Využití fytocenologického systému rostlinných společenstev ke stanovení druhové skladby dřevin pro potřeby STZ

Využití fytocenologického systému
rostlinných společenstev ke stanovení
druhové skladby dřevin pro potřeby STZ

• Podle geobotanického členění je možné vybrat následující, z praktického hlediska
nejvhodnější vegetační jednotky (typy), ve kterých převládají dřeviny s vazbou na určité
stanoviště. Podle typu stanoviště a jeho polohy v území je potom zpětně možné zvolit
vhodnou skladbu dřevin. Jestliže se jedná o projekt většího rozsahu, je však vždy dobré
vyžádat si geobotanickou expertizu.
• Cílem není návod na rekonstrukci potenciální přirozené vegetace na jednotlivých
stanovištích, ale podat informaci o dřevinách, které jsou v jednotlivých oblastech na
konkrétních stanovištích původní, a které je možné uvažovat k výsadbě. Při výběru dřevin pro
konkrétní výsadbu je samozřejmě nutné brát v úvahu speciální podmínky každého stanoviště
(zejména vlastnosti půdy). Podle nich je potom třeba zvolit nejvhodnější dřeviny, případně
vybrat pro první fázi revitalizace území takové domácí dřeviny, které připraví podmínky pro
následnou výsadbu dřevin cílového porostu. K výsadbám je vhodné zajistit materiál pokud
možno místní provenience. Při stanovení druhové skladby pro výsadby v konkrétním území je
pokud možno vždy dobré hledat inspiraci podle polopřirozených, případně přirozených
porostů v nejbližším okolí.


1.
Druhotně vzniklé křoviny a keřové lesní
pláště
na mírně vlhkých až zbahnělých půdách v polohách opadavých listnatých lesů
(Fagetalia sylvaticae - viz.8,9,11,12,13,) [ Berberidion Br.-Bl. 1950]

Acer campestre
Berberis vulgaris
Cornus mas - pouze v teplejších oblastech
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus x macrocarpa
Euonymus europaeus
Euonymus verrucosus - v teplejších oblastech
Genista pilosa
Genista tinctoria
Ligustrum vulgare
Padellus mahaleb - pouze v teplých oblastech
Prunus spinosa
Ribes alpinum
Ribes uva-crispa
Rhamnus cathartica
Rosa arvensis
Rosa dumalis
Rosa inodora
Rosa rubiginosa
Rosa scherardii
Rosa tomentosa
Viburnum lantana
Viburnum opulus


2.
Původní i druhotně vzniklé křoviny a
keřové lesní pláště teplých oblastí,
často na kontaktu s šípákovymi doubravami a suchomilnějšími teplomilnými doubravami
(Quercetalia pubescenti-petraeae Klika 1933 - viz.14) [Prunion spinosae Soó 1931]

Amygdalus nana
Cerasus fruticosa
Cotoneaster integerrimus
Cotoneaster melanocarpus
Euonymus verrucosus
Lonicera caprifolium
Padellus mahaleb
Rosa arvensis
Rosa gallica
Rosa inodora
Rosa pimpinellifolia
Rosa majalis
Rosa scherardii
Rosa spinosissima
Sorbus aria
Sorbus danubialis
Juniperus communis



3.
Vrbové křoviny na často zaplavovaných
březích
toků v nížinách a pahorkatinách
[Salicion triandrae Th. Müller et Görs 1958]

Salix fragilis
Salix triandra
Salix viminalis


4.
Společenstvo keřových vrb na štěrkových
náplavech podhorských řek
[Salicion eleagno-daphnoidis (Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993]

Salix purpurea


5.
Společenstva stromových vrb a topolů
osídlující nejnižší polohy údolních niv při velkých řekách
[Salicion albae Soó 1930]

Populus alba
Populus nigra
Rubus caesius
Salix alba
Salix fragilis


6.
Bažinné olšiny
na trvale zamokřených hydromorfních půdách typu fen nebo anmór
(Alnion glutinosae Malcuit 1929)

Alnus glutinosa


7.
Bažinné vrbové křoviny na hydromorfních
slatinných půdách
typu fen, často zaplavované stagnující vodou
(Salicion cinereae Th. Müller et Görs ex Passarge 1961)

Frangula alnus
Salix aurita
Salix cinerea
Salix pentandra


8.
Lužní lesy údolních poloh a okolí pramenišť
od pahorkatin až po horské polohy

[Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953]

Acer campestre
Alnus glutinosa
Alnus incana
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Padus avium
Ribes nigrum
Rubus caesius
Salix cinerea
Viburnum opulus


9.
Lužní lesy údolních niv velkých vodních
toků v nížinách

[Ulmenion Oberdorfer 1953]

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Alnus glutinosa
Carpinus betulus - sušší půdy
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus monogyna
Euonymus europaeus
Fraxinus excelsior
Ulmus laevis
Ulmus minor
Quercus robur
Populus alba
Populus nigra
Padus avium
Cerasus avium
Tilia cordata - sušší půdy
Viburnum opulus
Rubus caesius
Sambucus nigra


10.
Květnaté dubohrabové a dubolipové háje

(místy s příměsí jedle) na vlhkých až slabě