asanace prostředí

ivních forem virů a bakterií
– t =112°C, přetlak 0,5atp. – 70 – 105 min.
– t =121°C, přetlak 1atp. – 60 - 70 min.
• Voda pod tlakem
–vaření při 134°C přetlaku 2 atp - 30 min.
7
Fyzikální dezinfekce
• Horký vzduch
– t 134°C - 220°C
– horkovzdušné sterilizátory
• Jen termoresistentní materiály
•Bakteriálníspory
– t 150°C za 3 hodiny
– t 160°C za 90 min.
– t 180°C za 15min.
• Teploty nad 300°C
• Sterilizace ve vteřinových expozicích
• Sterilizace plamenem (t 540°C) – vypalování, spalování,
opalování
• Opalování – parazité (škrkavky, kokcidie..)
Fyzikální dezinfekce
•Uvzáření
– Adsobce na protoplazmu
•v něm vyvolávají tvorbu peroxidu vodíku
–Působí ozonizačně
–Působí jen povrchově
– Nepůsobí na mikroorganismy vázané na
prachové částice
– Baktericidnost závislá na Rv a fyziologickém
stavu mikroorganismu
– Zdroje: podtlakové rtuťové křemičité lampy (250
nm)
Fyzikální dezinfekce
–Doplňková metoda po chemické dezinfekci v
aseptickém prostředí
• Sluneční záření
– Tepelné a vysoušecí účinky, baktericidní
(modrofialová a modrá b.)
Chemická dezinfekce
• O ní rozhodují:
–1. Odolnost mikroorganismů
• Rozdílné biochemické a morfologické složení
• Sporotvorné x nesporotvorné bakterie
–2. Účinnost dezinfekčních prostředků
• Na selektivitě toxicity
• - statický (účinek reverzibilní)
•-cidní(účinek ireverzibilní)
Chemická dezinfekce
•3.Způsob použití dezinfekčních
prostředků
– Selektivnost závisí na:
• Stabilnosti
–správnékoncentraci
• nestabilnosti
– správná koncentrace účinné látky
•teplotě (roztok)
• Roztoky horké 70 - 80°C
• dostatečné spotřebě dezinfekčního roztoku
– Pevné plochy 1l na 1 m
2
– Výběhy a pastviny 5 - 10l na 1 m
2
– Ponoření tkanin 4 - 5l na 1kg
Chemická dezinfekce
–dodržení počtu aplikací
–Při ohniskové dezinfekci sporogenních bacilů
trojnásobná aplikace
–Ostatnípřípady – dvojnásobná aplikace (mezi
nimi 1 hod.)
• dostatečné doby expozice
•pečlivá a odpovídající aplikace
8
Chemická dezinfekce
• O ní rozhodují:
–4. Charakter prostředí
•Tekuté
–chemickédezinfekční prostředky
• Plynné – vzduch – vlhkost
• Vazké nebo pevné (močůvka, hnůj..)
– Podmínky méně příznivé
• Porézní materiály - nejhůře dezinfikovatelné
Chemická dezinfekce
– Hydrofilní
•dobře dezinfikovatelné
–Hydrofobnost
• dobrá pro ochranu materiálů, negativní pro
dezinfekci
–různé anorganické látky
– mohou dezaktivovat dez. prostředek
• Reakce prostředí
• Teplota (teplotní koeficient)
•Teplota prostředí
Hydroxidy a Kyseliny
• Silné zásady – změna pH
• Bobtnání, hydrolýza bílkovin
• Velmi aktivní
• Kyseliny
–Působení záleží na :
• Vlivu pH
•V účinku charakteristických iontů
•V účinku nedisociovaných molekul
•Dalšíúčinky – oxidační, dehydratační, povrchová
aktivita
Kyseliny
•Anorganické
– Omezené použití pro dráždivé a korozivní účinky
•Organické
–Konzervační prostředky v potravinářství
chemoterapeutika
• Perkyseliny
– Silné oxidační účinek
– Silné korozivní účinky
-CO - OOH
Halogeny
•Chlór
– baktericidní (snižují organické součásti)
– dezinfekce pitných a odpadních vod
–povrchovépůsobení
• Chlorové preparáty
–Okysličovadla
– Soli kyseliny chlorné
–Aktivace –přidáním amoniaku, amonných solí
Jod a jeho sloučeniny
•Jod
–krystalická látka omezeně
rozpustná ve vodě
–sublimuje v hnědé páry
–zabarvuje, dráždí, zapáchá
–vazba na povrchově aktivní látky
• neiontogenní, amfoterní, anion,
• kationaktivní látky
9
aldehydy
•Redukční a alkylační vlastnosti
aldehydické sk.
• Inaktivace bakterií, tocxinů bez
porušení antigenity
• roztoky, aerosoly, samotný i ve směsi
• t (+15°C) a dostatečná Rv (60 –
100%)
• Expozice 6 – 24 hod.
H - C
O
H
Sloučeniny těžkých kovů
•přecházejí v nepatrném množství do
roztoků
• koagulace bílkovin vazbou na sulfhydrylové
sk.
• Dezinfekce vody
•Sloučeniny rtuti
•Sloučeniny cínu
•Sloučeniny stříbra
Tenzidy – povrchově aktivní látky
•snižujípovrchovénapětí (smáčedla, detergenty,
emulgátory)
• Vazba na buněčné bílkoviny, plazmatickou
membránu – porušení propustnosti, inaktivace
enzymů
• Nízká toxicita
Tenzidy – povrchově aktivní látky
• Anionaktivní
– (mýdla a sulfonátové detergenty)
• Kationaktivní
– (kvartetní amoniové báze)
• Amfoterní (alkylglyciny)
•Baktericidně (G+,G-, plísně)
• Neiontogenní (saponiny, glykosidy, tweeny)
Cyklické sloučeniny
•Baktericidní
– pro vegetativní formy mikroorganismů
• Inaktivace enzymů a koagulace plasmy,
vznik nerozpustných albuminátů po
průniku do buňky
• fenoly, kresoly
dezinsekce
•Ničení škodlivého a obtížného hmyzu
•Kde
–Chovy
– Potravinářský průmysl
– Podniky zpracovávající potraviny
živočišného původu
•Úspěšnost
– Znalost biologie jednotlivých druhů
10
Druhy dezinsekce
• Preventivní
– Nedovolí nebo omezí zavlečení a
pomnožení hmyzu
– Ochrana zvířat před napadením
•Udržováníčistoty
•Odstranění odpadů, hnoje
• Vlastní ničení
• Ohnisková
Způsoby dezinsekce
• Sterilizace
– Samců gama paprsky
–Chemická
• Mechanická
– mucholapky
• Fyzikální
–T
–Oheň
•chemická
Chemická dezinsekce
•Jedy
–Dýchací
–Perorální
– Kontaktní
Dezinsekční prostředky
•Plyny
– Látky extrahované z rostlin
– Chlorované cyklické uhlovodíky
– Organofosfáty
• Repelenty - odpuzují
– Čichové
–chuťové
Kriteria úspěšné dezinsekce
•Průzkumné práce
–Zjištění druhu
– Orientace v možnostech asanace
–Zajištění pracovních sil
–Doba expozice
•Přípravné práce
– Konzultace o skutečném výskytu s majitely objektu
– Je –li nutno informovat okolní majitele
Kriteria úspěšné dezinsekce
– Postupovat dle předpisů u zvláště
nebezpečných a ostatních jedů
– Provést opatření na ochranu hosp. a ost.
zvířat a krmiv a steliva
– Osoby podílející se na dezinsekci poučit
11
Kriteria úspěšné dezinsekce
– Technika dezinsekce
–Pouze přípravky schválené hygienikem
– Vhodný druh, správnou dávku a expozici
Deratizace
• Komplex opatření k ničení škodlivých
hlodavců
–Škodlivost hlodavců
•Znečišťování potravin, krmiv, osiv
•Ničení potravin, krmiv, osiv
• Rezervoáry a přenašeči chorob
• Hostitelé ektoparazitů
–Úspěšnost
• Znalost biologie hlodavců
• Rozsah zasaženého území
• Citlivost druhu proti danému přípravku
•Systematičnost provádění
Kriteria úspěšné deratizace
–Průzkumné práce
•Zjištění výskytu hlodavců
– za 1 – 2 hod. po západu slunce
•Zjištění druhu - výskyt trusu, otvory do nor,
stezky, zápach
Kriteria úspěšné deratizace
–Přípravné práce
• Stanovení míst
•Vyběrnávnady, předvnadění
• Kladení nástrah
– Volné kladení není dovoleno
•Doplnění nástrah
– Kumulativní ve 3 denních intervalech
• kontrola účinnosti
• Návrh na preventivní opatření
Metody deratizace
• Fyzikální
•pasti
• Biologická
•přirození nepřátelé
•Chemická
•Výběr návnadového materiálu
•Správnérozmístění návnad
• Jedovaté i pro ostatní zvířata, lidi
Chemické metody deratizace
• Plynování
• Antikoagulační jedy
12
Asanace
• Základní dokument od 3. 5. 2003
• závazné nařízení (ES) č. 1774/2002 Evropského parlamentu a Rady
z 3. října 2002
– klasifikuje vedlejší živočišné produkty dle jejich rizikového
potenciálu
–Důvod
– maximální omezení možnosti šíření přenositelných nákaz na
člověka
•jak přímo přes zpracovávané živočišné produkty
•tak prostřednictvím přenosu choroboplodných zárodků do živočišné suroviny
krmivem apod.
Rozdělení vedlejších živočišných
produktů
•tři kategorie
– 1. kategorie materiál s nejvyšším
– 3. kategorie s nejnižším potenciálem rizika
• Zahrnují
– zpracovatelské postupy pro
•celátěla
• části mrtvých zvířat nebo produktů živočišného původu
–může anebo nemusí jít o záměr zpracování pro lidskou
spotřebu
Materiály 1. kategorie
•veškeréčásti těl včetně kůží:
–zvířat podezřelých z nákazy přenosnou spongiformní
encefalopatií vsouladu snařízením č. 999/2001
–zvířat, u nichž byla úředně potvrzena přítomnost přenosné
spongiformní encefalopatie,
–zvířat usmrcených v rámci opatření k eradikaci přenosné
spongiformní encefalopatie
– A. jiných zvířat, než jsou hospodářská a volně žijící zvířata
•zvířat v zájmov