorba komplexu enzym – substrát
E + S == ES

b) aktivace komplexu enzym – substrát
ES====ES

c) přeměna substrátu na produkt a vznik komplexu enzym – produkt
ES====EP

d) uvolnění produktu a enzymu
EP===E+P
( možnost vzniku nového komplexu – enzym – substrát)



Specifika enzymů
substrátova – absolutní – jediný substrát
- skupinová – substr. urč. typu
- relat. skupinová – přednostná, substráty jedné skupiny, ale schopen katalyzovat i jiné skupiny substrátů při snížení aktivity
- strukturní – pouze s jedním optickým antipodem ( L-, D- )
- účinková – katalyzuje jen 1 z různých možností přeměny substrátu, je specif. k typu katalyzované reakce

Stabilita enzymů

- schopnost zachovat si katalytickou aktivitu za změněných vnějších podmínek
- stabilita je dána strukturou enzymu a závisí na původu enzymu ( enz. izol. z Bac. licheniformis = stabilní při vyšší teplotě i PH = detergenty)
- zvýšení stability – aditivy
- imobilizací na pevné nosiče

- imobilizace enzymů v půdě
- úloha půdního sorpčního komplexu

Aktivita enzymů

- charakt. rychlostí přeměny substrátu na reakční produkt
- měření na základě úbytku subatrátu nebo přírůstku produktu v reakční směsi za zvolenou časovou jednotku
- nutno znát charakter průběhu reakce






- reakce nultého řádu ( t = konst., nezáv. na L substrát.)
x – přírůstek
t – doba reakce

- reakce 1. řádu
( t enz. reakce v každém okamžiku..)

Jednotky akt. enz.

1kat = 1 mol/sec katal.
1 U = 1 mikromol/min standart mezin. jednotka = množství enzymu katalyzující za standart. podmínek (30 stupňů a opt. Ph) přeměnu 1 mikrmolu substr. za 1 min.

1 kat = 6.10 na 7 U
1 U = 16,67 n kat
mikr kat = 10 na 6 kat
n kat = 10 na -9
s kat = 10 na -12

- v praxi = specifická aktivita ( hmotnost. jednotka ) známe-li mol. hm. možno vyjádřit molekulovou

faktory ovliv. – L enz. reakce

-c substrátu
- Ph prostředí
- teplota
- iontová síla
- vliv efektorů – aktivátory
- inhibitory
(Michaelova konstanta – konc. substrát, při které je relat. t = ˝ limitní (max) rychlost








A = relat. akt. enzymů (%)

Třídění enzymů
- podle typu katalyz. reakce:
1. oxidoreduktátory
2 . transferázy – přenos skup. atomů
3 . hydrolázy – hydrol. štěpení
4. liazy – nehydrolyt. štěpení substrátu, i syntet. reakce
5. izomerázy – přeměna izomerů
6. ligasy – syntéza látek ze 2 molekul za současí. štěpení látek uvolňující energií ATP