8.-pastva 3

PASTVA 3
VYUŢÍVÁNÍ PASTEVNÍCH POROSTŮ A ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŢENÍ.
Způsob vyuţívání pastevních porostů současně ovlivňuje druhové
sloţení a výnosnost. Význam správného vyuţívání se dříve spojoval s obvykle
vyšší intenzitou hnojení a spoţadavky na kvalitu píce.
1. Kombinované využití porostů
- střídavé (kombinované) vyuţití sečením a pastvou je
z hlediska udrţení kvalitního porostu nejvhodnější
- zařazením pasení (úplným nebo částečným pro 2. a další seče) moţno obohatit
niţší porostové patro o nízké výběţkaté trávy, zlepšit zapojení porostu, zvýšit
podíl leguminóz, sníţit nadměrný podíl méně hodnotných dvouděloţných druhů a
dosáhnout vhodného utuţení půdy
- tento způsob vyuţívání travních porostů lze doporučit tam, kde z organizačních,
klimatických a jiných podmínek nelze sklízet 2. (3.) seče
- tím zabráníme nadbytečnému hromadění půdní organické hmoty, postupné
degradaci porostu a udrţíme v rovnováze produkční a ochranné funkce travních
porostů
- Travní porosty obecně umoţňují velmi rozdílný počet sečí a kombinací
s pastvou:
Tab: Moţnosti vyuţívání různě úrodných travních porostů
Travní porosty Vyuţití (počet sečí, pastevních cyklů)
Dříve bez vyuţití extenzivní permanentní pastva masného
skotu s mláďaty
Nekulturní, nehnojené 1 seč (+ pastva)
Polokulturní, málo hnojené 1 –2 seče (+ pastva)
Kulturní, málo hnojené 2 seče (+ pastva)
Dočasné seté, intenzivně hnojené 3 –4 seče (+ pastva)
Kulturní pastviny dle hnojení 4 –5 (6) pastevních cyklů
2. Pastevní využití porostů
- při pastvě působí řada jiných faktorů něţ při sečném vyuţití
- nejdůleţitější jsou spásání porostu v ranější růstové fázi 4-5(6)krát za vegetační
období, čímţ se redukuje fotosyntéza, někdy i kořenová hmota, zásoby cukrů a
fixace vzdušného dusíku
- selektivní pastvou, jak z hlediska druhů a rostlinných částí na druhově bohatších
stanovištích, tak podle výšky spásání je ovlivňována produkce a vytrvalost
stávajících a invazních neţádoucích druhů
- intenzivní sešlapávání poškozuje rostlinná pletiva, zvyšuje utuţení půdy a
zpomaluje vsakování vody
- exkrementy zvířat jsou koncentrovány na menší plochy a podstatně ovlivňují
chutnost píce a koloběh ţivin
- vlivem pasení je za prakticky stejných podmínek vprůměru o 20-30 % menší
počet druhů neţ v porostu sečeném
- spásání v ranější růstové fázi podporuje rozvoj nízkých výběţkatých trav a jetele
plazivého na úkor vzrůstných trav a ostatních bylin
- současně podporuje odnoţování trav a tím se zvyšuje hustota porostu.
- u sečně vyuţívaných porostů činí celková pokryvnost 70-95 %, u udrţovaných
pastevních porostů pak vţdy nad 90-95%
- selektivní charakter spásání, tj. změna. změna konkurenčních vztahů ve
prospěch méně hodnotných druhů, nastává tehdy, jestliţe zvířata mají k dispozici
větší plochu, neţ odpovídá spotřebě pastevní píce (neřízená pastva)
- při nadměrném spásání dochází kpostupnému potlačování vzrůstnějších druhů
a k rozšiřování nízkých druhů spřízemní listovou plochou - pastevních plevelů
- nadměrným sešlapáváním (tlak na půdu 150-300 kPa) jsou v porostu potlačeny
především dvouděloţné druhy bez podzemních výběţků
- je nutné, aby se při pastevním vyuţití vycházelo z botanického sloţení porostů a
přihlíţelo k raným, zpravidla agresivnějším druhům, které potlačují spodní patro s
drnotvornými rhizomatickými druhy - lipnicí luční, kostřavou červenou a jetelem
plazivým
- pokud se toto opomene, pak takové porosty řídnou, hůře odolávají přísuškům a
trpí invazí plevelů.
SPECIFICKÉ VLIVY ZVÍŘAT NA PASTEVNÍ POROST A PASTVA ZVÍŘAT
- nejen travní porosty mají vliv na zvířata, ale i zvířata působí na porosty
- při pastvě existují poměrně významné rozdíly ve vlivu na porost mezi
jednotlivými druhy zvířat
1) SKOT spásá vedle jemných druhů i hrubší byliny
- pokud je nízký porost (do 100 mm výšky), tak zvířata přijmou i bez přikrmování
dostatečné mnoţství píce k úplnému nasycení
- to je moţné i při menším přidělení pastevní plochy, při čemţ často vzniká
závislost mezi nízkými nedopasky a ohraničeným stupněm nasycení
- kvalitní pastevní porost potřebuje sešlapávání zvířaty, coţ je impulzem k
intenzivnějšímu odnoţování travní sloţky a zároveň omezení hrubších plevelů
(kerblík lesní, bolševník obecný aj.)
- pastva skotu je tedy moţným zlepšením pastevního porostu, na rozdíl od
intenzivní pastvy koní nebo ovcí
- skot je na rozdíl od ovcí a koz pastevní generalista
- coţ znamená, ţe porost spásá výrazně méně selektivně
- malá selektivnost se vysvětluje tím, ţe zvířata potřebují pro svoji výţivu denně
mnohem větší mnoţství biomasy
- porosty zachytává jazykem a uškubne ho na výšku větší neţ 3-5 cm
- dobře spásá i vysoké porosty.
- skot se stejně jako koza, kůň vyhýbá pokáleným místům, ze kterých vznikají
ostrůvky nedopasků
- s kravami snazší manipulace neţ s ovcemi
-pastva by neměla být prováděna na příliš svaţitých pozemcích, jinak vznikají
vyšlapané chodníky (tzv. prtě) nebo hrozí eroze
-zvláštní význam na botanické sloţení má extenzivní chov skotu,
jehoţ cílem je sníţení pracovní náročnosti
a materiálových vstupů
= především náklady na hnojení
-pratotechnická opatření zde jsou vedena snahou o rozšíření vikvovité sloţky a
vyuţití biologických zdrojů ze symbiózy kdosaţení přiměřené produkce a udrţení
optimální druhové diverzity při zachování ekologické stability stanoviště
-při uplatnění extenzivního způsobu vyuţívání pastevních porostů kontinuální
pastvou skotu a bez dotace ţivin NPK- hnojením dochází ke zvýšení podílu
vikvovité sloţky (jetele plazivého aj.) vpíci
- vlivem zisku dusíku ze symbiózy shlízkovými bakteriemi je dosahováno
přiměřené produkce i dobrého zapojení porostu a jeho příznivé druhové skladby
- vysoké zastoupení jetelovin (nad 25-30 %) však můţe mít nepříznivý vliv na
zdravotní stav a reprodukci skotu (např. pro vyšší obsah sloučenin HCN)
- k optimalizaci podílu trav, jetelovin a bylin lze přispět systémem střídavého
vyuţívání porostu (např. sklizní 1. seče vsenokosné zralosti a konzervací píce)
- při vyšším zatíţení pastviny není nutno sekat nedopasky, neboť masný skot při
permanentní pastvě spásá i šťovík tupolistý, je-li ve fázi listové růţice
- pokud je šťovík vkvětu, zvířata o něj ztrácí zájem a hrozí jeho další rozšiřování
Pastva jalovic
- snahou chovatele by měl být kvalitní odchov jalovic, které by bylo moţno brzo
zařadit do stáda
- na pastvu by měla jít zvířata zdravá, vyspělá a starší 5 aţ 6 měsíců
- vhodné je zvířata rozdělit do skupin podle věku, protoţe pokud se pasou
všechny věkové kategorie společně, slabší a mladší zvířata jsou utiskovány
staršími
-doporučuje se vytvořit nejméně dvě skupiny, 6-12 měsíců a starší Samozřejmostí
je dostatek nezávadné vody a v případě menšího mnoţství plochy, je nutné zajistit
příkrm
Pastva dojnic
- dojnice by měly být paseny na kvalitních pastvinách svysokým podílem
kvalitních kulturních rostlin
- nevhodné je spásání porostů pod 5 cm, protoţe obsahují velký podíl odumřelých
částí rostlin = sníţená kvalita píce
- porosty by měly být nedaleko ustájení (zhruba do 1,5 km), aby dojnice nechodily
mnohakilometrové náročné vzdálenosti
= sníţení produkce mléka (cca 1 – 1,5 l)
Pastva masného skotu
- není tak náročná jako pastva dojnic
- masný skot můţe spásat i polopřirozené travní porosty svyšším podílem
nekulturních druhů
- přesná výška porostu také není nutná
- zvířata si vyššími porosty zpestřují jídelníček
-hlavní podíl chovu masného skotu by měl být vpodhorských a horských
oblastech s velkým podílem přirozených travinných porostů, kde je pastva
nejlevnějším prostředkem péče o krajinu
2) PASTVA OVCÍ
- selektivní spásači, porosty ukusují a spásají na výšku kolem 2-3 cm
- ovce jsou stejně jako koně mělcí spásači (zaměřují se spodní části porostu)
- při pastvě vzrostlejší vegetace se výrazně vyhýbají kvetoucím travám
- ovce se nevyhýbají pokáleným místům ani po skotu, proto je vhodná smíšená
pastva (skot a ovce se při pastvě vhodně doplňují)
- při smíšené pastvě dochází kmnohem lepšímu vyuţití pastviny
- ovce výrazně redukují výskyt plevelných bylin, keřů a dřevin na pastvině, a tak
zlepšují kvalitu porostu jak zhlediska estetického, tak dietetického
- ovce většinou nerespektují elektrické oplocení, jelikoţ vlna je výborný izolant
- vhodné je vyhnat ovce na pastvinu ostříhané, a pak elektrický ohradník
respektují i po nárůstu vlny
- s ovcemi je špatná a problematická manipulace, proto je nutné pro přehánění
v neznámém terénu a na větší vzdálenosti pouţít ovčácké psy
- chov ovcí praktikovaný u nás po staletí zaměřený především na produkci vlny a
mléka se přeorientoval hlavně na produkci masa
- tomu se musel přizpůsobit i výběr plemen (kombinovaná nebo masná plemena)
Vhodná a odolná plemena pro pastvu:
Šumavka: plemeno českého původu,
kombinovaného uţ. typu
Suffolk: Anglické masné plemeno
Oxford Down: anglické plemeno
s masnou uţitkovostí
Vliv ovcí na sloţení porostu závisí na způsobu pastvy (oplůtková –volná)
- nepravidelná pastva ovcí, tj. vyuţívání porostu bez přemístění zvířat, vyústí do
velmi intenzivního selektivního vlivu
- dlouhodobá, nepravidelná pastva je příčinou vzniku smilkových a vřesových
porostů (vznik vřesovisk = Anglie, Skotsko)
-naproti tomu pravidelná pastva nebo střídavé nasazení ovcí a skotu vede k
redukci společenstva, resp. k udrţení výkonných pastvin
3) PASTVA KOZ
- selektivní spásači, staré české přísloví „mlsný jako koza“
- ve srovnání sovcemi spásají porost výše nad zemí (na výšku větší neţ 5 cm),
porost ukusují řezáky, stejně jako skot a koně se vyhýbají pokáleným a
pomočeným místům
- nevyhýbají se metajícím trávám a svůj jídelníček si často zpestřují listy, větvičky
dřevin a keřů (okusují i slivoň trnku, růţi šípkovou, hloh obecný aj.)
= to můţe být zvlášť výhodné pro omezování růstu neţádoucích stromů a keřů
- dřeviny a keře, které chceme na pastvině zachovat, musí být důkladně chráněny.
- kozy je moţno pouţít kdopásání a čištění pastvin po ovcích, čímţ dojde ke
zvýšení produkce pastvin
- kozy se vyznačují nejvyšší detoxikační schopností ze všech u nás chovaných
hospodářských zvířat, často rádi spásají kopretiny nebo třezalku
- nadměrným zkrmování třezalky jinými druhy zvířat (např. ovce, skot), dochází
k závaţným onemocněním, u dojených zvířat můţe způsobit červené zabarvení
mléka
- na půdu působí aţ 3x niţším tlakem (100 –150 kPa) neţ skot nebo koně, coţ
sniţuje riziko půdní eroze
- negativně působí pastva koz na plochách snedostatečným obrůstem
- v takových podmínkách kozy povytahují způdy i kořínky rostlin, coţ můţe vést
v některých oblastech kpostupnému vysoušení a odumírání pastevní vegetace
- vhodná je společná pastva koz sovcemi, jednotlivé druhy rostlin se zásluhou
různého způsobu pastvy a selektivity příjmu pastevního porostu vhodně doplňují
- při společné pastvě ovcí a koz je vhodný poměr 4:2 nebo lépe 5:1
-kozy je moţné pouţít i při regeneraci zaplevelených ploch
4) PASTVA KONÍ
- přirozený pohyb koní na pastvině je naprosto nezbytný pro zdravý vývin koní
= podporuje správné utváření končetin, hrudníku, hřbetu, zádě
- pastva koní můţe být intenzivní na zaloţených traviných porostech nebo
extenzivní na polopřirozených porostech za pomoci pastevců (např. Slovensko –
Muráňská planina, Rumunsko, Bulharsko aj.)
- porosty na půdách, která jsou trvale nebo i dočasně zamokřené, jsou pro pastvu
koní méně vhodné neţ pro skot
= u koní hrozí nebezpečí špatného utváření končetin
- pro pastvu koní vhodnější sušší pozemky sdostatečnou půdní vláhou a shustě
zapojeným drnem
- pro koně nejsou vhodné přestárlé vykvetlé porosty stejně jako pro skot
-poţadavky na sloţení pastevního porostu jsou obdobné jako u skotu
- kůň je výrazný selektivní spásač a vyhýbá se pokáleným místům
= čímţ je dán základ ke vzniku výrazné ostrůvkovité struktury porostu
- selektivita spásání klesá se vzrůstající intenzitou pastvy a délkou pastevní
sezóny
- v zimním období a při velice intenzivní pastvě jsou koně schopni spásat i
dřeviny
- kůň je mělký spásač, porosty spásá na výšku kolem 3 cm podobně jako ovce
- při pasení zachytává porost pysky a odhryzává těsně u půdního povrchu
- záporný projevem pasení koní je vylučování exkrementů na určitých místech,
která nejsou spásána a silně se zaplevelují širokolistými šťovíky
- velikost oplůtku by měla být větší neţ pro skot, protoţe koně vyţadují kromě
pastvy i dostatečný prostor k pohybu
- u ţírných pastvin můţeme počítat szatíţením 0,5 - 1 ha na jednoho paseného
koně
- mají-li koně moţnost výběru, dávají přednost pastvě suchých míst a mokřinám
se vyhýbají
- pastvou koní se výrazně selektivně mění struktura fytomasy, a to podstatně
niţším okusem a dále vlivem vylučováním exkrementů na určitá místa
- ta jsou při dalším příjmu pastevní píce soustavně obcházená a jsou dále zvířaty
nepasená
-proto se na pastvinách zvyšuje nejen význam hygienický (parazité ţaludku a
střev), ale i význam z hlediska změn vyuţívání kůň - skot, kůň - sečení z důvodu
udrţení porostu v optimální struktuře
5) PASTVA DRŮBEŢE (SLEPICE, HUSY)
- pro jednu slepici polotěţkého plemene se doporučuje kolem 25 m2 a na hejno 8-
10 slepic je třeba 220-250 m2 zatravněného výběhu
- výběh (pastvinu) je vhodné rozdělit na dvě stejné části, kam by se měly po
4 týdnech střídavě vypouštět
- po vypasení výběh ihned vyhrabeme, zavláčíme, nepasenou a suchou trávu
posečeme
- starší porosty jsou pro drůbeţ nestravitelné díky velkému mnoţství sušiny a
vlákniny, proto je nutné porost udrţovat neustále mladý
- úspory dalších krmiv při pastvě jsou však minimální
- při intenzivní pastvě hus je nutnou podmínkou noční dokrmování míchanicí
sloţenou zpořezané zelené píce nebo okopanin 500 g/kus/den + jadrné krmivo
- husy se pasou jiţ od 3:00 hodiny aţ do 20:00 hodin večer
- potřebují píci šťavnatou, při spásání starých porostů jsou přírůstky nepatrné
-nutnou součástí pastviny pro husy je jednoduchý přístřešek, napajedla a zde by
měl být umístěn říční písek pro zlepšení trávícího procesu
- nepříznivým projevem pastvin drůbeţe je poškozování odnoţovacích zón a
výběţků trav a jetelovin = devastace pastvin
Uplatnění úspěšné pastvy je spojeno se následujícími předpoklady:
1. pastevní plochy musí být odolné sešlapávání
- tj. podle moţností je nutné omezit vliv méně vhodných podmínek (při nízké
únosnosti drnu za mokra)
- vliv sešlapávání závisí (vedle pedoklimatickýchpodmínek) na druhu zvířat, na
intenzitě pastvy, na délce pastevní sezóny, pohybu zvířat aj.
2. hustota obsazení (zatíţení)by neměla být vysoká
- resp. pastevní plochy by měly být dostatečně veliké, avšak pastvu musíme
usměrnit tak, aby nedocházelo k přebytkům píce
- přebytek píce se obecně projevuje tím, ţe pastviny poskytují více píce, neţ je
nutné k plnému nasycení zvířat
- projevuje se tím, ţe zvířata ponechávají méně hodnotné a chutné rostliny bez
povšimnutí. Ty se mohou podílet na sloţení porostu (výnosu pastvin), jak uvádí
následující přehled:
Pravděpodobný výběr rostlin při extenzivní a intenzivní pastvě skotu
SPÁSANÉ ROSTLINY
Obcházené rostliny (nedopasky) Selektivně spásané druhy
Pýr plazivý Psineček výběţkatý
Pcháč rolní Sedmikrása chudobka
Pcháč bahenní Kokoška-pastuší tobolka
Pcháč obecný Jestřábník chlupáček
Metlice trsnatá Heřmánek terčovitý
Kostřava rákosovitá Jitrocel větší
Kostřava ovčí Lipnice roční
Smilka tuhá Truskavec ptačí
Šťovík kadeřavý Mochna nátrţník
Šťovík tupolistý Pampeliška (smetanka) lékařská
MOŢNÉ REGULAČNÍ OPATŘENÍ
vyšší zatíţení pastviny sníţení zatíţení pastviny
prodlouţení doby pastvy zkrácení doby pastvy
následné sečení zlepšení výţivy hnojením
změna vyuţití !!! změna vyuţití !!!
VÝZNAM A MOŢNOSTI VYUŢITÍ PASTVY V ČESKÉ REPUBLICE.
Při transformaci zemědělské výroby v ČR dochází ke strukturálním
změnám ve vyuţívání a zhodnocování produktů z polní výroby a drnového fondu.
Pastevním způsobem se vyuţívá asi 1/3 travních porostů s největšími plochami ve
východočeském, jihočeském a západočeském regionu.
- v našich podmínkách, především v horských a podhorských oblastech, jsou
příznivé ekologické podmínky pro zajištění rozhodující krmné dávky v letním
období pro chov skotu a ovcí
- to umoţňují především sráţky, které v období vegetace pohybují v rozmezí 350-
550 mm
- určitýmproblémem je zde kolísánísráţek a jejich nepravidelné rozdělení
- obecně se setkáváme s intenzivním a extenzivním pastvinářstvím, kde pastevní
porost je nejdůleţitějším činitelem z celého komplexu faktorů, který nejvíce
ovlivňuje pastvu
- u nás lze zaznamenat perspektivy u obou směrů.
- při niţší intenzitě výroby, zvláště vméně příznivých ekonomických a
ekologických podmínkách bude převládat pastva na méně výkonných,
extenzivněji obhospodařovaných travních porostech
-těmto tendencím budou odpovídat zásahy do obhospodařování travních porostů
při sledování porostového sloţení, způsobu pastvy, přírůstků a uţitkovosti
- perspektivnější extenzivnější způsob pastvy v podhorských a horských
oblastech mladým skotem a kojnými kravami bude nejvhodnější zajišťovat
systémem honové pastvy
- půjde o skromná plemena nebo kříţence, která zhodnocují průměrné travní
porosty
- podpora chovu kojných krav sniţuje stavy dojnic v mléčné populaci a podporuje
systém vyuţívání extenzivních pastvin
-zde je dále vhodné podporovat výkrm volků
PASTVA JE PŮVODNÍ A PŘIROZENÝ ZPŮSOB VÝŢIVY ZVÍŘAT
- organizované vyuţití pastvin zabezpečí rozšíření nejhodnotnější, nejpřirozenější
a nejzdravější součástí krmivové základny, která je základní podmínkou rozvoje
ţivočišné výroby
- pastva je bohatá na bílkoviny a vitamíny
- spásání porostu v mladém stavu, pohyb zvířat na pastvině, slunce, čerstvý
vzduch ovlivňují vývin zvířat a jeho zdravotní stav
- pastviny jsou tedy nevyhnutelným chovatelským prostředkem
- pastevní porost a kaţdá zelená píce se nejhospodárněji vyuţije pasením od jara
do podzimníchměsíců
- zde se dokonale a harmonicky uplatní všichni pastevní činitelé a teprve v tomto
prostředí se náleţitěprojeví dědičné a individuální vlastnosti zvířat
Mezi pastevní činitele patří:
1)dědičné a individuální vlastnosti zvířete
2) spásaná píce, pastva
3) činitelé volné přírody - vzduch, slunce, pastevní pohyb, otuţování
- pastevní porost není moţno hodnotit jako druhořadého činitele, neboť je jednak
zdrojem výţivy, jednak prostředkem ktomu, aby si zvířata zvykla na prostředí a v
plné míře vyuţila příznivých účinků pastvy na zdraví a uţitkovost
- blahodárný účinek pastvy se projevuje pozdější dobrou plodností a zlepšenou
uţitkovostí zvířat a tyto vlastnosti si zvířata zachovávají i při pozdějším stájovém
chovu
- mladá zvířata odchovaná na pastvině jsou také otuţilá, méně náročná a dokáţí
dobře zhodnocovat objemnou píci.
- ekonomický význam pastvy spočívá v moţnosti efektivního vyuţití travních
porostů (převáţně svahových), dosaţení vhodné uţitkovosti a produktivity práce
při menších poţadavcích na strojní investice a dopravu
- významné je prodlouţení věku pastevně odchovaných jalovic pro doplňování
stáda krav.
VLIVY PASTEVNÍHO PROSTŘEDÍ NA ZVÍŘATA
Pastevním prostředímv širším pojetí rozumíme soubor faktorů působících na
pasená zvířata a jejich uţitkovost. Kromě hlavní sloţky pastevního prostředí,
kterou je