Využití fytocenologického systému rostlinných společenstev ke stanovení druhové skladby dřevin pro potřeby STZ

ových (přirozených) smrčin, jednak jako trvalá společenstva podmáčených půd.
Horské smrčiny jsou u nás rozšířeny v nadmořských výškách od 950 m. Podmáčené smrčiny
se vyskytují na podmáčených půdách při dolní hranici přirozených smrčin a ve
společenstvech svazu Luzulo-Fagion (viz 10). Tento vegetační typ je vázán na chladný a
vlhký stupeň chladné oblasti C1-C 2 (viz Atlas podnebí Československé republiky) s ročním
úhrnem srážek 1100 - 1400 mm a s průměrnou roční teplotou mezi 3-5oC.
(Piceion excelsae Pawlowski in Pawlowski, Sokolowski et Wallisch 1928)

Abies alba
Acer pseudoplatanus
Betula pubescens
Fagus sylvatica
Lonicera nigra
Picea excelsa
Rosa pendulina
Sorbus aucuparia


18.
Subalpinská společenstva kosodřeviny

představující primární keřová společenstva subalpinského stupně, vyskytující se nad hranicí
lesa, kde průměrná roční teplota kolísá od 0oC do 2oC a úhrn srážek často přesahuje 1000
mm.
(Pinion mughi Pawlowski in Pawlowski, Sokolowski et Wallisch 1928)

Alnus viridis
Juniperus communis
Picea excelsa
Pinus mugo
Ribes petraeum
Salix silesiaca
Sorbus aucuparia
Sorbus sudetica


19.
Původní rašelinné březiny,

vyskytující se především v podhorských a horských oblastech.
(Betulion pubescentis Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1955)

Betula pubescens
Frangula alnus


20.
Kapradinové smrčiny

lokálně příznivých stanovišť horského až vysokohorského vegetačního stupně
[Athyrio alpestris-Piceion Sýkora 1971]

Picea abies





Seznam domácích druhů použitelných pro
návrh STZ

1. Abies alba
2. Acer campestre
3. Acer platanboides
4. Acer pseudoplatanus
5. Alnus glutinosa
6. Alnus incana
7. Alnus viridis
8. Amygdalus nana
9. Berberis vulgaris
10. Betula carpatica
11. Betula pendula
12. Betula pubescens
13. Carpinus betulus
14. Carpinus betulus
15. Cerasus avium
16. Cerasus fruticosa
17. Cornus mas
18. Cornus sanguinea
19. Corylus avellana
20. Cotoneaster integerrimus
21. Cotoneaster x macrocarpa
22. Crataegus melanocarpus
23. Crataegus monogyna
24. Crataegus oxyacantha
25. Daphne mezereum

26. Euonymus europaea
27. Euonymus verrucosus
28. Fagus sylvatica
29. Frangula alnus
30. Fraxinus excelsior
31. Genista pilosa
32. Genista tinctoria
33. Juniperus communis
34. Ligustrum vulgare
35. Lonicera caprifolium
36. Lonicera nigra
37. Lonicera xylosteum
38. Padellus mahaleb
39. Padus avium
40. Picea abies
41. Pinus mugo
42. Pinus sylvestris
43. Populus alba
44. Populus nigra
45. Populus tremula
46. Prunus spinosa
47. Pyrus pyraster
48. Quercus petraea
49. Quercus pubescens
50. Quercus robur

51. Rhamnus cathartica
52. Ribes alpinum
53. Ribes nigrum
54. Ribes petraeum
55. Ribes uva-crispa
56. Rosa arvensis
57. Rosa dumalis
58. Rosa gallica
59. Rosa inodora
60. Rosa majalis
61. Rosa pendulina
62. Rosa pimpinellifolia
63. Rosa rubiginosa
64. Rosa scherardii
65. Rosa spinosissima
66. Rosa tomentosa
67. Rubus caesius
68. Rubus plicatus (fruticosus)
69. Salix alba
70. Salix aurita
71. Salix cinerea
72. Salix fragilis
73. Salix pentandra
75. Salix purpurea

76. Salix silesiaca
77. Salix triandra
78. Salix viminalis
79. Sambucus nigra
80. Sambucus racemosa
81. Sorbus aria
82. Sorbus aucuparia
83. Sorbus danubialis
84. Sorbus sudetica
85. Sorbus torminalis
86. Taxus baccata
87. Tilia cordata
88. Tilia platyphyllos
89. Ulmus glabra
90. Ulmus laevis
91. Ulmus minor
92. Viburnum lantana
93. Viburnum opulus

• Poznámka: V přehledu je uvedena pouze základní druhová skladba domácích dřevin,
vhodných pro použití k běžným výsadbám na příslušná stanoviště. Nejsou uvedeny některé
kriticky ohrožené a chráněné druhy dřevin, k jejichž reintrodukci a ochraně je nutný speciální
přístup z hlediska ochrany přírody. Nejsou také uvedeny drobné dřeviny (např. Vaccinium sp.,
Calluna vulgaris), jejichž velkoplošné výsadby jsou z praktického hlediska neuskutečnitelné a
dřeviny, jejichž využití k výsadbám je okrajové nebo jsou využitelné pouze ve výjimečných
případech (např. Rubus sp.).
• Jména dřevin jsou většinou uvedena dle Květeny ČR (Hejný et Slavík 1988, 1990, 1992 a
Slavík 1995).
• K vypracování přehledu bylo využito zejména Geobotanické mapy ČSSR: 1. České země
(Mikyška et al. 1968) a přehledu rostlinných společenstev ČR a jejich ohrožení (Moravec et al.
1995).
(v rámci řešení STZ zpracoval Ing. J. Dostálek,Csc.)