8.-pastva 3

porost, zahrnuje dále vliv terénních podmínek,
povětrnosti a škodlivé sloţky pastevní zoocenózy.
1) Terénní podmínky ovlivňují intenzitu pohybu zvířat a mnoţství k tomu
spotřebované energie
- přiměřený pohyb na pastvě, který je vlastností zvířat, působí příznivě na vývin
jejich tělesné stavby, pevnost končetin a mechaniku kostry (zvláště významné
u pastevního odchovu mladých zvířat)
- naopak nadměrný pohyb v příliš členitém a svaţitém terénu a při větší
vzdálenosti pastevních ploch sniţuje uţitkovost skotu, zejména dojnic
- pro tuto skupinu zvířat jsou výhodnější jsou výhodnější rovinné aţ mírně svaţité
plochy se vzdáleností max. 700 -800 m
- skot spotřebuje na překonání vzdálenosti 1 km cca 2,5 kJ energie na 1 kg ţivé
hmotnosti (např. pro dojnici 500 kg ţ. h. to odpovídá 0,15 ŠJ za sníţení
produkce o 0,5 a více litrů mléka)
- větší vzdálenost kromě toho zvyšuje únavu zvířat a omezuje dobu pro vlastní
pasení, takţe skutečné sníţení produkce mléka je vyšší
2) Povětrnostní podmínkyvýrazně ovlivňují příjem pastevní píce zvířaty, jejich
chování a dále uţitkovost
- sluneční záření působením ultrafialových paprsků ničí choroboplodné zárodky a
z ergosterinu v podkoţním tuku vytváří lumisterin, ze kterého vzniká vitamin D
- příliš vysoká intenzita slunečního záření s vyššími teplotami (a činností hmyzu)
zhoršuje vyuţití pastevního porostu
- chladné, deštivé počasí a silný vítr jsou rovněţ nepříznivé
-pohyb zvířat na zdravém vzduchu zvyšuje jejich otuţilost, zdraví, pravidelnost
pohlavních cyklů a plodnost
3) Škodlivé sloţky pastevní zoocenózyjsou dány biotopy, ve kterých se uplatňují
specifické podmínky pro rozvoj cizopasníků (různí parazité, obtíţný hmyz aj.)
- vyvolávají parazitózy, choroby nebo zneklidňují pasoucí se zvířata
- tím sniţují příjem pastevní píce, produkční účinnost přijatých ţivin a celkově
uţitkovost skotu aţ o 30 %, v krajním případě mohou způsobit i úhyn
- zootechnicky se rozlišují na vnitřní a zevní parazity.
Z vnitřních parazitózje nejrozšířenější motoličnatost (fasciolóza), plicní červivost
(strongilóza) a uhrovitost (cisticerkóza)
- zdrojem nákazy mohou být zamokřená a rozbahněná místa, zanedbané plochy,
nespasená místa porostů, nerozetřené výkaly aj.
- k zamezení těchto parazitóz je třeba důsledně odstranit moţné zdroje nákazy,
dodrţovat správnou pastevní techniku a ošetření ploch (sečení nedopasků,
roztírání výkalů aj.) a zoohygienu
Ze zevních parazitůjsou velmi rozšířená klíšťata (Ixodes ricinus aj.).
Zvířata jsou dále zneklidňována bodavým hmyzem (ovádi, komáři aj.). Zvláště
znepokojuje zvířata střeček (Hypodermis hovis, H. lineatum)
Pastevní prostředí se velmi podstatně odlišuje od stájového
- k zamezení negativních důsledků náhlého přechodu na pastviny je nutno stádo
před zahájením pastevní sezóny na nové prostředí postupně navykat pobytem ve
výbězích
- rovněţ přechod na pastevní výţivu musíbýtpozvolný
-stressové stavy a změna výţivy při náhlém přechodu zvířat na pastvinu
způsobujíznačný a častodéletrvající pokles uţitkovosti
ZDRAVOTNĚ VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ NA PASTVINÁCH
Pro zajištění zdraví zvířat a jejich vysoké a vyrovnané uţitkovosti se musí
na pastvině zajistit vhodné prostředí:
= 3 varianty opatření –před začátkem pastvy, během sezóny a po ukončení pastvy
1. Před zahájením pastvy lze zdravotně veterinární opatření rozdělit do dvou
skupin - zásahy na pastvinách a opatření u zvířat určených pro pastvu
a) zásahy na pastvinách se vztahují především k zajištění dostatečné a vhodné
výţivy jako základního předpokladu dobrého zdravotního stavu zvířat
- proto je prvním úkolem výběr hodnotného pastevního porostu
- důkladný veterinárně zdravotní průzkum pastvin je nutno provést před
obsazením zvířaty
- zamokřené plochy s málo hodnotným porostem vyvolávají zdravotní poruchy
(mj. bakteriální a parazitární infekce trávicích a dýchacích orgánů)
- dále je třeba zjistit, které plochy byly dříve spásány nemocnými zvířaty ( i zvěří)
a sledovat onemocnění zvířat (sněť slezinná a šelestivá, tuberkulóza, nakaţlivé
zmetání, motolice, strongylóza, kokcidióza, distomatóza, střevní červi aj.)
- podle stupně zamoření pastvin je třeba zajistit postupnou asanaci na více let
(např. seno zamokřených pastvin zlikvidovat kompostováním s vápnem nebo
zkrmovat aţ po roce).
- pro pastvu by se neměly vyuţívat plochy dočasně zaplavované vodou (moţný
zdroj infekce)
- pro napájení zvířat je třeba vybrat místa s pramenitou nebo tekoucí vodou,
případně nezávadné studně (stojaté vody mohou být pro napájení problematické)
- v chladných polohách je nutné poskytnout, zvláště mladému skotu na
pastvinách, úkryt v jednoduchých letních stájích na noc a za deštivého počasí a
dále úkryt pod přístřešky před sluncem
-okolí staveb, napajedel aj. se musí před začátkem pastevní sezóny dezinfikovat -
- stavby uvnitř je nutné omýt roztokem hydroxidu sodného nebo dezinfekčních
prostředků
pro ovce
- z výběhů a v okolí staveb se musí odklidit neţádoucí předměty
-nebezpečná místa na pastvinách je nutné oplotit
- opravy oplocení, přístřešků aj. musí být včas zajištěny
- pastevní objekty musí být vybaveny nástroji pro první pomoc (jícní roury, trokary
aj.) a základním technickým vybavením pro obsluhu
- psi pouţívaní při pastvě musí být odčerveni
- pevné výkaly musí být důkladně rozprostřeny (likvidace cizopasníků a
choroboplodných zárodků)
-posekané nedopasky se odstraní (kompostováním aj.)
b) výběr zvířat pro pastvu je velmi důleţitý
- na pastvu jsou vybírána pouze zvířata zdravá, bez infekčních chorob
- pokud nejsou nemocná zvířata oddělena od zdravých, mohou ohrozit ostatní
- mimořádná péče musí být věnována klinickému vyšetření na tuberkulózu a
tuberkulinaci před a po ukončení pastevní sezóny
- podobně i při jiných infekčních chorobách (nakaţlivé zmetání skotu, brucelóza
aj.)
-před příchodem na pastvu je nutné řádně označit zvířata (náušnice) a zavést
přesnou evidenci
2. Během pastevního obdobíveterinární sluţba kontroluje zvířata a dohlíţí na
dodrţování veterinárně zdravotních opatření
- rovněţ pastevci musí včas rozpoznat nemocná zvířata (zpravidla se drţí mimo
stádo a málo se pasou), která musí být izolována a krmí se odděleně senem nebo
kvalitní zelenou pící aj.
- v případě váţnějších zdravotních poruch, které se projevují horečkami, musí být
zajistěno ošetření veterinářem
- skot trpící katarálním střevním průjmem musí být z pastvy vyloučen, krmen
odděleně a napájen odstátou vodou
- skot se střečkovými boulemi musí být ihned ošetřen
- při kašli mladého skotu je třeba provést koprologickou zkoušku na strongylózu
a izolaci (podobně u kokcidiózy aj.)
- také je třeba kontrolovat onemocnění koţními cizopasníky a plísněmi (vši,
herpes aj.)
- ovce nesmí být zásadně paseny na stejných plochách jako skot (moţný přenos
chorob)
-nebezpečí šíření nákazy na pastvinách je vţdy vyšší vpozdním vlhčím létě,
protoţe v prohřátých vlhčích vrstvách půdy jsou příznivější podmínky pro
udrţování choroboplodných zárodků
3. Po ukončení pastvy jsou nutné zdravotní zkoušky, aby do stájí přišla zdravá
zvířata
-přechod na stájové krmení musí být pozvolný s udrţováním mikroklimatu
(zvýšené větrání aj.)
PORUCHY ZDRAVÍ A ONEMOCNĚNÍ ZVÍŘAT PŘI PASTVĚ
- základní sloţky pastevních porostů (dusíkaté a bezdusíkaté látky, vitamíny,
stopové prvky, enzymy a voda) mají hlavní význam pro pasoucí se zvířata
- narušený přívod kteréhokoliv z nich má za následek zdravotní poruchy
- tyto nesoulady určitým způsobem zasahují do energetické nebo intermediální
výměny látkové a vzniklá onemocnění jsou označována jako:
1. poruchy nebo choroby metabolické
- projevy, průběh a důsledky metabolických poruch jsou rozdílné v závislosti na
povaze a intenzitě uplatňované příčiny
- hlubší nedostatky vedou k onemocnění s váţnými klinickými příznaky (ulehnutí,
tetanické křeče, obrny u dojnic) aţ k uhynutí zvířat
Průjmy zvířat, zvláště mladého skotu mohou být způsobeny nedostatečnou
přípravou při přechodu na pastevní výţivu
-jejich příčinou můţe být i infekce patogenními zárodky Escherichia coli aj.
Nebezpečí nadýmání zvířat je časté při spásání ploch s vyšším zastoupením jetele
plazivého (i jiných dvouděloţných bylin) v porostu a zvyšuje se zvláště u zvířat
nedostatečně připravených na pastvu
- nadmutí je způsobeno nadbytkem bílkovin a nedostatkem glycidů v píci
- v bachoru skotu se nevytváří v dostatečném mnoţství kyselina mléčná. Její
nedostatek zpomaluje peristaltiku bachoru a zaţívacího ústrojí a dochází k
hromadění plynů (oxid uhličitý, metan, kyanovodík)
- nadmutí se pozná podle napnuté kůţe na levé hladové jamce pod kyčelním
kloubem (při poklepu dutý zvuk)
- zvíře je neklidné, rychle dýchá, potí se apod. Nebezpečí nadmutí se zvyšuje při
nadměrném pití napasených zvířat
-při lehčích případech nadmutí se dává zvířeti do tlamy slaměné povříslo nebo
provaz, které mají být tak silné, aby zvíře mohlo přeţvykovat, event. do zvířete
nalít vápennou vodu aj. pro pohlcení plynů, při těţších případech se pouţívá jícní
roura nebo proraţení bachoru trokarem v levé hladové jamce
Máta peprná ulevuje
nadmutí u lidí
Nadmutí na pastvinách je moţno předcházet dodrţováním hlavních zásad
pastevní techniky:
1.Udrţovat optimální poměr trav, jetelovin a ostatních rostlin v porostech
(70-75 %, 15-25 % a 5-10 %). Např. kmín kořennýpodporuje peristaltiku a tím
lepší odchod plynů (dříve se přiséval do pastevních porostů)
2. Nevyhánět na pastvu zvířata hladová,
ale předkrmená např. glycidovou siláţí, starší zelenou pící
či napojená, aby se nepásla příliš hltavě
3. Nespásat porost bohatý na jeteloviny příliš vlhký
j. rolní
4. Porosty s vysokým zastoupením jetelovin je nutné spásat starší (vyšší)
Pastevní tetanie, hypomagnezaemie (travní tetanie, jarní nebo zimní tetanie aj.)
způsobuje ochrnutí převáţně pastevně chovaného skotu (méně u ovcí)
- v mírném pásu Evropy toto onemocnění postihne cca 3 % masného skotu
- často je prvním příznakem pastevní tetanie aţ nález uhynulého zvířete
- je třeba sledovat příznaky choroby (nervozita, klopýtání, zhoršená stabilita aj.)
- extrémní excitace se projevují pěnou utlamy, záškuby svalstva a končetin,
leţením na boku, nataţenými končetinami, rozšířením nozder = zrychlené dýchání
aj.
- příčiny onemocnění: vysoký obsah bílkovin, nízký obsah vlákniny a sušiny
- výzkumy sledují příjem hořčíku a vápníku travami, z nichţ některé jsou uváděny
do souvislosti s pastevní (travní) tetanií (jílek vytrvalý, bojínek luční, srha
říznačka, aj.)
- zimní tetanie se můţe projevit při spásání suchých porostů, při zkrmování siláţe
nebo sena, zvláště vdobě telení zvířat
- koncentrace draslíku v píci dočasných travních porostů je převáţně vysoká za
současného nedostatku Ca
- naproti tomu v píci trvalých travních porostů je poměr těchto prvků uţší, a
proto výskyt pastevní tetanie je podstatně niţší
- příčiny pastevní tetanie tedy spočívají v nedostatku Mg v píci. Kvocient (Mg +
Ca) : K v sušině píce je zde širší neţ max. poţadovaný "tetanický poměr" pro skot
1 : 2,2 ( vyšší příjem K převáţně travními porosty)
-obsah Mg v píci by měl být přibliţně 0,2 %
-zvířatům s velmi nízkou koncentrací Mg v krvi (do 10 ppm) a nízkým počtem
mikroorganismů v bachoru hrozí akutní moţnost onemocnění
-při onemocnění podáváme pro uklidnění zvířat intravenozní injekce např. síranu
hořečnatého. Je vhodné přidávat síran hořečnatý do pouze jediného zdroje
napájecí vody
- při nedostatku Mg v píci pouţíváme hořečnatá hnojiva, jinak kryjeme potřebu
dolomitickým vápencem. Doba hnojení není rozhodující.
Nutriční svalová degenerace (myodistrofie) můţe být hromadné onemocnění
charakterizované degenerativními změnami na kosterním a srdečním svalstvu
- projevuje se nejvíce u mláďat zvýšenou únavou, potácením, slabostí končetin
apod.
- příčinou je nedostatek vitamínu E a selénu
- prevence a léčba spočívá v aplikaci přípravků s obsahem vitamínu E a selénu,
nejlépe injekčně ihned po ulehnutí zvířat.
Hypofosforémie je zapříčiněna poklesem fosforu v krevním séru, anebo
nesprávným poměrem P : Ca
- projevuje se poklesem produkce, tučnosti mléka, poruchami plodnosti
- prevence a léčba spočívá v přidání fosforečných solí (dikalciumfosfát), případně
v aplikaci infúzních roztoků (Glyphostan)
Ketózaje typická produkční choroba dojnic způsobená poruchou metabolizmu
glycidů, zpravidla v důsledku energetického deficitu
- projevuje se poruchami trávení, hubnutím, průjmy aj. aţ v konečném stádiu
uhynutím
- prevence spočívá ve vyváţené krmné dávce s obsahem lehce stravitelných
cukrů, dodrţováním úţivného poměru a přídavky např. propylénglykolu
Otrava mědí(více jehňata, ovce neţ u skotu)
- na půdách s vyšším obsahem Cu
- v humidních oblastech
-ţloutenka, průjmy aţ uhynutí
2. Infekční onemocnění
mohou latentně probíhat dlouhou dobu bez jakýchkoliv příznaků. Nákazy se
nepřenášejí pouze stykem nakaţených a zdravých zvířat, ale ijinými způsoby
(předměty, krmivy, lidmi aj.)
Bovinní spongiformní encephalopatie (BSE), označovaná jako „nemoc šílených
krav“ se v našich chovech do roku 2000 nevyskytovala
- v posledních letech však i vČR bylo zjištěno několik nemocných chovů, které
byly zlikvidovány (několik tis. kusů)
- v Anglii, Irsku a v jiných evropských zemích (Švýcarsko, Francie aj.) se nákaza
rozšířila zkrmováním masokostních mouček (???), infekce(???) a byla zjišťována
histologickým vyšetřením změn mozků zvířat
- mozek BSE krav nabývá houbovitou podobu, poruchy svalové koordinace, zvíře
je dezorientováno a umírá
-priony (infekční bílkovinné částice = „podivné molekuly bílkovin“) mohou být jen
doprovodným jevem, následkem a nikoli příčinou
rozklad nervových buněk
- BSE, pro své moţné, ale neprokázané, spojení s Creutzfeldt-Jacobovou nemocí
(CJK), je dále problémem ekonomickým a politickým
- mezi jiné nemoci v této skupině patří např. TME u norků nebo FSE u domácích
koček a některých kočkovitých šelem v zoologických zahradách
Kaţdý kus poraţený hovězího dobytka zanechá na zemi hrůznou stopu:
- zničenou obrovskou plochu deštného lesa
- 0,6 mil. litrů vody určených na pěstování krmiva
- 0,2 mil. litrů metanu (skleníkový efekt !!!)
- kaţdou sekundu sní dvě stovky Američanů jeden hamburger
- v Evropě chováme 147 miliónů kusů skotu
- na celém světě pak 1,3 miliardy kusů
- jejich ţivá hmotnost přesahuje celkovou hmotnost lidstva
- moderní jateční provozy denně porazí aţ 400 zvířat
-oproti roku 1970 vzrostla spotřeba masa o 100 %
Infekční onemocnění dýchacího aparátuzpůsobují viry, které porušením výstelky
dýchacích cest umoţňují sekundární infekci bakteriemi (pasteurelly aj.)
- v prevenci bakteriálních průjmů, ale také při řešení imunity telat proti
respiračním chorobám se uplatní vakcinace inaktivními patogenními typy
Escherichia coli aj.
Infekční zánět rohovky a spojivek vyvolávají v našich podmínkách zpravidla
zárodku rodu Moraxella, přenášené mouchami nebo přímým kontaktem do očí
- prevencí je desinsekce ve stájích, vakcinace a ochrana před prudkým světlem
Tuberkulózaje infekční bakteriální onemocnění zpravidla chronického průběhu
- skot nesmí být připuštěn na pastvu bez veterinárního osvědčení tuberkulinace s
negativním výsledkem
- po přesunu na pastvu, např. při změně majitele, se zvířata drţí 4 týdny v
karanténě a provádějí kontrolní zkoušky
Brucelóza skotu(a jiných zvířat) působí škody při reprodukci a infekce je
přenosná na člověka, před jakýmkoliv přesunem zvířat je nutné serologické
vyšetření a karanténní opatření (28 dnů)
-po ukončení pastvy je nutné opětovné vyšetření
Slintavka a kulhavka jsou virová onemocnění přenosná na ostatní paznechtníky
- v zájmu prevence je nutné, aby zvířata přicházela na pastvu imunní
- vakcinaci provést nejméně 2-3 týdny před přesunem na pastvu
- kulhavka (hniloba paznechtů) hlavně u ovcí (ošetřovat, antibiotika !!!)
Sněť slezinnáje bakteriální onemocnění nebezpečné i pro člověka
- v oblastech s jejím výskytem se nedoporučuje pást
- tam, kde se sněť slezinná vyskytla ojediněle, je nutné, aby zvířata určená k
pastvě byla vakcinována nejméně během 3 let od výskytu nákazy
Vzteklina je nebezpečné virové onemocnění masoţravců, přenosné na skot, jiná
zvířata a lidi
- vyskytne-li se během pastvy případ kontaktu skotu spodezřelým zvířetem, nařídí
se u neočkovaných zvířat během 24 hodin jejich poraţení
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR) a infekční pustulární vulvovaginita (IPV) se
projevují jako akutní horečnatý zánět horních cest dýchacích nebo poškozením
dělohy krav
- onemocnění vyvolává ekonomické ztráty sníţením uţitkovosti, nutnými
poráţkami či úhynem
- ochrana spočívá v zabránění zavlečení infekce
IBR
3. Z plísňových chorobje nejrozšířenější dermatofytóza (trichofytóza), která je
přenosná na člověka
- výskyt choroby ovlivňují nevhodné zoohygienické poměry, nesprávná výţiva,
hlodavci, ektoparazité, hmyz aj.
- zásady prevence spočívají vpravidelné dezinfekci stájí a kontrole vnímavých
zvířat, ve vakcinaci a správné výţivě
MOŢNOSTI ZAJIŠTĚNÍ PASTVY, ZELENÉHO KRMENÍ A KONZERVACE PŘEBYTKŮ
PASTEVNÍ PÍCE VE VÝROBNÍCH OBLASTECH
Výrobní oblasti ČR se vyznačují charakteristickými přírodními a ekonomickými
podmínkami. Ty jsou určovány zejména i půdními podmínkami, klimatickými a
terénními, dále vzdáleností nebo roztříštěností ploch zemědělské půdy a také
vlastními moţnostmi chovu zvířat, odbytu apod.
Cílem zavádění nebo rozšiřování pastvy je ekonomické vyuţití půdy smaximální
rentabilitou, moţné sníţení počtu pracovních sil, zajištění dobré uţitkovosti a
zdraví zvířat
- při řešení organizace a rozsahu pastvy hospodářských zvířat je nutné posoudit
místní přírodní a ekonomické podmínky
- tam, kde pastevní porost v letním období zpravidla zasychá, zatímco vojtěška
nebo jiná pícnina poskytuje 3 (4) seče, by nebylo správné zajišťovat výţivu zvířat,
zejména skotu, pouze travními porosty
- zde bude nutné se spokojit zřízením výběhů, kam se budou zvířata (či pouze
plemenný materiál) pravidelně po většinu roku vyhánět. Vtakových případech
bude pastva zdravotním doplňkem výţivy ze ţlabu
-kde se naskýtá ekonomicky zdůvodněná moţnost pastvy, je třeba ji vyuţít,
zejména pro prodlouţení období levného zeleného krmení a zlepšení zdravotního
stavu
1. Pastva skotu v podhorských a horských oblastech
- v těchto podmínkách zpravidla zajišťují sráţky vcelku pravidelné obrůstání
dočasných a trvalých travních porostů. Proto zde můţe pastva zajistit plnou
výţivu skotu během pastevního období.
- rovněţ terénní podmínky zde určují maximálně vyuţívat travní porosty pastvou.
- pastva v letním období je, zejména na svaţitých plochách, nejlevnější a
nejjistější způsob vyuţití porostů převáţně za kaţdého počasí
- potřeba pracovních sil při organizované pastvě klesá u mladého skotu asi o 1/2,
u dojnic o 1/3 proti stájovému krmení
- pro období zimního krmení se musí v těchto podmínkách zajistit seno
(s dosoušením), dostatek skladovacích prostorů, senáţování a siláţování
víceletých a jednoletých pícnin (za nepříznivých podmínek)
- z organizačního hlediska je nutné zakládat pastviny pro dojnice co nejblíţe stájí,
prakticky nejlépe mají navazovat přímo na chlévy