Vodní zákon

nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího
nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1) Povolení k některým činnostem je třeba
a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu
ovlivňujícím odtokové poměry,
b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,
valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž
leží koryto vodního toku,
c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku
v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních
zdrojů,
d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45).
(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo
b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48)
v souvislosti s jeho správou. Dále není třeba podle odstavce 1
písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů
a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
(3) Vodoprávní úřad stanoví při povolování těžby říčního
materiálu podmínky těžby tohoto materiálu, včetně případné sanace
a rekultivace.
(4) Osoba oprávněná k těžbě podle odstavce 1 písm. b) je
povinna po skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do
technické dokumentace skutečný stav místa těžby a předat tuto
dokumentaci vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.
(5) Na vydání, zrušení, změnu a zánik povolení k některým
činnostem se použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich
užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení
vodoprávního úřadu. Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami
a je-li vydání tohoto povolení k nakládání s vodami třeba, lze je
povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami
nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.
(2) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit
životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník
povinen ohlásit9) vodoprávnímu úřadu.
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti,
popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní
dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto
zákonem.
(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního
úřadu podle zvláštního zákona.10)
(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení
k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu
povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících
nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich
energetický potenciál.
(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich
užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních
a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet
bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního
toku.
(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1
nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne
vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění
vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
------------------------------------------------------------------
9) § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
(1) Povolení je třeba k vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do kanalizace.
(2) Při vydávání povolení podle odstavce 1 vodoprávní úřad
postupuje přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 5. Ustanovení
§ 9 až 13 platí v těchto případech obdobně.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením
nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona,
které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí
koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky
sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní
skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům,
skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb
a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo
podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám
v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné
hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.
Souhlasu není třeba ke stavbám, které podle zvláštních právních
předpisů4) podléhají pouze ohlášení.
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad
v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky i dobu, po
kterou se souhlas uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v řízení
o povolení stavby, terénních úprav nebo o těžbě nerostů
v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž
je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru
České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České
republiky a ozbrojených sil České republiky, které v případech
cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit
stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový
záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost
nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po
dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu,
zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona
možný, popřípadě za jakých podmínek.
(2) Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů
přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)
(3) Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení
a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný
podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon).
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných
rozhodnutí podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení
evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů, vymezí rozsah údajů
a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné
správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské
evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto
informačního systému.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
a o změně některých dalších zákonů.
12) Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné
vodohospodářské evidenci.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1) Stavby související s vodními díly uvedenými v § 55 odst.
1 písm. a), d), f), g), h) a k) se evidují v katastru nemovitostí.
Podrobnosti vymezení těchto staveb stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se dále evidují ochranná pásma
vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma
vodních zdrojů (§ 30) jako ochrana území.13)
(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému
katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle
odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
byla tato ochrana území vymezena.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle
tohoto zákona a k poskytování informací veřejnosti a provádí se
podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních
vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
zahrnuje zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod
včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování
ekologického stavu povrchových vod,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) vytváření a vedení evidence
1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů
a umělých vodních útvarů,
2. množství a jakosti povrchových a podzemních vod,
3. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních
a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních
nádržích,
4. oblastí povodí (§ 25),
5. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
6. ochranných pásmech vodních zdrojů (§ 30),
7. zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých
se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31),
8. citlivých oblastí (§ 32),
9. zranitelných oblastí (§ 33),
10. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
11. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
12. záplavových území (§ 66).
Rozsah údajů zahrnutých do evidencí a způsob jejich ukládání do
informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou.
(3) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí
správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem
zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě
Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné
subjekty"). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou
povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo
zřizovatele.
(4) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni
požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových
a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo
podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů
územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání
s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy
podle zvláštních zákonů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat
data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si
správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data
bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních
právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou
dotčena.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na
vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových
a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu
zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými
a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(6) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí
a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do
staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
------------------------------------------------------------------
14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 164/2001 Sb.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance
a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává
přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo
vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance
porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody
a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů
z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu.
Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových
nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé
zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou
vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod
povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství
přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním
měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem
ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje
1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům
povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění (zejména jejich
množství a jakost) a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci,
způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém
veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů
a umělých vodních útvarů,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních
a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) oblastí povodí,
d) zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se
předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) staveb k závlaze a odvodnění pozemků.
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační
systém veřejné správy pro evidenci
a) množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich
ovlivňování lidskou činností a zjišťování ekologického stavu
povrchových vod,
b) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
c) ochranných pásem vodních zdrojů,
d) citlivých oblastí,
e) zranitelných oblastí,
f) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
g) záplavových území.
(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního
prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců
3 a 4 podle zvláštního zákona.15) Tyto informační systémy slouží
zejména pro účely podle § 21 odst. 1, pro plánování v oblasti vod
(§ 23 až 26) a pro správu povodí (§ 54).
------------------------------------------------------------------
15) Zákon č. 365/2000 Sb.
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost,
kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České
republiky, plány oblastí povodí a programy opatření.
(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí
povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní
plánování, územní rozhodování a povolování staveb.
§ 24
Plán hlavních povodí České republiky
(1) Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, ochranu
a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních
ekosystémů, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu
před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů
a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí
České republiky vymezuje i rámcovou strukturu potřebných opatření
k prosazování veřejných zájmů, včetně zdrojů a způsobu jejich
financování. Při stanovení rámcových cílů a struktury potřebných
opatření respektuje Plán hlavních povodí České republiky
mezinárodní závazky České republiky.
(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a kraji pro 3
hlavní povodí, a to pro povodí Labe, pro povodí Moravy a pro
povodí Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá
posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních
předpisů.16)
(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho
zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví
vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí.
(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
§ 25
Plány oblastí povodí
(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané
oblasti povodí na základě rámcových cílů Plánu hlavních povodí
České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových
a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně
návrhů potřebných opatření, například k zachování a zvětšování
rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně. Plány
oblastí povodí pořizují správci povodí pro 5 oblastí povodí podle
své působnosti,17) a to pro oblast povodí Horního a středního
Labe, oblast povodí Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe,
oblast povodí Odry a oblast povodí Moravy.
(2) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení
jednotlivých oblastí povodí podle odstavce 1 zahrnující příslušná
povodí a hydrogeologických rajonů.
(3) Plány oblastí povodí stanoví zejména omezení pro
nakládání s vodami a limity pro využití území. Tato omezení a tyto
limity jsou závazné pro rozhodování vodoprávních úřadů [§ 105
odst. 2 písm. a)].
(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání,
způsob zpracování plánu, postup při jeho projednávání a způsob
jeho zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
vnitra.
(5) Plány oblastí povodí schvalují ve spolupráci s dotčenými
ústředními správními úřady podle své územní působnosti kraje.
Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na životní
prostředí podle zvláštních právních předpisů.16)
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na