FYZIO

Fyziologie Eq

VODA
Význam
• nezbytná pro život
• základní složka těla
• zajišťuje transport látek v těle
• umožňuje látkám spolu reagovat
• podílí se na termoregulaci, udržení stálého pH a homeostazí
• regulace tepla

Voda je také životním prostředím mnoha organismů, většinu tvoří slaná voda 97%, 3% sladká (2% vázaná
v ledovcích).
Zdrojem vody v přírodě jsou hlavně atm. srážky.
Život org.ovlivnují také fyzikální a chemické vlastnosti vody- např. salinita moří (3,5%, mrtvé moře 25%) a oceánů
teplota, hustota (775x větší než hust. vzduchu, velká nosnost-kýtovci ), obsah kyslíku, pH, proudění vody, viskozita
atd.
Podle nároků na vlhkost rozlišujeme org. hygrofilní(vlhkomilné) a xerofilní (suchomilné)

Denní potřeba vody- rovnováha mezi příjmem a výdejem
- min. denní příjem – 1,7-3 l
- individuální faktory, klima
- bez vody- 7 dní

Příjem vody u zvířat – příjem záleží na: druh zvířete, podmínky ustájení, typ krmné dávky, užitkovosti, teplotě
prostředí, množství práce
- B- 4-6 litrů, Su- 7-8 litrů, Eq- 2-3 litry, Ov- 2-3 litry (na 1kg sušiny krmiva)

Dehydratace a žízen- kritická je ztráta H
2
O 10% z těl m.,
- rehydratace- zpětné dodání H
2
O a elektrolytů (slaný čaj)
- adaptace na nedostatek vody- velbloudi (30% z t. m), osli, ov

Žízeň- centrum v hypotalamu, specializované buňky stimulované zvýšenou koncentrací solí, účinek hormonu
angiotensinu II (tvoří se, jako odpověď na pokles Tk)

Rozdělení tělních tekutin – 20% extracelulární – 5% intravaskulární, 15% intersticiální
-40% intracelulární

Obsah CTV (celková tělní voda) – H- 60%
závisí na - živ. druhu
- stupeň fylogenetického vývoje
- vliv stáří
- pohlaví

Regulace CTV – humorálně a nervově
- základem je bilance příjmu a výdeje
Příjem- pitím, voda v krmivu- čerstvá, zavadlá píce
-suché, polosuché diety
-dehydrovaná a lyofilizovaná potrava (vysušení za mrazu ve vakuu)
Výdej- močí, výkaly (hustota moči, konzistence výkalů)
-dýcháním (výpary v plicích)
-pocením (složení potu, množství, schopnost se potit, zvláštnosti-Fe, Ca, Eq)

Regulace nervová – centrum v hypotalamu, volumoreceptory, chemoreceptory, blokáda centre, stimulace centra
Regulace humorální – centrum- zadní lalok hypofýzy (NHF, ADH adiuretin=vazopresin), nadledviny (aldosteron),
renin-angiotensin-aldosteronový systém, štítná žláza (tyroxin), natriumuretický faktor

1
Fyziologie Eq

Požadavky na kvalitu vody – organoleptické vlastnosti – chuť, zápach, barva
- fyzikálně chemické vlastnosti – pH, tvrdost, obsah kyslíku, chem.složení, obsah toxických
substancí (kovy a nitráty)
- bakteriální kontaminace

Kontaminace vody – anorg. látkami- nitráty, Hg, Cd, Fe, Mn, Al
- organ. látkami- PCB, ropné látky
- bakteriální- coli, fekální mikroflóra
- smyslové vady

Difuze vody- Brownův pohyb- náhodný pohyb molekul
- pohyb molekul z místa vyšší c, do místa s nižšími c.

Vylučování vody z organismu- především ledvinami kůň vyloučí – 4-6 litrů
- trávicím ustrojím - 4-5 litrů výkaly
- kůži, plícemi - 6-12 litrů plícemi a kůži

2
Fyziologie Eq Krev a její funkce

Cirkuluje v uzavřeném oběhu
- transportní fce- (dýchací plyny, živiny, hormony, teplo, protilátky, odpadní produkty)
- udržování rovnováhy tekutin
- acidobazická rovnováha
- udržení homeostázy
- množství krve je asi 7-8 % z tělesné hmotnosti
- distribuce krve v těle
- krevní depa (játra, slezina, kosterní svalstvo)

Složení a vlastnosti krve
- krev je suspenze
- krevní buňky (formované krevní elementy, asi 2/5 objemu)
- červené krvinky (erytrocyty)
- bílé krvinky (leukocyty)
- krevní destičky (trombocyty)
- hematokrit- asi 40%- procentuální zastoupení červených krvinek z celkového množství krve
- krevní plazma (tekutá část krve, asi 3/5 objemu)
- měření množství krve
- vykrvování zvířat na porážce
- barva- od jasné červené v tepnách po tmavou v žilách
- chuť a pach- rozpuštěné soli
- specifická hmotnost- 1,042
- teplota- nejteplejší- v játrech, nejstudenější v kůži
- osmotický a onkotický tlak- izotonické, hypotonické, hypertonické roztoky
- pH- 7,3-7,5- fce pufru, alkalóza a acidóza

Krevní plazma – tekutá část krve
- 92% vody 8% sušiny
- látky anorganické
- látky organické – plazmatické bílkoviny- albuminy, globuliny (alfa, beta a gama frakce), fibrinogen
- gama globuliny- kolostrální imunita – typ placenty u přežvýkavců
- neprocházejí protilátky
- tel se rodí bez imunoglobulinů IG
- mlezivo má vysoký obsah IG
- krátce po porodu- nízká proteolytická činnost zažívadel
- prostupnost řevního epitelu pro IG
- co nejdříve napojit mlezivem

Červené krvinky- u savců bez jádra, u ptáků jaderné
- bezjadernost má výhody
- savčí tvar bikonkávní disk- o 30% větší povrch než koule
- složení- membrána, stroma, hemoglobin
- velikost a počet- u člověka 4,4-5,5 T/l (Tera= 10
12
), dříve 5 mil v 1mm
3
, 6-12 T/l u koně
- žije asi 120 dní u člověka, u zvířat cca 40-60 dní
- vznik v kostní dřeni

Hemoglobin (Hb)- pigment schopný vázat kyslík
- složený z globinu a hemu
- obsahuje Fe
2+

-při vazbě kyslíku se mocenství Fe nemění
- vazbou s kyslíkem vzniká oxyhemoglobin
- vratná reakce
- množství Hb- je cca 130g/l
- s CO
2
vzniká karbaminohemoglobin (vratná rce)
3
Fyziologie Eq Krev a její funkce


- s CO vzniká karboxyhemoglobin (nevratná rce)
- oxidací Fe
2+
vzniká methemoglobin
- fetální hemoglobin (novorozenecká žloutenka)

Sedimentace erytrocytů- usazování ČK v nesrážlivé krvi
- při tomto vyšetření se měří rychlost usazování
- rychlost sedimentace je ovlivněna změnami složení krve
- pomocná metoda v humánní i veterinární diagnostice

Bílé krvinky- leukocyty- mají jádro
- základní typy- granulocyty- neutrofily (u ptáků heterofily, je jich hodně, cca 40-60%)
- eozinofily (málo ca 5%)
- bazofily (veli málo, ca 0-1%)
- agranulocyty - lymfocyty- nejmenší, mnoho, cca 40-60%, T a B a NK
- monocyty- největší
- améboidní pohyb, diapedéze (vyleze z cév a jde do tkáně), pozitivní chemotaxe
- počet- 8-14 G/l (10
9
, dříve tisíce v 1mm
3
), variabilní
- leukopoéza (v kostní dřeni), leukocytóza- zvýšené množství, leukopenie- snížené množství

Trombocyty- krevní destičky- tvorba v kostní dřeni z megakaryocytů
- jsou to útržky pseudopodii
- u ptáků jaderné buňky
- žijí 3-5 dní
- počet- 500 G/l (člověk- 250G/l)
- mají velkou přilnavost
- fce při srážení- uvolňují srážecí faktor- tromboplastin

Hemokoagulace- srážení krve
- podstatou je přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin (půs. trombinu)
- účast trombocytů
- krevní koláč= síť z fibrinu s ČK
- průběh srážení je složitý
- nezbytný vápník a vitamín K
- doba srážení krve- u člověka asi 5 min
- antikoagulační látky- šťavelany, citráty, heparin

Krevní skupiny – krevní faktory na bláně erytrocytů (aglutinogeny- A a B a aglutininy- alfa a beta)
- aglutinace – shlukování- erytrocytů
- možnou kombinací aglutinogenů a aglutininů vznikají 4 krevní skupiny základní
- A( abeta)
- B( alfa)
- AB (A a B)- univerzální příjemce
- 0 (alfa a beta)- univerzální dárce
- uzvířat je situace komplikovaná – určování původu

Rh faktor u lidí
- název po opici (Macaceus rhesus, 1940)
- problém může být u žen, jsou Rh+ (85%) nebo Rh- (stejně jako muži)
- plod těhotné ženy Rh- může být po otci Rh+ --- matka pak proti svému plodu vytváří protilátky
- po opakovaných graviditách stoupá množství vytvořených protilátek a plod může být ohrožen
4
Fyziologie Eq Krevní a mízní oběh

Klasifikace: malý krevní oběh MKO – tzv. plicní
: velký krevní oběh VKO – tzv. tělní
: vrátnicí krevní oběh VrKO – tzv. portální
: mízní oběh – MO

Mechanika KO
-srdce jako pumpa
- funkce chlopní
- pružnost stěny tepen
- funkce žilních chlopní
- další faktory- práce kosterní svaloviny
- podtlak ve středohrudí

Srdce – dutý svalový orgán
- uložení
- tvar
-stavba- tři vrstvy- epikard, myokard, endokard
- 2 předsíně, 2 komory, síňokomorová přepážka (kompletní oddělení), cípaté chlopně, poloměsíčité
chlopně, osrdečník
-srdeční svalovina
- velikost- i ovlivnění tréninkem
- zásobení živinami a kyslíkem- věnčitý KO
- traumatická perikarditid

Výživa srdce - obrovský a nepřetržitý výkon
- zvětšení systolického objemu
- zvýšení srdeční frekvence
- fyziologická hypertrofie
- nežádoucí je tachykardie
- Věnčitý (koronární) oběh
- výživný KO, odčerpává až 10% ze systolického oběhu
- infarkt myokardu

Vlastnosti srdeční svaloviny
- zvláštní typ příčně pruhované svaloviny
- válcovité buňky
-spojky mezi svalovými vlákny
- jádra uprostřed vlákna
- mnoho mitochondrií (oxidační procesy)
- vodivost (zvláštní vodivá tkáň, myogenní)
- předsíňový uzlík
- předsíňokomorový uzlík
- předsíňokomorový svazek
- Purkyňova vlákna
- automacie (pace maker)
- dráždivost (autonomní nervový systém)
- parasympatikus (zpomaluje srdeční činnost)
- sympatikus (zrychluje)
- podnět- kontrakce
- nadprahový podnět
- absolutní a relativní refrakterní fáze
- zákon „vše nebo nic“ (rozdíl u kosterní svaloviny)
- refrakternost podmiňuje rytmicitu srdce
- umělé dráždění (teplo, chemické podněty, apod..)

5
Fyziologie Eq Krevní a mízní oběh

Úkazy na činném srdci
- srdeční ozvy
- systolická a diastolická
- místa vzniku a charakter zvuku
- úder hrotu a srdeční stěny
- elektrické změny
- změny bioelektrických potenciálů
- elektrokardiografie (elektrokardiogram a elektrokardiograf, pozitivní a negativní vlny a kmity)
- tep (pulz)
- srdeční frekvence= počet tepů za 1 min. - myš 600
- systola vyvolává tepovou vlnu - Eq 40
- hmatná na velkých povrchových tepnách - Bo 65
- mnoho různých míst - Ho 70
- vyhmataní (palpace tepu) - kanárek 1000
- faktory ovlivňující počet tepů… - velryba 17
- Krevní tlak
- systolický a diastolický tlak – forma zlomku
- tepový tlak
- nejvyšší je v oblouku aorty
- záporný (podtlak) je při diastole
- tlak během diastoly se udržuje pružností tepen a funkcí chlopní
- hodnoty u člověka 120/80 (max. 140/90)
- hypertonik (hypertenze), hypotonik
- kornatění tepen

Zajímavosti o KO
- játra- největší krevní depo (20%)
- slezina- krevní depo (15%, píchání v boku)
- mozek- velmi náročný na zásobení (10%)
- bezvědomí při krátkodobém výpadku (hmaty)
- po 5 min. mozkové buňky bez kyslíku hynou

Řízení srdeční činnosti
- centrum řízení je v prodloužené míše
- kardioinhibiční centrum (zpomaluje)
- kardioexcitační centrum (zrychluje)
- další vlivy- adrenalin, chemické změny složení krve, presoreceptory v srdci

Krevní cévy- uzavřený systém cév
- tepny (artérie) – krev ze srdce
- žíly (vény) – krev ze srdce
- vlásečnice (kapiláry)
- obecná stavba cév – endotel – vnitřní vrstva
- elastická vrstva – střední vrstva
- přípojnice – vnější vrstva
-Tepny – silně vyvinuta střední vrstva – hladkosvalová tkáň, a elastická vlákna
- vnější vrstva – vazivo a kolagenní vlákna, zabraňují nadměrnému roztažení
- funguje to jako plášť u duše kola
- větvení tepen na tepénky a až na tepennou část kapilár

- Kapiláry – tenké endotelové trubičky
- prostupná pro plyny i buňky (leukocyty)
- obrovský povrch i délka (100 000km)
- mohou měnit svůj průměr
- zapojena je pouze část kapilárního řečiště
6
Fyziologie Eq Krevní a mízní oběh

- velká rezerva pro zvýšenou námahu
- fragilita kapilár

- Žíly – stejné tři vrstvy jako tepny
- hlavní rozdíl je v pružnosti střední vrstvy
- existence žilních chlopní a jejich fce
- zabraňuje se zpětnému toku krve v žilách
- městnání krve (křečové žíly)

Distribuce krve
- zvíře má asi 8% krve ze své tělesné hmotnosti
- asi polovina tohoto množství je v KO
- zbytek je v krevních depech
- distribuce- 20% v tepnách, 80% v kapilárách a žilách
- srdce a mozek odebírají až 10% krve

Mízní oběh (lymfatický)
- je napojen na KO
- návrat tekutiny z intersticiálního prostoru
- stavba: mízní cévy – míznice
: mízní orgány – mízní uzliny
: mízní tkáně – ve slezině
- slepě začínající mízní kapiláry (někde nejsou)
- mízní studnice
- hrudní mízovod ústí do přední duté žíly
- mízní uzliny – na různých místech těla v průběhu míznic
- kontrolní a filtrační stanice
- při zánětu se zvětšují
- nadvemenné MU
7
Fyziologie Eq TRÁVENÍ A VSTŘEBÁVÁNÍ


Podstata trávení
- výživa je základ zachování života a užitkovosti organismu HZ
- výživné látky (živiny) jsou: proteiny, sacharidy a lipidy
- jsou zdrojem energie a stavebním materiálem enzymů, hormonů, protilátek
- jsou materiálem pro tvorbu živočišných produktů

Krmivo- zhruba stejná skladba jako má organismus
- jiná chemická struktura složek
- utilizace (využití) krmiva
- fce zažívací soustavy- mechanické zpracování
- chemický rozklad
- resorpce do krve nebo lymfy
- trávení krmiva
- způsoby zpracování potravy (trávení) – mechanické (svaly, zuby, pysky, žaludek, přežvykování)
- chemické (trávicí šťávy- sliny, žaludeční, pankreatická a střevní
štáva, žluč)
- biologické- enzymy MO

Trávení z hlediska fylogenetického
- Intracelulární- většinou jednobuněční
- princip fagocytózy
- trávicí vakuoly
- trávicí měchýřek
- slepě končící střevo
- Extracelulární- od kroužkovců
- nejdokonalejší u obratlovců
- vznik střeva s análním otvorem
- specializace buněk výstelky
- sekrece trávicích šťáv
- resorpce živin

Charakteristika trávicí soustavy
- trubice s ústním a análním otvorem
- části TS: dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, střevo, trávicí žlázy
- f-ce TS: příjem potravy
: uskladnění potravy
: trávení potravy
: resorpce živin
: exkrece zbytků potravy
: f-ce exkretorická, metabolická a syntetická

Regulace příjmu krmiva
- pocit hladu, kontrakce žaludku, změna chování, zájem o krmivo
- pocit nasycenosti, zklidnění, ospalost, nezájem o krmivo
- neurohumorální řízení
- nervová centra (hladu a sytosti) ve ventromediální části hypotalamu – důsledky jejich poškození
- nepodmíněné reflexy (žvýkání, polykání, slinění)
- vliv mozkové kůry a limbického systému na příjem potravy (smysly a podmíněné reflexy)






8
Fyziologie Eq TRÁVENÍ V DUTINĚ ÚSTNÍ

Trávení v dutině ústní

- mechanické trávení (žvýkání)
- částečně chemické (amyláza)
- význam pysků, jazyka, zubů, slin
- význam mechano a chemoreceptorů
- význam smyslu chuti
- přenos podnětů na další části TS

Žvýkání- reflexní děj řízený z centra v prodloužené míše
- vyvolává se drážděním mechanoreceptorů v tlamě
žvýkání u přežvýkavců- nedokonalé žvýkání
- mechanické zpracování
- drcení buněčných stěn
- vliv na následné chemické trávení
- funkce drsného jazyka, tvrdého patra, uspořádaní zubů
žvýkání u nepřežvýkavců- důkladné žvýkání
- vliv kvality krmiva
- zvlhčování krmiv
- vypadávání krmiva z tlamy u prasat (fce pysků)

Zubní vzorec- B- 0033/4033 E- 3133/3133
O- 0033/4033 S- 3143/3143
Ca- 3142/ 3143
- celkový počet trvalých zubů
9
Fyziologie Eq Složení množství a funkce slin

Složení a množství slin (salivace, salivace)
- vývody slinných žláz
- typy slinných žláz- serózní (příušní)
- mucinozní (drobné)
- smíšené (podjazyčné)
- 99% vody
-anorganické a organické látky (pH, mucin)

Fce slin- zvlhčování dutiny ústní a potravy
- změkčení a kluzkost sousta
- prostředí pro enzymy
- ochranná fce- baktericidní- lysozym
- exkreční fce- močovina, jód
- význam pH slin u Ru- neutralizace obsahu předžaludku
- exkrec močoviny

regulace vylučování slin- nepodmíněné reflexy- mechano, chemo, a termoreceptory v tlamě
- dostředivá vlákna do centra v prodloužené míše
- odstředivá vlákna do slinných žláz
- vzestupné nervové dráhy z prodl. míchy přes hypotalamus do
mozkové míchy
- vliv na složení slin
- podmíněné reflexy- podněty související s příjmem krmiva
- vliv stavu organismu
. dynamický stereotyp
- pravidelnost doby krmení
- neznámé krmiva

polykání- doprava potravy